Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2017
Ing.
Eva
Sedláková
V současné době se již pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob blíží termín pro podání
daňového přiznání. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
(dále jen "daňový řád") stanoví mimo jiné, že
má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou
povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání (tj. i daňové přiznání k dani z
příjmů) učinit pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné
správcem daně.
Za zdaňovací období 2017 je třeba daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob na straně
daňového subjektu nebo jeho zástupce, který má zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou
povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, podat elektronicky. Pokud bude podání učiněno jinak
než elektronicky, ačkoli mělo být učiněno elektronicky, uplatní se postup podle
§ 74 odst. 1 daňového řádu a správce daně
poplatníka vyzve k odstranění vad podání. Odstraní-li poplatník vady podání ve lhůtě stanovené
správcem daně, bude se na podání hledět, jako by bylo učiněno řádně a včas. Pokud poplatník vady
neodstraní, stane se podání uplynutím lhůty stanovené správcem daně neúčinným.
Lhůta pro podání daňového přiznání
Daňový řád stanoví, že daňové přiznání u
daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí minimálně 12 měsíců, se podává
nejpozději do 3
měsíců
po uplynutí zdaňovacího období. První základní lhůta pro podání daňového přiznání za rok
2017 uplyne dne 3. 4. 2018 (1. 4. je neděle a 2. 4. je státní svátek).Jde-li o poplatníka, který musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové
přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí
zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u
správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty. Za rok 2017 se v uvedeném případě podává daňové
přiznání do 2. 7. 2018 (1. 7. je neděle).
Povinnost uhradit pokutu za nepodání daňového přiznání nebo za opožděné podání daňového
přiznání při delším než pětidenním zpoždění stanovené lhůty, stanoví
§ 250 daňového řádu. Nepodá-li poplatník daňové
přiznání, a to ani dodatečně, pokuta činí nejméně 500 Kč. Na uvedený
§ 250 daňového řádu navazuje
§ 38o zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
ve znění pozdějších předpisů (dále také "zákon o
daních z příjmů" nebo "zákon"), který stanoví, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze
závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně,
snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na
desetinu.-
Daňové přiznání v případě úmrtí poplatníka
Daňový řád v § 239b odst. 4 stanoví,
že osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti
zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti. Tuto lhůtu nelze
prodloužit. Nedojde-li do konce roku ke skončení řízení o pozůstalosti, musí osoba spravující
pozůstalost podat další daňové přiznání, a to za období ode dne smrti do 31. 12. 2017.
V návaznosti na to, zákon o daních z příjmů v
§ 38ga pro rok 2017 stanoví, že podává-li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení
týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni
skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní
a)
nezdanitelnou část základu daně,
b)
položku odčitatelnou od základu daně, s výjimkou daňové ztráty,
c)
slevu na dani,
d)
daňové zvýhodnění.
Příklad
Dne 20. 8. 2017 zemřel poplatník, jenž měl příjmy z provozu obchodního závodu, který
pokračuje v činnosti a stará se o něj syn zemřelého. Otázkou je, jak syn, jako osoba spravující
pozůstalost za zemřelého otce, bude postupovat při podání daňového přiznání za rok 2017.
Postup
Syn jako osoba spravující pozůstalost, musel v souladu s
§ 239b odst. 4 daňového řádu, ve znění
pozdějších předpisů, do tří měsíců od úmrtí otce, tj. od 20. 8. do 20. 11. 2017, podat za zemřelého
otce daňové přiznání za období od 1. 1. do 19. 8. 2017. Do tohoto daňového přiznání uvedl příslušné
příjmy z provozu obchodního závodu podle § 7 zákona o
daních z příjmů a příslušné výdaje, nezdanitelné částky, odčitatelné položky, slevy na dani a
daňové zvýhodnění byly-li splněny zákonné podmínky pro jejich uplatnění.
Dále musí syn za období od 20. 8. do 31. 12. 2017 podat daňové přiznání do 3 měsíců po
uplynutí zdaňovacího období, tj. do 3. 4. 2018.
Obdobně bude postupovat v dalších následujících zdaňovacích obdobích až do skončení řízení
o pozůstalosti.
