Likvidace společnosti s ručením omezeným: praktické otázky

Vydáno: 16 minut čtení

Má-li dojít ke zrušení společnosti s ručením omezeným bez právního nástupce, je zapotřebí provést její likvidaci. Tento proces upravuje zejména zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ “), zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (zákon o obchodních korporacích ) – dále jen „ZOK “, a zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVR“). Proces zrušení s. r. o. s likvidací je časově i finančně velmi náročný – i při hladkém průběhu a existenci „prázdné schránky“ čítá na dvacet kroků a trvá minimálně 6–9 měsíců. My se zaměříme na některé z počátečních kroků celého procesu z hlediska jejich praktických úskalí, a to zejména z pozice likvidátora.

Likvidace společnosti s ručením omezeným: praktické otázky
Mgr.
František
Tikal
 
Kdo rozhoduje o zrušení s. r. o. a jejím vstupu do likvidace?
Je třeba rozlišovat tzv. dobrovolné zrušení s. r. o. s likvidací od zrušení nedobrovolného.
 
Dobrovolné zrušení s. r. o.
V případě tzv. dobrovolného zrušení s. r. o. s likvidací o výše uvedeném rozhoduje
valná hromada,
a to pouze v případě, že tak stanoví zakladatelské právní jednání [§ 190 odst. 2 písm. f), d) ZOK]. Pro přijetí takového rozhodnutí je třeba souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků [§ 171 odst. 1 písm. d) ZOK]. Toto rozhodnutí vyžaduje formu notářského zápisu [§ 172 odst. 1 ZOK, § 776 odst. 2 ZOK].
Neobsahuje-li společenská smlouva žádné ujednání v tomto směru, musí se na zrušení společnosti s likvidací
dohodnout všichni společníci
. Toto rozhodnutí musí být rovněž učiněno ve formě notářského zápisu (§ 241 odst. 1 ZOK).
 
Nedobrovolné zrušení s. r. o.
V některých případech může zrušení společnosti s likvidací nařídit
autoritativně orgán veřejné moci
. Jedná se zejména o:
(i)
možnost zrušení společnosti soudem pro nevykonávání činnosti po dobu alespoň jednoho roku [§ 93 písm. b) ZOK], nebo
(ii)
pro neschopnost statutárního orgánu se usnášet déle než dva roky [§ 172 odst. 1 písm. c) OZ];
(iii)
dále do dne 30. 6. 2017 bylo také možné, aby rejstříkový soud zrušil s. r. o. na základě podnětu finančního úřadu z důvodu, že daňový subjekt nevykonává činnost nebo nepobírá příjmy podrobené dani déle než čtyři roky (§ 238 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2017). Znění účinné od 1. 7. 2017 uvádí pouze, že správce daně učiní opatření nezbytná k urychlenému zjištění, stanovení a vybírání daně, avšak podmínku čtyř let, jakož i výslovnou možnost podání podnětu nebo návrhu a zrušení právnické osoby s likvidací již zákon neobsahuje;
(iv)
další možností je podání návrhu na zrušení společnosti soudem pro nepřekonatelný rozpor mezi společníky [§ 93 písm. c) ZOK].
Lákadlem pro využití těchto možností je vidina toho, že se společníci vyhnou časové a finanční zátěži spojené s likvidací společnosti a výkonem funkce likvidátora, nutnosti uspořádat valnou hromadu a platit za notářský zápis, stejně jako povinnosti platit soudní poplatek za návrh na zápis změn do obchodního rejstříku. Rád bych zde však upozornil na to, že v případě tzv. nedobrovolného zrušení může soud jmenovat likvidátorem dosavadního člena statutárního orgánu, a to i bez jeho souhlasu (§ 191 OZ), přičemž možnost likvidátora dosáhnout zproštění takové funkce je velmi omezená.1)
 
Další způsoby „úniku“ společníka ze společnosti
Dalšími způsoby, jak může jednotlivý společník „vycouvat“ ze své účasti na společnosti, aniž by se musel časově a finančně podílet na likvidaci společnosti, je zrušení účasti společníka soudem dle § 205 ZOK nebo vyloučení společníka pro porušení povinnosti (§ 204 ZOK).
 
Kdo rozhoduje o jmenování a odměňování likvidátora?
 
Nedobrovolná likvidace – jmenování a odměňování likvidátora
Pokud se jedná o tzv. nedobrovolnou likvidaci, tedy likvidaci nařízenou soudem, rozhoduje o jmenování likvidátora
rejstříkový soud,
tedy krajský soud určený podle sídla společnosti. Odměna likvidátora je v takovém případě stanovena obligatorně § 5 a násl. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 351/2013 Sb.“).
 
