Jana Šmídová

Informace pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisům týkajícím se závislé činnosti za zdaňovací období 2019 a pro zdaňovací období 2020, včetně vzorového příkladu na vyplnění Vyúčtování Jana...

V článku Vás seznámíme s aktuálními tiskopisy pro plátce daně ze závislé činnosti za zdaňovací období 2019 a pro zdaňovací období 2020, včetně jejich výkladů – jak správně vyplnit tiskopisy, a zároveň upozorníme na chybovost u některých tiskopisů, popř. na co si mají plátci daně ze závislé činnosti dávat pozor při jejich vyplňování.

Společnost s ručením omezeným využila v prosinci práce brigádníků na dohody o provedení práce (dále jen „DOPP“) podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů . Podle § 38d zákona o daních z příjmů je srážku povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Chtěli jsme se zeptat, jak vyložit termín „připsání úhrady ve prospěch poplatníka“, zda se jedná o okamžik, kdy účtujeme o závazku z titulu těchto dohod, nebo máme daň srazit až při výplatě. Daň by se pak u DOPP za 12/2018 srazila v lednu a uhradit by se měla v únoru. Poplatník bude vykazovat příjem v roce 2018 dle výkonu DOPP. Pokud jsme daň zaplatili v 01/2019, je oprávněn si sraženou daň započítat na svém daňovém přiznání za rok 2018? Pokud bychom daň zaplatili až v 02/2019, i v tomto případě bychom mohli vystavit poplatníkovi potvrzení a uvést tam daň odvedenou v 02/2019?

Cílem článku je přiblížit čtenářům problematiku zdanění závislé činnosti formou odpovědí na časté dotazy z praxe, jako jsou např. dotazy týkající se prokázání nároku na daňového zvýhodnění, vedení mzdové agendy apod.

V prosincovém čísle v roce 2017 jsme seznámili plátce daně s jednou z nejvýznamnějších změn v oblasti zdaňování příjmů prostřednictvím plátce daně u příjmů ze závislé činnosti, ke které došlo s účinností od zdaňovacího období 2018 na základě zákona č. 170/2017 Sb. , kterým se měnily některé zákony v oblasti daní, a kterým byl i změněn zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). Jedná se o změnu v oblasti prohlášení k dani poplatníka, které poplatník činí u plátce daně podle § 38k zákona o daních z příjmů – tedy projevu jeho vůle, který má vliv na způsob zdanění jeho příjmů ze závislé činnosti prostřednictvím plátce daně ze závislé činnosti.

Chtěli bychom se zeptat, zda níže uvedené případy jsou nepeněžním příjmem zaměstnance, který by měl být zdaněn jako příjem ze závislé činnosti, protože se nyní setkáváme s různými názory. Například: 1. Zaměstnanec poskytl zaměstnavateli chybné prohlášení o příjmech manželky. Zaměstnavatel provedl roční zúčtování. Kontrola z finančního úřadu na podzim zjistila, že došlo z viny zaměstnance ke zkrácení daně z příjmů ze závislé činnosti, a to dokonce 2 roky po sobě. Správce daně vyčíslil zaměstnavateli dlužnou daň a odpovídající úrok z prodlení. Zaměstnanec uhradí pouze doměřenou daň, úrok z prodlení zaměstnavatel zaúčtoval jako nedaňový náklad a jeho zaplacení po zaměstnanci nežádá. Vznikl zaměstnanci nepeněžní příjem tím, že po něm není požadována úhrada úroku z prodlení, který vznikl díky jeho zavinění? 2. Obdobně se nyní setkáváme s názorem, že pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, ale zaměstnavatel mu škodu nepředepíše k úhradě nebo požaduje pouze částečnou náhradu, jedná se o nepeněžní příjem zaměstnance ve výši prominuté částky – například níže uvedené případy: –Došlo k havárii auta na ledové silnici, policie to vyhodnotila jako chybu řidiče. Pojišťovna uhradila zaměstnavateli částku opravy auta bez sjednané spoluúčasti 5 000 Kč, zaměstnavatel částku spoluúčasti 5 000 Kč nežádá po zaměstnanci.–V případě špatné manipulace s nástrojem, kdy škoda je 20 000 Kč, ale zaměstnavatel žádá po zaměstnanci jen 3 000 Kč.–Řidič při dopravě zboží překročil povolenou rychlost, zaměstnavateli je policií následně doručeno oznámení o udělení pokuty, ale zaměstnavatel po zaměstnanci nežádá úhradu pokuty. Jak v těchto případech postupovat ve vztahu k dani z příjmů ze závislé činnosti?

