V listopadu 2018 předložila pracovní skupina Ministerstva financí k veřejné konzultaci návrh koncepce účetní legislativy pro roky 2020–2030. Cílem veřejné diskuze bylo dosáhnout co možná nejvyšší míry dohody mezi Ministerstvem financí a odbornou veřejností v jednotlivých oblastech účetnictví podnikatelů a nestátních neziskových organizací. Dne 18. 1. 2020 bylo připomínkové řízení ukončeno a nyní je materiál předložen k projednání vládě. V tomto příspěvku se budeme věnovat vybraným oblastem koncepce nové účetní legislativy a změnám, které se dotýkají českých účetních předpisů pro podnikatele a neziskový sektor.
Novinky českých účetních předpisů
Ing.
Zita
Drábková,
Ph.D., MBA,
daňová poradkyně TAXART CZ s.r.o., odborná asistentka JU EF KUF, LIGS University, e-mail: drabkova@taxart.cz , www stránky: www.taxart.cz
Koncepční rámec
Současná právní úprava neobsahuje komplexní soubor předpokladů, principů a definic, ze kterých účetnictví vychází. Je založeno na základních koncepčních předpisech, zejména na:
–
principu časové rozlišení nákladů a výnosů (akruální princip),
–
principu historické oceňovací báze pro ocenění aktiv,
–
principu nominálního ocenění u závazků,
–
principu opatrnosti,
–
předpokladu neomezeného trvání účetní jednotky (going concern),
–
principu stálosti účetních metod,
–
vedení účetnictví v české koruně,
–
zákaz
kompenzace
,–
a to vše na podkladě významnosti, spolehlivosti, srozumitelnosti a srovnatelnosti účetních výkazů.
Nový zákon navrhuje ucelené koncepční řešení založené na legislativním vymezení:
-
cílů účetnictví,
-
předpokladů a zásad účetnictví:
–
zásada trvání účetní jednotky (going concern),
–
časové rozlišení mezi jednotlivými účetními obdobími (akruální princip),
–
významnost (materialista) z pohledu uživatele účetních výkazů, resp. ekonomického rozhodovatele,
–
zásada stálosti účetních metod,
-
kvalitativních charakteristikách a omezeních účetnictví,
-
vymezení základních prvků účetních výkazů a jejich definic.
Přitom by účetní jednotka při sestavení účetní závěrky měla dodržovat předpoklady zajišťující její kvalitu. Mezi tyto předpoklady patří zajištění aby byly
věrného a poctivého obrazu účetnictví
, vykázání definovaných prvků účetní závěrky na základě předpokladu přednosti obsahu před formální úpravou transakce, zásadou opatrnosti a neutrality informace a
současně vykázání účetních transakcí správně, včas, srozumitelně
a tak,srovnatelné v čase a také mezi jednotlivými účetními jednotkami.
Obrázek č.1: Cíle koncepčního rámce účetního výkaznictví
Navržený koncepční rámec účetního výkaznictví sleduje zodpovězení 3 důležitých oblastí otázek tvorby účetnictví:
1.
Proč a pro koho se účetní závěrka sestavuje? Co je cílem účetní závěrky?
2.
Jaké jsou kvalitativní charakteristiky výsledků účetnictví při naplnění cílů a respektování principů účetnictví?
3.
Jaké jsou obecné principy při naplnění cílů? Jak se postupuje při jejich naplňování?
Sloučení prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví
V současné právní úpravě byly odděleny jednotlivé prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví v závislosti na typu činnosti účetních jednotek:
–
Vyhláška č. 500/2002 Sb. pro podnikatele,
–
Vyhláška č. 501/2002 Sb. pro banky a jiné finanční instituce,
–
Vyhláška č. 502/2002 Sb. pro pojišťovny,
–
Vyhláška č. 504/2002 Sb. pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání,
–
Vyhláška č. 410/2009 Sb.pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky.
V nové legislativní úpravě se navrhuje vytvoření jednoho uceleného právního předpisu pro podnikatele a nestátní neziskové organizace, resp.
Vyhláška pro podnikatele a neziskový sektor
. Dále by měly vejít v platnost samostatné vyhlášky se zaměřením na jednotlivé specifické oblasti účetnictví:
–
Vyhláška pro vybrané účetní jednotky,
–
Vyhláška pro oblast hotovostního účetnictví,
–
Vyhláška pro zdravotní pojišťovny,
–
Vyhláška pro konsolidaci účetní závěrky,
–
Konsolidační vyhláška státu,
–
Inventarizační vyhláška,
–
Technická vyhláška,
–
Vyhláška pro schvalování účetních závěrek.
Věcný záměr nového zákona o účetnictví je směrován do základních linií účetních konceptů a zásadní účetní úprava je směrována do výše uvedených vyhlášek.
České účetní standardy
České účetní standardy nejsou právní normou, nicméně obsahují inspirativní popis postupů účtování a účetních metod pro jednotlivé účetní oblasti.
V nové legislativní úpravě věcný záměr předpokládá, že České účetní standardy budou i nadále zachovány.
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
V posledních letech si v účetní praxi více „přivykáme“ na využití Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) coby inspirativního řešení pro určité účetní situace. Vždyť i Národní účetní rada ve svých interpretacích často vychází právě na řešení IFRS standardů1).
Účetní jednotky, které jsou povinny v současnosti použít IFRS pro sestavení svých účetních závěrek, jsou emitenty cenných papírů2).
Je důležité si uvědomit, že pokud se jedná o stanovení základu daně z příjmů právnických osob, zákon o daních z příjmů vyžaduje, aby byl základ daně (výsledek hospodaření po zohlednění všech připočitatelných a odpočitatelných položek) očištěn o vliv IFRS.
Nová účetní
legislativa
však předpokládá, že povinnost využití IFRS standardů pro sestavení účetní závěrky se bude vztahovat také na subjekty působící v oblasti finančnictví, zejména finanční instituce, pojišťovny a banky.Výroční zpráva a zpráva vedení účetní jednotky
Aktuální právní úprava vyžaduje sestavení výroční zprávy u účetních jednotek, které mají povinnost přizvat externího auditora pro ověření své účetní závěrky.
V návrhu bylo konstatováno, že stávající úprava není vyhovující s odkazem na možnost vydání tzv. „transparenčního zákona“, který by upravil jednotlivé informační povinnosti účetních jednotek mimo sestavení účetních závěrek, tj. například výroční zprávy, poskytování nefinančních informací.
Z výše uvedeného je zřejmé, že nás čeká zásadní přerod národní účetní legislativy. Věřím, že změny budou pozitivní zejména pro kvalitnější rozhodování externích uživatelů účetních závěrek. Ne nadarmo se říká, že účetnictví je „zrcadlem ekonomického života“ účetní jednotky, proto bychom v něm měli nalézt obraz podtrhují právě ekonomickou podstatu jednotlivých kroků účetní jednotky, spíše než jejich formální úpravu často podtrhující daňové řešení.
1) Schválené
Interpretace
Národní účetní rady jsou dostupné na http://nur.cz/interpretace/schvalene-interpretace/.2) § 19 odst. 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“) = emitenti na trhu cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v EU; § 23a ZÚ povinnost konsolidujících účetní jednotky jako emitentů cenných papírů v EU pro konsolidovanou účetní závěrku a výroční zprávu.