Dobrovolná likvidace – jmenování likvidátora
Naopak jedná-li se o dobrovolnou likvidaci, tj. situaci, kdy o zrušení s. r. o. a jejím vstupu do likvidace rozhodla společnost sama (ať již dohodou všech společníků nebo rozhodnutím valné hromady), rozhoduje o jmenování likvidátora a jeho odměně
sama společnost
. Zásah soudu je možný až tehdy, pokud společnost rozhodne o svém zrušení a vstupu do likvidace, avšak nerozhodne zároveň o jmenování likvidátora.
Valná hromada
může o volbě likvidátora rozhodnout pouze tehdy, pokud jí tuto pravomoc svěří společenská smlouva [§ 190 odst. 2 písm. d) ZOK]. Pokud společenská smlouva v této otázce mlčí, existují dva výklady, kdo je k tomuto rozhodnutí oprávněn:2)
(i)
První výklad se přiklání k tomu, že k volbě likvidátora je potřeba
dohody všech společníků
, neboť osoba likvidátora je klíčová pro ochranu práv společníků na likvidační zůstatek, který náleží právě společníkům.
(ii)
Druhý výklad se opírá o tzv.
zbytkovou působnost statutárního orgánu
(§ 163 OZ), z níž vyplývá, že rozhodnutí o volbě likvidátora by měl činit statutární orgán, resp. jeho členové. Opodstatněním tohoto řešení podle mého názoru je, že likvidátor od okamžiku svého povolání v podstatě vykonává pravomoci statutárního orgánu a jeho volba statutárním orgánem tak zaručuje určitou kontinuitu ve vedení společnosti. Toto řešení je navíc flexibilnější. Slabinou této varianty je nižší míra ochrany zájmů společníků, která je však vyvážená tím, že člen statutárního orgánu má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a pokud by provedl nepečlivý výběr likvidátora, odpovídal by za škodu tím způsobenou.
Dobrovolná likvidace s. r. o. založené podle obchodního zákoníku – odměňování likvidátora
O něco složitější je situace, kdy společnost vznikla ještě za účinnosti zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen „
ObchZ
“), její společenská smlouva upravuje pouze pravomoc k rozhodování o zrušení společnosti a jmenování likvidátora, avšak
nikoli pravomoc k rozhodnutí o určení odměny likvidátora
, společnost neprovedla tzv. opt-in k ZOK [§ 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZOK“,] a ke zrušení takové společnosti s likvidací dochází až za účinnosti OZ a ZOK.
Statusová práva takové s. r. o. se v takovém případě řídí OZ (§ 3041 OZ), takže proces zrušení společnosti s likvidací proběhne podle § 187–209 OZ. Práva a povinnosti společníků takové společnosti, která nejsou v rozporu s kogentními ustanoveními ZOK, se však řídí ObchZ. Zde je třeba si vyjasnit, zda rozhodování o jmenování a odměňování likvidátora spadá do tzv. statusových otázek společnosti, které se budou řídit OZ, či zda jde o výkon práv a povinnosti společníků, na které se bude vztahovat ObchZ.
Odborná literatura pod pojem „práva a povinnosti společníků“ podřazuje např. právní úprava převodů a přechodů podílů, zastavování podílů, způsoby ukončení účasti ve společnosti apod.3) Naopak otázka pravomoci jednotlivých orgánů včetně působnosti valné hromady a jejího rozhodování (tj. svolávání, usnášeníschopnost, hlasovací většiny, osvědčování veřejnou listinou apod.) se považuje za statusovou záležitost, která se tak bude řídit ZOK.4) Mám tedy za to, že otázka
určení odměny likvidátora
bude spadat do
statusových záležitostí společnosti,
jež tak v daném případě bude regulovat ZOK.
Pakliže společenská smlouva o rozhodování o odměně likvidátora mlčí, nemůže působnost valné hromady k tomuto rozhodnutí plynout z § 190 odst. 2 písm. d) ZOK, tím spíše ne z důvodu, že citované ustanovení přiznává valné hromadě pouze rozhodování o volbě a odvolání likvidátora, nikoliv také o jeho odměňování, na rozdíl od dřívější úpravy v § 125 odst. 1 písm. i) ObchZ. Z § 59 odst. 2 ZOK však vyplývá, že
smlouvu o výkonu funkce
v kapitálové společnosti, jejíž součástí je i výše odměny,
schvaluje nejvyšší orgán
společnosti, tj. valná hromada. Toto ustanovení tedy lze chápat jako jeden z případů spadajících pod § 190 odst. 2 písm. p) ZOK, tj.
zbytkovou působnost valné hromady stanovenou zákonem
. Toto ustanovení podle mého názoru převáží nad § 163 OZ, podle něhož statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou společenská smlouva nebo zákon nesvěří jinému orgánu. A to platí i v případě, že odměna likvidátora není sjednána v separátní smlouvě o výkonu funkce, nýbrž v rozhodnutí valné hromady ve formě notářského zápisu, neboť z § 61 ZOK lze vyčíst, že působnost valné hromady se týká nejen schvalování odměny ve smlouvě o výkonu funkce, nýbrž také jakéhokoliv dalšího plnění ve prospěch členů orgánu.
Co se týká potřebné většiny hlasů valné hromady pro takové rozhodnutí, mám za to, že pro přijetí daného rozhodnutí postačí
prostá většina hlasů přítomných
společníků dle § 170 ZOK.
Výše uvedené závěry se uplatní
rovněž u s. r. o.
založené a zapsané do obchodního rejstříku
po dni 1. 1. 2014
, tj. za účinnosti OZ a ZOK.
 
