Rozšíření informační povinnosti daňových poradců, účetních, advokátů a dalších osob dle novely daňového řádu

Vydáno: 16 minut čtení

Dne 5. 6. 2018 nabyla účinnosti novela zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), která ukládá nové informační povinnosti vůči správci daně. Úpravou § 57 odst. 3 došlo k rozšíření informační povinnosti vůči správcům daně pro banky a další finanční instituce a dále vložením nového § 57a se stanovuje povinnost pro některé osoby podávat na vyžádání správce daně citlivé informace, které do této doby mohly být získávány pouze za účelem zamezení tzv. praní peněz a financování terorismu. Určité výjimky v podobě podávání informací pouze na vyžádání Generálního finančního ředitelství a pouze za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní dosáhli členové profesních komor, kteří jsou vázáni mlčenlivostí z řad advokátů, daňových poradců, auditorů a soudních exekutorů.

Rozšíření informační povinnosti daňových poradců, účetních, advokátů a dalších osob dle novely daňového řádu
Mgr.
Lenka
Krištofíková,
MBA,
daňová poradkyně
Projednávání novely bylo poznamenáno boji na půdě poslanecké sněmovny, zamítnutím celého návrhu zákona Senátem a následným přehlasováním Senátu Poslaneckou sněmovnou dne 23. 5. 2018 (123 hlasů pro). Proti vládou předložené novele se výrazně hned zpočátku postavila Česká advokátní komora, Hospodářská komora ČR, Komora daňových poradců a další dotčené profesní komory. Nesouhlas s novelou zveřejnila v tiskové zprávě i Česká bankovní asociace.
Důvodem silného odporu profesních komor i finančních institucí byla obava z prolomení mlčenlivosti advokátů, notářů a daňových poradců i obava z dalšího prolomení bankovního tajemství.
Důvodem předložení návrhu zákona Ministerstvem financí (dále jen „MF“) byla, dle vyjádření MF, nutnost
zapracování směrnice Rady (EU) 2016/2258,
kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní špinavých peněz, tzv. směrnice DAC 5. Směrnice je poměrně stručná a svým obsahem ukládá daňovým orgánům členských států povinnost zajištění přístupu k informacím, postupům, dokumentům pro boj proti praní peněz dle zákona AML, a to pro účely správní spolupráce mezi členskými státy.
V této souvislosti je nutné zdůraznit, že
oznamovací povinnost
v případě domněnky či zjištění podezřelého obchodu má již dnes dle
zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „AML zákon“ nebo „zákon o některých opatřeních proti