Daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby postihující téměř všechen prodej zboží a služeb. Aby správci daně nemuseli stát s pokladničkou u každého obchodu, byli „poctěni“ povinnou spoluprací při výběru DPH podnikatelé, kteří se stali plátci této daně. Zvýšenou administrativu plátcům zčásti kompenzuje možností odpočtu („vrácení“) DPH z jejich nákupů. Problémem je ovšem změna z neplátce na plátce a naopak…
Nárok na odpočet DPH při registraci a jejím zrušení
Ing.
Martin
Děrgel
Proč speciálně řešit odpočet DPH při registraci plátce
Pokud podnikatel, respektive osoba povinná k dani nezačíná ekonomickou (podnikatelskou) činnost již od počátku jako plátce DPH, ale stane se jím až později, nastává obecně problém. Přechod z jednoho systému DPH – neplátce, do druhého – plátce, totiž v zájmu daňové spravedlnosti přímo volá po speciální právní úpravě. Novopečený plátce totiž musí ihned, co
se stal plátcem DPH,
začít prodeje (výstupy) zatěžovat daní na výstupu, a to bez ohledu na to, že ještě coby neplátce nemohl při pořízení souvisejících vstupů nárokovat odpočet daně na vstupu. Tím pádem ovšem dochází ke dvojímu, opakované zatížení DPH stejné hodnoty, jelikož coby neplátce při koupi zboží nemohl nárokovat odpočet DPH uplatněné dodavatelem, ale jeho prodej již jako plátce musí zdanit. PŘÍKLAD 1: Důvod odpočtu DPH u dřívějších plnění při registraci plátce
Společnost ABC, s. r. o., se zabývá maloobchodním prodejem zboží a doposud nebyla plátcem DPH. Nyní se ale firma stala plátcem. Podívejme se, co by to znamenalo, kdyby zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), tuto změnu nijak speciálně neřešil.
Zaměřme se pro názornost na jednu položku zboží, které společnost ABC, s. r. o., kupuje od Výrobce (plátce DPH) za cenu 100 Kč + 21 % DPH (21 Kč), tedy celkem za 121 Kč. Jako neplátce si společnost ABC, s. r. o., tuto daň nemohla uplatnit k odpočtu, takže představovala jeho výdaj. Je jasné, že aby společnost ABC, s. r. o., nevykázala z prodeje tohoto zboží ztrátu, musí jej prodat alespoň za pořizovací cenu 121 Kč, přičemž coby neplátce prodej nezatěžovala DPH na výstupu.
K čemu dojde, když se společnost ABC, s. r. o., před prodejem zboží stane plátcem DPH? Zákazník si opět přijde koupit zboží za 121 Kč – jinak by si pro něj zašel k Výrobci. Pokud ale společnost ABC, s. r. o. – již coby plátce – prodá zboží za 121 Kč, musí přiznat DPH na výstupu, která činí 21 Kč, a tuto daň odvést správci daně. Příjem firmy tak spadl na 100 Kč a čistě z důvodu registrace k DPH se z neutrálního obchodu stala ztrátová záležitost (–21 Kč).

Taková diskriminace by novopečené plátce znevýhodňovala, přičemž jí lze odstranit dvěma způsoby:
a)
zbavit nového plátce povinnosti přiznat daň z prodeje zboží koupeného před registrací, nebo
b)
umožnit novému plátci odpočet daně ze zboží koupeného (od plátce) ještě před registrací.
Zvoleno bylo druhé řešení, které vyjadřují zvýrazněné údaje doplněné do právě uvedeného schématu. Díky možnosti odpočtu daně ze zboží koupeného před registrací (od plátce) tak neutrální obchod firmy ABC, s. r. o., zůstává neutrálním i po její registraci k DPH. V důsledku totiž za zboží zaplatila 100 Kč – Výrobci uhradila 100 Kč a rovněž DPH 21 Kč, kterou jí pak ale finanční úřad „vrátil“ – a od Zákazníka obdržela rovněž 100 Kč – sice jí uhradil 100 Kč a DPH 21 Kč, ovšem nově již coby plátce musela firma DPH ve výši 21 Kč přeposlat správci daně.

