Péče o dítě a zdravotní pojištění v příkladech

Vydáno: 16 minut čtení

Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “), je stát prostřednictvím státního rozpočtu České republiky plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, má jako zaměstnanec v příslušném kalendářním měsíci vyřešen z pohledu zdravotního pojištění svůj pojistný vztah.

Péče o dítě a zdravotní pojištění v příkladech
Ing.
Antonín
Daněk
 
Mateřská dovolená
Zákoník práce upravuje mateřskou dovolenou jako důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance a stanoví její minimální i maximální délku včetně okamžiku nástupu této dovolené. O poskytnutí mateřské dovolené nemusí žena žádat, postačí, když zaměstnavateli oznámí nástup dovolené na předepsaném tiskopise potvrzeném příslušným lékařem. Doba mateřské dovolené je dobou pracovního volna, kterou je zaměstnavatel povinen omluvit. Nástup na mateřskou dovolenou nemůže zaměstnavatel nařídit, zaměstnankyně si jej určuje sama. Z pohledu zdravotního pojištění je zapotřebí vzít na vědomí, že na mateřské dovolené je pouze žena, neboť státní kategorií je jednoznačně míněna žena na mateřské dovolené.
Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. U osoby samostatně výdělečně činné se navíc vyžaduje její účast na pojištění po dobu 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.
 
Rodičovská dovolená
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“), hovoří v ustanovení § 196 o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. Podle § 198 odst. 1 zákoníku práce jsou zaměstnankyně i zaměstnanec oprávněni čerpat mateřskou a rodičovskou dovolenou současně, tedy oba mohou být zároveň osobou, za kterou platí pojistné stát.
O poskytnutí rodičovské dovolené musí zaměstnankyně nebo zaměstnanec výslovně zaměstnavatele požádat. Forma žádosti není předepsána, ale protože se jedná o právní jednání, doporučuje se požádat písemně. Z podané žádosti musí jasně vyplynout, že je žádáno o poskytnutí rodičovské dovolené k péči o dítě a v jakém rozsahu je o tuto dobu žádáno. Není vyloučeno čerpání rodičovské dovolené opakovaně po částech, třeba po roce, a není ani stanovena minimální délka jednotlivých částí. Po dobu rodičovské dovolené nepřísluší náhrady mzdy, hmotné zabezpečení je řešeno formou poskytování rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Zákonem č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo s účinností od 1. 4. 2012 ke změně v ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy je stát od tohoto data plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Tímto došlo ve zdravotním pojištění ke zrovnoprávnění postavení mužů při rodičovské dovolené. Od data 1. 4. 2012 je rovněž za muže na rodičovské dovolené plátcem pojistného stát, což znamená, že i v těchto případech používají zaměstnavatelé kódy „M“, resp. „U“.
 
Rodičovský příspěvek
Za osobu pobírající rodičovský příspěvek je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění vždy, to znamená, že nerozhoduje časové období, po které je tento příspěvek čerpán. Pokud žena již nepobírá rodičovský příspěvek, ale nadále je na rodičovské dovolené, platí za ni pojistné stát.
Rodičovský příspěvek navazuje na peněžitou pomoc v mateřství, začíná se vyplácet po skončení mateřské dovolené (čerpání peněžité pomoci v mateřství). V případech, kdy rodiči nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, vyplácí se rodičovský příspěvek již od narození dítěte. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky nároku, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. Nutno podotknout, že nárok na rodičovský příspěvek není podmíněn výkonem výdělečné činnosti a ani na ni nijak nenavazuje.
 
Osobní celodenní a řádná péče
Na období pobírání rodičovského příspěvku, resp. rodičovské dovolené může ve zdravotním pojištění navazovat zařazení pojištěnce do kategorie osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.
Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud:
se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo
dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo
dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo
dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení či jiném obdobném zařízení (například ve školní družině) po dobu přesahující návštěvu školy.
Taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání ani ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek má tato osoba zvýhodnění v tom smyslu, že pro ni neplatí minimální vyměřovací základ podle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).
 
