Jak se vyhnout solidárnímu zvýšení daně z příjmů

Vydáno: 21 minut čtení

Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob bylo zavedeno od roku 2013 pro „bohaté“ zaměstnance a podnikatele, přičemž mělo skončit s rokem 2015, k tomu ale nedošlo a tato daňová progrese nám v České republice (ČR) zůstala. Kvůli vazbě na průměrnou mzdu se automaticky každý rok postupně zvyšuje limit, od kterého se toto solidární zdanění uplatňuje. Jelikož tento limit činí 1 438 992 Kč (pro rok 2018), tak se hovorově zjednodušeně hovoří o tzv. milionářské dani. Solidární zvýšení daně se konkrétně počítá jako 7 % ze součtu „čistých“ příjmů, resp. dílčího základu daně z podnikání a hrubých příjmů ze zaměstnání přesahujícího daný limit. Navíc u zaměstnanců se mzdou přes 119 916 Kč je nutno solidárně zvyšovat již měsíční zálohy na daň během roku.

Jak se vyhnout solidárnímu zvýšení daně z příjmů
Ing.
Martin
Děrgel,
Daňový poradce
 
Kde se vzala hranice „bohatosti“
Ač nemilé, tak ekonomickou logiku solidární zvýšení daně má, začíná totiž působit až tam, kde se naopak přestává platit pojistné na sociální pojištění.
Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení
(roční) činí 48násobek průměrné mzdy, za níž se pro tyto účely považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Viz § 15a odst. 1 a 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“), a § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb.
Pro rok 2018 jsou proto určující parametrické údaje sloužící
a priori
pro účely důchodového pojištění vycházející z průměrné mzdy za kalendářní rok 2016, které najdeme v § 1 nařízení vlády č. 343/2017 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2018 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2018 a o zvýšení důchodů v roce 2018 (dále jen „zákon č. 343/2017 Sb.“):
Všeobecný vyměřovací základ za rok 2016 činí 28 250 Kč.
Přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 činí 1,0612.
Průměrná mzda
za rok 2016 pro pojistné na sociální zabezpečení určující
pro rok 2018
tedy je 28 250 Kč x 1,0612 = 29 978,90 Kč, po zaokrouhlení na koruny nahoru
29 979 Kč
. Z této částky konečně vypočteme 48násobek – 48 x 29 979 Kč =
1 438 992 Kč
– představující jednak maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (dále jen
„OSVČ“
), a jednak také hledaný (roční) limit pro solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob. Postupné zvyšování parametrů výpočtu tzv. stropu pojištění i solidárního zdanění od jeho zavedení v roce 2013 do letošního roku shrnuje následující přehledová tabulka.
Sociální pojištění vs. solidární zvýšení daně
Rok 2013
Rok 2014