Proč speciálně řešit odpočet DPH při zrušení registrace plátce
Podobné daňově spravedlivé opatření je nutné i v opačném případě,
když se z plátce stane neplátce,
tedy je-li zrušena registrace plátce. Novopečený neplátce totiž rázem přestává prodeje (výstupy) zatěžovat DPH na výstupu – bez ohledu na to, že ještě jako plátce si u souvisejících vstupů nárokoval odpočet daně na vstupu. Tím pádem by ovšem fakticky prodával zboží nezatížené DPH, třebaže jej původně koupil jako zdanitelné plnění od plátce. Což by znamenalo nespravedlivou výhodu vůči jeho konkurentům, ať už jde o neplátce nebo plátce. PŘÍKLAD 2: Důvod snížení uplatněného odpočtu daně při zrušení registrace plátce
Společnost ABC, s. r. o., se zabývá prodejem zboží a po nějaký čas byla plátcem DPH. Nyní se ale firma úspěšně domohla zrušení registrace plátce DPH. Podívejme se, co by to znamenalo, kdyby to ZDPH nijak neřešil.
Zaměřme se pro názornost na jednu položku zboží, které společnost ABC, s. r. o., kupuje od Výrobce (plátce DPH) za cenu 100 Kč + 21 % DPH (21 Kč), tedy celkem za 121 Kč. Jakožto plátce si společnost ABC, s. r. o., tuto daň běžně uplatnila k odpočtu, takže neznamenala její náklad. Je jasné, že aby společnost ABC, s. r. o., nevykázala z prodeje zboží ztrátu, musela jej prodat alespoň za cenu 100 Kč + DPH 21 Kč, přičemž coby plátce vybranou DPH poslala finančnímu úřadu.
K čemu dojde, když společnost ABC, s. r. o., před prodejem zboží přestane být plátcem DPH? Zákazník si opět přijde koupit zboží za 121 Kč. Z čehož ale firma – již neplátce – nepřizná žádnou DPH na výstupu, takže jejím příjmem je celých 121 Kč, a čistě z důvodu zrušení registrace se z neutrálního obchodu stala zisková záležitost (+ 21 Kč).

Je zřejmé, že takováto výrazná daňová výhoda těšící novopečeného neplátce značně znevýhodňuje jeho konkurenty: Ať už jde o plátce, kteří musejí zatěžovat své prodeje DPH na výstupu, nebo o neplátce, kteří nemají nárok na odpočet DPH u zboží koupené od Výrobce. Odstranit tuto nespravedlnost lze obecně dvěma způsoby:
a)
přinutit nového neplátce přiznat daň z prodeje zboží koupeného před zrušením registrace nebo
b)
přinutit nového neplátce „vrátit“ odpočet daně ze zboží koupeného (od plátce) před registrací.
Zvoleno bylo druhé řešení, které vyjadřují zvýrazněné údaje opět doplněné do schématu. Díky nutnosti „vrátit“ uplatněný odpočet daně, přesněji řečeno snížit uplatněný odpočet daně ze zboží koupeného od plátce před registrací, tak neutrální obchod firmy ABC, s. r. o., zůstává neutrálním i po zrušení její registrace k DPH.
V důsledku totiž za zboží zaplatila 121 Kč. Výrobci uhradila 100 Kč a také „jeho“ DPH 21 Kč, kterou jí nejprve finanční úřad „vrátil“ formou odpočtu daně, ale pak kvůli zrušení registrace musela tento odpočet daně 21 Kč úřadu „vrátit“. A od Zákazníka obdržela rovněž 121 Kč, z nichž firma již coby neplátce neodvádí DPH.