Postupy ve zdravotním pojištění
Nástup ženy na mateřskou dovolenou (tedy zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát) oznamuje standardně její zaměstnavatel. Vždy je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro splnění této povinnosti. Za každou takovou osobu obdrží zdravotní pojišťovna od ledna 2021 měsíčně platbu pojistného ve výši 1 767 Kč (13,5 % z částky 13 088 Kč. Nesplnění oznamovací povinnosti je porušením zákona a zdravotní pojišťovna může uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč a pojištěnci až do výše 10 000 Kč. V důsledku nenahlášení této změny totiž přichází zdravotní pojišťovna opakovaně o platby pojistného od státu, které nelze nárokovat se zpětnou platností.
Pokud na období mateřské dovolené plynule (tj. bez přerušení) navazuje rodičovská dovolená, resp. pobírání rodičovského příspěvku, nemusí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně tuto skutečnost oznamovat, neboť zaměstnankyně je již z dřívější doby přihlášena kódem „M“. Kód „U“ se použije při skončení rodičovské dovolené nebo skončením pobírání rodičovského příspěvku podle toho, která skutečnost bude při tomto souběhu ukončena později, neboť v obou případech je za ženu plátcem pojistného stát. Není-li žena zaměstnána, oznamuje ukončení příslušné státní kategorie zdravotní pojišťovně sama.
 
