Podnikatel, neplátce DPH, překročil v měsíci únoru roku 2018 obrat pro povinnou registraci k DPH. Na tuto skutečnost přišel pozdě až v srpnu roku 2019. Podá přihlášku k registraci k DPH, plátcem DPH se stává od 1. 4. 2018. Opraví všechny vydané faktury od dubna roku 2018 doposud. Všechna uskutečněná plnění jsou v režimu přenesené povinnosti. To znamená, že opraví vydané faktury, doplní na doklad „daň odvede zákazník“ a předá druhé straně. Je možné všechny vydané faktury v režimu přenesení daňové povinnosti uvést až v přiznání k DPH a kontrolním hlášení za období srpen 2019? Jde o to, abychom se vyhnuli pokutám za pozdní podání kontrolního hlášení.
Otázky a odpovědi: Přiznání k DPH a kontrolní hlášení při zpětné registraci k DPH
Ing.
Martin
Děrgel
V dotazovaném případě došlo k situaci, že tazatel – podnikatel v roli dodavatele zdanitelných plnění ve stavebnictví – se automaticky ze zákona sice stal plátcem DPH – z důvodu překročení limitu obratu ve smyslu § 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) – ovšem nesplnil svou registrační povinnost – do 15 dnů od plátcovství podat přihlášku k DPH správci daně dle § 94 zákona o DPH, načež by byl ihned zapsán do registru plátců. Tento prohřešek dodavatele sice nic nezměnil na skutečnosti, že se stal plátcem automaticky ze zákona – již od 1. 4. 2018 - nicméně jeho odběratelé (podnikatelé, kteří v té době již byli plátci DPH) se v inkriminované době nemohli dozvědět o tom, že tento jejich dodavatel (tazatel) již je plátce – protože tento údaj tehdy, resp. až do srpna 2019 nebyl ještě zapsán v centrální evidenci, respektive v registru plátců DPH. Odběratel proto nemohl ani při nejlepší vůli vědět o tom, že dodavatel je již plátcem – vždyť ani samotný dodavatel (tazatel) to déle než rok a půl netušil…
Nicméně v souladu s obecným pravidlem režimu přenesení daňové povinnosti na odběratele mezi plátci v tuzemsku u stavebních a montážních prací podle § 92a spolu s § 92e zákona o DPH by i tak měl přiznat DPH na výstupu nevinný odběratel namísto provinilého dodavatele, a to pod jeho vlastní majetkovou odpovědností. Což by zajisté nebylo spravedlivé, jelikož údaj o plátcovství dodavatele tehdy – v době uskutečnění předmětného zdanitelného plnění – ještě nebyl veřejně dostupný, nebyl totiž zapsán v registru plátců. Pro tyto případy naštěstí stanoví § 92a odst. 5 zákon o DPH výjimku chránící nevinné odběratele, kteří v registru plátců DPH nenajdou zapsaného dotyčného chybujícího dodavatele. A v zájmu ochrany odběratelů se zmíněný režim přenesení daňové povinnosti na odběratele v Česku neuplatní, tím pádem povinnost přiznat DPH na výstupu zůstává standardně na provinilém dodavateli uskutečňujícím taková zdanitelná plnění (stavební práce): „Režim přenesení daňové povinnosti v případě, že plátce, který poskytnul nebo přijal zdanitelné plnění, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, nelze použít do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce.“
Takže dodavatel (tazatel) bude muset za všechna svá zdanitelná plnění uskutečněná v inkriminované době od 1. 4. 2018 do srpna 2019 (kdy byl rozhodnutím správce daně registrován) – tj. u stavebních prací, u nichž by se jinak standardně uplatnilo přenesení daňové povinnosti na odběratele – přiznat jednotlivě příslušnou DPH na výstupu. Problém ale může mít s doplacením této své zapomenuté DPH jednotlivými odběrateli, pokud byla sjednána konečná cena a nenajde-li u nich vstřícné pochopení. Dodatečná změna ceny např. za stavební práce totiž obecně vyžaduje dohodu obou smluvních stran, což platí i případně ohledně DPH, jestliže cena byla sjednána jako konečná; nechuť ke změně (zvýšení) ceny o DPH by měli hlavně neplátci, to ale není daný případ.
Nicméně lze předpokládat – jde-li o dlouhodobé odběratele, kteří jsou jinak s prací tazatele spokojeni… – že budou souhlasit s doplacením „zapomenuté“ DPH. Zejména pokud mají nárok na plný odpočet této DPH na vstupu – který mohou obecně jednoduše kdykoli nárokovat ve lhůtě 3 let od počátku měsíce následujícího po uskutečnění zdanitelného plnění, jak stanoví § 73 odst. 3 zákona o DPH. K tomu ale potřebují řádný daňový doklad, který tak bude muset dodavatel (tazatel) zpětně všem odběratelům (plátcům) vystavit… Nepůjde přitom o „opravný“ daňový doklad, ale o první, řádný daňový doklad, dřívější faktura nebyla daňovým dokladem.
Naštěstí ale nebude muset „nešťastník“ podávat dodatečná daňová přiznání k DPH za duben roku 2018 až červenec roku 2019, což by nadmíru zatěžovalo nejen dotyčného plátce, ale samozřejmě i jeho správce daně. Pro tyto případy „pouze“ časového posunu, resp. konkrétně opožděného přiznání DPH na výstupu za vlastní uskutečněná zdanitelná plnění slouží toleranční § 104 zákona o DPH. Nastalou situaci konkrétně řeší odstavce 5 a 6, z nichž vyplývá, že plátce (tazatel) všechny pozdě ale přece přiznávaná zdanitelná plnění jednoduše zahrne do aktuálního daňového přiznání k DPH za srpen roku 2019 a posléze bude správcem potrestán „pouze“ adekvátním úrokem z prodlení za opožděně do státního rozpočtu odeslanou DPH na výstupu – ta nyní činí 16 %
p. a.
(5) Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím ve zdaňovacím období, do kterého tyto skutečnosti náležely, daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří a za toto pozdější zdaňovací období vyměří nebo doměří.
(6) Plátci vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení z částky daně podle odstavce 5, a to za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti uvedl. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru.
Jelikož kontrolní hlášení DPH
a priori
navazuje na aktuální daňové přiznání plátce, uvede dodavatel (tazatel) všechna inkriminovaná zdanitelná plnění rovněž hromadně do aktuálního kontrolního hlášení za srpen.