Právní úprava řešení odpočtu DPH při registraci plátce
Podle očekávání je právní úprava poněkud složitější a postihuje větší skupinu majetku než pouze zboží na skladě, ale její smysl a princip snad zjednodušené příklady objasnily dostatečně názorně. Jak konkrétně řeší spravedlnost ohledně odpočtu DPH při registraci plátce, najdeme v § 79 ZDPH, kde došlo od dubna roku 2019 k několika změnám.
Základním pravidlem zůstává, že novopečený plátce má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které pořídil do 12 měsíců před vznikem plátcovství a stále jej má v obchodním majetku.
Nově je možno uplatnit nárok na odpočet také u dlouhodobého majetku pořizovaného v období předcházejících 5 let
. A to když se takto přijaté zdanitelná plnění stalo součástí pořizované investice – dlouhodobého majetku – který byl uveden do užívání během 12 měsíců před registrací plátce a je stále součástí jeho obchodního majetku
. Dále ve vazbě na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-385/09 je nově uveden přímo v zákoně nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které již sice není ke dni registrace plátce součástí obchodního majetku, pokud jej v období 6 měsíců před registrací přijal a použil k vývozu zboží osvobozenému od daně.
A ještě dubnová novela přidala pár komplikací, které ale v praxi najdou uplatnění jen zcela výjimečně. Jde o umožnění odpočtu daně při registraci plátce také ohledně přijatých plnění, u nichž osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani neměla nárok na vrácení české DPH. Nově je stanoveno, že tyto osoby nemají nárok na odpočet daně, pokud mají nárok na vrácení daně podle § 79d ZDPH.
Pro zcela převažující praxi nových plátců je stěžejní základní pravidlo stanovené v § 79 odst. 1 ZDPH:
„Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud toto plnění:
a)
pořídila v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a
b)
je ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.“
Jak a kdy se má tento nárok na odpočet daně konkrétně uplatnit, se dozvíme z § 79 odst. 5 a 6 ZDPH:
-
„způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených v § 72 až 78d ZDPH“
–
Což znamená, že odpočet daně při registraci plátce se uplatní
obdobně jako u běžných odpočtů daně na vstupu
na základě daňového dokladu a případně tedy pouze jako částečný nárok na odpočet daně. –
Speciální postup se týká nároku na odpočet daně jen u dlouhodobého majetku, pro který se přiměřeně použijí pravidla platná pro jednorázovou úpravu odpočtu daně
dle § 78d odst. 2 ZDPH.-
„za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem“
–
Prakticky řečeno je nutno tento speciální odpočet daně uplatnit
v úplně prvém přiznání k DPH plátce
.PŘÍKLAD 3: Odpočet daně při registraci k DPH
Společnost Kopáči, s. r. o., je malá firma dvou kamarádů podnikající ve stavebnictví již řadu let a doposud nebyla plátcem, protože pracovala převážně pro občany (neplátce). Sice mohla těžit z rozdílu sazeb daně – materiál kupují se základní sazbou daně a jejich plnění vesměs podléhá první snížené sazbě daně – ale s ohledem na to, že většinu ceny představuje hodnota práce a nikoli materiálu, nebylo by to pro zákazníky výhodné. Nyní ale sehnala dlouhodobou zakázku pro jednu velkou stavební firmu, kde je ovšem podmínkou, že se stane plátcem DPH. Proto jednatel Kopáči, s. r. o., podal přihlášku k dobrovolné registraci k DPH a firma se stala plátcem od 1. 10. 2019.
Od tohoto dne musí přiznávat odpovídající DPH na výstupu za svá uskutečněná zdanitelná plnění a současně může – za obvyklých podmínek – nárokovat odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění. Dodejme, že uskutečňuje pouze zdanitelná plnění, takže se nemusí trápit tzv. částečným odpočtem daně dle § 75 a 76 ZDPH.
