Úmrtí podnikatele: jak s daňovým přiznáním za rok 2017?

Vydáno: 19 minut čtení

V článku si ukážeme, kolik daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob musí podávat osoba spravující pozůstalost (respektive dědic) za zemřelého poplatníka a jaké změny v této oblasti přinesl zákon č. 170/2017 Sb. účinný od 1. 7. 2017.

Úmrtí podnikatele: jak s daňovým přiznáním za rok 2017?
Ing.
Ivan
Macháček,
je daňovým poradcem
Řešení úmrtí z hlediska daňového řádu
Z § 239a daňového řádu vyplývá, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
Daňovou povinností zůstavitele se pro účely správy daní rozumí daňová povinnost vzniklá zůstaviteli do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Zemřelý člověk (podnikatel, pronajímatel, zaměstnanec) se pro daňové účely považuje i po úmrtí nadále za „živého“ až do skončení dědického řízení a vyřízení pozůstalosti. Z hlediska daňového se okamžik přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice posouvá až do doby, kdy je znám oprávněný dědic na základě soudního rozhodnutí o dědictví; dědic tak získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. Pro daňovou pohledávku, která vzniká v důsledku daňové povinnosti zůstavitele, neběží lhůta pro placení daně ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti.
 
Osoba spravující pozůstalost a daňové přiznání
Podle znění § 239b DŘ osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Pokud je daňovou povinnost zůstavitele povinno plnit více osob spravujících pozůstalost, plní ji tyto osoby společně a nerozdílně. Daňovou povinnost zůstavitele spravuje správce daně, který byl příslušný ke správě této povinnosti v den smrti zůstavitele.
 
Osoba spravující pozůstalost je povinna podat následující daňová tvrzení:
-
Řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit. S odvoláním na § 245 DŘ se tento postup týká i případného daňového přiznání