V článku si blíže přiblížíme vybrané rozhodující změny ve zdanění fyzických osob od ledna 2021, které vyplývají ze zákona č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 609/2020 Sb.“) – tzv. daňový balíček 2021. Půjde především o zrušení superhrubé mzdy s uvedením příkladů, kdo v důsledku této změny bude mít největší navýšení čisté mzdy oproti zdanění v roce 2020. S tím souvisí i navýšení základní slevy na dani na poplatníka a zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob se souvisejícím zrušením solidárního zvýšení daně. Zmíníme se dále o zavedení stravenkového paušálu jako další varianty stravování zaměstnanců při zachování stávajícího poskytování nepeněžního příspěvku zaměstnavatelem (poskytování stravenek). Podnikatele a pronajímatele bude zajímat navýšení hranice pro vymezení hmotného majetku a jeho technického zhodnocení a znovuzavedení tzv. mimořádných odpisů hmotného majetku, a dále zrušení daňové kategorie nehmotného majetku.
Zdanění fyzických osob v roce 2021
Ing.
Ivan
Macháček
1. Zrušení zdanění zaměstnanců ze superhrubé mzdy od ledna 2021
Zákonem č. 609/2020 Sb. dochází s účinností od 1. 1. 2021 pro účely zdanění zaměstnanců ke zrušení zvýšení základu daně z příjmů ze závislé činnosti o částku odpovídající pojistnému na sociální a veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (33,8 % z hrubé mzdy zaměstnance). Dochází tak ke zrušení obsáhlého textu uvedeného
v § 6 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“ nebo „zákon o daních z příjmů“). V tomto odstavci zůstává
pouze znění stanovící, že základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.
Daň z příjmů ze závislé činnosti (resp. měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti) se už počínaje lednem 2021 počítá jenom z hrubé mzdy zaměstnance. K obdobné úpravě došlo v § 6 odst. 13 ZDP a dále došlo v § 6 ZDP ke zrušení odstavce.
Současně se
upravuje ustanovení § 38h odst. 1 ZDP
, týkající se vybírání a placení záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
. Nové znění uvádí, že plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.2. Zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob
V souvislosti se zrušením superhrubé mzdy se zavádí
v § 16 ZDP dvě sazby daně z příjmů fyzických osob,
které činí: –
15 % pro část základu daně do osmačtyřicetinásobku průměrné mzdy
a–
23 % pro část základu daně přesahující osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy.
V § 21g odst. 2 ZDP se doplňuje, že průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Výše průměrné mzdy vyplývá pro rok 2021 z nařízení vlády č. 381/2020 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, ve znění pozdějších předpisů.
Všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 činí 34 766 Kč, přepočítací koeficient 1,0194, takže průměrná mzda za rok 2019 činí 34 766 Kč x 1,0194 = 35 441 Kč.Uplatnění sazby daně v rámci ročního základu daně
| Sazba daně | Základ daně |
| 15 | do výše 48 x 35 441 Kč = 1 701 168 Kč |
| 23 | nad výši 1 701 168 Kč |
Uplatnění sazby daně v rámci měsíční zálohy na daň
| Sazba daně | Hrubá mzda zaměstnance |
| 15 | do částky 141 764 Kč/měsíc (včetně) |
| 23 | nad částku 141 764 Kč/měsíc |
Daň se vypočte podle § 16 odst. 2 ZDP ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně. Sazba daně 23 % nahrazuje dosavadní solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 ZDP a osmačtyřicetinásobkem průměrné mzdy (dosavadní znění § 16a ZDP).
V novém znění § 16a ZDP je obsažen výpočet daně pro samostatný základ daně. Uvádí se zde, že sazba daně pro samostatný základ daně činí 15 %. Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně.