Kdo má povinnost podat daňové přiznání
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 je podle
§ 38g zákona o daních z příjmů povinen
podat:
-
každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob,
přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň
vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
-
poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob,
nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (poplatník s příjmy podle § 7 nebo 9, tj. ze
samostatné činnosti nebo z nájmu),
-
poplatník uvedený v § 2 odst. 3, tj. daňový nerezident fyzická osoba, který uplatňuje
slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) (tj. slevu na manžela - manželku, invaliditu,
za umístění dítěte - "školkovné"), nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle
§ 35c zákona a nebo nezdanitelnou část základu
daně podle § 15 (na dary, bytovou potřebu, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění, příspěvky
odborové organizaci, zkoušky ověřující vzdělávání),
-
poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé
činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím
období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
-
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně
hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v
§ 15 odst. 1 zákona,
-
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který má tyto příjmy od více plátců
současně,
-
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který má jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší
než 6 000 Kč,
-
poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně,
-
poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně
vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady
potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i
odst. 5 písm. b) zákona,
-
poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního
pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k
předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke
vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
Příklad 1
Zaměstnanec mimo hlavní pracovní poměr, pobírá ještě dávky pěstounské péče. Otázkou je,
zda může zaměstnavatel tomuto zaměstnanci zpracovat roční zúčtování.
Postup
Odměna pěstouna se považuje za příjem ze závislé činnosti, na pěstouny je pro daňové účely
pohlíženo jako na zaměstnance, tj. poplatníky s příjmy ze závislé činnosti. V případě souběhu odměny
pěstouna a mzdy od jiného zaměstnavatele, třeba jen po část roku, vznikne poplatníkovi povinnost
podat po uplynutí zdaňovacího období daňové přiznání, zaměstnanec pobíral příjem ze závislé činnosti
zdaněný zálohovou daní souběžně od dvou zaměstnavatelů.
Příklad 2
Podnikatel má příjmy podle § 7 zákona,
vede daňovou evidenci. V říjnu 2017 po matce zdědil menší pole, které má najaté soukromý zemědělec.
Poplatník se se zemědělcem dohodl na pokračování nájmu s tím, že v listopadu 2017 obdržel první
nájem 2 060 Kč. Pole není v obchodním majetku firmy. Otázkou je, zda musí příjem z nájmu vykazovat v
rámci přiznání k dani z příjmů.
Postup
Vzhledem ke skutečnosti, že podnikatel daňové přiznání podat musí, musí do daňového
přiznání uvést veškeré příjmy, tj. i příjem z nájmu pozemku podle
§ 9 zákona o daních z příjmů. Pokud neuplatní
skutečné doložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení tohoto příjmu, může uplatnit výdaje
paušální částkou ve výši 30 % z dosažených příjmů v souladu s
§ 9 odst. 4 zákona.
Příklad 3
Zaměstnanec měl v roce 2017 příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně s tím,
že tento příjem byl zdaněn srážkovou daní. Jiné příjmy neměl. Otázkou je, zda tento zaměstnanec může
podat daňové přiznání za rok 2017, kam příjmy z dohod zdaněné srážkou v souladu s
§ 6 odst. 4 zákona, včetně slevy na dani z příjmů
na poplatníka, uvede a požádá o vrácení přeplatku na dani, a to i po lhůtě pro jeho podání
(například až v květnu 2018), aniž by musel platit nějakou sankci za pozdní podání daňového
přiznání.
Postup
Poplatník může podat daňové přiznání kdykoli (například až v květnu 2018), a to bez
sankce, protože daňové přiznání nebyl v souladu s § 38g
zákona povinen podat.
Přeplatek na dani z příjmů
Vznikne-li poplatníkovi daně z příjmů na základě údajů uvedených v daňovém přiznání
vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně poplatníkovi na základě jeho žádosti, činí-li tento
přeplatek více než 100 Kč, v zákonné lhůtě. Žádost o vrácení přeplatku je součástí tiskopisu
daňového přiznání (na straně 4), nicméně tuto žádost lze následně podat i samostatně. Nepožádá-li
poplatník o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl,
přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který o
něm evidoval.
Počínaje rokem 2018 byl do zákona o daních z
příjmů doplněn § 38zf, který stanoví,
že
pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před
uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v
poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.
