Podnikatelské koncepty ve službách adresovaných zahraničním klientům mohou vést k registraci k dani z přidané hodnoty v jiných členských státech EU

Vydáno: 9 minut čtení

V dnešním příspěvku bych volně navázal na příspěvek uveřejněný v časopisu DHK č. 5/2019 na s. 29, ve kterém jsem se věnoval podnikatelským modelům v oblasti zboží, které vedou k registraci k DPH v jiném členském státu EU. Na řadu přichází tudíž další typ zdanitelného plnění, který se nabízí – poskytnutí služeb. I poskytovatelé služeb mohou být „postiženi“ registrací v jiném členském státu.

Podnikatelské koncepty ve službách adresovaných zahraničním klientům mohou vést k registraci k dani z přidané hodnoty v jiných členských státech EU
Ing.
Vladimír
Zdražil
Možná bude vhodné připomenout, že Evropská komice pro oblast DPH si je vědoma toho, že systém registrací k DPH v jiném členském státu nefunguje optimálně a s ohledem na to se připravuje velká reforma přeshraničního uplatňování daně z přidané hodnoty – u zboží i služeb.
Postupně by mělo dojít k nahrazení přeneseného plnění daňovým režimem nazývaným jako režim jednoho správního místa (one-stop-shop). Rozdíl mezi těmito dvěma způsoby zdanění je v osobě, kdo přizná DPH z přeshraniční transakce. Zatímco dnes daň přiznává příjemce plnění (u B2B transakcí), tak po zavedení plánovaných změn to bude osoba uskutečňující plnění, tj. dodavatel. A kde bude potom místo uskutečnění zdanitelného plnění? Nadále to bude stát příjemce plnění.
Proč EU chce reformovat současný systém přenesené daňové povinnosti? Odpovědí pro tyto snahy jsou prý interní analýzy, které říkají, že DPH jako celek není vybírána v dostatečné výši a zejména nedochází ke spravedlivému teritoriálnímu rozdělení inkasa D