Informace k tiskopisům pro závislou činnost za zdaňovací období 2019/2020

Právní úprava:

(1) Plátcem daně se rozumí poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, s výjimkou fondu penzijní společnosti, který je plátcem:

(2) Plátcem daně se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP a § 17 odst. 4 ZDP, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2 ZDP) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) ZDP a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku. V případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí ZDP není plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP a v § 17 odst. 4 ZDP s výjimkou poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, který má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost; takový poplatník je plátcem daně.

(1) Má-li plátce daně organizační jednotku, kde dochází k výkonu povinností stanovených daňovým zákonem, zejména vybírání, srážení nebo zajištění daně, a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady,

(2) Pro plátcovu pokladnu je místně příslušným správcem daně ten, v jehož obvodu územní působnosti je umístěna.

(3) Plátcova pokladna vykonává práva a povinnosti plátce daně; pokud si jednání plátce daně a osoby oprávněné jednat za plátcovu pokladnu odporuje, je rozhodující jednání plátce daně.

– Pokud dochází ke srážce záloh nebo daně podle zvláštní sazby z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v organizační jednotce plátce daně, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou, jestliže jsou v této organizační jednotce k dispozici doklady nezbytné pro provedení srážky záloh nebo daně a její kontrolu.

(1) Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.

(2) Ve lhůtě podle odstavce 1 je plátce daně povinen podat přihlášku i za plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem.

sráží z příjmů fyzických osob buď:

na adrese: www.financnisprava.cz, v sekci daňové tiskopisy – databáze daňových tiskopisů (pod rokem 2020) – daň z příjmů ze závislé činnosti, či lze pro podání vůči správci daně použít adresu: www.daneeletronicky.cz (zde jsou dostupná daňová tvrzení, či žádosti o daňové bonusy, příp. oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí). V databázi daňových tiskopisů jsou taktéž u některých tiskopisů zveřejněny jejich anglické verze – jedná se o tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále i Prohlášení k dani), Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a tiskopisy potvrzení o příjmech – tyto tiskopisy však slouží pouze jako metodická pomůcka. Jsou zde dostupné i vydané interaktivní tiskopisy, včetně struktur XML pro tiskopisy Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

(dále jen „Vyúčtování DPZ“)

Ve Vyúčtování DPZ za rok 2019 jsou uvedeny zálohy na daň po slevách roku 2019, vrácené přeplatky na dani z ročního zúčtování záloh za 2018, které bylo provedeno v roce 2019, měsíční daňové bonusy vyplacené v roce 2019 a doplatky daňových bonusů z vypořádání daňového zvýhodnění v rámci ročního zúčtování za 2018 provedeného v roce 2019. Také jsou zde zohledněny i opravy záloh na daň za 2019, opravy vyplacených měsíčních daňových bonusů 2019 a opravy přeplatků na dani a doplatků na daňovém bonusu z ročního zúčtování za zdaňovací období 2018, které bylo provedeno v roce 2019. Pokud plátce opravuje v souladu se ZDP předcházející zdaňovací období: – pak pouze formou dodatečného vyúčtování k příslušnému zdaňovacímu období.

– ve Vyúčtování DPZ za zdaňovací období roku 2019 uveďte úhrn vyplacených přeplatků na dani za rok 2018 (bez doplatků na daňových bonusech – ty uveďte samostatně do řádku 06a), a to včetně provedených oprav podle § 38i ZDP, v následující tabulce pak uveďte kalendářní měsíce, kdy byly tyto přeplatky na dani poplatníkům vráceny (pokud opravujete – pak mohou být uvedeny kalendářní měsíce až do prosince 2019).

– ve Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019 uveďteúhrn doplatků na daňovém bonusu (§ 35d odst. 8 ZDP) z provedeného ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tj. po provedené kompenzaci podle § 35d odst. 7 ZDP) vyplacených (doplacených) zaměstnancům za nejbližší předchozí zdaňovací období, a to včetně jejich dodatečných oprav provedených podle § 38i ZDP až do dne podání Vyúčtování – ve Vyúčtování DPZ za zdaňovací období roku 2019 uveďte úhrn doplatků na daňových bonusech vyplacených zaměstnancům za zdaňovací období 2018. Celková částka v 06a musí být zároveň uvedena ve sloupci 5 části I. Zde však jsou uvedeny i vyplacené měsíční daňové bonusy, tzn.