Podá-li poplatník daně z příjmů fyzických osob
daňové přiznání za zdaňovací období roku 2018 společně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku za
toto zdaňovací období již například 10. 1. 2019, daň za zdaňovací období roku 2018 mu bude vyměřena
1. 4. 2019, a pokud mu vznikne k tomu datu vratitelný přeplatek, bude poplatníkem podaná žádost o
vrácení považována za platně podanou a poplatníkovi bude přeplatek vrácen.Příklad
Podnikatel podá daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2017 i s vyplněnou žádostí o
vrácení přeplatku daně z příjmů fyzických osob v průběhu ledna 2018. Otázkou je, zda bude daňové
přiznání bráno jako předčasně podané, protože žádat o přeplatek daně lze pouze 60 dní před koncem
lhůty pro podání daňového přiznání a zda bude muset podat toto daňové přiznání znovu na finanční
úřad s novou žádostí.
Postup
Ještě za rok 2017 vrátí finanční úřad na žádost poplatníka přeplatek na dani z příjmů
fyzických osob v souladu s § 155 odst. 3 daňového
řádu v případě, že tento přeplatek dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádosti nejméně 100 Kč.
Podá-li poplatník daně z příjmů fyzických osob žádost o vrácení přeplatku spolu s daňovým přiznáním
již v průběhu ledna 2018, uplyne lhůta 60 dnů, stanovená v
§ 155 odst. 3 daňového řádu, v průběhu března.
Přeplatek na dani však vznikne až dnem splatnosti daně, tj. 3. 4. 2018. Žádosti poplatníka o
vrácení tohoto přeplatku podané spolu s daňovým přiznáním nemůže proto finanční úřad vyhovět a
poplatník musí podat žádost novou tak, aby splnil časové požadavky
daňového řádu. V daném případě podá poplatník pouze
žádost o vrácení přeplatku na dani, nikoli daňové přiznání.
Za zdaňovací období roku 2018 se již bude postupovat podle nového
§ 38zf zákona, tzn. že v případě, kdy poplatník
podá daňové přiznání současně se žádostí o vrácení přeplatku před uplynutím zákonné lhůty, nebude
muset žádost o vrácení přeplatku opakovat.
Kdo nemá povinnost podat daňové přiznání
Podle § 38g odst. 2 zákona o daních z
příjmů daňové přiznání
není povinen
podat poplatník:-
který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od
více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4), a to za podmínky, že
poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle
§ 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně
podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než
6 000 Kč,
-
jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f
vyjmuty ze zdanění.
Příklad
Poplatník pouze s příjmy podle § 6 zákona
od jednoho zaměstnavatele, je účastníkem soukromého životního pojištění, kde si uplatňuje odpočet od
základu daně. Otázkou je, zda musí podávat daňové přiznání nebo může požádat o roční zúčtování
mzdy.
Postup
Ustanovení § 38g zákona nestanoví, že by
účastník soukromého životního pojištění s příjmy pouze podle
§ 6 zákona musel podávat daňové přiznání.
Zaměstnanec může požádat svého zaměstnavatele, aby mu platbu na soukromé životního pojištění odečetl
od základu daně v rámci ročního zúčtování mzdy.
Údaje v daňovém přiznání
V daňovém přiznání poplatník uvede:
-
veškeré příjmy, které jsou předmětem daně
, s výjimkou příjmů od daně
osvobozených a s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně (s výjimkou příjmů
uvedených v § 6 odst. 4, tj. z dohod o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, pokud se tak
rozhodne).-
slevy na dani podle § 35ba:
a)
24 840 Kč základní sleva
na poplatníka. Tuto slevu v plné výši uplatní každý poplatník, který podává daňové
přiznání,
b)
24 840
Kč na manžela žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem
přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se
částka 24 840 Kč na
dvojnásobek,
c)
2
520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z
důchodového pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu
tohoto invalidního důchodu a starobního
důchodu,
d)
5 040
Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z
důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni,
zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro
invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně
invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že
není plně
invalidní,
e)
16
140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu
ZTP/P,
f)
4 020 Kč
u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným
výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním
programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné
přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle předpisů
pro účely státní sociální
podpory,
g)
slevu
za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy. Slevu lze
uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, a to za
vyživované dítě poplatníka. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit
pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů. Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu
maximálně do výše minimální mzdy, tj. za rok 2017 maximálně ve výši 11 000
Kč,
h)
slevu na
evidenci tržeb.
Výše uvedené slevy pod písmenem b) až f) může uplatnit poplatník ve výši jedné dvanáctiny
za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku splnil podmínky pro jejich uplatnění,
Příklad
Podnikatel podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém omylem
neuplatnil slevu na manželku. Otázkou je, zda je možné podat dodatečné přiznání, ve kterém by jediný
rozdíl tvořila uplatněná sleva na manželku s prohlášením manželky, že žádné příjmy neměla, a požádat
o vyplacení přeplatku na dani.
