Dotace na zateplení stavby v účetnictví a daních z příjmů

Vydáno: 3 minuty čtení

S. r. o. vlastní rodinný dům, ve kterém pronajímá byty a kancelář. Na tento dům firma obdržela dotaci na zateplení z programu Zelená úsporám. Jak o této dotaci účtovat a daňově řešit? A co kdyby ji musela vrátit?

Dotace na zateplení stavby v účetnictví a daních z příjmů
Ing.
Martin
Děrgel
Zateplení vnějšího pláště (fasády) stavby představuje technické zhodnocení dle § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. Proto jde o „investiční dotaci“ z veřejných zdrojů, která se účtuje rozvahově jako snížení pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku (stavby). Jak stanoví § 47 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění p. p.: „Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se sníží o dotaci na pořízení majetku …“
Na základě pouze rozvahového účtování nebude tedy přijatá investiční
dotace
ani zdaněna daní z příjmů u jejího příjemce (tazatele). V daních z příjmů přitom obecně platí, že daňově účinné nejsou výdaje související s příjmy nezahrnovanými do základu daně. Nebylo by totiž spravedlivé, aby podnikatel měl souběh dvou výhod veřejné podpory, poprvé formou nezdanitelné
dotace
(coby příjmu) a podruhé ve formě daňového uznání výdajů (nákladů) krytých touto dotací, které pro něj ekonomicky nepředstavovaly majetkové vydání. Proto najdeme obdobnou výluku z daňového ocenění (dlouhodobého) hmotného majetku včetně jeho technického zhodnocení také v § 29 odst. 1 ZDP, podle níž se vstupní cena snižuje o dotaci z veřejných zdrojů na jeho pořízení, přesněji: „Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté
dotace
ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, … poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu ve prospěch výnosů (příjmů).“
Jestliže účetní jednotka (s. r. o.) nesplní nebo poruší podmínky poskytnutí investiční
dotace
takovým způsobem, že jí vznikne povinnost zcela nebo částečně dotaci vrátit, pak vykáže k datu, kdy vznik této povinnosti zjistila, závazek z titulu povinnosti dotaci vrátit. Taková operace se považuje za nový účetní případ a neprojevuje se retrospektivně, její dopad je vykázán ve výsledku hospodaření toho období, kdy ke zjištění takové skutečnosti došlo. Není podstatné, zda tuto skutečnost zjistila externí kontrola, anebo poskytovatel
dotace
.
V případě porušení dotačních podmínek, které má za následek povinnost vrátit zcela nebo částečně dotaci, se postupuje analogicky jako při vykázání nároku na dotaci. Rozhodující je tedy okamžik, v kterém se proces rozhodování o vrácení
dotace
dostane do takové fáze, kdy je její vrácení nepochybné. Závazek z titulu povinnosti vrátit dotaci musí být vykázán v tom účetním období, kdy tato skutečnost nastala, a to bez ohledu na okamžik, kdy byla (bude) finančně vypořádána. Pokud jsou účetní jednotce známy skutečnosti, že taková povinnost nastala, pak musí závazek vykázat. Jestliže by účetní jednotka vyhodnotila jako reálné riziko vrácení
dotace
již v dřívějším účetním období, měla by v souladu s účetní zásadou opatrnosti vytvořit adekvátní rezervu.