– plátce do měsíce ledna uvede, co srazil za měsíc leden, stejně postupuje i v dalších měsících.

Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem.

Z citace ZDP je zřejmé, že bez ohledu na skutečnost, zda plátce daně provádí opravy daně z ročního zúčtování či ne, ve Vyúčtování DPZ Pokud by plátce daně opravoval roční zúčtování podle § 38i ZDP, musí i zde aplikovat pravidlo poplatné pro ostatní sloupce, tzn. a v tomto případě (sloupec 4) měl Pokud má plátce daně ve Vyúčtování DPZ ve sloupci 4 vyplněn měsíc duben, lze předpokládat, že se jenom jedná o „neznalost – příp. chybně nastavený mzdový program“ – tzn. – je předpoklad, že postupuje jako na straně 1 u tabulky patřící k řádku 06 Vyúčtování DPZ – kde je uveden měsíc, – avšak v části 1 Vyúčtování DPZ, tj. Za předpokladu, že má i dále vyplněné měsíce ve sloupci 4, zřejmě je částka vráceného přeplatku uvedena u měsíce, u kterého si plátce daně snižuje zálohy na daň o vrácený přeplatek na dani – což také není správně. Zde je vhodné uvést, že pro správce daně nejsou pro posouzení platební roviny rozhodné částky uvedené ve sloupci „bylo odvedeno“, ale rozhodné jsou odvedené částky (zálohy na daň), které má plátce daně připsané na osobním daňovém účtu.

Zároveň je nutné k příslušným sloupcům v části I. v případě oprav, vždy vyplnit příslušnou přílohu č. 3 (ke sloupci 1 – oprava zálohy: značeno „Z“ a ke sloupci 4 – oprava daně: značeno „D“) nebo přílohu č. 4 ke sloupci 5 Vyúčtování DPZ – pokud plátce opravuje měsíční daňový bonus – značí „M“ a pokud opravuje doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování – pak značí „D“ a uvede rok.

a to bez ohledu na měsíc odvodu. Velmi častá chyba je, že plátce daně, když opravuje, tak opravu nepromítne do původního měsíce, ale ve Vyúčtování DPZ má částku opravy zahrnutou v kalendářním měsíci aktuálního období – tzn. v období, ve kterém provádí opravu. Například při zúčtování mzdy za říjen roku 2019 plátce daně zjistil, že poplatníkovi poskytl daňový za měsíc únor nižší, než měl (sloupec 5 části I.), tuto částku tedy neuvádí k měsíci říjen, ale vrátí se do měsíce února, kde původně vyplacenou částku měsíčního daňového bonusu (za únor) navýší na částku, která měla být správně vyplacena (oprava viz § 38i odst. 1 ZDP).

Jak již bylo uvedeno – pro opravy zdaňovacího období 2019 platí (před podáním řádného Vyúčtování DPZ), že plátce daně Pokud plátce daně již podal toto vyúčtování před určenou lhůtou, a následně zjistí chybu, kterou opraví postupem podle § 38i ZDP, a lhůta pro podání dosud neuplynula, podá „opravné vyúčtování“. Není nutné čekat na uplynutí lhůty a následně podávat dodatečné vyúčtování. Opravné vyúčtování je naprosto stejné jako „řádné“, pouze se uvede na přední stranu, že je podáváno jako „opravné“, a v tomto vyúčtování se uvedou správné (již opravené) údaje. Správce daně tímto vyúčtováním nahradí původně podané vyúčtování.