Z nového ustanovení § 16ab ZDP vyplývá, že d
aň poplatníka se vypočte jako součet daně podle § 16 snížené o slevy na dani a daně podle § 16a ZDP. Pokud je daňový bonus
podle § 35c odst. 3 ZDP vyšší nebo roven dani podle § 16a ZDP, sníží se o tuto daň daňový bonus
a daň poplatníka se rovná nule. Pokud je daňový bonus
podle § 35c odst. 3 ZDP nižší než daň podle § 16a ZDP, daňový bonus
je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a ZDP snížené o daňový bonus
podle § 35c odst. 3 ZDP.V novém
znění § 38h odst. 2 ZDP
se uvádí, že s
azba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do čtyřnásobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.S ohledem na zrušení solidárního zvýšení daně dochází ke
zrušení stávajícího § 38g odst. 4 ZDP
(týká se povinnosti podat daňové přiznání poplatníkem, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně) a ke zrušení § 38ha ZDP
(týká se solidárního zvýšení daně u zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti). . Jedná se o celkový základ daně, jehož součástí jsou i dílčí základy daně z kapitálového majetku, z nájmu a z ostatních příjmů.
3. Zvýšení základní slevy na dani na poplatníka
V § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP se
zvyšuje základní sleva na dani na poplatníka z dosavadních 24 840 Kč:
–
pro rok 2021 na částku 27 840 Kč,
–
a pro rok 2022 na částku 30 840 Kč.
PŘÍKLAD 1
Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 20 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
| Údaje v Kč | Měsíce 2020 | Měsíce 2021 |
| Výše hrubé mzdy | 20 000 | 20 000 |
| Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 6 760 | 6 760 |
| Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky | 26 800 | zrušena |
| Daň 15 % | 4 020 | 3 000 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 | 2 320 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 2 200 | 2 200 |
| Čistá mzda | 15 850 | 17 120 |
| Rozdíl – měsíční úspora 2021 | 1 270 |
PŘÍKLAD 2
Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 35 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
| Údaje v Kč | Měsíce 2020 | Měsíce 2021 |
| Výše hrubé mzdy | 35 000 | 35 000 |
| Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 11 830 | 11 830 |
| Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky | 46 900 | zrušena |
| Daň 15 % | 7 035 | 5 250 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 | 2 320 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 3 850 | 3 850 |
| Čistá mzda | 26 185 | 28 220 |
| Rozdíl – měsíční úspora 2021 | 2 035 |
PŘÍKLAD 3
Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 80 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
| Údaje v Kč | Měsíce 2020 | Měsíce 2021 |
| Výše hrubé mzdy | 80 000 | 80 000 |
| Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 27 040 | 27 040 |
| Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky | 107 100 | zrušena |
| Daň 15 % | 16 065 | 12 000 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 | 2 320 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 8 800 | 8 800 |
| Čistá mzda | 57 205 | 61 520 |
| Rozdíl – měsíční úspora 2021 | 4 315 |
PŘÍKLAD 4
Vrcholový manažer má měsíční hrubou mzdu 200 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
| Údaje v Kč | Měsíce 1–08/2020 | Měsíce 1–08/2021 |
| Výše hrubé mzdy | 200 000 | 200 000 |
| Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 67 600 | 67 600 |
| Superhrubá mzda | 267 600 | zrušena |
| Daň 15 % | 40 140 | 21 265 |
| Solidární zvýšení daně | 4 246,20 | zrušeno |
| Daň 23 % z částky nad 141 764 Kč | neexistuje | 13 395 |
| Celková daň po zaokrouhlení | 44 387 | 34 660 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 | 2 320 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 22 000 | 22 000 |
| Čistá mzda | 135 683 | 145 660 |
| Rozdíl – měsíční úspora 2021 | 9 977 |
Poznámka k výpočtům v tabulce:
Rok 2020
1.
Maximální roční vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální pojištění činil 1 672 080 Kč, takže plnou výši měsíčního pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem 24,8 % z hrubé mzdy bylo možno uplatnit pouze od ledna do srpna. Za září zůstal vyměřovací základ ve výši 1 800 000 Kč – 1 672 080 Kč = 127 920 Kč a za říjen až prosinec se pojistné na sociální pojištění neuplatnilo. Proto uvažujeme pro srovnání roku 2020 s rokem 2021 pouze údaje pro měsíc leden až srpen, které jsou shodné.