K 1. 10. 2019 měla dotyčná kopáčská firma ve svém obchodním majetku pouze následující čtyři položky:
-
ruční nářadí koupené již v září roku 2018 od plátce:
–
protože k pořízení došlo dříve než 12 měsíců před plátcovstvím, nelze odpočet daně již uplatnit;
-
zásoby dřevěných trámů koupené v létě 2019 od plátce, z nichž už 60 % využil v rámci podnikání:
–
podle daňového dokladu činila cena bez daně 10 000 Kč a DPH byla 2 100 Kč,
–
nový plátce může nárokovat odpočet daně v odpovídající výši 40 %, tedy 0,4 x 2 100 Kč = 840 Kč;
-
malý nákladní automobil koupený v listopadu 2018 od plátce:
–
podle daňového dokladu činila cena bez daně 200 000 Kč a DPH byla 42 000 Kč,
–
v tomto případě může s. r. o. nárokovat odpočet daně vypočtený obdobně jako jednorázovou úpravu odpočtu daně (viz dále) odpovídající čtyřem pětinám DPH na vstupu = 4/5 ze 42 000 Kč = 33 600 Kč;
-
zásoby stavebního materiálu koupené v září 2019 od neplátce:
–
přijaté plnění od neplátce nebylo předmětem DPH, proto nevzniká žádný nárok na odpočet daně.
Ve svém historicky prvním daňovém přiznání k DPH – za říjen 2019 – proto může náš novopečený plátce Kopáči, s. r. o., uplatnit nárok na odpočet daně při registraci v souhrnné výši 34 440 Kč. Zapíše jej na speciálním řádku 45 „Korekce odpočtů daně podle
§ 75, § 77, § 79 až § 79d
“ do bílého políčka sloupce „V plné výši“.Nejsložitější bývá
odpočet DPH při registraci plátce u tzv. dlouhodobého majetku,
kterým se dle § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH rozumí zejména odpisovaný hmotný majetek a jeho technické zhodnocení ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Jde o majetek dlouhé spotřeby, jako je auto, výrobní linka, stavba atp., který bude podnikatel využívat delší čas. Tomu odpovídá i delší posuzování nároku na odpočet DPH, a pokud dojde v tomto období ke změně okolností ovlivňujících nárok na odpočet daně, tak se provádí úprava původně uplatněného odpočtu daně
. Testovací období činí 5 let, jen u věcí nemovitých a jejich technického zhodnocení je to 10 let. Pokud v období úpravy odpočtu daně dojde například k prodeji předmětného dlouhodobého majetku, provede se případně jednorázová úprava odpočtu daně za zbývající dobu.PŘÍKLAD 4: Objasnění smyslu úpravy odpočtu daně
Pan Pepa je živnostník podnikající ve stavebnictví a měsíční plátce DPH. V květnu 2019 si koupil kvalitní přenosný počítač za 50 000 Kč + 21 % DPH (10 500 Kč). Protože notebook koupil plně pro potřeby podnikání – kde zatím uskutečňuje jen zdanitelná plnění (tedy u všech činností musí uplatnit DPH na výstupu) – měl nárok na plný odpočet DPH na vstupu z koupeného počítače. Čehož zajisté rád využil a v přiznání k DPH za květen 2019 si nárokoval odpočet daně na vstupu 10 500 Kč, která mu tak byla finančním úřadem „vrácena“.
Protože pořizovací cena počítače (bez DPH) přesáhla limit 40 000 Kč, jedná se o hmotný majetek ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a tím pádem rovněž o dlouhodobý majetek pro účely ZDPH. S tím je spojena povinnost po stanovenou dobu – u movitých věcí 5 kalendářních roků počínaje rokem pořízení – sledovat rozsah použití tohoto majetku ve vazbě na možnost odpočtu daně. Zjednodušeně řečeno se přitom jakoby DPH na vstupu (z pořizovací ceny počítače) rozdělí na pět stejných částí (tj. 5 x 2 100 Kč), přičemž každá pětina se přiřadí k jednomu kalendářnímu roku dané lhůty, kdy se sleduje využití tohoto dlouhodobého majetku.