Lhůtu pro podání Vyúčtování DPZ nelze prodloužit a

O vratitelný přeplatek na dani je možné požádat příslušného správce daně formou žádosti, (žádost podle § 155 odst. 2 DŘ) – tzn., pokud plátce daně nežádal o vrácení daňových bonusů prostřednictvím samostatných žádostí podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů (viz níže) v průběhu roku 2019, po konci roku ať tak nečiní, narůstá tím administrativa pro samotného plátce daně, ale i pro správce daně.

viz vyhláška č. 219/2019 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

Jedná se o povinnou přílohu Vyúčtování DPZ pro plátce daně, kteří zaměstnávali v příslušném zdaňovacím období a plynuly jim příjmy ze závislé činnosti . Je nutné připomenout, že součástí tohoto tiskopisu je i (sl. 16) – Úhrn odměn člena orgánu právnické osoby – tzn. úhrn zdanitelných příjmů podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP včetně příjmů za práci jednatelů (ze sloupce 15). Pokud tato odměna plyne členu orgánu právnické osoby, který je považován za českého daňového nerezidenta, jedná se o příjem, který dle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 6 ZDP a je považován za příjem ze zdrojů na území ČR, a to bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plyne, i na skutečnost, zda je činnost člena orgánu právnické osoby vykonávána na území ČR či nikoliv. V souvislosti s těmito uvedenými příjmy ze sl. 16 tiskopisu plátce daně podává i v souladu s § 38da ZDP – Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí. Častá chyba je, že plátci daně uvádí ve výkazu .

Častý dotaz plátců daně také je, zda se zde uvádějí (a zda i na oznámení podávané dle § 38da ZDP) příjmy vyplacené na základě konkurenční doložky – např. jednateli společnosti. K tomu uvádíme, že:

V rámci tohoto tiskopisu jsou v případě řádného vyúčtování (ale je součástí i dodatečných vyúčtování) zaznamenány opravy aktuálního zdaňovacího období – lze opravovat:

V rámci tohoto tiskopisu jsou v případě řádného vyúčtování (ale je součástí i dodatečných vyúčtování) zaznamenány opravy aktuálního zdaňovacího období – lze opravovat:

Jak již bylo uvedeno –Přílohy č. 3 a 4 jsou taktéž povinnou přílohou i dodatečných vyúčtování. Bez ohledu na skutečnost, že je již po lhůtě pro podání vyúčtování za příslušné zdaňovací období a z řádného vyúčtování již byla vyměřena daň, v případě oprav podle § 38i ZDP musí plátce daně opravit zálohy (pokud byly chybně) a i roční zúčtování (pokud bylo provedeno). To znamená, že i v dodatečných vyúčtováních (přesto že již byla daň stanovena/vyměřena) se použije označení, jak je výše uvedeno.

– plátce uvede, , tak postupuje i u ostatních měsíců (pozor: je zde posun o měsíc oproti Vyúčtování DPZ).

Pro rozlišení „jaké Vyúčtování podat“, je rozhodující skutečnost , nikoliv jak je v praxi velmi časté „podle typu daňového subjektu který sráží (právnická/fyzická osoba)“.

V prosincovém čísle časopisu DHK v roce 2018 jsme seznámili čtenáře se změnami v oblasti a v této souvislosti s vydáním nových tiskopisů pro tuto oblast, tj. se změnou v oblasti prohlášení k dani poplatníka, které poplatník činí u plátce daně podle § 38k ZDP. Samotné „učinění prohlášení k dani“ má vliv na způsob zdanění příjmů poplatníka ze závislé činnosti prostřednictvím plátce daně – tzn. jedná se o rozhodnou skutečnost, zda pro účely zdanění příjmů ze závislé činnosti plátce daně uplatní zdanění formou zálohy na daň podle § 38h ZDP s možností uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění, či pro účely zdanění se použije daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (viz § 6 odst. 4 ZDP).

Pro tuto oblast i nadále zůstávají v platnosti pro roky 2019/2020 tiskopisy:

ale i vzory nižší jsou použitelné i pro následující zdaňovací období za předpokladu, že budou splňovat podmínky dané ZDP, lze je však použít pouze u poplatníků, kteří činí Prohlášení k dani písemným podpisem.