Vyměřovací základ pro placení pojistného zaměstnavatelem
V případě zaměstnání příjemce rodičovského příspěvku nebo osoby na rodičovské dovolené se na tuto osobu vztahují při placení pojistného na zdravotní pojištění obecné podmínky jako na ostatní skupiny osob, za které je plátcem pojistného stát. To znamená, že zaměstnavatelé nemohou u těchto osob uplatnit odpočet od dosaženého hrubého příjmu, ale vyměřovacím základem zaměstnance je v tomto případě skutečný příjem bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Výjimka (tj. možnost uplatnění odpočtu), uvedená v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., platí pouze pro zaměstnavatele zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, přičemž odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu.
V následujícím textu se z pohledu zdravotního pojištění zaměříme v právních podmínkách roku 2021 na řešení zaměstnání a situací souvisejících právě s péčí o dítě.
PŘÍKLAD 1
Zaměstnankyně je nemocná od 1. dne kalendářního měsíce a 20. dne nastoupí na mateřskou dovolenou. Jaký bude její vyměřovací základ pro odvod pojistného za tento měsíc?
Vyměřovací základ bude nulový (nebude-li do tohoto měsíce třeba zúčtována odměna), zaměstnavatel tedy neodvede za tuto zaměstnankyni za příslušný kalendářní měsíc žádné pojistné. Obě skutečnosti, tedy jak nemoc, tak registrace v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, snižují minimální vyměřovací základ zaměstnankyně na poměrnou část dle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) a c) zákona č. 592/1992 Sb. Protože trvají nepřetržitě celý kalendářní měsíc, není důvod k odvodu pojistného. Zaměstnavatel nesmí opomenout oznámit zdravotní pojišťovně zaměstnankyně kódem „M“ počátek nároku na platbu pojistného státem ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. Po dobu mateřské dovolené (rodičovské dovolené, ev. pobírání rodičovského příspěvku) je žena nadále vedena jako zaměstnankyně, a proto ji zaměstnavatel započítává do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele s nulovým vyměřovacím základem.
PŘÍKLAD 2
Žena na rodičovské dovolené byla v měsíci květnu zaměstnána u dvou zaměstnavatelů, u každého na základě dohody o pracovní činnosti. U zaměstnavatele A byla zaměstnána od 4. 5. do 18. 5. a její hrubý příjem činil za tuto dobu 7 200 Kč. U zaměstnavatele B pak byla zaměstnána od 21. 5. do 31. 5. Ve dnech 25. 5.–28. 5. byla nemocná a 31. 5. se do práce nedostavila, měla tedy za tento den vykázánu neomluvenou absenci a zúčtovaný příjem za dobu výkonu práce u zaměstnavatele B představoval 3 550 Kč. Jak postupují oba zaměstnavatelé při placení pojistného a plnění dalších povinností?
Základní povinností každého zaměstnavatele je přihlásit a odhlásit tuto zaměstnankyni prostřednictvím kódů „P“ a „M“, resp. „O“ v zákonné osmidenní lhůtě proto, že výší příjmu (alespoň 3 500 Kč) vzniklo zaměstnání. Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše příjmu, není důležité, jak dlouho dohoda trvala. Za období bez zaměstnání (19. 5. a 20. 5.) nevyplývají pro žádného ze zaměstnavatelů ani pro pojištěnce jiné povinnosti.
V případě zaměstnávání osob, za které platí pojistné stát (což je tato situace), je vyměřovacím základem dosažený příjem, a to bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, rozsah pracovního úvazku apod. Každý zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 13,5 % z dosaženého příjmu, tedy v částkách 972 Kč, resp. 480 Kč.
U neomluvené absence se i v případě zaměstnané ženy na rodičovské dovolené platilo pojistné pouze do konce roku 2014. Od 1. 1. 2015 již tato nepřítomnost zaměstnance v práci (stejně jako neplacené volno) není důvodem pro navyšování vyměřovacího základu, takže bez ohledu na období trvání nemoci zaměstnankyně a vykázanou neomluvenou absenci odvede zaměstnavatel B pojistné standardním způsobem.
PŘÍKLAD 3
Zaměstnankyně ukončila rodičovskou dovolenou dnem 22. 6. Poté čerpala nepřetržitě neplacené volno od 23. 6. do 7. 7. a od 8. 7. pak normálně nastoupila do práce s hrubým platem výrazně převyšujícím minimální mzdu. Jak má zaměstnavatel postupovat při odvodu pojistného v případě, když období čerpání neplaceného zasahuje do dvou kalendářních měsíců?
Z hlediska placení pojistného se v souvislosti s poskytnutím neplaceného volna postupuje následovně: v měsíci červnu musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 8 kalendářních dnů mimo evidenci ve státní kategorii ve výši 4 053,33 Kč [(8 /30) x 15 200] s odvodem pojistného 548 Kč, placeného v plné výši zaměstnancem prostřednictvím zaměstnavatele.
V měsíci červenci bude odvedeno pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na období trvání neplaceného volna nebo trvání výkonu práce v tomto měsíci.
Poznámka: Žádné pojistné by nemuselo být za červen odvedeno tehdy, kdyby žena splňovala podmínky celodenní osobní a řádné péče podle zákona [§ 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.].
PŘÍKLAD 4
Žena vyčerpala rodičovský příspěvek a nadále je na rodičovské dovolené, pracovněprávní vztah trvá. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla žena v úmyslu nastoupit do zaměstnání, avšak zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Mezi oběma stranami došlo k dohodě, kdy ženě bylo poskytnuto neplacené volno s tím, že od určitého data žena do zaměstnání opět nastoupí.
Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“. V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce) má žena v rámci zaměstnání vyřešen svůj pojistný vztah touto státní kategorií. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena podmínky uvedené v citovaném ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. (a nemá-li současně příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti), vystaví svému zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení, například tohoto znění:
Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tudíž pro mě neplatí v zaměstnání minimální vyměřovací základ.
Dále prohlašuji, že nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a na základě této skutečnosti je za mě plátcem pojistného stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Změnu (zahájení zaměstnání nebo podnikání anebo změnu v podmínkách péče) oznámím zaměstnavateli do osmi dnů.
Ve ............................
dne ............................
.......................................................................
Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis
Za této situace zaměstnavatel neřeší odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, zkrátka se po dobu neplaceného volna žádné pojistné neplatí. Čestné prohlášení zaměstnankyně si zaměstnavatel pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve své mzdové evidenci. V této souvislosti však zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni jako „státního pojištěnce“ kódem „L“ (v podstatě ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem „T“ ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat.
Kdyby však žena nebyla zaměstnána, musela by tuto skutečnost (tedy splnění podmínek celodenní osobní a řádné péče a případně příslušnou státní kategorii) oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě sama, aby měla vyřešený svůj pojistný vztah a aby zdravotní pojišťovna nepřicházela o pravidelnou platbu pojistného od státu.
Pokud by žena po skončení rodičovské dovolené nebyla zaměstnána (resp. nesplňovala by zákonem stanovené podmínky celodenní osobní a řádné péče) a nepodnikala jako osoba samostatně výdělečně činná a ani neměla nárok na zařazení do žádné jiné státní kategorie, musela by se sama přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů (v této kategorii musí být po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce) a platit v roce 2021 měsíční pojistné v částce 2 052 Kč.
Pro úplnost dodávám, že ačkoliv hovořím v tomto příkladě výhradně o ženě (matce), může podmínky celodenní osobní a řádné péče splňovat podle zákona také otec nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.