Mnozí z nás se zamýšlejí nad otázkou, jak naložit se svým majetkem, jak to zařídit, aby byl pracně nabytý majetek více chráněn a plody z majetku mohly připadnout v budoucnosti přesně té osobě a v té míře, kterou my sami zvolíme. Jednou z možností je založení svěřeneckého fondu.
Svěřenecký fond z pohledu daně z příjmů
Mgr.
Lenka
Krištofíková,
MBA
Základní vymezení svěřeneckého fondu
Definici svěřeneckého fondu najdeme v § 1448 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Svěřenecký fond je oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku bez právní subjektivity a bez konkrétního vlastníka. Fond vzniká zápisem do evidence svěřeneckých fondů, kterou vede rejstříkový soud, výjimkou je svěřenecký fond pro případ smrti, který vzniká smrtí zůstavitele. Důležitá je anonymita fondu, většina údajů vedená v rejstříku je neveřejná. Pro svěřenecký fond jsou zásadní tři osoby: zakladatel fondu, obmyšlený (
beneficient
) a svěřenecký správce. Zakladatel
vyčlení ze svého majetku část majetku, který se stává majetkem svěřeneckého fondu. K tomuto majetku zakladatel ztrácí vlastnické právo. Ve statutu fondu zakladatel určí správce fondu a obmyšlené osoby. Dále vymezí účel fondu a podmínky, za kterých budou obmyšlené osoby (beneficienti) mít na majetek fondu nárok. Zakladatelem může být jakákoliv fyzická či právnická osoba. Obmyšlená osoba
neboli beneficient
není vlastníkem majetku vyčleněného do fondu. Teprve později, při splnění podmínek daných zakladatelem, bude majetek fondu na beneficienta převeden. Pokud fond během svého trvání generuje zisk, pak beneficient
obdrží i podíl na zisku. Beneficient
však nemůže s majetkem fondu jakkoliv nakládat. Obmyšleným může být právnická či fyzická osoba.