Postup
Ustanovení § 141 odst. 2 daňového
řádu, ve znění pozdějších předpisů stanoví mimo jiné, že daňový subjekt je oprávněn podat
dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla stanovena v
nesprávné výši. Dále pak § 1 odst. 2 daňového řádu
stanoví mimo jiné, že cílem správy daní je mimo jiné správné zjištění a stanovení daně.
Z výše uvedeného je zřejmé, že dodatečné daňové přiznání kam poplatník uvede slevu na
manželku podle § 35ba odstavec 1 písmeno b) zákona o
daních z příjmů, podat lze.
-
daňové zvýhodnění na děti.
Poplatník má za rok 2017 nárok na daňové zvýhodnění
na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, ve výši 13 404 Kč ročně na jedno
dítě, 19 404 Kč ročně na druhé dítě a 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje
slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Daňový bonus
za rok 2017 činí maximálně 60 300 Kč. Uvedené
daňové zvýhodnění se uvede v 5. oddílu tiskopisu daňového přiznání,-
nezdanitelné částky podle § 15
zákona.
Jde o nezdanitelné částky z titulu:
a)
bezúplatných plnění
(darů a bezplatných služeb) poskytnutých na zákonem stanovené účely, pokud úhrnná hodnota darů ve
zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč, nejvýše 15 % ze základu
daně. Již pro rok 2017 jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve
nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve
nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady
prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou
3 000 Kč
a hodnota odběru
orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných
buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20
000
Kč,
b)
bytové
potřeby do limitu 300 000 Kč na
domácnost,
c)
penzijního
připojištění se státním příspěvkem, penzijního pojištění a doplňkového penzijního spoření do limitu
24 000
Kč,
d)
soukromého
životního pojištění do limitu 24 000
Kč,
e)
členských
příspěvků odborové organizaci, do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, maximálně však do výše 3
000 Kč,
f)
úhrady
za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání nejvýše 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se
zdravotním postižením, do výše 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním
postižením do výše 15 000 Kč.
Příklad
Podnikatel vedoucí daňovou evidenci měl v roce 2017 příjmy z podnikání v celkové výši 300
000 Kč s tím, že částka 50 000 Kč od úřadu práce z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob je
od daně osvobozena v souladu s § 4 zákona. Otázkou
je, jak bude podnikatel postupovat.
Postup
Měl-li podnikatel příjmy v celkové výši 300 000 Kč s tím, že částka 50 000 Kč je od daně
osvobozena, je zdanitelným příjmem částka 250 000 Kč, kterou poplatník uvede do daňového přiznání.
Dále v daňovém přiznání uplatní poplatník daňové výdaje, nezdanitelné částky, slevy na dani,
případně daňové zvýhodnění na děti.
Dílčí základ daně podle § 6 zákona o daních z
příjmů
U příjmů ze závislé činnosti musí poplatník, který bude podávat daňové přiznání pamatovat
na § 6 odst. 4, který stanoví, že příjmy zdaňované srážkou ve výši 15 % jsou
příjmy
plynoucí
na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za
kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani
podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 anebo
nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8.Příklad
Zaměstnavatel zaměstnal v červenci a srpnu 2017 na dohodu o provedení práce ve výši 10 000
Kč měsíčně studenta. Příjem zaměstnavatel zdanil podle zákona
o daních z příjmů srážkovou daní 15 % a daň ve výši 1 500 Kč odvedl za každý měsíc
příslušnému FÚ. Student nemá žádné další příjmy. Otázkou je, zda student může podat daňové přiznání
za minulý rok a požádat finanční úřad o vrácení této daně.
Postup
Vzhledem ke skutečnosti, že jde o příjem z dohody o provedení práce do limitu 10 000 Kč
měsíčně, který byl zdaněn srážkou podle § 36
zákona, může student tento příjem uvést do daňového přiznání. V souladu s § 35ba si student
může uplatnit slevy na dani a požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani.
K daňovému přiznání student doloží potvrzení o sražené dani od plátce daně vystavené v
souladu s § 38j odst. 3 zákona. V daném případě
student podá přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé
činnosti ze zdrojů na území České republiky, 25 5405/D MFin 5405/D - vzor č. 2.
