Náhradní díly jsou předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu. Náhradní díly jsou v současné účetní metodice řazeny mezi zásoby, konkrétně materiálové zásoby. Některé náhradní díly však mohou mít i značně vysokou cenu, a právě tato vysoká cena někdy v praxi působí pochybnosti, zda jde skutečně o materiál. Pokud však účelem pořízení předmětu je uvedení hmotného majetku do původního stavu, potom výše jeho pořizovací ceny není rozhodující.
Náhradní díly
Ing.
Zdenka
Cardová,
je účetní poradkyní
Pořízení náhradních dílů
Náhradní díly lze pořídit nákupem, ale také například z vyřazeného majetku nebo při likvidaci poškozeného majetku.
U předmětů pořizovaných jako náhradní díly nákupem se předpokládá jejich použití během relativně krátké doby. Nakupované náhradní díly se oceňují pořizovací cenou.
Náhradní díly pořízené z vyřazeného majetku nebo při likvidaci poškozeného majetku se zpravidla oceňují reprodukční pořizovací cenou (kvalifikovaným odhadem).
Některé náhradní díly, například takové, které byly získány z vyřazeného majetku nebo poškozeného, je třeba renovovat. Náklady na renovaci zvyšují ocenění skladovaných náhradních dílů. Renovace náhradních dílů prováděná ve vlastní režii se vyúčtuje jako aktivace.
Příklad:
Renovace skladovaných náhradních dílů ve vlastní režii
Firma získala náhradní díly z likvidace starého výrobního zařízení, některé z nich bylo třeba renovovat. Renovace náhradních dílů byla provedena ve vlastní režii. Ocenění nákladů na renovaci bylo provedeno ve skutečných vlastních nákladech (jedná se zejména o přímý materiál spotřebovaný na renovaci, přímé mzdy, pojištění z mezd, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady) v celkové výši 25 000 Kč. O tuto částku bylo navýšeno ocenění skladovaných náhradních dílů.
V případě, že renovaci konkrétních skladovaných náhradních dílů provede externí firma, zvýší vyúčtovaná služba ocenění těchto náhradních dílů na skladě.
Příklad:
Renovace skladovaných náhradních dílů externě
Firma získala náhradní díly z likvidace starého výrobního zařízení, některé z nich bylo třeba renovovat. Renovace náhradních dílů byla provedena externě. Předaným náhradním dílům k renovaci externí firmě (nemění majitele) se po jejich návratu navýší skladová cena o vyfakturovanou službu.
Použití náhradních dílů
Při použití náhradního dílu se vlastně jedná o opravu výměnným způsobem. Pojem oprava a údržba je vymezen ve vyhlášce pro podnikatele (§ 47):
Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy s použitím i jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.
Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady.
Opravu lze provádět i výměnným způsobem tak, že určitý dílčí agregát v rámci celého hmotného majetku bude vyměněn za jiný, stejně výkonný.
Za opravu však nelze považovat případ, pokud by celý samostatně evidovaný hmotný majetek byl vyměněn za jiný, byť by byl stejný. Výjimku tvoří výměna jedné věci za jinou (stejně výkonnou), pokud se tato výměna děje v rámci souboru movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, který je evidován na jedné kartě. V případě souboru movitých věcí se rovněž uvádějí jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření; pokud se k souboru přiřadí další věc nebo se naopak vyřadí, uvádí se datum přiřazení nebo vyřazení této věci.
Pokud by použitý předmět znamenal změnu účelu majetku nebo změnu jeho technických parametrů, případně rozšířil vybavenost nebo použitelnost majetku, potom není možné hovořit o opravě, ale bude se zřejmě jednat o technické zhodnocení.
U pořízení přídavných zařízení je rozhodné, zda se jedná o rozšíření přídavných zařízení nebo zda se jedná o přídavné zařízení, které již firma pořídila dříve a účelem pořízení tohoto zařízení je, aby byl k dispozici pro případnou rychlou výměnu. Stejné přídavné zařízení může tedy firma pořídit jako náhradní díl.
Mezi náhradní díly patří tedy i náhradní díly určené k výměně komponenty.
