Změny v osvobození příjmů fyzických osob od daně, 2. část

Vydáno: 22 minut čtení

V dokončení z DHK č. 23/2017 se budeme věnovat změnám v osvobození od daně z příjmů fyzických osob u bezúplatných příjmů, v osvobození od DPFO u příjmů zaměstnanců a změnám v osvobození u ostatních příjmů.

Změny v osvobození příjmů fyzických osob od daně (2.)
Ing.
Martin
Děrgel
je daňovým poradcem
 
Změny osvobození od DPFO u bezúplatných příjmů
Se zrušením daní darovací i dědické „zdědila“ jejich předměty od roku 2017 daň z příjmů, která hlavně pro tyto účely zavedla definičně stále poněkud nevyjasněný pojem - bezúplatný příjem. Možná osvobození od DPFO, která jsou obecně dostupná pro všechny poplatníky, najdeme v § 4a ZDP, kde novela přinesla čtyři změny.
 I--------I---------------------I----------I----------------------I-----------I I Pořadí I  Pracovní označení  I § 4a ZDP I   Základní vymezení  I  Novela   I I        I       příjmu        I          I      a omezení       I           I I--------I---------------------I----------I----------------------I-----------I I   1.   I Odpis dluhu při     I písm. h) I Osobní bankrot,      I  přesun   I I        I oddlužení           I          I i reorganizace       I   textu   I I--------I---------------------I----------I----------------------I-----------I I   2.   I Dar na studium nebo I písm. j) I U zaměstnanců        I   věcné   I I        I léčení              I          I do 31. 12. 2017      I   změny   I I--------I---------------------I----------I----------------------I-----------I I   3.   I Bezúročná zápůjčka  I písm. m) I Ovšem s výjimkou     I upřesnění I I        I a výpůjčka          I          I zaměstnanců          I           I I--------I---------------------I----------I----------------------I-----------I I   4.   I Věcné vyrovnání     I písm. p) I Hlavně za společné   I upřesnění I I        I vlastníků           I          I části domu           I           I I--------I---------------------I----------I----------------------I-----------I
Pokud FO dlouhodobě nezvládá finanční problémy a dluhy jí „přerostou přes hlavu“, tak se obvykle obává - plně po právu - příchodu exekutora. Má-li ovšem věřitelů více, stává se pak z boje věřitelů s dlužníkem souboj mezi věřiteli, resp. jejich exekutory. Jsou-li vyhlídky na plné uspokojení všech věřitelů malé, přestává být exekuční řízení optimálním a spravedlivým řešením. A právě na tyto případy pamatuje speciální soudní řízení - insolvenční, které
exekuce
přeruší s „vyšším“ cílem: poměrově uspokojit všechny věřitele dlužníka. Pravidla stanoví insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., který umožňuje obecně tři způsoby řešení úpadku fyzických osob:
1.
konkurs (nejčastější řešení úpadku podnikatelů, které má prakticky vždy likvidační charakter),
2.
reorganizace (týká se převážně velkých firem s obratem přes 50 mil. nebo s více než 50 zaměstnanci),
3.
oddlužení (hlavně nepodnikatelé, nebo když jsou dluhy z podnikání zajištěny anebo věřitelé souhlasí),
Výhodou oddlužení
alias
osobního bankrotu, případně reorganizace, je, že dlužníkovi postačí splatit jen část (30 %) dluhů a zbytek zanikne. Tento odpis dluhu při oddlužení a reorganizaci znamená příjem dlužníka, který je však osvobozen od DPFO, a to do konce roku 2017 věcně nepřesně v rámci úplatných příjmů § 4 odst. 1 písm. y) ZDP. Což napravuje novela jeho přesunutím mezi osvobozené bezúplatné příjmy v § 4a písm. h) ZDP.
