Paušální ručení za DPH nespolehlivého dodavatele neplatí - prověřeno soudem

Vydáno: 24 minut čtení

Dnešní soudnička nepotěší „berňáky“... Přidala jim totiž práci s uplatněním zákonného ručení plátců za DPH neuhrazenou dodavatelem. Dosud stačilo, že byl nespolehlivým plátcem – kvůli nějakému významnějšímu daňovému prohřešku – a bylo vymalováno. Když totiž od nespolehlivého plátce přijal zdanitelné plnění jiný plátce, byl automaticky ručitelem za jeho DPH. Záměrně uvádíme minulý čas, protože před dvěma měsíci Nejvyšší správní soud vynesl převratné rozhodnutí, že takto paušálně ručení za DPH dodavatele neplatí. Ano, v zákoně sice je jen jedna podmínka – dodavatel je nespolehlivý plátce – ale kvůli rozporu s nadřazeným unijním právem musí správce daně prokázat, že tento dodavatel měl v úmyslu DPH nezaplatit, což je o řád složitější.

Paušální ručení za DPH nespolehlivého dodavatele neplatí – prověřeno soudem
Ing.
Martin
Děrgel
 
Těžký život plátců DPH
Obecně je DPH pro plátce této daně neutrální,
protože jím jen protéká, ale finančně jej nezatěžuje. Například Obchodník koupí zboží od Výrobce, přičemž oba jsou plátci, a dále je prodá. Obchodník svou DPH na výstupu z prodeje pouze vybere od zákazníka a přepošle finančnímu úřadu. DPH na vstupu, kterou zaplatil Výrobci, si nárokuje k odpočtu a daň je mu finančním úřadem vrácena. Ovšem neutralita DPH pro plátce (zde Obchodníka) je vykoupena rizikem státní pokladny – stačí totiž, aby Výrobce zapomněl odvést svou DPH na výstupu…
V praxi bývá obvykle mezi oficiálně solidního Výrobce a Obchodníka nastrčen Překupník. Jeho jednatelem je neexistující osoba nebo jen formálně dosazený nemajetný občan, který po své nekalé misi často ze scény mizí (je nekontaktní, čelí exekucím), takže coby bílý kůň přeskakuje právní bariéry.
V případě DPH tedy nevybraná daň není jen problémem chybějících daňových příjmů státu, jako je tomu například u daní z příjmů, ale přímým vážným ohrožením samotného státního rozpočtu. Můžeme si to připodobnit situací v rodinném rozpočtu, kde je také značný rozdíl mezi tím, když živitel pouze nedostane od zaměstnavatele mzdu a mezi tím, že nedostane mzdu, a navíc musí rodina platit splátky hypotéky nebo nájemné.
Zdrojem potíží je v prvém případě nepoctivý Výrobce, resp. častěji Překupník, neodvádějící svou DPH na výstupu, ve druhém pak zaměstnavatel nevyplácející mzdu živiteli. Stát, resp. živitel rodiny by se měli o svá práva hlásit (v mezích zákona) právě u těchto osob, které jim dluh neuhradily. Nikoho soudného by asi nenapadlo poslat živitele kvůli jeho nevyplacené mzdě se stížností do hypotéční banky nebo za pronajímatelem.
Stát ale takto soudný rozhodně není. Dobře ví, že peníze na daně je efektivnější chtít po těch, kteří je ještě mají, a nikoli po těch, kteří z nejrůznějších důvodů neplatí. Zbývá jen dořešit, jak tomu dát právní průchodnost. Jsou zde tyto možnosti:
A)
Podmínit odpočet DPH na vstupu Obchodníka tím, že Výrobce (Překupník) odvede DPH na výstupu:
Jde o logiku živitele rodiny typu „splátku hypotéky nebo nájemné zaplatím, až dostanu výplatu“.
Bohužel pro český stát omezení odpočtu daně brání unijní předpisy a také judikáty Soudního dvora EU.