2.
Výpočet daně ve výši 15 % vychází ze superhrubé mzdy: 267 600 Kč x 0,15 = 40 140 Kč.
3.
Výpočet solidárního zvýšení daně činí: (200 000 Kč – 139 340 Kč) x 0,07 = 4 246,20 Kč.
Rok 2021
1.
Maximální roční vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální pojištění činí 1 701 168 Kč, takže plnou výši měsíčního pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem 24,8 % z hrubé mzdy je možno uplatnit pouze do měsíce srpen. Za září zůstává vyměřovací základ ve výši 1 800 000 Kč – 1 701 168 Kč = 98 832 Kč a za říjen až prosinec se pojistné na sociální pojištění již neuplatní. Proto uvažujeme pro srovnání roku 2021 s rokem 2020 pouze údaje pro měsíc leden až srpen, které jsou shodné.
2.
Výpočet daně ve výši 15 % vychází ze základu daně 141 764 Kč: 141 764 Kč x 0,15 = 21 265 Kč.
3.
Výpočet daně ve výši 23 % vychází ze základu daně 200 000 Kč – 141 764 Kč = 58 236 Kč a daň činí 58 236 Kč x 0,23 = 13 395 Kč (po zaokrouhlení).
4. Zrušení horní hranice pro uplatnění daňového bonusu
Daňový
bonus
uplatní poplatník v případě, je-li jeho nárok na daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti vyšší než jeho daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období. V ustanovení § 35c odst. 3 ZDP byla dosud stanovena maximální hranice pro uplatnění daňového bonusu ve výši 60 300 Kč ročně. Zákonem č. 609/2020 Sb. došlo k úpravě znění § 35c odst. 3 ZDP
v tom smyslu, žebonus
uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. S účinností od 1. 1. 2021 dochází ke zrušení maximální hranice pro uplatnění daňového bonusu.
PŘÍKLAD 5
Poplatník vyživuje pět dětí žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Jeho daňová povinnost po uplatnění odpočtů od základu daně (pojistné na soukromé životní pojištění a poskytnutý dar splňující podmínku pro odečet od základu daně dle § 15 odst. 1 ZDP) a po uplatnění základní slevy na poplatníka a slevy na manželku je nulová jak v roce 2020, tak v roce 2021.
V obou dvou letech si může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na děti ve výši:
15 204 Kč (1. dítě) + 19 404 Kč (2. dítě) + 3 x 24 204 Kč (3., 4. a 5. dítě) = 107 220 Kč.
Rok 2020
Protože daňová povinnost poplatníka je nulová, může si uplatnit daňový
bonus
pouze ve výši stanovené horní hranice 60 300 Kč.Rok 2021
Protože daňová povinnost poplatníka je nulová, může si uplatnit daňový
bonus
ve výši zákonem umožněné výše daňového zvýhodnění v plné výši 107 220 Kč.5. Dvě možnosti podpory stravování zaměstnavatelem
Podle nového znění § 6 odst. 9 písm. b) ZDP jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny dvě možnosti poskytování plnění zaměstnavatele v rámci stravování zaměstnanců, a to:
–
Hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Na osvobození od daně z příjmů u zaměstnance nemá vliv výše daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) vynaložených zaměstnavatelem na stravování a rovněž tak výše poskytnutého příspěvku zaměstnavatele, a to ani v tom případě, když zaměstnavatel poskytne svým zaměstnancům stravování zdarma. V případě, že zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům stravenky, a to buď za úplatu, která je nižší než nominální hodnota stravenky, nebo bezplatně, pak celá nominální hodnota stravenky je na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti.
