Zákonem č. 540/2020 Sb. dochází v zákoně č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), s účinností od 1. 1. 2021 k zavedení paušální daně pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti. Zavedením paušální daně dochází ke zrušení tzv. uplatnění daně stanovené paušální částkou dle dosavadního § 7a ZDP . V textu nejdříve seznámíme čtenáře se základními principy a postupy uplatnění paušální daně a následně si ukážeme na příkladech, kdy bude a kdy nebude pro OSVČ výhodný tento nový institut platby daně a pojistného.
Zavedení paušální daně pro OSVČ
Ing.
Ivan
Macháček
Princip paušálního režimu a placení paušální daně
Poplatník v paušálním režimu
namísto standardního placení záloh na daň z příjmů odváděných správci daně (ve čtvrtletních nebo pololetních termínech), měsíčních záloh na pojistné na důchodové pojištění odváděných OSSZ a měsíčních záloh na veřejné zdravotní pojištění odváděných příslušné zdravotní pojišťovně bude platit uvedená tři plnění dohromady jednou platbou
, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši na jeden účet u správce daně (na tzv. společný osobní daňový účet
). Správce daně vybrané prostředky následně převede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.
Při splnění všech zákonem stanovených podmínek již
poplatník nemusí po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky. Poplatník rovněž nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ani pojistné přehledy na sociální a zdravotní pojištění
. Správu paušální zálohy vykonávají orgány Finanční správy. Paušalizaci daně z příjmů a veřejných pojistných mohou využít nejen poplatníci, kteří již k 1. 1. 2021 provozují činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, ale i poplatníci, kteří tuto činnost zahájí až v průběhu kalendářního roku 2021.Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka v paušálním režimu se řídí daňovým řádem, nikoliv příslušným předpisem upravujícím tyto zálohy pro poplatníky ve standardním režimu. V těchto předpisech je stanovena pouze výše těchto záloh, a to:
–
v případě záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je výše záloh odvozená od minimálního měsíčního vyměřovacího základu (25 % průměrné mzdy) zvýšeného o 15 %;
–
v případě záloh na pojistné na veřejné zdravotní pojištění je výše záloh odvozena od 1/12 minimálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné (50 % průměrné mzdy);
–
záloha na daň z příjmů poplatníka v paušálním režimu je stanovena přímo v § 38lk odst. 7 ZDP ve výši 100 Kč.
Minimální pojistné na sociální a zdravotní pojištění pro rok 2021 vyplývá z nařízení vlády č. 381/2020 Sb., všeobecný vyměřovací základ za rok 2019.
Všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 činí 34 766 Kč, přepočítací koeficient 1,0194, takže průměrná mzda za rok 2019 činí 34 766 Kč x 1,0194 = 35 441 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ na sociální pojištění pro hlavní SVČ činí 25 % průměrné mzdy, tedy 35 441 Kč x 0,25 = 8 861 Kč, a minimální měsíční zálohy na sociální pojištění činí 29,2 % z 8 861 Kč, tedy 2 588 Kč. M