Lze konstatovat, že oba tiskopisy byly veřejností přijaty pozitivně, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že pomohou snížit chybovost při vyplnění – jsou jednodušší a založeny na křížkování, a zároveň usnadní práci zejména tam, kde jsou mzdy zpracovávány dodavatelsky – a to s přihlédnutím k jejich elektronické formě a zveřejněné struktuře XML, která je ze strany tvůrců mzdových programů zapracována přímo do mzdové agendy zaměstnavatelů. Revoluční také pro tuto oblast byla možnost nově činit prohlášení k dani podle § 38k ZDP elektronicky pouze na základě vnitřního zabezpečení zaměstnavatele (není vyžadován zaručený uznávaný podpis). Taktéž velkým přínosem je, že všechny doklady u plátce daně pro účely odpočtů a definované v § 38l ZDP je možné poplatníkem předkládat pouze v elektronické formě (originál dokladů již není pro účely ověření vyžadován), tzn. srovnaly se podmínky pro předkládání dokladů na úroveň příloh daňového přiznání, přičemž není rozhodující, zda poplatník činí prohlášení k dani elektronickou či písemnou formou.

Často se v praxi v posledních letech setkáváme s tím, že poplatník u plátce daně učiní prohlášení k dani na zdaňovací období (tzn. z jeho příjmů je vždy srážena záloha na daň podle § 38h ZDP), avšak neuplatní měsíčně pro příslušné zdaňovací období žádné daňové úlevy, např. ani základní slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP na poplatníka ve výši 24 840 Kč (měsíčně by činila 2 070 Kč) či daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP na vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti – tj. u poplatníka, který vyživuje tři děti roční částka daňového zvýhodnění činí 58 812 Kč. Obě daňové výhody uplatní v souladu se ZDP až dodatečně v rámci žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Pokud tato situace nastane, pak pro účely dodatečného uplatnění podle § 38k odst. 7 ZDP není nutné v elektronické podobě se vracet do již vyplněného a podepsaného tiskopisu Prohlášení k dani (tak jako v papírové podobě, popř. se vyplní nové prohlášení pro variantu XD), ale v elektronické podobě se tato možnost poplatníkovi nabídne přímo v rámci interaktivního tiskopisu – Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, pokud „X“ označí, že chce dodatečně učinit prohlášení k dani či např. dodatečně uplatnit některou daňovou výhodu, kterou neuplatnil v rámci roku – tzn. v uvedeném případě – základní slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění (v tiskopise označeno „XD“).

V případě, že poplatník opomněl zaměstnavateli oznámit změny, které u něj v průběhu roku nastaly – může tak učinit („oznámit“) dodatečně a změnu nahlásit plátci daně v rámci žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, tj. v souladu se ZDP v termínu nejpozději do 15. 2. roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. avšak v tomto okamžiku již nepoužije změnovou tabulku v rámci učiněného „podepsaného“ tiskopisu Prohlášení k dani (ta je určena pouze pro změny v průběhu kalendářního roku), ale učiní tak např. v rámci volné části k tomu určené a nazvané „jiné záznamy“ v rámci tiskopisu Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Samozřejmě není chybně, pokud plátce daně (či přímo samotný poplatník) zvolí pro hlášení změn (často tyto změny jsou nahlášení s větší časovou prodlevou) i jinou formu (např. vyplnění nového tiskopisu). Nezáleží tedy na formě oznámení, ale na obsahu oznámení – je pouze sledováno, zda byly dodrženy podmínky a lhůty ZDP.

Předložená potvrzení na vzoru č. 1 u plátce daně zůstávají i nadále v platnosti, ani v roce 2019/2020 (pozn. nejedná se o povinný tiskopis, v případě, že druhý poplatník daňové zvýhodnění neuplatňuje, stačí i tzv. zkrácené potvrzení). Potvrzení mají neomezenou platnost (pokud nedojde ke změně v uváděných skutečnostech uvedených v Prohlášení k dani). Toto platí i v případě použití vzoru č. 26 Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – tzn. na jedno zdaňovací období. Podle § 38k odst. 8 ZDP – dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je prokazatelně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nPlátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě. V těchto případech je pak požadováno nové potvrzení.

