V listopadu 2018 předložila pracovní skupina Ministerstva financí k veřejné konzultaci návrh koncepce účetní legislativy. Následovalo připomínkové řízení, které bylo ukončeno až 18. 1. 2020 a materiál byl předložen k projednání vládě. Návrh věcného záměru nové účetní legislativy byl vládou projednán a schválen 5. 10. 2020 s jasným cílem. Zbrusu nový modernizovaný zákon o účetnictví by měl být předložen do 30. 6. 2022 s tím, že je navržena jeho účinnost od ledna minimálně 12 měsíců od platnosti nového zákona. Účetní jednotky tak mají dostatečný časový prostor se „přeladit“ na nový účetní svět, seznámit se blíže s často okrajově naznačovanými účetními koncepty respektujícími moderní účetní pohled. Ten je založený na ekonomické podstatě účetnictví a umožňuje zlepšení srovnatelnosti, kvality vypovídací schopnosti účetnictví a v neposlední řadě konkurenceschopnost obchodních korporací v mezinárodním měřítku.
O krok blíže k nové účetní legislativě
Ing.
Zita
Drábková,
Ph.D., MBA
daňový poradce a jednatel TAXART CZ s. r. o., odborný asistent Metropolitní univerzita Praha
Dnešní téma navazuje a doplňuje příspěvek publikovaný v DHK č. 4/2020 pod názvem „Novinky českých účetních předpisů. Koncepce nové účetní legislativy pro období 2020-2030“. Postupně se budeme věnovat detailům jednotlivých částí navržené účetní úpravy, která bude vysvětlována v kontextu rozdílů mezi stávající a navrhovanou účetní legislativou na příkladech z praxe.
Současná úprava koncepcí účetnictví v příkladech a její nedostatky
Koncepční rámec v účetnictví by měl představovat pojítko mezi jednotlivými částmi účetní závěrky, propojit tyto části do celistvé podoby. Koncepční rámec by měl garantovat naplnění stanoveného účelu a cílů účetnictví a napomáhat účetním při rozhodování v řešení účetních problémů.
Současný stav české účetní legislativy však není schopen naplnit komplexnost koncepčního rámce.
Samozřejmě obsahuje řadu významných dílčích účetních konceptů (principů), o které by se měly účetní jednotky při rozhodování opřít, některé však chybí zcela nebo působí v účetnictví značně rigidně a nejsou pro praktické rozhodování tvůrců účetnictví vhodné.
V duchu zásady názornosti učitele národů J. A. Komenského se pokusíme uvádět praktickou demonstraci stávajících účetních principů na konkrétních účetních otázkách, které v účetní praxi mohou nastat. Nabídneme rovněž konkrétní řešení v duchu aktuální účetní úpravy.
Princip věrného a poctivého zobrazení
Tento princip
zaujímá hlavní a komplexní postavení mezi koncepty účetnictví a zastává hned několik funkcí. První v sobě skrývá naplnění cíle a účelu účetnictví, jehož výsledkem by měly být takové výstupy z účetnictví, které zajistí uživatelům kvalitní ekonomická rozhodnutí. V duchu naplnění této zásady umožňuje tvůrcům částečné odchýlení od účetních metod a současně otevírá prostor pro realizování odborných úsudků při volbě a použití účetních metod.Princip přednosti obsahu před formou
Princip věrného a poctivého zobrazení můžeme propojit s
principem přednosti obsahu před formou
, byť za stávající úpravy pouze částečně (vzpomeňme na některé z příspěvků, které se dotýkají vypovídací schopnosti účetnictví, například otázka účetního řešení leasingu, smluv o zhotovení a další).Předpoklad nepřetržitého trvání podniku (going concern)
tvůrce účetnictví nabádá k úsudku ve vyhodnocení podmínek nutných k pokračování činnosti podniku v časovém intervalu nejméně 12 měsíců od data účetní závěrky. Právě nyní nabývá otázka rizik ohrožujících pokračování činnosti na významu, a to vzhledem k dopadům pandemie COVID-19. Ty se dotýkají přímo účetních závěrek končících v průběhu (hospodářský rok) nebo na konci roku 2020 v případě kalendářního účetního období. Pokud účetní jednotka shledá negativní dopady rizik za natolik závažné a ohrožující její schopnost pokračovat v činnosti, má povinnost je v účetních výkazech náležitě zohlednit. Při úvahách hrají zásadní roli data, ke kterým se sestavují účetní závěrky. Světová zdravotnická organizace vyhlásila 11. 3. 2020 pandemii COVID-19 a 12. 3. 2020 byl vládou České republiky vyhlášen nouzový stav. Účetního období končícího 11. 3. 2020 a dále se tedy již přímo dotýkají úvahy, zda nastanou události vyžadující úpravu účetní závěrku a jak budou informace o vyhodnocených dopadech sděleny uživatelům účetních výkazů.
