Jak zdanit příjmy ze zaměstnání v zahraničí?

Vydáno: 22 minut čtení

Zejména mladší ročníky často a rády zkoušejí štěstí na pracovním trhu v cizině. Nejprve jde o letní brigády, které ale někdy přerostou v trvalejší zaměstnání. Ale ani u zralejších občanů není výjimkou práce v zahraničí, čímž budeme rozumět výkon závislé činnosti mimo ČR pro zahraničního zaměstnavatele. Individuální situace se přitom mohou velmi lišit, u někoho může jít o jediný nebo dominantní zdroj příjmů, pro jiného jen o příležitostné přilepšení. Jak ale takové příjmy zdanit u zdroje v cizině a podléhají zdanění i u nás?

Jak zdanit příjmy ze zaměstnání v zahraničí?
Ing.
Martin
Děrgel,
je daňovým poradcem
 
Kdy bude příjem ze zaměstnání zdaněn v zahraničí
Český zaměstnanec pracující v zahraničí obvykle zůstává daňovým rezidentem České republiky. Má zde totiž i nadále své bydliště - tedy stálý byt, v němž má úmysl se trvale zdržovat - resp. tzv. středisko svých životních zájmů (nejbližší rodina, nemovitý i movitý majetek, přátelé, zdroj příjmů apod.). Tato přetrvávající česká daňová rezidence má za následek, že podle § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), má v ČR tzv. neomezenou daňovou povinnost k dani z příjmů fyzických osob, která se vztahuje na veškeré jeho příjmy jak z tuzemska, tak i ze zdrojů (od plátců) v zahraničí. Není přitom podstatné, jestli příjmy byly v cizině zdaněny, nebo nikoliv.
K zamezení dvojího (opakovaného) zdanění těchto příjmů v ČR slouží
a priori
mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, jichž má Česká republika aktuálně uzavřeno 87 (dále také jen „Smlouva“).
I když jde o tzv. smluvní stát, s nímž má ČR uzavřenu Smlouvu, tak obvykle má zahraniční stát právo zdanit příjem českého rezidenta (zaměstnance) ze závislé činnosti (zaměstnání) vykonávané na jeho území. Na ukázku můžeme ocitovat článek 14 odstavce 1 Smlouvy se Slovenskem (obdobně je tomu ve většině Smluv):
-
„Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu (pozn.: český poplatník) z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 (pozn.: tantiémy, penze a státní služba) zdanění jen v tomto státě (pozn.: tj. pouze v Česku), pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě (pozn.: tj. Slovensko může zdanit mzdu českého poplatníka za práci konanou na Slovensku).“
Ve Smlouvách ale najdeme několik výjimek z tohoto obecného pravidla, které omezují či naopak rozšiřují možnosti zdanění českých zaměstnanců v zahraničí. Nejvýznamnější je první o výluce krátkodobého zaměstnání, protože usnadňuje volný pohyb zaměstnanců (montéři a servisní technici českých dodavatelů strojů, školitelé, krizoví manažeři apod.) mezi smluvními státy. Pro ilustraci opět citujeme ze Smlouvy se Slovenskem:
-
Krátkodobé zaměstnání pro zahraniční firmu:
-
Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu (pozn.: v našem případě rezident ČR) z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na výše citované obecné pravidlo (že smluvní stát výkonu zaměstnání má právo mzdu

Související dokumenty

Zákony

586/1992 Sb. o daních z příjmů