Další možností studenta je, že za rok 2017 do 15. února 2018 požádá zaměstnavatele o roční
zúčtování záloh, a to v souladu s § 38k odst. 7
zákona. V tomto případě mu přeplatek na dani vrátí zaměstnavatel, student daňové přiznání
podávat nebude muset.
Dílčí základ daně podle § 7 zákona o daních z
příjmů
U příjmů z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, se jedná o
podnikatelské oprávnění obecně, nikoli pouze o živnostenský list, a to v návaznosti na termín
podnikání podle § 420 občanského zákoníku. Příjem z
podnikání provozovaném bez příslušného podnikatelského oprávnění, je příjmem podle
§ 7 zákona, neboť byť podnikatel oprávnění nemá, tak
k činnosti, kterou vykonává, je tohoto oprávnění třeba.
Příjmem podle § 7 zákona jsou nadále
například i příjmy auditorů, advokátů, daňových poradců, lékařů, notářů, komerčních právníků,
pojišťovacích agentů, příjmy z provozu fotovoltaické elektrárny apod., neboť i pro provozování
těchto činností je třeba podnikatelské oprávnění. Do těchto příjmů patří například i příjmy správce
svěřenského fondu, příjmy likvidačního správce a příjmy správce pozůstalosti.
-
paušální výdaje
Paušální výdaje lze za rok 2017 uplatnit dvojím způsobem:
1.
a)
80 % z
příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání
řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000
Kč,
b)
60 % z
příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000
Kč,
c)
30 % z
příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky
600 000 Kč,
d)
40 %
z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6;
nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
2.
- na základě zákona č.
a)
80 % z
příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání
řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky
800 000
Kč,b)
60 % z
příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky
600 000
Kč,c)
30 % z
příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky
300 000
Kč,d)
40 % z
jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6;
nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky
400 000
Kč.Poplatník, který ve zdaňovacím období 2017 uplatňuje paušální výdaje podle
§ 7 odst. 7 nebo
§ 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů a splňuje
podmínky podle § 35ca zákona (tj. součet dílčích
základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny je vyšší než 50 % celkového základu daně)
pro neuplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění, nemusí
§ 35ca zákona aplikovat. Daný postup je však
podmíněn tím, že poplatník při uplatňování paušálních výdajů za zdaňovací období 2017 bude aplikovat
snížené stropy pro paušální výdaje podle § 7 odst.
7 a § 9 odst. 4 zákona.
-
změna způsobu uplatňování daňových výdajů
Stejným způsobem jako při výše uvedeném ukončení činnosti postupují poplatníci - fyzické
osoby, které změní způsob uplatňování výdajů podle § 24
zákona (tj. ve skutečně vynaložené výši) na způsob podle
§ 7 odst. 7 zákona (tj. paušálem z dosažených
příjmů). Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu
období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. Zákon stanoví, že v tomto případě se má
za to, že poplatník
není v prodlení
, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň
nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke
změně uplatňování výdajů došlo.Příklad
Podnikatel vedl v roce 2016 daňovou evidenci a v roce 2017 uplatní výdaje paušálem. V
daňové evidenci evidoval zásoby, pohledávky a dluhy. Otázkou je, jak bude postupovat.
Postup
Podnikatel vedoucí daňovou evidenci podá za rok 2016 dodatečné daňové přiznání s tím, že
základ daně zvýší o hodnotu zásob a pohledávek evidovaných k 31. 12. 2016, a základ daně sníží o
hodnotu dluhů.
Provede-li poplatník tuto úpravu základu daně za rok 2016 do 3. 4. 2018 (s daňovým
poradcem do 2. 7. 2018) a zaplatí-li do tohoto termínu případný nedoplatek na dani za rok 2016,
žádná sankce mu nevznikne.
Dílčí základ daně podle § 8 zákona o daních z
příjmů
Většina příjmů z kapitálového majetku ze zdrojů v ČR je zdaněna srážkou podle
§ 36 zákona, a tedy se do daňového přiznání
neuvádí. Do daňového přiznání se uvedou příjmy podle §
8 odst. 1 písm. g) a h) zákona, a to na
řádek č. 38 tiskopisu daňového přiznání. Jde o:
-
úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z
prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na účtech neuvedených v písmeni c), tj. úroky z
podnikatelských účtů, s výjimkou podle § 7a a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši
členů obchodních korporací,
-
úrokové a jiné výnosy z držby směnek (například diskont z částky směnky, úrok ze
směnečné sumy).
