Zejména mladší ročníky často a rády zkoušejí štěstí na pracovním trhu v cizině. Nejprve jde o letní brigády, které ale někdy přerostou v trvalejší zaměstnání. Ale ani u zralejších občanů není výjimkou práce v zahraničí, čímž budeme rozumět výkon závislé činnosti mimo ČR pro zahraničního zaměstnavatele. Individuální situace se přitom mohou velmi lišit, u někoho může jít o jediný nebo dominantní zdroj příjmů, pro jiného jen o příležitostné přilepšení. Jak ale takové příjmy zdanit u zdroje v cizině a podléhají zdanění i u nás?
Jak zdanit příjmy ze zaměstnání v zahraničí?
Ing.
Martin
Děrgel,
je daňovým poradcem
Kdy bude příjem ze zaměstnání zdaněn v zahraničí
Český zaměstnanec pracující v zahraničí obvykle zůstává daňovým rezidentem České republiky. Má zde totiž i nadále své bydliště - tedy stálý byt, v němž má úmysl se trvale zdržovat - resp. tzv. středisko svých životních zájmů (nejbližší rodina, nemovitý i movitý majetek, přátelé, zdroj příjmů apod.). Tato přetrvávající česká daňová rezidence má za následek, že podle § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), má v ČR tzv. neomezenou daňovou povinnost k dani z příjmů fyzických osob, která se vztahuje na veškeré jeho příjmy jak z tuzemska, tak i ze zdrojů (od plátců) v zahraničí. Není přitom podstatné, jestli příjmy byly v cizině zdaněny, nebo nikoliv.
K zamezení dvojího (opakovaného) zdanění těchto příjmů v ČR slouží
a priori
mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, jichž má Česká republika aktuálně uzavřeno 87 (dále také jen „Smlouva“).I když jde o tzv. smluvní stát, s nímž má ČR uzavřenu Smlouvu, tak obvykle má zahraniční stát právo zdanit příjem českého rezidenta (zaměstnance) ze závislé činnosti (zaměstnání) vykonávané na jeho území. Na ukázku můžeme ocitovat článek 14 odstavce 1 Smlouvy se Slovenskem (obdobně je tomu ve většině Smluv):
-
„Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu (pozn.: český poplatník) z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 (pozn.: tantiémy, penze a státní služba) zdanění jen v tomto státě (pozn.: tj. pouze v Česku), pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě (pozn.: tj. Slovensko může zdanit mzdu českého poplatníka za práci konanou na Slovensku).“
Ve Smlouvách ale najdeme několik výjimek z tohoto obecného pravidla, které omezují či naopak rozšiřují možnosti zdanění českých zaměstnanců v zahraničí. Nejvýznamnější je první o výluce krátkodobého zaměstnání, protože usnadňuje volný pohyb zaměstnanců (montéři a servisní technici českých dodavatelů strojů, školitelé, krizoví manažeři apod.) mezi smluvními státy. Pro ilustraci opět citujeme ze Smlouvy se Slovenskem:
-
Krátkodobé zaměstnání pro zahraniční firmu:
-
Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu (pozn.: v našem případě rezident ČR) z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na výše citované obecné pravidlo (že smluvní stát výkonu zaměstnání má právo mzdu zdanit) zdanění jen v prvně zmíněném státě (pozn.: zdanit mzdu rezidenta ČR lze jen u nás), jestliže všechny následující podmínky jsou splněny:
-
příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, a
-
odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu (pozn.: tj. mzdu za práci nehradí zaměstnavatel, který je zahraniční rezident), a
-
odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel v druhém státě (pozn.: neboli že mzdu nákladově nenese ani tamní, zahraniční stálá provozovna českého zaměstnavatele).
-
Řidiči mezinárodní dopravy:
-
Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, člunu, letadla nebo v železničním nebo silničním vozidle, které je provozováno v mezinárodní dopravě, zdaněny ve smluvním státě, v němž se nachází místo skutečného (hlavního) vedení podniku.
-
Tantiémy:
-
Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen statutárního orgánu nebo jakéhokoliv jiného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. (Pozn.: S ohledem na nejednoznačnost vymezení výkonu práce u řídících a kontrolních osob je právo na zdanění ponecháno státu sídla firmy.)
-
Veřejně vystupující umělci a sportovci:
-
Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
-
Státní služba
alias
veřejná funkce:-
Platy, mzdy a jiné podobné odměny jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě. (...)