V každém z těchto pěti roků – 2019 až 2023 – musí plátce sledovat, zda nedošlo ke změně v rozsahu použití ve smyslu § 78 ZDPH předmětného přenosného počítače, která by měla vliv na nárok na odpočet daně.
Dejme tomu, že v roce 2020 plátce bude předmětný notebook kromě podnikání využívat také pro svou soukromou potřebu, a to z poloviny doby jeho provozu. Proto bude muset druhou pětinu odpočtu daně na vstupu připadající na tento rok (2 100 Kč) formou úpravy odpočtu adekvátně snížit na polovinu. Jinými slovy řečeno přišel o druhou polovinu této roční poměrné části původně uplatněného odpočtu daně na vstupu (1 050 Kč), a musí ji „vrátit“ do státního rozpočtu právě formou zmíněné úpravy odpočtu daně za rok 2020.
Částka úpravy odpočtu daně
za příslušný kalendářní rok se vypočte ve výši 1/5, resp. 1/10
ze součinu:-
částky daně na vstupu u příslušného dlouhodobého majetku a
-
rozdílu mezi novým (aktuálním) a starým (při pořízení majetku) „ukazatelem nároku na odpočet daně“
(ukazatel činí 0 %, když není nárok na odpočet daně, 100 % při plném nároku na odpočtu daně, případně jde o poměrný nebo vypořádací koeficient odpovídající nároku na odpočet daně v částečné výši).
Nás ale více zajímá
jednorázová úprava odpočtu daně
, protože právě tato metodika se má uplatnit pro výpočet částky nároku na odpočet daně při registraci u dlouhodobého majetku. Stanoví se jako součin vypočtené částky úpravy odpočtu daně pro daný rok a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. PŘÍKLAD 5: Nárok na odpočet daně při registraci u dlouhodobého majetku
Konečně jsme se tedy dobrali důvodu vyčíslení nároku na odpočet daně při registraci plátce u malého nákladního automobilu firmy Kopáči, s. r. o., v příkladu výše. Připomeňme, že vozidlo – dlouhodobý majetek pro účely DPH – bylo koupeno v listopadu 2018 od plátce za cenu bez daně 200 000 Kč a DPH na vstupu 42 000 Kč.

Pokud by se dotyčná firma stala plátcem ještě v roce 2018 – po zakoupení automobilu – měla by nárok na odpočet daně z důvodu registrace k DPH v plné výši. Jednorázový odpočet daně by totiž byl roven celé výši DPH na vstupu: Úprava odpočtu daně pro rok 2018 x Počet roků do konce pětileté lhůty = DPH na vstupu x (Nový ukazatel nároku na odpočet k datu registrace plátce – Starý ukazatel nároku na odpočet daně k datu pořízení vozidla) / 5 x Počet roků do konce pětileté lhůty = 42 000 Kč x (100 % – 0 %) / 5 x 5 = 42 000 Kč.
Ve výše uváděném příkladu se ale firma Kopáči, s. r. o., stala plátcem až v roce 2019 – tedy až ve druhém roce po zakoupení zmíněného automobilu. S čímž si již lehce dokážeme poradit. Opět předpokládáme, že k datu registrace má novopečený plátce plný nárok na odpočet daně, protože uskutečňuje pouze zdanitelná plnění, viz § 72 odst. 1 a 5 ZDPH. Tomu bude odpovídat rovněž maximální 100 % „Nový ukazatel nároku na odpočet k datu registrace plátce“. Oproti předešlé variantě se změnil pouze počet roků zbývajících do konce 5leté lhůty pro úpravu odpočtu daně. Jak se to podepíše na výši nároku na odpočet daně při registraci plátce u daného vozidla: Úprava odpočtu daně pro rok 2019 x Počet roků do konce pětileté lhůty = DPH na vstupu x (Nový ukazatel nároku na odpočet k datu registrace plátce – Starý ukazatel nároku na odpočet daně k datu pořízení vozidla) / 5 x Počet roků do konce pětileté lhůty = 42 000 Kč x (100 % – 0 %) / 5 x 4 = 42 000 Kč / 5 x 4 = 33 600 Kč.