Jde o nepovinný tiskopis, který je určen plátcům daně pro účely potvrzení daňového zvýhodnění v souvislosti s prokazováním nároku poplatníka v rámci vypořádání daňové povinnosti prostřednictvím daňového přiznání za okolností, že dítě (děti) v rámci jedné společně hospodařící domácnosti vyživuje více poplatníků. V souladu se ZDP a v souladu s učiněným Prohlášením poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně, uvede plátce daně, který vydává toto potvrzení (pro účely druhého poplatníka žijícího ve společně hospodařící domácnosti, který podává daňové přiznání) všechny vyživované děti poplatníkem dle § 35c odst. 6 ZDP, žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, tzn. i vyživované děti poplatníka, na které poplatník u plátce daně daňové zvýhodnění neuplatňuje, a to však za předpokladu, že mu jsou tyto údaje známé (tzn. tento poplatník uplatňuje u zaměstnavatele alespoň jedno dítě). Za předpokladu, že daňové zvýhodnění u tohoto plátce není vůbec uplatňováno, stačí, když tiskopis bude proškrtnut.

Vzor č. 27 se použije pro účely daňového přiznání za zdaňovací období 2019. V prosinci 2019 bude zveřejněn nový vzor č. 28, který bude určen pro účely zdaňovacího období 2020 (nepředpokládá se věcná změna oproti roku 2019).

Z důvodu snížení chybovosti při vyplňování údajů tohoto tiskopisu bylo do vzoru č. 27 pro zdaňovací období 2019 upřesněno, jaké příjmy mají být uvedeny na tomto potvrzení. Toto je oproti roku 2018 zřejmé přímo ze samotného tiskopisu (nikoliv z pokynů). Jedná se o úpravu na řádku 1. potvrzení, kde je uvedeno „Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti

V této souvislosti upozorňujeme na ustanovení § 38i ZDP s názvem Opravy na dani z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh.

V odst. 1 tohoto ustanovení je uvedeno: .“ Tzn. pokud plátce daně „ srazil více než měl“, a tato skutečnost je mu zřejmá již během aktuálního zdaňovacího období, nejpozději do 1. 3. (za rok 2019 do 2. 3. 2020) následujícího roku (v případě papírového podání) či v případě elektronického podání do 20. března tzn. do lhůty pro podání vyúčtování za příslušné zdaňovací období – pak dříve než vydá poplatníkovi Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za uvedené zdaňovací období pro účely podání daňového přiznání – postupuje v souladu se ZDP tzn. chybu opraví (vrátí přeplatek), vyznačí opravu v tiskopise vyúčtování za příslušné zdaňovací období a vydá poplatníkovi potvrzení pro účely daňového přiznání (pokud poplatník měl příjmy ze zdrojů na území ČR).

Ostatní řádky potvrzení jsou beze změn.

Níže uvádíme některé důležité řádky potvrzení za zdaňovací období 2019:

Údaj na řádku 15 a 19 pak slouží jako informace pro poplatníka pro účely případného zdanění částek v rámci daňového přiznání v situacích, kdy poplatník poruší podmínky tohoto zákona a nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 5 a 6 ZDP, případně příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poskytnutý podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 je povinen v souladu se ZDP zdanit prostřednictvím daňového přiznání:

Vzor č. 6 se použije pro účely daňového přiznání za zdaňovací období 2019, v prosinci 2019 bude zveřejněn nový vzor č. 7, který bude určen pro účely zdaňovacího období 2020 (nepředpokládá se změna oproti roku 2019).

Tiskopis obsahuje již od roku 2018 taktéžpovinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP.

Potvrzení se vydává pro účely zahrnutí příjmů ze závislé činnosti a z nich sražené daně do celoročního základu daně v rámci daňového přiznání. Tato skutečnost je taktéž uvedena na potvrzení, kde je uvedeno, že potvrzení je vydáváno pro účely postupu podle § 38d odst. 4 písm. a) bodu 2 ZDP. Jedná se však o právo poplatníka, nikoliv povinnost, a to z důvodu že sraženou daní je daňová povinnost vyrovnána. Pokud se však poplatník rozhodne tak učinit, pak do daňového přiznání musí zahrnout všechny příjmy takto zdaněné v příslušném zdaňovacím období. Tento postup má zejména význam pro poplatníky, kteří mají souběh příjmů ze závislé činnosti. V případě, že má poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy od jednoho zaměstnavatele a neučinil u tohoto plátce daně na příslušné období Prohlášení k dani, má možnost požádat plátce daně v rámci žádosti o roční zúčtování záloh v souladu s § 38k odst. 7 ZDP o tzv. „překlopení“ srážkové daně na daň zálohovou, tzn. poplatník dodatečně učiní ve lhůtě do 15. 2. následujícího roku Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP a příjmy z nichž byla sražena daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně budou u plátce daně použity pro celoroční výpočet daňové povinnosti.