-
Učitelé a výzkumní pracovníci:
-
Vysokoškolští a jiní učitelé, kteří mají v jednom smluvním státě bydliště, nebo měli bezprostředně před tím, než se odebrali do druhého smluvního státu, aby tam nejdéle po dobu dvou roků pokračovali ve studiu nebo výzkumu nebo aby tam vyučovali na uznávané univerzitě, vysoké škole nebo na jiném podobném ústavu, který nesleduje výdělečné cíle, nebudou v tomto druhém státě podrobeni dani z odměn za tuto práci, pokud pobírají tyto odměny z míst mimo tento druhý stát.
-
Penze (důchody):
-
Jakékoli penze vyplácené přímo nebo z fondů, které zřídil jeden smluvní stát nebo nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě. Ostatní penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu některého smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají zdanění jen v tomto státě...
Příklad: K uplatnění daňové výjimky krátkodobého zaměstnání v cizině
Český občan (rezident ČR) pracoval v zahraničí, vždy ve smluvním státě, v následujících režimech:
-
pro českou firmu od ledna do srpna téhož roku --> mzda podléhá zdanění v cizině od počátku,
-
překážkou uplatnění výjimky ze zdanění v cizině je, že zaměstnanec byl v zahraničí déle než 183 dnů,
-
pro tamní dceřinou společnost české mateřské firmy --> mzda podléhá zdanění v cizině od počátku,
-
překážkou uplatnění výjimky ze zdanění v cizině je, že zaměstnavatelem pak už není český rezident,
-
pro tamní stálou provozovnu (pobočku) českého podnikatele --> mzda podléhá zdanění v cizině od počátku,
-
překážkou uplatnění výjimky ze zdanění ve smluvním státě je, že mzda jde k tíži tamní stálé provozovny,
-
pro českou firmu bez stálé provozovny od září do prosince téhož roku --> mzda nepodléhá zdanění v cizině,
-
všechny tři podmínky pro výjimku ze zdanění v cizině jsou splněny (dvojí zdanění tedy vůbec nehrozí).
Příklad: Někdy i krátkodobá práce v cizině podléhá tamnímu zdanění
Smlouva se Slovenskem stanoví speciální daňový režim např. u příjmů veřejně (na živo) vystupujících umělců, které vždy podléhají zdanění ve smluvním státě konání veřejného vystoupení.
Postup:
Jestliže tedy český folklórní soubor nebo třeba český symfonický orchestr apod. vystoupí byť na pouhý jeden den na Slovensku, bude tomu odpovídající poměrná část pravidelné měsíční mzdy českých umělců zdaněna na Slovensku. Proti tomu příjmy českého technického personálu i režiséra apod. zůstávají díky výjimce ad výše uchráněny od zdanění v zahraničí.
Praktickou výhodou ponechání práva na zdanění příjmů (mezd) z krátkodobé zahraniční závislé činnosti pouze státu daňové rezidence dotyčného zaměstnance - v našem případě tedy jen Česku - je, že tímto zcela odpadá riziko dvojího zdanění. Když příjem českého rezidenta totiž vůbec nepodléhá zdanění v cizině, pak ani není třeba řešit hrozící druhé (opakované) zdanění v ČR a poplatník se proto daní z příjmů vůbec nemusí trápit.
Vyloučení opakovaného zdanění mezd ze zahraničí v ČR
Skončeme už ale s výjimkami a podívejme se na standardní situaci, kdy v souladu s obecným pravidlem Smlouva umožňuje smluvnímu státu, kterým v našem případě míníme jiný stát než Česko, kde má daňovou rezidenci dotyčný zaměstnanec - zdanit příjem nerezidentního poplatníka. Je třeba si uvědomit, že pokud Smlouva umožňuje mzdu, resp. příjem českého rezidenta ze zaměstnání zdanit ve druhém smluvním státě, kde je závislá činnost vykonávána, tak to
a priori
neznamená, že Česká republika nemůže tyto příjmy svého rezidenta také zatížit daní z příjmů.Takovéto omezení smluvního státu daňové rezidence zaměstnance je v praxi zcela výjimečné a ve Smlouvách se s ním setkáme pouze u odměn za státní službu (veřejnou funkci) a z nich návazně vyplývajících penzí, jejichž zdanění bývá umožněno pouze státu, pro který byla služba konána. Čímž se dostáváme k jádru problému mezinárodního zdanění - k riziku dvojího (opakovaného) zdanění příjmů ze zaměstnání v zahraničí. Pro jeho vyloučení Smlouvy prakticky stanovují jednu ze dvou metod:
1.