Od DPFO je osvobozen rovněž bezúplatný příjem - zjednodušeně řečeno -v podobě účelového daru na studium nebo léčení. Toto humanistické osvobození bylo od roku 2014 prakticky jen opsáno ze zrušené daně darovací. Jenže legislativci si neuvědomili, že tímto nezamyšleně dojde k věcné změně. Dani darovací totiž podléhaly pouze dary nesouvisející se zaměstnáním nebo podnikáním obdarovaného, takže v rámci osvobození od daně darovací nebylo nutno řešit výluku z osvobození darů souvisejících se závislou nebo samostatnou činností obdarovaného. Ovšem po přesunutí tohoto osvobození bez další úpravy do § 4a ZDP se toto osvobození rázem vztahovalo i na tyto dosud vyloučené - a tedy obecně zdanitelné - dary související se zaměstnáním nebo s podnikáním obdarovaného poplatníka. A legislativci v tomto směru prozřeli až nyní a věc napravili novelou.
Komentovaná novela toto evidentní nedopatření opravuje, ale až s účinností od roku 2018! Kdy budou slova „zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium,“ nahrazena slovy „vzdělávání, pokud tento příjem není příjmem ze závislé činnosti, nebo na“, čímž se prakticky vyjmou z tohoto osvobození bezúplatné příjmy (dary) určené obecně na vzdělávání dotyčného poplatníka, pokud souvisejí s jeho zaměstnáním. Přičemž § 6 odst. 9 písm. a) ZDP takovéto dary osvobozuje, jen když jsou nepeněžní a slouží pro odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti jejich zaměstnavatele (dárce), případně na jejich rekvalifikaci.
Dále zde novela upřesňuje, resp. potvrzuje, že nedojde-li ke splnění podmínek pro osvobození zmíněného příjmu na studium/léčení, stává se zdanitelným „ostatním“ příjmem dle § 10 ZDP v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky osvobození splněny. Tedy nikoli zpětně v roce dosažení příjmu (daru), což je pro poplatníky příznivější (nižší sankční úrok z prodlení), přičemž takto se postupuje i nyní.
S další „novinkou“ budeme rychle hotovi, jelikož došlo pouze k opravě gramaticky nesprávného pádu. Jde o osvobození majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose - pokud ovšem nejde o příjmy ze závislé činnosti, pro jejichž osvobození od daně platí přísnější pravidla dle § 6 odst. 9 písm. v) ZDP. Nejširší uplatnění tohoto osvobození se týká těchto typů bezúplatných příjmů od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů. A právě v uvedeném výčtu nejbližších příbuzných bylo v rozporu s češtinou místo „dítě manžela“ uvedeno chybně „dítěte manžela“.
Starosti se zdaněním majetkového prospěchu - z bezúročné zápůjčky a vždy bezúplatných výpůjček a výpros - se tedy prakticky netýkají příbuzných ani osob, s nimiž poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku. A v ostatních případech, nejde-li o onu souvislost se zaměstnáním poplatníka, hrozí zdanění jen, když úhrn těchto majetkových prospěchů od jedné a téže osoby přesáhne za rok 100 000 Kč. K tomu pokyn GFŘ D-22 správně dodává, že pak je ovšem zdanitelným příjmem celý majetkový prospěch, nikoli jen nadlimitní část. Poslední zásah novely do osvobození bezúplatných příjmů FO v § 4a ZDP byl čistě terminologickým upřesněním bez věcné změny. Jde o „podivné“ osvobození, jelikož by normálního člověka ani nenapadlo, že může vzniknout vůbec nějaký potenciálně zdanitelný příjem. Jde o bezúplatný příjem vlastníka jednotky z tzv. věcného vyrovnání vlastníků v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku vlastníkem jiné jednotky či osobou, která se stane vlastníkem jednotky nově vzniklé - což novela opravila na „vznikající“. Osvobození tak řeší případy, kdy se vlastníci bytových a nebytových jednotek dohodnou o výši úhrady nákladů na údržbu, opravy a zlepšení společných částí domu jinak než podle velikosti svých spoluvlastnických podílů na společných částech domu; obdobně při stavebních pracích souvisejících s výstavbou nového bytu v domě.