Právní úprava řešení odpočtu DPH při zrušení registrace plátce
Nespravedlivému zvýhodnění osob při zrušení registrace plátce – kdy se stávají neplátci – zamezuje § 79a ZDPH, do kterého nemile zasáhla již zmíněná dubnová novela. Základní pravidlo zůstalo uchráněno změn:
Při zrušení registrace je plátce povinen:
–
snížit uplatněný nárok na odpočet daně
–
u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a
–
u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část.
Částka snížení nároku na odpočet daně se určí
ve výši:
-
uplatněného odpočtu daně
:–
u nedokončeného majetku,
–
u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila,
–
u jednoúčelového poukazu, který nebyl do dne předcházejícího dni zrušení registrace použit jako úplata za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani převeden, a
–
u zásob;
-
jednorázové úpravy odpočtu daně
vypočtené přiměřeně podle § 78d odst. 2 ZDPH:–
u dlouhodobého majetku
[jeho definici najdeme v § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH, přičemž jak už zaznělo, nejčastěji jde o odpisovaný hmotný majetek a technické zhodnocení podle zákona o daních z příjmů].Snížení odpočtu daně plátce provede
v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace
, tedy ve svém úplně posledním přiznání k DPH. K čemuž opět slouží řádek č. 45
„Korekce odpočtů daně podle § 75, § 77, § 79 až § 79d
“, kam se uvede částka snížení nároku na odpočet daně se záporným znaménkem!
PŘÍKLAD 6: „Dodanění“ při zrušení registrace plátce DPH
Osobě samostatně výdělečně činné panu Otovi byla zrušena registrace plátce v pátek 13. 9. 2019, kdy měl v obchodním majetku:
-
měřící přístroj koupený již v srpnu roku 2018 od plátce za 20 000 Kč, který tehdy začal ihned používat:
–
„dodanění“ se provádět nebude, materiál vydaný do užívání (spotřeby) totiž už není v kategorii zásob;
-
sadu ručního nářadí koupenou v dubnu roku 2019 od plátce za 5 000 Kč, které tehdy začal ihned používat:
–
„dodanění“ se provádět nebude, materiál vydaný do užívání (spotřeby) totiž už není v kategorii zásob;
-
zásoby dřevěných trámů koupené v červnu roku 2019 od plátce, z nichž ale již 60 % využil u svých zakázek:
–
dle daňového dokladu byla cena bez daně 100 000 Kč a DPH 21 000 Kč plně uplatněna k odpočtu,
–
pan Ota musí snížit nárok na odpočet daně v odpovídající výši 40 % = 0,4 x 21 000 Kč = –8 400 Kč;
-
zásoby stavebního materiálu koupené v červenci 2019 od neplátce, které doposud ani zčásti nevyužil:
–
přijaté plnění od neplátce nebylo předmětem DPH, proto nemohla být daň ani plátcem nárokována k odpočtu, takže nevzniká žádná povinnost snížení nároku na odpočet při zrušení registrace k DPH;
–
-
nový malý dodávkový automobil koupený již v roce 2016 od plátce, který využíval plně pro své podnikání:
–
dle daňového dokladu byla cena bez daně 300 000 Kč a DPH ve výši 63 000 Kč byla plně uplatněna k odpočtu,
–
„dodanění“ se vypočte jako jednorázová úprava odpočtu daně (podrobněji viz výše) = 2 roky do konce 5leté lhůty x 63 000 Kč x (0 % – 100 %) / 5 = 2 x (–63 000 Kč) / 5 = 2 x (–12 600 Kč) = –25 200 Kč.
V posledním přiznání k DPH za září 2019 musí končící plátce Ota snížit nárok na odpočet daně při zrušení registrace, a to na korekčním řádku 45 sloupec „V plné výši“ = –8 400 Kč – 25 200 Kč = –33 600 Kč.