Vynětí zahraničních příjmů ze závislé činnosti ze zdanění v Česku s „výhradou progrese“ - zahraniční příjem ovlivní progresivní sazbu české daně (vyšší příjmy podléhají vyšší sazbě daně), kterou se však zdaní jen ostatní (tuzemské) příjmy daňového rezidenta. Jelikož ale nyní v ČR nemáme progresivní sazbu daně (ale jednotnou, tzv. lineární), znamená vynětí s výhradou progrese prakticky úplné vynětí zahraničních příjmů. Tuto metodu pro příjmy Čechů ze zaměstnání v zahraničí stanovuje např. Smlouva s Německem.
Příklad: Vynětí mzdy zdaněné v zahraničí ze zdanění v Česku
Paní Nováková pracuje v ČR jako kadeřnice. V době dovolené krátce pracovala v německém módním salónu u tamní firmy. Toto zaměstnání podléhá zdanění v Německu, kde se ze mzdy srazí německá daň z příjmů podle tamních zákonů. Smlouva brání opakovanému zdanění v ČR tím, že tento příjem u nás vyjímá ze zdanění. Nicméně Smlouva umožňuje České republice, aby tyto příjmy ovlivnily (progresivní) sazbu české daně, kterou by se pak zdanily ostatní (české) příjmy paní Novákové.
Postup:
Vzhledem k tomu, že u fyzických osob v ČR nemáme sazbu progresivní ale jednotnou (15 %), tak příjmy z Německa nijak neovlivní ani míru zdanění ostatních zdanitelných příjmů paní Novákové z Česka. Přičemž za daňovou progresi se pro tyto účely nepovažuje solidární zvýšení daně o 7 % z „nadlimitních“ příjmů ze závislé činnosti, jelikož se příjmy vyjímané ze zdanění do limitu nezapočítávají.
2.
Prostý zápočet zahraniční daně na českou daň - česká daň poplatníka se ale sníží maximálně o takovou část celkové české daně ze všech jeho příjmů, která odpovídá poměru zahraničních příjmů vůči celkovým zdanitelným příjmům daňového rezidenta ČR. Pokud by totiž byl uplatněn plný zápočet zahraniční daně, tak by Česku vznikla daňová újma, když by zahraniční sazba daně byla vyšší než u nás - viz příklad. Prostý zápočet zahraniční daně univerzálně pro vyloučení dvojího zdanění stanoví např. Smlouva se Slovenskem.
Příklad: Porovnání metody prostého a plného zápočtu daně
Pan Novák pracuje v české počítačové firmě, kde si v roce 2017 vydělal 800 000 Kč - jde o daňový základ, tedy o tzv. superhrubou mzdu zahrnující povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem. Na část roku si vzal neplacené volno, kdy pracoval na Slovensku pro tamní IT firmu, kde si vydělal (po přepočtu) dalších 200 000 Kč - opět uvažujeme daňový základ coby superhrubou mzdu zahrnující povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem. V souladu se Smlouvou byla mzda za práci na Slovensku pro tamní firmu zdaněna slovenskou daní (po přepočtu) 38 000 Kč; tj. míra zdanění 19 %. Pro přehlednost neuvažujeme odpočty od základu daně ani slevy na dani.
Postup:
a)
Smlouva se SR stanoví prostý zápočet slovenské daně na českou daň. Jak tedy dopadne daň v ČR:
-
Celkový (superhrubý) základ daně = 800 000 Kč (z Česka) + 200 000 Kč (ze Slovenska) = 1 000 000 Kč.
-
Vypočtená daň v ČR = 15 % z 1 000 000 Kč = 150 000 Kč.
-
Podíl (superhrubých) zahraničních příjmů na celkových příjmech = 200 000 Kč/1 000 000 Kč = 20 %.
-
V zahraničí (na Slovensku) zaplacená daň k prostému zápočtu na českou daň = 38 000 Kč.
-
Maximální zápočet = podíl zahraničních příjmů x vypočtená daň v ČR = 20 % ze 150 000 = 30 000 Kč.
