K účetnictví
Ing.
Ivana
Pilařová
1 Ve společnosti s ručením omezeným, zemřel v 2. čtvrtletí 2017 jeden ze dvou jednatelů
společnosti.
K datu úmrtí musíme zpracovat mimořádnou účetní závěrku. Jsme tuto povinni poslat na Finanční
úřad?
Co všechno se musí dědicům vyplatit?
Vklad zemřelého jednatele byl 50 000 Kč, je zde nerozdělený zisk za celé působení společnosti,
nesplacené závazky, pohledávky, hmotný investiční majetek - musí zde být znalecký posudek nebo se
přihlíží k zůstatkové ceně v účetnictví?
Odpověď
Pokud by se jednalo o úmrtí jednatele, který není zároveň společníkem společnosti, neměla
by tato skutečnost na s. r. o. žádný dopad. Předpokládám ale, že jednatel byl zároveň společníkem s.
r. o.
Pokud tomu tak je, je rozhodující znění společenské smlouvy, která určí další postup. V
úvahu přichází dvě varianty:
a)
Podíl zemřelého společníka se dědí, přičemž tato situace nastane i v případě, že
společenská smlouva o úmrtí společníka nijak nepojednává.
b)
Dědění podílu je ve společenské smlouvě vyloučeno.
Účetní a daňové dopady na s. r. o. jsou v každém ze dvou případů odlišné.
Dědění obchodního podílu
V případě dědění podílu nedochází v s. r. o. k uskutečnění žádného výjimečného účetního
případu s výjimkou změny analytické evidence účtu 411, kde bude změněno jméno zemřelého společníka
na jeho dědice. Z prostředků s. r. o. nebude nikomu nic vyplaceno, nedojde k žádnému daňovému
dopadu, společnost dále provozuje beze změny svoji činnost, změní se pouze vlastníci
společnosti.
Je pravděpodobné, že pro účely dědického řízení bude notář požadovat účetní závěrku k datu
úmrtí společníka. Společnost pak sestaví mezitimní účetní závěrku, kam promítne k datu úmrtí všechny
operace účetní závěrky (časové rozlišení k datu úmrtí, tvorba dohadných položek, rezerv včetně
rezervy na splatnou daň, tvorba opravných položek, výpočet kursových rozdílů atd.). Tato účetní
závěrka však nebude spojena s podáním žádného daňového přiznání ani s uzavřením účetních knih,
naopak účetnictví stále dále pokračuje a daňové přiznání za s. r. o. bude podáno až za běžné
zdaňovací období.
Mezitimní účetní závěrka se nepodává ani na finanční úřad, ani se neukládá do sbírky
listin.
Vyloučení dědění společenskou smlouvou
V případě vyloučení dědění obchodního podílu dojde k podstatně komplikovanějšímu procesu
nakládání s uvolněným podílem. Nejprve nastane postup podle
§ 213 ZOK, tj. dojde ke snaze o prodej uvolněného
podílu a stanovení vypořádacího podílu ve výši prodejní ceny snížené o položky uvedené v
§ 213 odst. 3 ZOK. Pokud se prodej nepodaří,
nastoupí postup podle § 214 ZOK a vypořádací podíl
bude stanoven podle § 36 odst. 2, případně
3 ZOK. Vypořádací podíl se pak stanoví ke dni
úmrtí společníka z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky
sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci, to vše v případě, pokud společenská
smlouva neurčí jiný způsob stanovení vypořádacího podílu.
Zdanění vypořádacího podílu proběhne podle §
36 odst. 2 písm. e) ZDP. Pro účely zjištění základu daně pro aplikaci 15 % srážkové daně je
nutné vypočítat základ této daně. Ten se rovná rozdílu hodnoty vypořádacího podílu a nabývací ceny
obchodního podílu zemřelého společníka (hodnota vkladu či pořizovací cena, jsou-li tyto hodnoty
poplatníkem prokázány). Pokud je rozdíl záporný, hodnota srážkové daně je nulová. Dědici pak obdrží
čistý vypořádací podíl ve výši rozdílu hrubého podílu a srážkové daně. Tato částka je vyplacena
dědicům z prostředků s. r. o.
Ani v tomto případě se mezitimní účetní závěrka nepodává ani na finanční úřad, ani se
neukládá do sbírky listin.
Ani v jedné variantě není potřeba zhotovit žádné znalecké posudky na hodnotu majetku, výše
nerozdělených zisků je podstatná jen do té míry, že ovlivňuje výši vlastního kapitálu, ze kterého
vychází výše vypořádacího podílu. Hodnota majetku, pohledávek a závazků přímo vlastní
kapitál
netvoří, s jejich výší se ani v jedné z variant nepracuje.