–
Nově zavedený peněžitý příspěvek (takzvaný stravenkový paušál) poskytovaný
zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem (§ 109 odst. 3 zákoníku práce), při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Limit stravného je upraven v § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a v každoročně vydávané vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Pro rok 2021 činí na základě vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 108 Kč, takže horní limit peněžitého příspěvku poskytnutého zaměstnanci na jeho stravování osvobozený od daně z příjmů činí 108 Kč x 0,70 = 75,60 Kč.
Do výše uvedeného limitu je tento peněžitý příspěvek na stravování osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá tak ani zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Část peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování se u zaměstnance zdaní jako příjem ze závislé činnosti a rovněž podléhá odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.PŘÍKLAD 6
Zaměstnavatel poskytuje v roce 2021 zaměstnanci na jeho stravování peněžitý příspěvek ve variantě A ve výši 130 Kč a ve variantě B ve výši 75 Kč na jednu směnu současně s výplatou jeho měsíční mzdy.
Varianta A:
Maximální částka peněžitého příspěvku, která je osvobozená od daně z příjmů ze závislé činnosti v roce 2021, činí 75,60 Kč. Ke zdanění přichází částka 130 Kč – 75,60 Kč = 54,40 Kč. Částka 54,40 Kč x počet směn odpracovaných v příslušném měsíci bude zdaněna jako příjem ze závislé činnosti a současně podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
Varianta B:
Vzhledem k tomu, že částka poskytnutého peněžitého příspěvku je nižší než 75,60 Kč, je poskytnutý peněžitý příspěvek na stravování u zaměstnance plně osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti a nepodléhá odvodu sociálního a zdravotního pojistného.
V návaznosti na osvobození peněžitého příspěvku poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP
dochází zákonem č. 609/2020 Sb. v § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 ZDP k úpravě uznatelnosti tohoto výdaje na straně zaměstnavatele, a to v celé výši poskytnutého peněžitého příspěvku.
Závěr ke dvěma variantám příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců:
-
U zaměstnance je
peněžitý příspěvek (stravenkový paušál)
poskytnutý zaměstnavatelem na stravování osvobozen od daně do výše 70 % horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, ale u zaměstnavatele je daňovým výdajem hodnota poskytnutého peněžitého příspěvku bez omezení (obdoba mzdového nákladu).–
V případě, že zaměstnavatel bude nadále poskytovat
stravenky,
je nadále nepeněžitý příspěvek na stravování u zaměstnance osvobozen v plné výši od daně z příjmů a nadále jsou výdaje na poskytnuté stravenky u zaměstnavatele daňově uznatelné do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu, maximálně do 70 % horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanoveného pro zaměstnance odměňovaného platem.6. Zvýšení hranice pro vymezení hmotného majetku a jeho technické zhodnocení
Zákonem č. 609/2020 Sb. dochází ke
zvýšení hranice hmotného majetku pro účely zákona o daních z příjmů, a to ze 40 000 Kč na 80 000 Kč. Rovněž dochází ke stejnému zvýšení u hranice pro technické zhodnocení hmotného majetku na částku 80 000 Kč
. Veškerý nově pořízený majetek nebo jeho technické zhodnocení do částky 80 000 Kč si tak uplatní neúčtující podnikatel jednorázově do svých daňových výdajů a účtující poplatníci budou u tohoto majetku a jeho technického zhodnocení postupovat podle vedeného účetnictví.Co se uvádí v přechodných ustanoveních k novele ZDP provedené zákonem č. 609/2020 Sb.?
–
Dle bodu 13 se na hmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona;
–
Dle bodu 14 lze
novou úpravu použít na hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 a technické zhodnocení dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání od 1. 1. 2020
již od 1. 1. 2020. Využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích;–
Dle bodu 15 na hmotný majetek pořízený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
PŘÍKLAD 7
Podnikatel vede v rámci podnikání daňovou evidenci. V září 2020 zakoupil pro své podnikání soustruh za částku 61 000 Kč a vložil jej do svého obchodního majetku. Dále v průběhu roku 2020 provedl technické zhodnocení na nákladním automobilu zařazeném v obchodním majetku ve výši 52 000 Kč.