Bude nutné uvažovat o událostech, které mohou mít vliv na vykázání a ocenění majetku a závazků, zejména formou opravných položek k zásobám, pohledávkám a dlouhodobému majetku. Dále je na místě zvážení tvorby rezerv a celkové klasifikace dlouhodobých či krátkodobých pohledávek a závazků.
PŘÍKLAD 1
Jsme dodavatelé pro hotely a restaurace, které v období po vyhlášení nouzového stavu vládou zavřely své provozy. Naše účetní období je totožné s kalendářním rokem, rozvahový den nastal 31. 12. 2020.
Z důvodu náhlého zavření provozů našich klíčových odběratelů došlo ke znehodnocení části našich zásob. Výrazně se zhoršila situace prodeje naskladněných zásob, část zásob je prodejná pouze s výraznou slevou a u některých potravin dojde k úplnému znehodnocení z důvodu data spotřeby. Současně došlo k téměř úplnému zastavení úhrad našich pohledávek u zákazníků, kteří byli nuceni z důvodu vládních restrikcí pozastavit svou činnost.
Jakým způsobem máme promítnout tyto skutečnosti do účetní závěrky?
–
Zásadní otázku, na kterou je v této situaci potřeba hledat odpověď, je zvážení schopnosti pokračovat v podnikání nejméně do konce roku 2021.
–
V příloze k účetní závěrce v části následných událostí po rozvahovém dni budou dopady COVID-19 do podnikání popsány. Dále by zde měly být uvedeny informace o tom, jak dopady vyhodnotil management podniku a na čem je založen úsudek ohledně trvání činnosti podniku.
–
Současně je potřeba zvážit, zda došlo k nedobytnosti nebo zvýšené rizikovosti úhrady pohledávek u odběratelů, kteří se dostali do platebních problémů se zastavením svých provozů. Pokud ano, bude do účetnictví promítnuta opravná položka, v případě vyhodnocení nedobytnosti bude pohledávka přímo odepsána z aktiv.
Princip opatrnosti
Dalším stěžejním konceptem, o který se opírají metody oceňování a účtování ve světle stávajících českých účetních předpisů, představuje
princip opatrnosti.
Ten vyjadřuje povinnost zahrnovat do výsledku hospodaření všechny ztráty včetně odhadu jejich předpokládané výše, odhadu budoucích ztrát nebo snížení hodnoty majetku s dopadem do účetního období, o kterém se účtuje (běžné účetní období). Prakticky to znamená, že nemají být v účetnictví podhodnoceny závazky a nadhodnocen majetek.
Na druhé straně současná úprava nemá schopnost zachytit v účetnictví situaci, kdy majetek k datu účetní závěrky významně převyšuje jeho účetní hodnotu, tedy je dodržením principu opatrnosti jeho hodnota významně podhodnocena oproti jeho tržní hodnotě.
Princip věcné a časové souvislosti
Aby bylo zajištěno účtování nákladů a výnosů do příslušného účetního období, disponuje účetnictví
principem věcné a časové souvislosti
neboli akruálním principem
účtování nákladů a výnosů. Jsou tedy vykazovány v období vzniku (nikoli platby). Princip je podpořen konceptem partnerství mezi náklady a výnosy, kdy se náklady primárně přiřazují k výnosům, které jsou díky vynaloženým nákladům dosaženy, tzv. matching principle.
Výborně funguje v českém účetnictví u zásob, kdy není možné v daném účetním období vykázat náklady na neprodané zásoby, tj. bez dosažených, zaúčtovaných výnosů.Účetní jednotka při volbě účetních metod oceňování a způsobu odepisování může vybírat z povolených účetních metod. Pro zajištění srovnatelnosti účetních výkazů v čase však nemůže libovolně zvolenou metodu měnit. Výjimku lze učinit pouze v případě, pokud by změna metody vedla ke zvýšení kvality věrného a poctivého obrazu účetnictví.
I přes výše uvedené principy však v českých účetních předpisech chybí řada základních definic – například nenajdeme definici nákladů, výnosů a dalších prvků účetní závěrky.
Poznámka redakce:
V příštím čísle časopisu DHK č. 6/2021 se můžete těšit na dokončení první části příspěvku.