Výše odměny likvidátora u dobrovolné likvidace a její zdanění
Z hlediska odměny likvidátora je třeba dále si uvědomit, že výše odměny likvidátora v případě tzv. dobrovolné likvidace
není omezena nařízením vlády
č. 351/2013 Sb., na rozdíl od odměny likvidátora stanoveného soudem, takže tato odměna může i několikanásobně překračovat odměnu stanovenou v citovaném nařízení vlády.
Dále je třeba si dát pozor na to, že z odměny likvidátora se hradí daň z příjmů fyzických osob dle § 6 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), tj.
z příjmů ze závislé činnosti
jako u zaměstnance, a z této odměny je také potřeba odvést zdravotní a sociální pojištění stejně jako u zaměstnance. To platí i v případě, že funkci likvidátora zastává advokát jakožto osoba samostatně výdělečně činná, která běžně svou odměnu za poskytování právních služeb zahrnuje do základu daně jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, může uplatňovat tzv. paušální výdaje ve výši 40 % zdanitelných příjmů a odvádí procentuálně nižší odvody na zdravotní a sociální pojištění, než jaké odvádí ve svém souhrnu zaměstnanec a jeho jménem zaměstnavatel.
 
Návrh na zápis zrušení s. r. o. a jmenování likvidátora do obchodního rejstříku: přes notáře, nebo rejstříkový soud?
Na první pohled se může zdát, že je rychlejší a levnější provádět zápis údaje o zrušení s. r. o. s likvidací přes notáře tzv. přímým zápisem než přes rejstříkový soud. Soudní poplatek při změnovém zápisu prováděném notářem totiž činí jen 1 000 Kč, na rozdíl od zápisu prováděného rejstříkovým soudem, který vybírá soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Navíc notář může provést zápis v podstatě ihned, kdežto u rejstříkového soudu je nutno zpravidla čekat na uplynutí celé lhůty v délce pět pracovních dnů. Opak je však pravdou. Provádí-li zápis notář, musí vyhotovit ještě tzv. osvědčovací zápis, k němuž si připočítává tzv. režijní paušál, a je-li plátcem DPH, pak také DPH v zákonné výši. Kromě toho si musí ještě likvidátor při provádění zápisu notářem opatřit výpis z rejstříku trestů, na rozdíl od zápisu přes rejstříkový soud, při němž tak činit nemusí. Doporučuji proto zápis provádět
přes rejstříkový soud
.
 