Již vícekrát vzpomínaná dubnová novela nejen ZDPH – zákon č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony – kromě doplnění „jednorázového poukazu“ výše přinesl ještě jednu nemilou novinku. A to
rozšíření „dodaňování“ při ukončení registrace plátce o tzv. drobný majetek vydaný do užívání
(proto už není v účetní kategorii zásob), pokud je splněna podmínka časová i hodnotová:–
pořízen v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace
(zjednodušeně 12 měsíců před zrušením plátcovství),
–
dotyčný plátce u něj uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu alespoň 2 100 Kč
. Snížení nároku na odpočet daně se v tomto případě vypočte následujícím speciálním postupem:
součin výše jedné dvanáctiny uplatněného nároku na odpočet daně a počtu celých (!) kalendářních měsíců výše uvedeného testovacího období 12 kalendářních měsíců, za který tento majetek nebyl v obchodním majetku plátce
. Například plátce 6. 5. 2019 koupil notebook a uplatnil plný nárok na odpočet daně 6 000 Kč. Dne 16. 12. 2019 zruší registraci k DPH. Inkriminované testovací období je od 1. 1. 2019 (11 kalendářních měsíců před zrušením registrace) do 31. 12. 2019 (kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace). V tomto období notebook nebyl (ještě) v obchodním majetku plátce po – celé! – čtyři kalendářní měsíce (leden až duben), proto bude činit částka snížení nároku na odpočet daně = (1/12 x 6 000 Kč) x 4 = 2 000 Kč.„Dodanění“ při zrušení registrace
se ale netýká jen obchodního majetku, u kterého dotyčný končící plátce uplatnil nárok na odpočet daně. Z důvodu daňové spravedlnosti postihuje také specifické situace, kdy se dostal k majetku bez DPH, aniž by přímo on sám nárokoval odpočet DPH na vstupu.
Jedná se například o koupi (či jiné nabytí) obchodního závodu. Podle § 13 odst. 9 písm. a) ZDPH, § 14 odst. 5 písm. a) ZDPH pozbytí obchodního závodu – nebo části závodu – plátce nepodléhá DPH, přičemž aby se takto nabyvatel (části) závodu nedostal k majetku nezatíženého DPH, stává se tímto nabytím plátcem, pokud jím doposud ještě nebyl. V důsledku tedy nabyvatel (části) závodu od plátce získal majetek bez daně, aniž by přitom on sám uplatňoval odpočet DPH na vstupu. A právě na tyto a obdobné situace má spadeno § 79a odst. 4 ZDPH, podle kterého se při zrušení registrace plátce použije obdobně uvedený postup snížení uplatněného nároku na odpočet daně rovněž u:a)
majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci (převod majetku státu na jiné osoby),
b)
majetku nabytého při nabytí obchodního závodu,
c)
majetku, který je součástí jmění přecházejícího při přeměně obchodní
korporace
,d)
majetku, který plátce nabyl jako dědic pokračující v uskutečňování ekonomických činností.
Naopak § 79b, § 79c ZDPH uvádějí případy,
kdy při zrušení registrace plátce nevzniká povinnost snížit uplatněný nárok na odpočet daně
u obchodního majetku, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně:–
jestliže dědic pokračuje
v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci,–
při zrušení obchodní
,korporace
bez likvidace (což nastává zejména u fúzí a jiných přeměn firem)–
když fyzická osoba, která je plátcem, ukončí podnikatelskou činnost tak, že celý obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem
,–
při zrušení registrace právnické osoby, která byla plátcem, a současně byla založena jedinou fyzickou osobou, pokud v její činnosti pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel,
–
při sloučení, splynutí nebo rozdělení státního podniku, jestliže je plátcem,
–
při přeměně osoby, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, jestliže je plátcem, nebo
–
při zrušení registrace skupiny a zániku členství člena skupiny.