Svěřenecký fond z pohledu daně z příjmů

Definici svěřeneckého fondu najdeme v § 1448 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Svěřenecký fond je oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku bez právní subjektivity a bez konkrétního vlastníka. Fond vzniká zápisem do evidence svěřeneckých fondů, kterou vede rejstříkový soud, výjimkou je svěřenecký fond pro případ smrti, který vzniká smrtí zůstavitele. Důležitá je anonymita fondu, většina údajů vedená v rejstříku je neveřejná. Pro svěřenecký fond jsou zásadní tři osoby: zakladatel fondu, obmyšlený () a svěřenecký správce.

vyčlení ze svého majetku část majetku, který se stává majetkem svěřeneckého fondu. K tomuto majetku zakladatel ztrácí vlastnické právo. Ve statutu fondu zakladatel určí správce fondu a obmyšlené osoby. Dále vymezí účel fondu a podmínky, za kterých budou obmyšlené osoby (beneficienti) mít na majetek fondu nárok. Zakladatelem může být jakákoliv fyzická či právnická osoba.

neboli není vlastníkem majetku vyčleněného do fondu. Teprve později, při splnění podmínek daných zakladatelem, bude majetek fondu na beneficienta převeden. Pokud fond během svého trvání generuje zisk, pak obdrží i podíl na zisku. však nemůže s majetkem fondu jakkoliv nakládat. Obmyšleným může být právnická či fyzická osoba.

spravuje majetek fondu, není však jeho vlastníkem. Svěřenecký správce, který spravuje cizí majetek, může (ale nemusí) dostávat za svoji činnost odměnu.

Zakladatel sice ztrácí vlastnické právo k majetku vyčleněnému do fondu, ale nemusí nad ním ztrácet úplnou kontrolu. Zakladatel jmenuje a odvolává správce a může určit jeho odměnu, čímž se správce stává na zakladateli nepřímo závislý. Dohled nad správou fondu vykonává zakladatel a , případně další osoby, které zakladatel uvedl ve statutu. Osobě, která má nad správou fondu dohled umožní svěřenecký správce kontrolu dokladů a předloží jí vyúčtování nebo jakoukoliv požadovanou informaci.¹⁾ Občanský zákoník stanovuje navíc ještě další povinnosti správce vůči obmyšlenému. Správce předloží beneficientovi vyúčtování správy nejméně jednou za rok a toto vyúčtování musí být natolik podrobné, aby z něj bylo možné ověřit jeho správnost.²⁾ Tímto způsobem je zakladateli, a především beneficientovi umožněna kontrola činnosti svěřeneckého správce.

Zakladatel může být i osobou obmyšlenou. V tom případě, po splnění podmínek daných statutem fondu, nabude zpět vlastnictví k dříve vyčleněnému majetku včetně případného zisku z činnosti fondu. Jak zakladatel, tak mohou být dokonce i svěřeneckým správcem, ale pouze v tom případě, že správci budou alespoň dvě osoby a druhá osoba nebude ani zakladatelem ani beneficientem. ³⁾ Takový postup, kdy je obmyšlený či zakladatel zároveň správcem, obecně není příliš doporučován, neboť se vytrácí smysl svěření majetku do fondu a založení fondu by mohlo být v krajním případě posouzeno jako obcházení zákona. Rizikové je i založení fondu osobou, která je dle statutu zároveň jediným obmyšleným, přičemž prokazatelně ovlivňuje rozhodování svěřeneckého správce. I tato kombinace může být posouzena jako čistě účelová.

Ačkoliv svěřenecký fond nemá právní subjektivitu dle občanského zákoníku, pro účely daně z příjmů ⁴⁾ a dle zákona o účetnictví vede standardní (podvojné) účetnictví.⁵⁾

Účel fondu může být anebo . Pokud je svěřenecký fond dle statutu určen k veřejně prospěšné činnosti, nemůže být jeho hlavním účelem podnikání, tj. dosahování zisku.⁶⁾

Příjmy v souvislosti se svěřeneckými fondy můžeme rozdělit do tří skupin:

Na vyčlenění majetku do svěřeneckého fondu je pro účely daně z příjmů pohlíženo jako na vklad do obchodní .⁷⁾ Proto na straně svěřeneckého fondu.

