U společnosti s. r. o., plátce DPH, došlo k poklesu zakázek a z tohoto důvodu chce pomalu ukončit činnost. V majetku má osobní vozidlo pořízené v roce 2016, u kterého uplatnila plný nárok na odpočet. Dále v majetku eviduje byt, který pronajímá (osvobozené plnění), u nákupu bytu nebyl uplatněn odpočet a nebyl uplatněn odpočet ani na vstupech při rekonstrukci v roce 2019. Je má domněnka správná, že pokud by v roce 2021 ukončila dobrovolně registraci k DPH, nemusela by již upravovat nárok na odpočet u vozidla (lhůta 5 let pro úpravu uplynula), u bytu pak nebylo DPH uplatněno, není tedy také důvod provést úpravu odpočtu? Jiný majetek ani zásoby společnost neeviduje. Jak by pak proběhlo vyřazení, či prodej vozidla z evidenci jedinému společníkovi/jednateli z pohledu DPH či daně z příjmů?
Otázky a odpovědi: Ukončení registrace k DPH u společnosti s. r. o.
Ing.
Martin
Děrgel
Když se z plátce DPH (zde s. r. o.) stane neplátce – zrušením registrace k DPH – tak novopečený neplátce rázem přestává své prodeje (výstupy) zatěžovat daní na výstupu, a to bez ohledu na to, že ještě coby plátce si mohl při pořízení souvisejících vstupů uplatnit odpočet daně na vstupu. Tím pádem by ovšem docházelo k tomu, že by neplátce prodával zboží nezatížené DPH, třebaže jej původně koupil jako zdanitelné plnění od plátce. Což by znamenalo nespravedlivou daňovou výhodu, vůči jeho konkurentům, ať už jde o neplátce nebo o plátce DPH.
Odstranit tuto nespravedlnost je obecně možno dvěma způsoby:
a)
přinutit nového neplátce přiznat daň z prodeje zboží koupeného před zrušením registrace, nebo
b)
přinutit nového neplátce „vrátit“ odpočet daně ze zboží koupeného (od plátce) před registrací.
Zvoleno bylo druhé řešení, které stanoví § 79a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část – dotázaný byt je tak mimo hru, při jeho pořízení ani technickém zhodnocení totiž plátce nenárokoval odpočet DPH. A to ve výši:
–
Uplatněného odpočtu daně:
–
u nedokončeného majetku,
–
u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila,
–
u jednoúčelového poukazu, který nebyl do dne předcházejícího dni zrušení registrace použit/převeden, a
–
u zásob.
–
Poměrné částky odpovídající měsícům, kdy daná věc nebyla v obchodním majetku:
–
u tzv. drobného majetku v užívání do 12 měsíců, u něhož byl uplatněn odpočet daně alespoň 2 100 Kč,
–
jednorázové úpravy odpočtu daně vypočtené přiměřeně podle § 78d odst. 2 zákona o DPH,
–
u dlouhodobého majetku ve smyslu § 4 odst. 4 písm. d) zákona o DPH, kam spadá dotazované auto i byt, ale…
–
Tato se ale provádí jen ve lhůtě pro úpravu odpočtu, která je u věcí movitých 5 let, přičemž počíná běžet kalendářním rokem jejich pořízení. Takže ohledně daného automobilu – pořízeného v roce 2016 – tato pětiletá lhůta uplyne s koncem roku 2020, proto se jí od roku 2021 již toto „dodanění“ formou jednorázové úpravy odpočtu daně nebude týkat a neprovádí se, ani při zrušení registrace plátce.
Tazatel má tedy pravdu, když uvádí, že pokud s. r. o. v roce 2021 ukončí registraci plátce DPH, nebude muset upravovat nárok na odpočet daně u vozidla (lhůta 5 let pro úpravu uplynula) ani u bytu (při jeho pořízení ani technickém zhodnocení nenárokoval odpočet dně ani zčásti). Čili nebude – ohledně těchto dvou věcí – důvod provádět úpravu odpočtu, respektive snížení uplatněného odpočtu daně při zrušení registrace podle § 79a zákona o DPH.
Následný prodej, případně darování zmíněného vozidla a bytu společníkovi/jednateli s. r. o. – nyní již neplátce DPH – proto nebude podléhat DPH na výstupu.
Co se týká daně z příjmů, pak záleží na způsobu převodu auta a bytu dotyčné fyzické osobě, kde je komplikující okolností, že jde jednak o „zaměstnance“ s. r. o. ve smyslu § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a jednak o tzv. spojenou osobu dle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Proto lze rozhodně doporučit, aby převod byl zcela standardní a transparentní a byl dohodnut za úplatu odpovídající aktuální ceně obvyklé. Pokud by byla dohodnuta pro kupujícího zvýhodněná, nižší kupní cena, bylo by příslušné majetkové (cenové) zvýhodnění zdanitelným příjmem kupujícího „zaměstnance“ ze závislé činnosti podle § 6 odst. 3 ZDP. Výjimkou by byl byt, pokud by v něm měl kupující nejméně dva roky bydliště, což ale není daný případ, jelikož jde o byt pronajímaný zřejmě jiné, třetí osobě. Obdobně bude zdanitelným i zpojistitelným příjmem ze závislé činnosti majetkový prospěch obdarovaného „zaměstnance“ v případě bezúplatného převodu auta a bytu od s. r. o.