Zásoby - materiál

Umístění zásob v rozvaze uvedeme na jedné ze tří možných rozvah v současné době u nás závazně používaných. Jedná se o rozvahu, kterou sestavují (uvedena je část aktiv):

*) V případě vykazování položky „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ v rámci pohledávek nebude uvedena položka „D. Časové rozlišení aktiv“ (od účetní závěrky za období 2018 je toto rozhodnutí o vykazování časového rozlišení v kompetenci účetní jednotky).

V uvedené rozvaze je materiál součástí souhrnné položky .

V další rozvaze platné pro jsou na straně aktiv uvedeny pouze položky označené písmeny (, , , případně i ). Čili zásoby včetně materiálu jsou zahrnuty v položce .

Ostatní účetní jednotky, tj. sestavují . Uvedeme pouze zahrnutou do součtové položky :

Čili v této jediné rozvaze (ze tří možných) je uveden na samostatném řádku materiál (). Z uvedené části rozvahy v plném rozsahu je zřejmé, že zásoby zahrnují velmi rozmanitý majetek. Podívejme se, co vše zahrnuje položka .

Položka sama o sobě zahrnuje pestrou škálu majetku. Pro správné zařazení konkrétního majetku do materiálu je třeba respektovat zejména účel jeho pořízení, někdy také pořizovací cenu a délku použití.

Materiál v souladu s českými účetními předpisy tvoří:

Z uvedeného přehledu – co vše zahrnují účetní předpisy do položky – je zřejmé, že v každé firmě je třeba zvolit vhodnou evidenci materiálu (vhodné analytické účty).

Materiál při jeho pořízení se oceňuje pořizovací cenou, tj. nákupní cenou včetně veškerých souvisejících nákladů (například náklady na dopravu materiálu).

Vlastní způsob účtování je závislý na druhu materiálu, použitém způsobu ocenění a konkrétních podmínkách firmy.

Při účtování o zásobách je na samostatném rozhodnutí firmy:

Konkrétní postup musí firma .

Vhodné je postupovat podle skutečnosti, tj. v případě skladování materiálu účtovat jeho pořízení průběžně na sklady, v případě, že materiál je určen k okamžité spotřebě, potom ho účtovat přímo na vrub nákladů. Postup účtování na sklady (průběžný způsob A) však neznamená, že je nutné každý příjem či výdej materiálu účtovat, je možné účtovat o celkových přírůstcích na konkrétní sklady a celkových úbytcích materiálu členěného například podle jednotlivých zakázek (jednotlivé příjmy a výdeje materiálu je však třeba evidovat, i když se o nich neúčtuje).

Zdá se, že pokud není firma ničím limitována, pak si vybere způsob účtování B, protože se zdá být jednodušší. Je však třeba si uvědomit, že účetní pravidla stanoví, že zajistit průkazné vedení evidence o zásobách tak, že bude firma schopna prokázat v průběhu účetního období stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle zákona o účetnictví.

Nákupy zásob na účet určený ke sledování zásob na skladě (bez použití účtu pořízení materiálu). Vždy je třeba doplnit vhodné analytické účty podle konkrétních pravidel firmy. Analytické účty se vedou především podle jednotlivých a korespondují se systémem evidence o zásobách. Další hledisko pro tvorbu analytických účtů souvisí s oceňováním materiálu. Firma může zachycovat materiálu odděleně, jako jednu ze složek pořizovací ceny. Pokud bude používat tzv. bude muset v účetnictví zachycovat od této ceny. K tomu bude muset využít analytických účtů. Vedlejší pořizovací náklady i odchylky od skutečné ceny musí být při výdeji materiálu rozpouštěny do nákladů tak, aby byla dodržena zvolená oceňovací technika.

Pravidla kladou požadavek vedení evidence zásob při účtování způsobem B, nestanoví však formu vedení této evidence. Například u stavební výroby je možno zajistit evidenci na základě vhodně uspořádané evidence zakázek.

Při použití způsobu A nebo B musí být výsledný efekt, tj. na majetkových účtech i realizovaný včetně proúčtovaných inventarizačních rozdílů, musí být .

O materiálu daného ke zpracování nebo skladování jiné účetní jednotce či zapůjčených mimo firmu musí být účtováno na analytických účtech s uvedením místa uložení. A naopak – o materiálu předaného firmě ke zpracování nebo skladování, materiálu vypůjčeného a došlého firmě omylem se účtuje na podrozvahových účtech s uvedením druhu materiálu a jeho ocenění.

Vzhledem k tomu, že při účtování i oceňování materiálu je v souladu s účetními předpisy umožněno variantní řešení, má zásadní význam .

Vnitřní předpis by měl obsahovat zejména:

Jedná se zejména o analytické členění skladovaného materiálu (základních surovin, obalů, náhradních dílů, režijního materiálu apod.). Při evidenci zásob je třeba respektovat zejména jejich označení, datum pořízení, datum vyskladnění, ocenění a údaje o množství.

Při pořízení materiálu rozhodnout zejména o účtování vedlejších pořizovacích nákladů.

Při vyskladnění materiálu rozhodnout o způsobu ocenění: je možné rozhodnout mezi oceňovací technikou FIFO, váženým aritmetickým průměrem, pevnou skladovou cenou se samostatným sledováním odchylek od této ceny).

Podle konkrétních druhů materiálu je možno účtovat způsobem A (průběžným způsobem), způsobem B (periodickým způsobem), případně je možné oba způsoby kombinovat; dále rozhodnout, zda bude používán při způsobu A účet pořízení (účet ).

Inventarizace musí probíhat jedenkrát ročně (inventarizace může být periodická i průběžná); předcházející inventura materiálu může být fyzická nebo dokladová. Je třeba rozhodnout o termínech inventur a inventarizací, odpovědných zaměstnancích za jejich provedení apod.

Pokud přichází ve firmě tato norma v úvahu (například rozprach materiálu, prořez apod.), je třeba stanovit pravidla pro zjištění norem přirozených úbytků včetně jejich aktualizace.

Pro správné zařazení majetku mezi materiál je třeba respektovat nejen konkrétní druh majetku, ale také účel pořízení, v některých případech i pořizovací cenu a délku použití. V případech, kdy účetní předpisy nabízí variantní řešení zejména při evidenci, oceňování, účtování, ale i při inventarizaci materiálu je třeba vybrat ze závazně stanovených variant, vyhlásit postup vnitřním předpisem a v souladu s ním postupovat.