Podle zákona o DPH je plátce při dodání zboží nebo poskytnutí služby povinen přiznat daň z přidané hodnoty ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud však před uskutečněním zdanitelného plnění přijme úplatu (zálohu), je povinen přiznat daň z této přijaté úplaty. To však neplatí, není-li zdanitelné plnění, na které je úplata přijata, ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
Povinnost přiznat DPH při poskytování poukazů na zboží a služby
Ing.
Zdeněk
Kuneš,
je odborníkem na DPH, pracuje pro společnost KODAP s. r. o. Liberec
Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely zákona o DPH známo dostatečně určitě, pokud je známo zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, dále musí být známa sazba daně v případě zdanitelného plnění a místo plnění. Pokud se budoucí plnění uskuteční například na základě poukazu, je nutné rozlišit, zda tento poukaz zákazníka opravňuje k získání předem známého konkrétního plnění, nebo jde o poukaz, ze kterého není zcela jasné, jaké plnění lze na základě tohoto poukazu získat.
Pokud je plnění, které na základě poukazu lze obdržet, dostatečně známé, považuje se úplata přijatá za prodej nebo převod takového poukazu za úplatu přijatou před uskutečněním zdanitelného plnění a z této přijaté úplaty vzniká plátci povinnost přiznat daň jako z dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se vztahuje.
Příklad:
Plátce prodává poukazy na nákup pánského obleku v obchodě, ve kterém se prodává pánské, dámské i dětské oblečení. Veškerý sortiment nabízeného zboží je v základní sazbě 21 %. Při přijetí úplaty za prodej tohoto poukazu vzniká plátci povinnost přiznat daň.
Příklad:
Plátce poskytuje kadeřnické služby. Svým zákazníkům zároveň prodává přípravky na úpravu vlasů. Vzhledem k tomu, že veškeré služby a zboží, které poskytuje, podléhají jedné sazbě daně, vzniká mu při prodeji poukazu povinnost přiznat daň.
Pokud při prodeji poukazu není dostatečně známo, jaké plnění má zákazník možnost na základě tohoto zakoupeného poukazu obdržet, povinnost přiznat daň z úplaty přijaté za prodej takového poukazu nevzniká.
Jde například o dárkový poukaz do obchodu, ve kterém je na základě tohoto poukazu možné nakoupit zboží s různými sazbami daně, nebo o poukaz, za který je možné koupit různé služby. U tohoto typu poukazu se příslušná daň uplatní až při jeho čerpání, tedy při dodání určitého zboží nebo poskytnutí určité služby.
Tímto typem poukazu jsou také předplacené kupony mobilních operátorů, které opravňují využít balíček služeb svého operátora, včetně služeb poskytnutých třetími stranami, například jízdného v městské hromadné dopravě nebo stahování různých aplikací.
Příklad:
Plátce prodává poukazy na nákup zboží v obchodním domě. Zákazník má možnost za poukaz nakoupit oblečení se základní sazbou daně 21 %, potraviny se sazbou daně 15 % nebo knihy se sazbou daně 10 %. Z úplat přijatých za prodej těchto poukazů mu povinnost přiznat daň nevzniká, protože není jasné, jaké zboží a v jaké sazbě daně bude za poukazy nakoupeno.
Příklad:
Plátce provozuje restauraci v Brně a svým zákazníkům poskytuje poukaz, který zákazníka opravňuje k nákupu jakéhokoliv jídla a nápoje, včetně alkoholického nápoje. Vzhledem k tomu, že ke dni přijetí úplaty za prodej takového poukazu není dostatečně známo, zda si host zakoupí jen jídlo (15 %) nebo také alkoholický nápoj (21 %), povinnost přiznat daň při přijetí úplaty plátci nevzniká.
Zálohy na energie
Při přijetí úplaty jako zálohy na energie při poskytnutí nájmu nemovitých věcí je důležité rozlišovat, zda je ve smlouvě specifikován podíl úplaty na jednotlivé druhy energie, či ne. Pokud jsou specifikovány z celkem stanovené zálohy podíly na elektřinu, teplo, plyn a vodu, je plátce při přijetí úplaty povinen přiznat daň v příslušné sazbě daně podle tohoto podílu.
Příklad:
Plátce pronajímá obchod jinému plátci celkem za 30 000 Kč měsíčně. Ve smlouvě je stanoveno, že nájemné je ve výši 20 000 Kč a částka 10 000 Kč je záloha na plyn, elektřinu a vodu. Z toho 4 000 Kč je na plyn, 4 000 Kč na elektřinu a 2 000 Kč na vodu. Vzhledem k tomu, že je specifikován podíl jednotlivých druhů energií, vzniká plátci při přijetí zálohy na energie povinnost přiznat daň v příslušné sazbě daně podle jednotlivých podílů energií.
Pokud není podíl úplaty na jednotlivé druhy energie specifikován, povinnost přiznat daň nevzniká.
Příklad:
Plátce pronajímá obchod jinému plátci celkem za 30 000 Kč měsíčně. Ve smlouvě je stanoveno, že nájemné je ve výši 20 000 Kč a částka 10 000 Kč je záloha na plyn, elektřinu a vodu. Vzhledem k tomu, že není specifikováno, jaký podíl z částky 10 000 Kč připadá na plyn a elektřinu se základní sazbou daně 21 % a jaký podíl připadá na vodu s první sníženou sazbou daně 15 %, plátci při přijetí této úplaty povinnost přiznat daň nevzniká. Povinnost přiznat daň mu vznikne při uskutečnění zdanitelného plnění, tedy dnem odečtu z měřícího zařízení, případně dnem zjištění skutečné spotřeby plynu elektřiny a vody.