 
Změny osvobození od DPFO u příjmů zaměstnanců
Do oblasti osvobození příjmů ze závislé činnosti (zaměstnanců) novela od roku 2018 přinesla tři změny.
 I--------I-------------------I-------------I---------------------I-----------I I Pořadí I Pracovní označení I § 6 odst. 9 I  Základní vymezení  I   Novela  I I        I       příjmu      I     ZDP     I      a omezení      I           I I--------I-------------------I-------------I---------------------I-----------I I   1.   I Volný čas         I   písm. d)  I Rekreace až 20 000  I věcná     I I        I zaměstnanců       I             I Kč ročně            I změna     I I--------I-------------------I-------------I---------------------I-----------I         I   2.   I Penzijní          I   písm. p)  I V úhrnu až 50 000   I upřesnění I I        I a životní         I             I Kč ročně            I           I I        I pojištění         I             I                     I           I I--------I-------------------I-------------I---------------------I-----------I I   3.   I Bezúročná         I   písm. v)  I Pouze do výše       I věcná     I I        I zápůjčka          I             I jistiny 300 000 Kč  I změna     I I--------I-------------------I-------------I---------------------I-----------I
Možná to leckterého manažera překvapí, ale řadoví zaměstnanci nežijí jen proto, aby chodili do práce a podíleli se na chodu firmy. Jsou to vesměs svébytné živé bytosti s pestrou paletou osobních zálib, vyžívající se v nepřeberném množství mimopracovních aktivit nebo relaxačních pasivit. To je stojí nemálo peněz, pro které si přišli k dotyčnému zaměstnavateli. I když někteří ideální zaměstnanci nacházejí štěstí v samotné práci, většina zkrátka jen útrpně chodí do zaměstnání a těší se na víkend s rodinou a přáteli při sportu, v divadle, kině, na dovolené. Z tohoto pohledu zaměstnanci nepracují ani tak pro peníze, ale pro permanentky, vstupenky, rekreační poukazy. Toho si všimli personalisté a snaží se propojit příjemné (volnočasové aktivity) s užitečným (práce) a doporučují motivovat zaměstnance nepeněžními výhodami
alias
benefity v podobě mimomzdových příspěvků na sport, kulturu a rekreaci. A podporuje to i daň z příjmů poměrně pestrou paletou osvobození od daně z příjmů.
V praxi hojně využívané jsou osvobozená nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi - ze sociálního fondu, či na vrub nedaňových výdajů - platná pro rok 2017 ve formě:
-
použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení (rekreace a zájezdy do 20 000 Kč za rok),
-
použití mateřské školy (zkráceno), knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
-
příspěvku na kulturní nebo sportovní akce.
Od roku 2018 tyto možnosti daňového osvobození upravuje následovně (změny vyznačeny tučně):
-
pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení (u rekreace a zájezdu do 20 000 Kč za rok),
-
použití mateřské školy (zkráceno), knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
-
příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
-
příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.
První novinka rozšiřuje daňové osvobození nepeněžních plnění formou použití zdravotnických zařízení. To zahrnuje vedle podrobení se lékařským ošetřením (nehrazeným zdravotní pojišťovnou), i nákup jiných služeb a zboží, které mají zdravotní, léčebný, hygienický či obdobný charakter, jako je např. úhrada rehabilitace nebo nákup léků s doplatkem nebo vitamínových prostředků. Dále se do této kategorie nově vejde pořízení zdravotnických prostředků, třeba dioptrických brýlí a zdravotní obuvi na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení, či nikoli (typicky například v optice).
Druhé rozšíření daňově zvýhodněných zaměstnaneckých benefitů má za cíl podpořit čtivost českého národa, nyní poněkud staromódně jen ve formě tištěných knih a nikoli ekologičtějších praktičtějších knih elektronických. Stejný typ zboží přitom byl již od roku 2015 podpořen přesunutím do druhé snížené sazby DPH 10 %. Uvidíme, jestli daňové pobídky vrátí lidem do rukou papírové knihy na úkor mobilů, notebooků a tabletů.