Návrh na zápis změny údajů do obchodního rejstříku
Návrh na zápis změny údajů zapsaných do obchodního rejstříku je třeba podat na
tzv. inteligentním formuláři
[§ 18 a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVR“) a § 17 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.].
Nejrychlejší a nejjednodušší je podat návrh v elektronické formě prostřednictvím
datové schránky
, pokud jí navrhovatel disponuje. V případě likvidátora – advokáta v tom není problém, neboť advokáti mají datovou schránku zřizovanou povinně.
K návrhu je třeba připojit:
(i)
rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti
, jejím vstupu do likvidace a jmenování a odměňování likvidátora, a to ve formě notářského zápisu (§ 170, 171 ZOK) převedeného autorizovanou konverzí do elektronické formy (podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů); a dále
(ii)
čestné prohlášení likvidátora
o tom, že souhlasí se svým jmenováním a zápisem do OR (§ 12 ZVR) a že splňuje podmínky výkonu funkce (§ 152 OZ, § 46 ZOK, § 6 a 8 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů), s úředně ověřeným podpisem, rovněž zkonvertované do elektronické formy. Soudní poplatek ve výši 2 000 Kč není nutné zasílat na účet soudu bezprostředně s podáním návrhu; soud v takovém případě navrhovatele vyzve písemným přípisem.
Jakkoli je zápis likvidátora do obchodního rejstříku
deklaratorní
(§ 193 ZOK), tzn. že účinky jeho jmenování nastávají již přijetím rozhodnutí valné hromady, nikoli až zápisem do obchodního rejstříku, raději doporučujeme jako přílohu přikládat také
plnou moc udělenou jednatelem společnosti
k zastupování v rejstříkovém řízení s ověřeným podpisem a zkonvertovanou do elektronické formy, pokud likvidátor takovou plnou mocí disponuje.
Do
„ostatních skutečností“
inteligentního formuláře je třeba uvést den zrušení společnosti a právní důvod zrušení (tj. rozhodnutí valné hromady, dohoda všech společníků apod.) – srov. § 65 písm. a) a b) ZVR.
Osobu likvidátora je třeba v návrhu definovat jako
fyzickou osobu – nepodnikatele
(tedy pomocí data narození a místa bydliště), a to i v případě, že likvidátorem bude advokát – fyzická osoba podnikající, který se běžně definuje identifikačním číslem a sídlem.
Rejstříkový soud, na rozdíl od notáře, nepotřebuje doložit jako přílohu
výpis likvidátora z rejstříku trestů
. Postačí totiž, když navrhovatel uvede místo a okres narození likvidátora, díky němuž si rejstříkový soud ověří jeho bezúhonnost sám. Určitým problémem však je, že zatímco u definice člena statutárního orgánu inteligentní formulář obsahuje políčko „místo narození“ a „okres narození“, u osoby likvidátora tomu tak není. Doporučuji proto tyto dva údaje uvést v poli „Doplňující text“, a to včetně údaje, z jakého právního důvodu a kdy došlo k jeho jmenování.
Pravidelnou komplikací je také
forma podpisu navrhovatele
. Podle § 22 odst. 2 ZVR musí být návrh podaný v listinné podobě opatřen vlastnoručním ověřeným podpisem. Kromě toho lze návrh dle § 22 odst. 3 ZVR podat elektronicky a opatřit jej podpisem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Tím je dle § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru“), kvalifikovaný elektronický podpis. To přesto, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále „Nařízení eIDAS“) a zákon o službách vytvářejících důvěru, který z tohoto nařízení vychází, deklasovalo kvalifikovaný elektronický podpis na úroveň vlastnoručního prostého podpisu (!). Kvalifikovaný elektronický podpis tak nahrazuje pouze vlastnoruční prostý podpis, nikoli vlastnoruční ověřený podpis ve smyslu § 22 odst. 2 ZVR. Ustanovení § 22 odst. 3 ZVR tak považuji za rozporné s Nařízením eIDAS a je možné, že rejstříkový soud z tohoto důvodu vyzve navrhovatele k doložení návrhu v listinné formě s vlastnoručním ověřeným podpisem, zkonvertovaným do elektronické formy, a to přesto, že navrhovatel doložil k návrhu procesní plnou moc s úředně ověřeným podpisem, zkonvertovanou do elektronické formy. V daném případě tak záleží na praxi konkrétního soudu.
Konečně, je také třeba myslet na to, že notářský zápis o rozhodnutí valné hromady o zrušení s. r. o. je potřeba
založit do sbírky listin
obchodního rejstříku [§ 66 písm. d) ZVR], neboť zakládání listin do sbírky listin spadá do péče řádného hospodáře, která dopadá rovněž na likvidátora. Tato žádost není zpoplatněna
1) HOLEJŠOVSKÝ, J. § 191 [Jmenování a odvolání likvidátora soudem]. In: Hulmák, M. a kol.
Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654)
. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 976.
2) FUČÍK, I., JANOVEC, M., PEŠIČKOVÁ, J., POKORNÁ, J., TOMÁŠKOVÁ, E.:
Zrušení a zánik obchodní
korporace
s likvidací
. Praha: Wolters Kluwer, 2020, s. 94.
3) LASÁK, J. § 777. In: LASÁK, J., POKORNÁ, J. ČÁP, Z., DOLEŽIL, T. a kol. . Praha: Wolters Kluwer, 2014.
4) Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 2016 k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku, sp.zn. Cpjn 204/2015.