-
zaplacený úrok jako výdaj
Jde-li o příjem z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je počínaje rokem 2015 v souladu s
§ 8 odst. 5 zákona
výdajem zaplacený úrok
z
částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu. K příjmu z úroků z
poskytnuté zápůjčky nebo úvěru lze jako daňový výdaj uplatnit úroky z přijaté zápůjčky nebo úvěru.
Pokud si například poplatník vezme zápůjčku, ze které zaplatí úrok 10 000 Kč s tím, že sám poskytne
jinému vydlužiteli zápůjčku, ze které mu vydlužitel zaplatí úrok 11 000 Kč, bude dílčím základem
daně podle § 8 zákona částka 11 000 - 10 000 = 1 000
Kč. V daném případě se na řádek č. 38 tiskopisu daňového přiznání uvede dílčí základ daně, tj.
částka 1 000 Kč s tím, že na přílohu k tiskopisu daňového přiznání poplatník přiloží informaci o
příjmech a výdajích souvisejících s úroky ze zápůjčky.Dílčí základ daně podle § 9 zákona o daních z
příjmů
Měl-li poplatník příjmy z nájmu podle § 9
zákona, tj. například příjmy z nájmu domu nezahrnutého do obchodního majetku, musí tyto
příjmy a k nim příslušné výdaje uvést do přílohy č. 2 a následně na řádek č. 39 tiskopisu daňového
přiznání.
V případě příjmů z nájmu je třeba pamatovat na
§ 12 odst. 2 zákona, který stanoví, že pokud
nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou
spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. Podle stanoviska Generálního finančního
ředitelství zveřejněném v pokynu GFŘ D-22 pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky
podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit jako daňový výdaj i odpisy a rezervu
na opravu hmotného majetku, ze kterého jim plynou zdanitelné příjmy podle
§ 7 nebo §
9 zákona.
Příklad
Dva spoluvlastníci pronajímaného domu uzavřeli písemnou smlouvu, ve které sjednali, že
příjem z nájmu za rok 2017 bude zdaňovat pouze jeden z nich. Otázkou je, jak postupovat z hlediska
daně z příjmů.
Postup
Spoluvlastník, který bude příjmy zdaňovat, musí podat za rok 2017 daňové přiznání, ve
kterém uvede do přílohy č. 2 na ř. 201 a 201a tiskopisu daňového přiznání veškeré příjmy z nájmu
celého domu. Výdaje může spoluvlastník, který zdaňuje veškeré příjmy z nájmu uplatnit pouze v
prokázané výši, a nikoli paušální částkou ve výši 30 % z dosažených příjmů. Spoluvlastník si může na
řádku 202 přílohy č. 2 tiskopisu daňového přiznání uplatnit veškeré doložené výdaje týkající se
pronajímané nemovité věci, a to v plné výši, například odpisy celého pronajímaného domu, rezervu na
jeho opravu, pojištění, výdaje na opravy a údržbu v doložené výši, úroky z úvěru na nákup domu,
apod.
Dílčí základ daně podle § 10 zákona o daních z
příjmů
Dílčím základem daně podle § 10, v případě ostatních příjmů, je příjem snížený o výdaje
prokazatelně vynaložené na jeho dosažení (nikoli tedy zajištění a udržení). Tyto příjmy a k nim
příslušné výdaje se uvedou do přílohy č. 2, tabulky 2 a následně na řádek č. 40 tiskopisu daňového
přiznání.
Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem výše uvedeného příjmu vyšší než příjem, k
rozdílu se nepřihlíží. Poplatník nemůže pro daňové účely uplatnit u ostatních příjmů případnou
ztrátu, a to ani případnou kompenzací v rámci několika různých druhů ostatních příjmů. Jednotlivým
druhem příjmu se rozumí například příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje movitých věcí,
příjem z prodeje cenných papírů, příjem z příležitostných činností, příjem z příležitostného nájmu
movitých věcí, příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným apod.
Příklad 1
Manželé - důchodci prodali nemovitou věc ve společném jmění manželů, podmínky pro
osvobození nesplnili. Dále obdrželi od sousedky, o kterou se starali, do společného jmění manželů
darem pozemek s tím, že tento příjem není od daně z příjmů osvobozen. Otázkou je, zda musí podat
daňové přiznání pouze jeden z manželů, nebo si mohou uvedené příjmy rozdělit, tj. příjem z prodeje
by do daňového přiznání uvedl manžel, příjmy z titulu daru manželka (důchod mají od daně
osvobozený).