Drobnou gramatickou úpravou zasáhla novela do populárního osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění zaměstnance, které od roku 2017 může činit až 50 000 Kč ročně. Konkrétně do pasáže řešící daňově nepříjemnou situaci, kdy dojde před skončením časového testu 60 měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem šedesátin pojištěného, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy. V těchto případech osvobození příspěvků zaměstnavatele zpětně zaniká a tyto se stávají - za 10 roků zpátky - zdanitelným příjmem ze závislé činnosti podle § 6 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo. Novela pouze odstranila nadbytečnou a matoucí čárku v minulé větě následující za § 6.
Novelizaci osvobození příjmů ze závislé činnosti uzavírá upřesnění k režimu případného zdaňování majetkového prospěchu plynoucího zaměstnanci při bezúročné zápůjčce. Jak jsme předeslali, zaměstnanci nemohou využít poměrně široké osvobození fiktivního úroku z bezúročných zápůjček do ročního úhrnu 100 000 Kč podle § 4a písm. m) ZDP. Ale pouze výrazně méně výhodné jejich speciální osvobození v § 6 odst. 9 písm. v) ZDP do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z bezúročných zápůjček od zaměstnavatele. Je totiž samozřejmě podstatný rozdíl, zda je osvobozen fiktivní úrok až 100 000 Kč, nebo jen fiktivní úrok z jistin do výše 300 000 Kč, který při aktuálně obvyklém úročení od 5 do 10 %
p. a.
odpovídá pouze ročnímu úroku 15 000 Kč až 30 000 Kč.
Dodejme, že nový občanský zákoník od roku 2014 nahradil zažitý termín „půjčka“ poněkud archaickým pojmem „zápůjčka“. Před novelou ovšem měly mzdové účetní těžkou hlavu se správným načasováním zdanění případných fiktivních úroků nadlimitních jistin bezúročných zápůjček. Zpravidla se postupovalo v souladu s bezpečnou metodikou vyjevenou Finanční správou ČR v již vícekrát zmiňovaném pokynu GFŘ D-22:
-
„Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti … vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám poplatníkovi s příjmy ze závisle činnosti poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin. Tento výpočet se pro účely zdaněni provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtovaní mzdy za prosinec příslušného roku).“
Šlo sice o metodiku bezpečnou - správce daně by zřejmě postup dle vlastní metodiky nezpochybnil - nicméně nad rámec zákona. Což napravila novela, která
de facto
totéž od roku 2018 výslovně doplnila do ZDP: „majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec“.
Příklad: Bezúročná zápůjčka zaměstnanci
ABC, s. r. o., poskytla v lednu 2017 dvěma zaměstnancům bezúročné zápůjčky. Paní Petře 50 000 Kč na jeden rok pro nákup domácích spotřebičů a panu Petrovi 400 000 Kč na pět let pro financování jeho svépomocí budovaného domku. Jak řešit daňové dopady majetkového prospěchu spočívajícího v úspoře výdajů za úroky?
Tyto majetkové prospěchy Petry a Petra (dlužníci) nepochybně představují příjem plynoucí v souvislosti s jejich současným výkonem pracovního poměru ve firmě ABC, s. r. o. (věřitel). Proto jde v souladu s § 6 odst. 1 písm. d) ZDP rovněž o příjem ze závislé činnosti, u něhož nelze využít výhodné osvobození majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky do 100 000 Kč podle § 4a písm. m) ZDP, ale pouze méně výhodné speciální osvobození tohoto druhu majetkového prospěchu dle § 6 odst. 9 písm. v) ZDP do úhrnné výše jistin 300 000 Kč. U zaměstnankyně paní Petry je tato podmínka splněna, proto je celá fiktivní úspora na jinak tržně obvyklých úrocích z věcně obdobné komerční zápůjčky od banky nebo kampeličky osvobozena od daně z příjmů.