Prohlášení k dani – údaje o zaměstnavateli druhého poplatníka Na tiskopise Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je na straně 2 požadováno, aby poplatník, který uplatňuje daňové zvýhodnění uvedl i údaje o zaměstnavateli druhého poplatníka, který však daňové zvýhodnění vůbec neuplatňuje, není to nad rámec zákona o daních z příjmů ?

Daň z příjmů ze závislé činnosti - tiskopisy pro zdaňovací období roku 2017 a 2018 Jana Šmídová Tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na...

Níže uvádíme srovnání zákonné úpravy upravující oblast prohlášení k dani, která má vliv na způsob zdanění příjmů ze závislé činnosti, zda z příjmů poplatníka má plátce daně srazit zálohu na daň, či použít při zdanění daň vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně, případně kdy lze u zálohy na daň uplatnit snížení daňové povinnosti poplatníka prostřednictvím měsíčních slev na dani, či možnosti uplatnění daňového zvýhodnění, případně v kterých případech je možné provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění včetně výpočtu daně a uplatnit nezdanitelné části základu daně a roční slevy na dani, jako je sleva na manželku a školkovné. Celé toto posouzení se odvíjí od skutečnosti, zda poplatník u plátce daně podepsal v zákonných lhůtách „prohlášení k dani“ - nově „učinil prohlášení k dani“, či ne.

Daňové zvýhodnění se zaměřením na plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti včetně dotazů a odpovědí Jana Šmídová Pro účely správné aplikace daňového zvýhodnění v roce 2017...

K problematice závislé činnosti Jana Šmídová, metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR Způsob provádění oprav zálohové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti...

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (2.) Jana Šmídová metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR Nerezidenti -...

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (1.) Jana Šmídová metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR Tiskopisy a...

Jako organizace máme v úmyslu sjednat a hradit pojištění odpovědnosti členům dozorčí rady. Jak máme postupovat v případě zdanění?

Jakým způsobem se zdaňuje případný příjem soudního znalce (zaměstnance) plynoucí z poskytnutí náhrady ušlého výdělku?

Pokud jako zaměstnavatel v roce 2017 použijeme ustanovení § 24 odst. 2 písm. zw) bodu 1 zákona o daních z příjmů , tedy výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů na provoz vlastního předškolního zařízení, které máme evidované jako dětskou skupinu, u zaměstnance se bude jednat o příjem od daně osvobozený, nebo bude nutné tento nepeněžitý příjem u zaměstnance zdanit?

Pracuji u zaměstnavatele, u kterého mám uzavřenou pracovní smlouvu, a zároveň u stejného zaměstnavatele vykonávám práci na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč měsíčně. Mám však pochybnosti o správnosti výpočtu mé mzdy. Jakým způsobem mám postupovat, když zaměstnavatel na mé pochybnosti vznesené přímo ve mzdové účtárně nereaguje?

Jaké doklady je nutné předložit u plátce daně pro účely daňového zvýhodnění při studiu v zahraničí? Musí být předložen doklad o studiu včetně úředně ověřeného překladu?

Jaký vzor tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se použije pro zdaňovací období 2017?

Poplatník nastoupil do naší společnosti od září 2016. Do konce srpna 2016 byl zaměstnán u jiného zaměstnavatele. Při nástupu předložil od tohoto zaměstnavatele Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za období leden až srpen 2016. Poplatník měl podepsané Prohlášení k dani. V termínu do 15. 2. 2017 požádal o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Je nutné pro tyto účely znovu požadovat předepsané doklady pro účely slev na dani a daňového zvýhodnění za období leden až srpen 2016, nebo je pro nás dostačující předložené potvrzení od předcházejícího plátce daně?