Reklamní a propagační předměty

Vydáno: 10 minut čtení

Reklamní a propagační předměty jsou zpravidla zařazeny mezi materiálové položky, mohou to však být i jiné položky zásob, například vlastní výrobky nebo zboží. Jde zejména o tiskoviny (propagační materiály, reklamní letáčky apod.) a drobné propagační předměty (trička, tužky, diáře, peněženky, deštníky, zapalovače apod.).

Reklamní a propagační předměty
Ing.
Zdenka
Cardová
je účetní poradkyní
Při účtování spotřeby reklamních a propagačních předmětů na vrub nákladů je třeba respektovat pravidla zákona o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb., v platném znění), aby je bylo možné zahrnout do daňově účinných nákladů. Zákon o daních z příjmů v § 25 odst. 1 písm. t) stanoví: Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat (mimo jiné):
-
výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar; za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně.
Reklamní a propagační předměty, které splňují uvedené podmínky (nejsou darem ve smyslu ustanovení zákona o daních z příjmů), jsou tedy účtovány při jejich spotřebě (použití) na vrub daňově uznatelných nákladů.
O nákupu reklamních a propagačních předmětů je možné účtovat buď na sklad, nebo přímo do spotřeby.
Jak je tomu, pokud reklamní a propagační předměty nesplňují podmínky uvedeného zákona? Tedy, pokud
-
nejsou opatřeny jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, nebo
-
jejich hodnota bez daně z přidané hodnoty přesahuje 500 Kč, anebo
-
které jsou předmětem spotřební daně?
V tomto případě jde o dary (nepeněžní plnění), případně předměty, které jsou určené pro reprezentaci. V obou případech jde o daňově neúčinné náklady. U darů (nepeněžních plnění) je třeba dále posoudit podle § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů, zda je lze odečíst od základu daně.
Poznámka: § 15 odst. 1 se týká daně z příjmů fyzických osob a stanoví:
Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně. Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.
Poznámka: § 20 odst. 8 se týká daně z příjmů právnických osob a stanoví:
Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo které provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2 000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatného plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. U hmotného nebo nehmotného majetku je hodnotou bezúplatného plnění nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního předpisu u ostatního majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci.
V případě plátců daně z přidané hodnoty (DPH) při účtování darů (nepeněžních plnění) či reprezentaci, tj. při účtování daňově neúčinných nákladů, je třeba odvést DPH z ceny obvyklé.
Zákon o DPH (č. 235/2004 Sb., v platném znění) v § 13 odst. 9 písm. c) stanoví:
Za dodání zboží se však pro účely tohoto zákona nepovažuje (mimo jiné):
-
poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo
-
poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti.
V těchto případech se tedy DPH neodvádí a je možné při jejich pořízení uplatnit odpočet DPH. Pokud byl však při nákupu předmětů uplatněn odpočet DPH a předměty budou použity pro jiné než ekonomické činnosti, potom je třeba při jejich užití DPH odvést.
Příklady: Poskytnutí reklamních a propagačních předmětů, které splňují, anebo nesplňují podmínky daňových zákonů
 I------------------------------------------------------I----------I----------I I Účetní případ                                        I    MD    I    D     I I------------------------------------------------------I----------I----------I I Použití reklamních a propagačních předmětů*)         I 501, 504 I 112, 132 I I způsob A                                             I          I          I I------------------------------------------------------I----------I----------I I Pořízení reklamních a propagačních předmětů*)        I 501, 504 I   321    I I způsob B                                             I          I          I I------------------------------------------------------I----------I----------I I Darování reklamních a propagačních předmětů**)       I   543    I 112, 132 I I způsob A                                             I          I          I I------------------------------------------------------I----------I----------I I Darování reklamních a propagačních předmětů**)       I   543    I 501, 504 I I způsob B                                             I          I          I I------------------------------------------------------I----------I----------I I Odvod DPH z ceny obvyklé u způsobu A i B             I   543    I   343    I I------------------------------------------------------I----------I----------I I Spotřební daň (pokud jí předmět podléhá)             I   543    I   345    I I------------------------------------------------------I----------I----------I I Reklamní a propagační předměty pro reprezentaci**)   I   513    I 112, 132 I I způsob A                                             I          I          I I------------------------------------------------------I----------I----------I I Reklamní a propagační předměty pro reprezentaci**)   I   513    I 501, 504 I I způsob B                                             I          I          I I------------------------------------------------------I----------I----------I I Odvod DPH z ceny obvyklé u způsobu A i B             I   513    I   343    I I------------------------------------------------------I----------I----------I
Způsob A Z účtování o zásobách průběžně způsobem A.
Způsob B Z účtování o zásobách periodicky způsobem B.
Při účtování reklamních a propagačních předmětů je tedy třeba respektovat daňové zákony, zejména zákon o daních z příjmů a zákon o DPH. Současně je nutné sledovat jejich časté aktualizace.