Komponentou se rozumí určená část majetku nebo souboru majetku nebo určená kontrola výskytu závad, u které je výše ocenění významná v poměru k výši ocenění celého majetku nebo souboru majetku a jejíž doba použitelnosti se významně liší od doby použitelnosti majetku nebo souboru majetku. Jednotlivé komponenty jsou odepisovány samostatně, obdobně jako kdyby byly samostatnými položkami majetku.
Při výměně komponenty se ocenění majetku upravuje tak, že se snižuje o výši ocenění vyřazované komponenty a zvyšuje o výši ocenění nově zařazované komponenty včetně náhradních dílů spotřebovaných na výměnu komponenty a o náklady související s výměnou této komponenty. Pokud vyřazovaná komponenta není k okamžiku vyřazení odepsána do výše jejího ocenění, odepíše se zůstatková cena vyřazované komponenty do nákladů.
Příklad:
Náhradní díly určené k výměně komponenty
Firma zařadila do užívání na počátku účetního období výrobní linku za celkovou pořizovací cenu 5 850 000 Kč. Na základě vnitřního předpisu provedla rozdělení majetku na komponenty:
- Hlavní část linky - komponenta (1): 2 250 000 Kč; doba použitelnosti 3 roky. - Ostatní části linky - komponenta (2) 3 600 000 Kč; doba použitelnosti 6 let.
Doba použitelnosti hlavní části linky je významně odlišná v porovnání s ostatními částmi stroje. Na konci třetího roku byla provedena (externě) výměna hlavní části linky v hodnotě 2 400 000 Kč (plně odepsané a dále nepoužitelné).
a)
Odpisový plán při rovnoměrném odpisování po dobu použitelnosti majetku
-
firma používá metodu komponentního odpisování (první čtyři sloupce).
b)
Odpisový plán při rovnoměrném odpisování po dobu použitelnosti majetku
-
firma nepoužívá metodu komponentního odpisování (poslední sloupec):
I----------------------------------------------------------------------------I I Rok Komponenta (1) Komponenta (2) a) b) I I----------------------------------------------------------------------------I I 1. 750 000 600 000 1 350 000 975 000 I I----------------------------------------------------------------------------I I 2. 750 000 600 000 1 350 000 975 000 I I----------------------------------------------------------------------------I I 3. 750 000 600 000 1 350 000 975 000 I I + 2 400 000 I I----------------------------------------------------------------------------I I 4. 800 000 600 000 1 400 000 975 000 I I----------------------------------------------------------------------------I I 5. 800 000 600 000 1 400 000 975 000 I I----------------------------------------------------------------------------I I 6. 800 000 600 000 1 400 000 975 000 I I----------------------------------------------------------------------------I I suma náklady 4 650 000 3 600 000 8 250 000 8 250 000 I I----------------------------------------------------------------------------I
V případě, že firma použila metodu komponentního odpisování, jsou celkové náklady po dobu použitelnosti výrobní linky rovnoměrně rozloženy (odpisy včetně výměny komponenty).
V případě, že firma nepoužila metodu komponentního odpisování, nejsou celkové náklady po dobu použitelnosti výrobní linky rovnoměrně rozloženy, významně jsou zatíženy v roce opravy výrobní linky (výměny hlavní části linky).
Skladované náhradní díly jsou určeny příslušnou firmou především k opravám jiného majetku. Jejich úbytek tedy zpravidla znamená jejich použití při opravě. K úbytku náhradních dílů (tak, jako ostatních položek zásob) může docházet i jejich prodejem, darováním, dále například v důsledku manka a škody nebo likvidace. K likvidaci náhradních dílů dochází především z důvodu jejich nepoužitelnosti, případně jejich poškození a jejich neopravitelnosti. Likvidací rozumíme znehodnocení (fyzické) náhradních dílů a současně jejich vyřazení z účetnictví (evidence). Likvidaci náhradních dílů je třeba doložit likvidačním protokolem.
V praxi se setkáváme při pořízení, renovaci a použití náhradních dílů s celou řadů dalších případů, které řešíme variantně dle konkrétních podmínek firmy -v souladu s vnitřními firemními předpisy, které vyplývají z možností danými právními předpisy.