Horší je to u pana Petra, jehož jistina zápůjčky převyšuje o 100 000 Kč onen limit. Pozitivní je, že při překročení limitu zůstává osvobozen majetkový prospěch z titulu úroků z jistiny do limitu. Proto podléhá zdanění i pojistnému „jen“ poměrná část (tj. zde 1/4) fiktivní úspory na tržně obvyklých úrocích z věcně obdobné komerční zápůjčky od bank nebo kampeliček. V praxi tímto ovšem vzniká problém, jak vyčíslit tuto částku, resp. jaké tržně obvyklé úroky z bezpočtu komerčních nabídek bank jsou ty pravé, a kdy tento fiktivní příjem poplatníkovi zdanit.
Se znalostí bezpečné metodiky - pro rok 2017 pouze z pera finanční správy vyjevené v pokynu GFŘ D-22 a od roku 2018 přímo v zákoně - můžeme dokončit pohled na zdanění majetkového prospěchu pana Petra. Zaměstnavatel - věřitel ze zápůjčky a současně plátce daně ze závislé činnosti z příjmů dotyčného dlužníka si musí dát tu práci a zjistit komerční nabídky místních bank a kampeliček u obdobné zápůjčky. Což je složité, protože možných typů zápůjček nepodnikatelům ve výši 400 000 Kč na pět let je řada, přičemž se jejich úroky liší s ohledem na bonitu dlužníka, sjednaný režim splácení, zajištění, ručení třetí osobou atd. Ovšem hlavní problém, s nímž se mzdová účetní bude potýkat, je snaha většiny peněžních ústavů poskytovat individuální zápůjčky šité na míru, takže nebudou běžně dostupné údaje o konkrétní výši úroku, která by byla požadována po panu Petrovi.
Předpokládejme, že správci daně se v těchto případech spokojí s obecnými a základními nabídkami peněžních ústavů, které se dají zjistit na jejich internetových stránkách, případně osobně na pobočkách. Aktivní mzdová účetní ABC, s. r. o., takto odhalí, že srovnatelnou zápůjčku by Petrovi poskytly tři místní peněžní ústavy, jejichž roční úroky se přirozeně poněkud lišily: a) 6 %, b) 7 % a c) 8 %. Z nichž prostým aritmetickým průměrem vypočte aktuální obvyklý úrok = (6 + 7 + 8) %/3 = 7 %. Protože majetkový prospěch z titulu částky jistiny do limitu 300 000 Kč zůstává osvobozen od daně - a návazně také od pojistného, stačí dopočítat jen zdanitelnou výši tohoto příjmu ze závislé činnosti z nadlimitní části jistiny. Obvyklý úrok 7 % z nadlimitní části jistiny 100 000 Kč činí 7 000 Kč za rok. Pokud by předmětná zápůjčka zaměstnanci nebyla poskytnuta přesně na Nový rok 1. 1. 2017, ale např. až od 1. 7. 2017, byl by tento zdanitelný majetkový prospěch poloviční (3 500 Kč) apod.
Vypočtený fiktivní majetkový prospěch mzdová účetní zdaní a zpojistní -v roce 2017 opět podle pokynu D-22, od roku 2018 již dle ZDP - tedy nejpozději spolu s hrubou mzdou pana Petra za prosinec daného roku.
Pokud by dotyčný zaměstnanec například do 31. 12. 2018 splatil prvních 100 000 Kč, tak by již nadále od roku 2019 byl celý jeho majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky (jistina do 300 000 Kč) osvobozen od daně.
 
Změny osvobození od DPFO u ostatních příjmů
Jak bylo řečeno v úvodu, osvobození od DPFO se dostalo také tzv. ostatním příjmům dle § 10 ZDP, kde musíme mít vždy na paměti, že se jedná o „zbytkové“ příjmy, které neuvízly přednostně v žádném z nižších dílčích základů daně - ze závislé ani samostatné činnosti, z kapitálového majetku ani z nájmu. V § 10 odst. 3 ZDP najdeme 3 typy osvobození: 1. příležitostné příjmy do 30 000 Kč za rok, 2. výhry z tombol do 100 000 Kč a hazardních her provozovaných na základě ohlášení, a 3. bezúplatné příjmy. A právě do poslední ze zmíněných tří kategorií nyní v závěru příspěvku ještě upřeme pozornost, jelikož je mírně poupravila novela od roku 2018.
