Příjmy ze zahraničí v daňovém přiznání, 1. část

Vydáno: 13 minut čtení

Příjmy daňových rezidentů Česka ze zahraničí jsou poměrně časté, stejně jako s nimi spojené dotazy a problémy. Podstatné je si uvědomit, že do daňového přiznání k dani z příjmů v ČR patří zahraniční příjmy – a to zásadně v hrubé výši – bez ohledu na to, jestli byly v cizině (u zdroje) zdaněny nebo ne. Není třeba se příliš obávat toho, že tyto příjmy zdaníme dvakrát, tomu totiž efektivně čelí již léta osvědčený systém smluv o zamezení dvojího zdanění. Druhým častým omylem poplatníků bývá podcenění rizika odhalení příjmu ze zahraničí. Přes řadu dílčích neshod jednotlivých finančních správ jsou totiž a priori všechny za jedno v tom, že je zapotřebí brojit proti zatajování a navazujícímu nezdanění příjmů. Z roku na rok se proto rozšiřuje systém automatizované mezistátní výměny údajů o příjmech nerezidentů, takže se dříve či později český správce daně dozví i o relativně malém přivýdělku Čecha na brigádě v zapadlém bufetu v USA nebo na stavbě v Anglii.

Příjmy ze zahraničí v daňovém přiznání – 1. část
Ing.
Martin
Děrgel,
daňový poradce
 
Důvod a řešení mezinárodního dvojího zdanění
Dvojí zdanění – opakované zdanění jednoho příjmu poplatníka stejnou daní – hrozí prakticky pouze u příjmů daňových rezidentů ze zahraničí. Tehdy si totiž nárok na zdanění činí jak stát zdroje příjmu, tak i stát příjemce (rezidence). Většina států – včetně ČR
se totiž nechce vzdát obou druhů zdanění, a proto plně zdaňují své rezidenty (z celosvětových příjmů) a v omezené míře také nerezidenty (z příjmů ze zdroje na jejich území).
Příklad: Proč je třeba řešit dvojí zdanění
Česká firma si zřídila pobočku (provozovnu) na Slovensku, která jí za rok 2017 vynesla v přepočtu zisk 1 milion Kč. Podle slovenského zákona o daních z příjmů se příjmy (zisky) tzv. stálých provozoven nerezidentů považují za příjmy ze zdroje na území Slovenska, a proto zde podléhají slovenské dani z příjmů. Což je oprávněný požadavek Slovenska, neboť z daní hradí veřejné statky (např. silnice, soudy, policii), které provozovna využívá.
Jelikož ale je česká firma – včetně své slovenské provozovny, která je její součástí a nikoli samostatnou dceřinou společností – rezidentem ČR, musí u nás přiznat a zdanit veškeré celosvětové příjmy, včetně zisku 1 milion Kč ze stálé provozovny (pobočky) na Slovensku. Na tomto principu obecně nic nemění ani skutečnost, že tyto příjmy (zisk) již tato česká firma zdanila stejnou, respektive obdobnou daní z příjmů na Slovensku. Není totiž sporu, že firma v Česku využívá veřejných statků hrazených z českých daní, na jejichž provoz by měla přispět.
Je nasnadě, že neřešené mezinárodní dvojí zdanění by ale významně omezovalo mezinárodní obchod, toky kapitálů a příchod zahraničních investorů. Proto hospodářsky pro-aktivní státy mají řadu dvoustranných smluv o zamezení dvojího zdanění s obdobně smýšlejícími zeměmi (dále jen „
Smlouva
“). Ani Česká republika není výjimkou a aktuálně má takovéto Smlouvy sjednány již s