Poplatník se může rozhodnout v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 k variantnímu řešení:
–
do daňových výdajů uplatní jak částku 61 000 Kč, tak částku 52 000 Kč,
–
soustruh bude daňově odpisovat ve 2. odpisové skupině počínaje rokem 2020, technické zhodnocení nákladního automobilu zvýší pořizovací (zůstatkovou) cenu v rámci daňového odpisování automobilu,
–
do daňových výdajů uplatní částku 61 000 Kč a technické zhodnocení nákladního automobilu zvýší jeho pořizovací (zůstatkovou) cenu v rámci daňového odpisování automobilu,
–
do daňových výdajů uplatní 52 000 Kč a zakoupený soustruh zařadí jako hmotný majetek s jeho daňovým odpisováním.
Pokud by došlo k výše uvedeným operacím až v roce 2021, vycházel by poplatník již ze znění zákona č. 609/2020 Sb., tedy z hranice pro hmotný majetek a jeho technické zhodnocení ve výši 80 000 Kč.
7. Mimořádné odpisy hmotného majetku
Zákon o daních z příjmů obsahuje § 30a, který se používal na uplatnění mimořádných odpisů pro hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2, pořízený v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010. V současné době toto ustanovení již nebylo využíváno.
Zákonem č. 609/2020 Sb. došlo v tomto ustanovení § 30a zákona pouze ke změně v časovém údaji. Nově platí, že:
–
hmotný majetek zařazený v 1. odpisové skupině
, pořízený v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021, může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců,–
hmotný majetek zařazený v 2. odpisové skupině,
pořízený v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021, si může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přičemž za prvních 12 měsíců bude moci uplatnit odpisy rovnoměrně až do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.Dle § 30a odst. 3 ZDP má poplatník povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
PŘÍKLAD 8
Finanční poradce si zakoupil v květnu 2020 výkonný počítač Apple za částku 69 000 Kč a uvedl jej rovněž v květnu do užívání.
Poplatník si může vstupní cenu počítače odepsat formou mimořádných odpisů rovnoměrným způsobem za 12 měsíců počínaje červnem 2020 ve smyslu novelizovaného znění § 30a ZDP. Další variantou je klasické uplatnění odpisů rovnoměrným nebo zrychleným způsobem. Poplatník může využít i zvýšené hranice pro hmotný majetek na 80 000 Kč.
Varianta A – uplatnění mimořádných odpisů dle § 30a ZDP
Měsíční mimořádný odpis činí 69 000 Kč / 12 = 5 750 Kč.
| Zdaňovací období | Výpočet mimořádných odpisů |
| 2020 | 5 750 Kč x 7 měsíců = 40 250 Kč |
| 2021 | 5 750 Kč x 5 měsíců = 28 750 Kč |
Varianta B – uplatnění rovnoměrných odpisů dle § 31 odst. 1 písm. d) ZDP
| Zdaňovací období | Výpočet odpisů |
| 2020 | 69 000 Kč x 30 / 100 = 20 700 Kč |
| 2021 | 69 000 Kč x 35 / 100 = 24 150 Kč |
| 2022 | 69 000 Kč x 35 / 100 = 24 150 Kč |
Varianta C – uplatnění zrychlených odpisů dle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP
| Zdaňovací období | Výpočet odpisů |
| 2020 | 69 000 Kč / 3 + 69 000 Kč x 0,10 = 29 900 Kč |
| 2021 | 2 x 39 100 Kč / (4 – 1) = 26 067 Kč |
| 2022 | 2 x 13 033 Kč / (4 – 2) = 13 033 Kč |
Varianta D – uplatnění do daňových výdajů dle zákona č. 609/2020 Sb.