Přičemž do celoročního základu daně po skončení roku 2019 (bez ohledu na to, zda bude vypořádávána povinnost prostřednictvím ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání) budou vstupovat celkové dosažené příjmy za zdaňovací období 2019 a u tuzemského povinného pojistného (podle § 6 odst. 12 ZDP), které měl povinnost platit zaměstnavatel v průběhu roku 2019, bude celkovou výši povinného pojistného tvořit pojistné za měsíce 1-6 se sazbou 34 % a pojistné za měsíce 7–12 se sazbou 33,8 %. Na potvrzení od zaměstnavatele (pro účely daňového přiznání) bude uveden zmíněný úhrn pojistného, které byl povinen zaměstnavatel odvést za zaměstnance za období 2019.

Způsob výpočtu daně za zdaňovací období 2019 oproti roku 2018 zůstal nezměněn (mění se pouze rozhodné částky a u povinného pojistného se postupuje, jak je výše uvedeno. V této souvislosti však připomínáme řádky ve vztahu k výplatě daňového bonusu a správnému „zúřadování“ výsledku ročního zúčtování a jeho následného zápisu do Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2020:

lze provést i u poplatníka, u kterého byly zálohy/záloha na daň ve zdaňovacím období 2019 zvýšena o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Rozhodná výše pro určení, zda poplatník musí podat daňové přiznání za zdaňovací období 2019, či je mu možné provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, činí, jak již bylo uvedeno výše ­ částku ve výši 1 569 552 Kč.

o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech

o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Pokud plátce o vrácenou částku daňových bonusů nesnižuje zálohy na daň a vrácené částky si nárokuje u finančního úřadu prostřednictví žádostí, tak tyto žádosti (k aktuálnímu zdaňovacímu období) může podávat do termínu pro podání Vyúčtování DPZ. Po termínu pro podání Vyúčtování jsou mu vyplacené daňové bonusy (ze sloupce 5 Vyúčtování) zohledněny ve formě klasického přeplatku na dani z Vyúčtování (za předpokladu, že přeplatek vznikl), tzn. bez výše uvedených žádostí.

Tiskopis je určen plátcům daně pro účely plnění oznamovací povinnosti podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP, kdy došlo u plátce daně a nedošlo k dodatečnému sražení (vrácení dlužné částky na daňovém bonusu) na základě dohody s poplatníkem [§ 38i odst. 5 písm. a) ZDP]. Oznamovací povinnost plní plátce daně podle své místní příslušnosti a zároveň má povinnost o této skutečnosti informovat poplatníka (např. předáním kopie tohoto oznámení). Dlužná částka bude správcem daně vybrána prostřednictvím daňového přiznání.

V tomto oznámení plátce daně zároveň správci daně popíše vzniklou chybu a u dlužné částky na dani specifikuje, z jakého titulu vznikl nedoplatek na dani – zda se jedná o slevu na dani podle ..., příp. nezdanitelnou část základu daně podle ..., taktéž upřesní chybu na daňovém bonusu, která vznikla z nesprávně poskytnutého daňového zvýhodnění. K oznámení je nutné přiložit v kopii doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu za příslušné zdaňovací období (Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti; výpočet daně a daňového zvýhodnění, pokud bylo prováděno roční zúčtování záloh; mzdový list; Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění s vyznačením výsledku ročního zúčtování záloh, pokud bylo provedeno).

Tento způsob oznámení již nelze použít, pokud u plátce daně probíhá daňová kontrola.