S účinností od 1. 4. 2019 došlo k malé novele zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, která do daňového řízení výslovně zakotvila princip zákazu zneužití práva. Není to sice převratná novinka, neboť daný princip bylo možné dovozovat z obecných právních zásad našeho právního řádu. Nicméně finanční správa si od ní slibuje mj. usnadnění posuzování tzv. zastřeného pracovněprávního vztahu známého širší veřejnosti pod mediální zkratkou švarcsystém. Některé praktické poznámky ke švarcsystému obsahuje tento článek.
Zastřený pracovněprávní poměr
Mgr.
Marek
Martinka
Jako zastřený pracovněprávní poměr lze nazvat situaci, kdy se smluvní strany dohodnou na spolupráci, kterou navenek zastřeší podnikatelskou smlouvou, nicméně ve skutečnosti mezi sebou ujednají plnění závislé práce. Právo toto klasifikuje jako zastřené právní jednání, o němž se v § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, praví, že
„má-li být právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.“
Jinými slovy i na obchodněprávní vztah, je-li sjednán na oko, se aplikují normy pracovního práva.Pro podnikatele je toto chování lákavé především z důvodu úspor na daňových odvodech, neexistence ochrany zaměstnance (např. ochranu před výpovědí bez uvedení důvodů či ochranu před propuštěním v ochranné dob