Postup
Zákon v § 10 odst. 2 stanoví mimo jiné,
že příjmy plynoucí manželům
ze
společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich; obdobně
se postupuje u příjmů plynoucích do
společného jmění manželů. Z uvedeného ustanovení zákona
je zřejmé, že daňové přiznání mohou podat oba manželé s tím, že příjem z prodeje nemovité věci,
který plyne ze společného jmění manželů, do daňového přiznání uvede jeden z manželů a příjmy z
titulu darování, který plyne do společného jmění manželů, druhý z manželů, pokud se tak
rozhodnou.Příklad 2
Poplatník prodal dva pozemky, které neměl v obchodním majetku. Jeden se ziskem 100 000 Kč
a druhý se ztrátou 40 000 Kč. Zákonné podmínky pro osvobození příjmů od daně nesplnil. Otázkou je,
jak postupovat z hlediska daně z příjmů a jak by postupoval pokud by tyto pozemky měl v obchodním
majetku.
Postup
Prodal-li poplatník jeden pozemek se ziskem 100 000 Kč a druhý ze ztrátou 40 000 Kč,
dílčím základem daně v souladu s § 10 odst. 4
zákona bude částka 60 000 Kč.
Pokud by se však jednalo o pozemky zahrnuté v obchodním majetku podnikatele, byla by
dílčím základem daně podle § 7 zákona částka 100 000
Kč, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. t) bod 5
zákona neboť u dílčího základu daně podle § 7 se příjem z prodeje každého pozemku posuzuje
odděleně s tím, že ztráta z prodeje pozemku je ztrátou nedaňovou.
Příjmy a výdaje v cizí měně
Poplatník, který nevede účetnictví, který měl v roce 2017 příjmy a výdaje v cizí měně bude
při přepočtu cizí měny na českou postupovat podle § 38
zákona. Ten stanoví mimo jiné, že poplatník použije jednotný kurs, nevyužije-li kursy
devizového trhu uplatňované podle předpisů o účetnictví. Poplatník tak může použít:
-
jednotný kurs,
-
denní kurs podle účetnictví,
-
pevný kurs podle účetnictví.
Jednotný kurs za rok 2017 zveřejnilo Generální finanční ředitelství v pokynu GFŘ
D-36:
I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I země I měna I množství I kód I průměr I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Austrálie I dolar I 1 I AUD I 17,81 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Brazílie I real I 1 I BRL I 7,25 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Bulharsko I lev I 1 I BGN I 13,44 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Čína I renminbi I 1 I CNY I 3,44 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Dánsko I koruna I 1 I DKK I 3,53 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I EMU I euro I 1 I EUR I 26,29 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Filipíny I peso I 100 I PHP I 46,02 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Hongkong I dolar I 1 I HKD I 2,98 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Chorvatsko I kuna I 1 I HRK I 3,53 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Indie I rupie I 100 I INR I 35,69 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Indonesie I rupie I 1000 I IDR I 1,73 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Izrael I šekel I 1 I ILS I 6,48 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Japonsko I jen I 100 I JPY I 20,71 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Jihoafrická rep. I rand I 1 I ZAR I 1,75 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Jižní Korea I won I 100 I KRW I 2,07 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Kanada I dolar I 1 I CAD I 17,87 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Maďarsko I forint I 100 I HUF I 8,50 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Malajsie I ringgit I 1 I MYR I 5,41 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Mexiko I peso I 1 I MXN I 1,23 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I MMF I SDR I 1 I XDR I 32,20 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Norsko I koruna I 1 I NOK I 2,81 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Nový Zéland I dolar I 1 I NZD I 16,51 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Polsko I zlotý I 1 I PLN I 6,20 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Rumunsko I nové leu I 1 I RON I 5,75 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Rusko I rubl I 100 I RUB I 39,86 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Singapur I dolar I 1 I SGD I 16,86 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Švédsko I koruna I 1 I SEK I 2,73 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Švýcarsko I frank I 1 I CHF I 23,60 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Thajsko I baht I 100 I THB I 68,59 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Turecko I lira I 1 I TRY I 6,38 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I USA I dolar I 1 I USD I 23,18 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I I Velká Británie I libra I 1 I GBP I 30,04 I I------------------I-------------I-------------I--------------I--------------I