 I--------I-------------------I--------------I--------------------I-----------I I Pořadí I Pracovní označení I § 10 odst. 3 I Základní vymezení  I   Novela  I I        I       příjmu      I      ZDP     I      a omezení     I           I I--------I-------------------I--------------I--------------------I-----------I I   1.   I Dary              I   písm. c)   I Jiné příležitostné I upřesnění I I        I od příbuzných     I              I do 15 000 Kč       I i věcná   I I        I                   I              I                    I změna     I I--------I-------------------I--------------I--------------------I-----------I
Dva změnové body novely do osvobození bezúplatných „ostatních“ příjmů nepřinesly nic, co by již pro nás v tuto chvíli bylo novinkou. V prvém případě se jednalo o stejnou gramatickou opravu nesprávného pádu - „dítěte manžela“
versus
„dítě manžela“ - komentovanou u osvobození majetkového prospěchu z bezúročných zápůjček dle § 4a písm. m) ZDP. A ve druhém případě se sice jedná o věcnou změnu, kterou ale navážeme na již výše řečené u výjimky z osvobození podpor a příspěvků FO od fundací týkající se tzv. rodinných fundací [§ 4 odst. 1 písm. k) ZDP]. Díky této novelizaci se rozšiřuje osvobození bezúplatných příjmů poplatníků DPFO rovněž na výplaty z prostředků rodinné
fundace
v případech, kdy je majetek vyplácen téže osobě, která jej do rodinné
fundace
vložila, nebo osobě, vůči níž je vkladatel osobou blízkou vymezenou dále v bodech 1 nebo 2. Tato druhá změna je součástí úprav souvisejících s nastavením daňově neutrálního režimu bezúplatných příjmů rodinných fundací - definovaných v § 17a odst. 2 písm. f) ZDP - který je obdobný jako u svěřenských fondů.
Podle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP ve znění od roku 2018 jsou od DPFO osvobozeny bezúplatné příjmy:
1.
od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2.
od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3.
obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,
4.
poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné
fundace
, nebo z majetku, který byl do rodinné
fundace
vložen osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,
5.
nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.
Příklad: Pozor na dary související s podnikáním
Pan Novák končí s podnikáním a v jeho stopách pokračuje syn Jan, kterému daroval nespotřebované zásoby zboží a materiálu. Dceři Janě, aby bratrovi nezáviděla, daroval svůj ojetý firemní osobní automobil.
Dceři Janě tímto sice vznikl „ostatní“ bezúplatný příjem, ale jelikož plyne od příbuzného v linii přímé - od rodiče (otce) - je bez ohledu na jeho hodnotu osvobozen od DPFO podle § 10 odst. 3 písm. c) bodu 1 ZDP.
V případě syna Jana ovšem již nebude možno uplatnit osvobození bezúplatných „ostatních“ příjmů od příbuzného. Do této zbytkové kategorie nás totiž nepustí hned úvodní věta § 10 odst. 1 ZDP, podle níž jsou „ostatními“ příjmy pouze takové, které nelze zařadit do jiné ze čtyř druhů příjmů dle § 6 až § 9 ZDP. A tak tomu zde není, jelikož je z titulu daru jasná souvislost se samostatnou činností takto obdarovaného potomka. Proto jde přednostně o zdanitelný příjem pana Jana dle § 7 ZDP, kde žádné osvobození bezúplatných příjmů nenajdeme.
Syn Jan ale může uplatnit § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP a základ daně snížit o hodnotu bezúplatného příjmu, o který jej zvýšil, pokud tento bezúplatný příjem, tj. darem nabyté zásoby, využije k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozené a hodnota bezúplatného příjmu není daňovým výdajem. Což bude u zásob jistě splněno - např. prodejem zboží a využitím materiálu při obchodních zakázkách v rámci podnikání, takže „nula od nuly pojde“ a v důsledku dar zásob od otce nezvýší daň z příjmů syna Jana.