Poplatník může postupovat dle bodu 14 přechodných ustanovení novely ZDP provedené zákonem č. 609/2020 Sb. a uplatnit zvýšenou hranici pro hmotný majetek ve výši 80 000 Kč již na hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020. V daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2020 tak může uplatnit plnou výši ceny pořízeného počítače v únoru 2020 do daňových výdajů.
PŘÍKLAD 9
Podnikatel zakoupil v říjnu 2020 osobní automobil o vstupní ceně 540 000 Kč a uvedl jej do užívání v listopadu 2020. Automobil vložil do svého obchodního majetku a používá ho výhradně pro služební účely.
Varianta A – uplatnění mimořádných odpisů dle § 30a ZDP
Na poplatníka se vztahuje možnost uplatnění mimořádných odpisů. Za prvních 12 měsíců lze uplatnit 60 % vstupní ceny, tedy částku 324 000 Kč, tj. 27 000 Kč měsíčně. Za dalších 12 měsíců lze uplatnit 40 % vstupní ceny, tedy částku 216 000 Kč, tj. 18 000 Kč měsíčně.
| Zdaňovací období | Výpočet odpisů |
| 2020 | 27 000 Kč x 1 měsíc = 27 000 Kč |
| 2021 | 27 000 Kč x 11 měsíců + 18 000 Kč x 1 měsíc = 315 000 Kč |
| 2022 | 18 000 Kč x 11 měsíců = 198 000 Kč |
Zahájení uplatnění měsíčních mimořádných odpisů počíná prosincem 2020 a trvá 24 měsíců.
Varianta B – uplatnění rovnoměrných odpisů dle § 31 ZDP
| Zdaňovací období | Výpočet odpisů |
| 2020 | 540 000 Kč x 11 / 100 = 59 400 Kč |
| 2021 | 540 000 Kč x 22,25 / 100 = 120 150 Kč |
| 2022 | 540 000 Kč x 22,25 / 100 = 120 150 Kč |
| 2023 | 540 000 Kč x 22,25 / 100 = 120 150 Kč |
| 2024 | 540 000 Kč x 22,25 / 100 = 120 150 Kč |
Varianta C – uplatnění zrychlených odpisů dle § 32 ZDP
| Zdaňovací období | Výpočet odpisů |
| 2020 | 540 000 Kč / 5 = 108 000 Kč |
| 2021 | 2 x 432 000 Kč / (6 – 1) = 172 800 Kč |
| 2022 | 2 x 259 200 Kč / (6 – 2) = 129 600 Kč |
| 2023 | 2 x 129 600 Kč / (6 – 3) = 86 400 Kč |
| 2024 | 2 x 43 200 Kč / (6 – 4) = 43 200 Kč |
8. Zrušení daňové kategorie nehmotného majetku
Při pořízení nehmotného majetku a jeho technického zhodnocení jsme dosud rozlišovali u poplatníků daně z příjmů fyzických osob s příjmy dle § 7 nebo § 9 ZDP, jestli vedou účetnictví nebo daňovou evidenci. Podle znění § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou považovány výdaje na pořízení nehmotného majetku nebo jeho technického zhodnocení u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9 ZDP, pokud tito poplatníci nevedou účetnictví.
Poplatníci, kteří vedou účetnictví, postupovali dle § 32a ZDP, který vymezoval jak daňovou kategorii nehmotného majetku a jeho technické zhodnocení, tak jejich daňové odpisování.
Zákonem č. 609/2020 Sb. dochází ke zrušení § 32a ZDP, nově je možné uplatnit výdaje související s pořízením dlouhodobého nehmotného majetku tak, jak jsou uplatňovány v účetnictví ve smyslu znění § 24 odst. 2 písm. v) bodu 2 ZDP.
Z bodu 10 přechodných ustanovení k novele ZDP zákonem č. 609/2020 Sb. vyplývá, že na nehmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Dle bodu 11 přechodných ustanovení
na nehmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 lze od 1. 1. 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
; využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek a na technické zhodnocení tohoto majetku zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích.Dle bodu 12 přechodných ustanovení na nehmotný majetek pořízený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.