Daň z nemovitých věcí "v kostce"

Vydáno: 17 minut čtení

Se začátkem nového roku na nás začne doléhat povinnost zabývat se daní z nemovitých věcí, zda se nás vůbec týká, nač se vztahuje, zda zpracovat a podat daňové přiznání, čeho se vyvarovat, co si ověřit apod. Zkusme se spolu na některé tyto otázky podívat, jak to s nimi vlastně je.

Daň z nemovitých věcí „v kostce“
JUDr.
Alena
Koutná
odbornice na majetkové daně
V prvé řadě rozhoduje, zda vůbec máme předmět daně z nemovitých věcí. Platná právní úprava daná zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDNV“), nám nemovité věci dělí na pozemky a na zdanitelné stavby včetně zdanitelných jednotek. Jedná se ještě o pozůstatek z doby předchozí právní úpravy občanského zákoníku, který také rozeznával nemovité věci jakožto pozemky a stavby (při splnění dalších zákonných podmínek).
 
Pozemky
Pro pozemky platí, že do daňového přiznání je třeba uvádět ty údaje, které jsou zapsány v katastru nemovitostí. Zde tedy rozhoduje zapsaný stav.
V čem se u pozemků nejvíce chybuje?
Například v tom, že třebaže v katastru nemovitostí je zapsán les, avšak na pozemku nenajdeme jeden jediný strom, do daňového přiznání si poplatník zpravidla uvede trvalý travní porost. A to je chyba, neboť ustanovení § 2 ZDNV říká, že předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí, tedy evidované v té skladbě údajů, které o nich katastrální úřad zapisuje. Pokud by tedy poplatník chtěl v uvedeném případě skutečně zdaňovat trvalý travní porost, muselo by dojít ke změně zápisu údaje o kultuře pozemku v katastru nemovitostí.
Obdobně se chybuje v tom, když proběhne tzv. digitalizace a jejím výsledkem je změna např. výměry daných pozemků. I zde je pak třeba zareagovat a podat nové daňové přiznání (postačí zpravidla dílčí – tomu se budeme věnova