Svěřenecký fond z hlediska daně z příjmů a zákona o účetnictví je považován za právnickou osobu se standardními daňovými i účetními povinnostmi. Proto případný zisk podléhá vždy dani z příjmů právnických osob ve výši 19 %.

Při úvahách o daňovém zatížení svěřeneckého fondu je třeba mít na paměti i ustanovení týkající odepisování majetku, který byl do fondu vyčleněn zakladatelem. Dle § 30 zákona o daních z příjmů pokračuje svěřenecký fond v odepisování dlouhodobého majetku započatém původním vlastníkem.⁹⁾ I zde se projeví analogie s vkladem do obchodní .

Pokud svěřenecký fond vlastní alespoň 10% podíl na jiné společnosti po dobu 12 měsíců, (doba 12 měsíců může být splněna i dodatečně), vztahuje se na fond coby mateřskou společnost osvobození od daně z příjmů při vyplácení podílů na zisku od dceřiné společnosti. ¹⁰⁾

Za stejných podmínek je osvobozen i převod podílu v dceřiné společnosti na straně fondu, který je mateřskou společností.¹¹⁾

Jak bylo uvedeno výše, občanský zákoník dělí účel svěřeneckých fondů na a přičemž hlavní činností veřejně prospěšného fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu. Pokud veřejně prospěšný fond vyvíjí činnost za účelem dosažení zisku, bude se vždy jednat jen o činnost doplňkovou. Na rozdíl od veřejně prospěšného fondu je soukromý fond založen za účelem prospěchu určité osoby. ¹²⁾ Zákon o dani z příjmů definuje v §17a veřejně prospěšného poplatníka jako poplatníka, který v souladu se svým zakladatelským jednáním, statutem, stanovami nebo zákonem jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Pro srovnání je vhodné upozornit, že zákonodárce výslovně vylučuje z okruhu veřejně prospěšných poplatníků rodinnou fundaci, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí nadace nebo nadační fond, které podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, nebo jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli.¹³⁾

Z výše uvedeného vyplývá, že svěřenecký fond, který je dle statutu založen za účelem vymezeným v § 20 odst. 8 zákona o dani z příjmů, tj. například za účelem podpory kultury, zdraví, vzdělání, sportu, humanitární pomoci, sociální pomoci atp. bude při stanovení základu daně postupovat dle §18a zákona o daních z příjmů a uplatní tzv. úzký základ daně. Dary poskytnuté veřejně prospěšnému fondu na tyto bohulibé účely si mohou dárci odečíst standardně od základu daně. Oproti tomu, soukromý svěřenecký fond, jehož majetkem je například rodinný závod, nikdy veřejně prospěšným poplatníkem být nemůže, a proto použije tzv. široký základ daně, případné dary tomuto fondu si dárci od základu daně odečíst nemohou. V případě darů soukromému nepodnikajícímu svěřeneckému fondu nebude možné tyto dary odečíst u dárců od základu daně, neboť účel daru nebude většinou splňovat definici dle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů.

Pro úplnost je třeba zmínit ještě další daně, se kterými se může svěřenecký fond potkat, a to daň z přidané hodnoty, daň z nabytí nemovitých věcí a daň z nemovitých věcí. Co se týká daně z přidané hodnoty, nachází se fond v postavení běžné právnické osoby a jako takový se stává plátcem, případně identifikovanou osobou při zákonem stanovených podmínkách. Ani u dani z nemovitých věcí nemá svěřenecký fond žádné výlučné postavení a v případě, že majetkem vyčleněným do fondu je nemovitost, stává se fond poplatníkem daně z nemovitostí. Pokud svěřenecký správce za prostředky fondu pořídil úplatně nemovitost, musí zaplatit daň z převodu nemovitostí ve výši 4 %. Nemovitosti vyčleněné zakladatelem do svěřeneckého fondu dani z převodu nepodléhají, neboť se nejedná o úplatný převod.