-
K zápočtu daně v ČR se uplatní nižší z obou částek 38 000 Kč
versus
30 000 Kč, tedy jen 30 000 Kč.-
Daň v ČR = vypočtená daň v ČR - daň uznaná k zápočtu = 150 000 Kč - 30 000 Kč = 120 000 Kč, což odpovídá české sazbě 15 % ze „superhrubých“ příjmů z ČR 800 000 Kč (0,15 x 800 000 Kč = 120 000 Kč); nezapočtenou část slovenské daně (8 000 Kč) lze uplatnit v dalším roce jako výdaj podle § 6 odst. 13 ZDP.
b)
Pro srovnání, pokud by Smlouva stanovovala plný zápočet zahraniční daně na českou daň:
-
Celkový (superhrubý) základ daně = 800 000 Kč (z Česka) + 200 000 Kč (ze zahraničí) = 1 000 000 Kč.
-
Vypočtená daň v ČR = 15 % z 1 000 000 Kč = 150 000 Kč.
-
Podíl (superhrubých) zahraničních příjmů na celkových příjmech = 200 000 Kč/1 000 000 Kč = 20 %.
-
V zahraničí zaplacená daň k plnému zápočtu na českou daň = 38 000 Kč (uplatní se v plném rozsahu).
-
Daň v ČR = vypočtená daň v ČR - daň k plnému zápočtu = 150 000 Kč - 38 000 Kč = 112 000 Kč, což odpovídá pouze sazbě daně 14 % z českých „superhrubých“ příjmů 800 000 Kč (0,14 x 800 000 Kč = 146 000 Kč) a nikoli české zákonné sazbě daně 15 %, český státní rozpočet by tak prodělal kvůli vyššímu zdanění příjmů v zahraničí, proto se ve Smlouvách s plným zápočtem zahraniční daně prakticky nesetkáme.
Je zřejmé, že metoda vynětí zahraničních příjmů je administrativně podstatně jednodušší - především, pokud ve státě rezidence není progresivní sazba daně, a také je obecně výhodnější (díky vynětí příjem z ciziny totiž unikne rovněž solidárnímu zvýšení české daně), nežli zápočtová metoda. Další související předností vynětí je odpadnutí důvodu pro podání daňového přiznání v České republice. Tato možnost § 38g odst. 2 ZDP se týká ovšem jen příjmů ze závislé činnosti ze smluvního státu, kdy se má uplatnit pro zamezení dvojího zdanění v ČR metoda vynětí (úplné nebo s progresí), a poplatník nemá jiný zdanitelný příjem z Česka nebo z ciziny.
Příklad: Práce v Německu pro tamního zaměstnavatele
Paní Jana (daňový rezident ČR) pracovala celý rok v cukrárně v Německu pro tamního zaměstnavatele, jiné příjmy nemá. Podle Smlouvy mezi Českem a Německem příjmy českého rezidenta ze zaměstnání v Německu pro německého zaměstnavatele mohou být zdaněny v Německu, toho jistě německé daňové právo využilo a tamní zaměstnavatel - provozovatel cukrárny podle německých předpisů srazil z příjmů (mzdy) německou daň.
Postup:
Pro zamezení dvojího zdanění ve státě rezidence poplatníka v ČR u tohoto příjmu Smlouva stanoví metodu vynětí příjmů z Německa ze zdanění v ČR s výhradou progrese.
Jelikož jde o jediný zdanitelný příjem paní Jany, nebude muset - v souladu s § 38g odst. 2 ZDP - podávat daňové přiznání v ČR. Plynou jí totiž pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou v návaznosti na Smlouvu s Německem vyjmuty ze zdanění v ČR.
Nejen Smlouva umí vyjmout zahraniční příjem ze zdanění v ČR
Uplatnění právě zmíněné výluky z podávání daňového přiznání zaměstnanci pracujícími v zahraničí od roku 2008 rozšířil nový § 38f odst. 4 ZDP. U příjmů ze závislé činnosti ze smluvního státu totiž umožnil změnit prostý zápočet zahraniční daně stanovený Smlouvou na metodu vynětí zahraničních příjmů ze zdanění:
-
Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve „smluvním státě“, s nímž Česká republika uzavřela Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí daňovým rezidentům ČR z řad fyzických osob od zaměstnavatele,
-
který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, nebo
-
kdy příjmy ze závislé činnosti jdou k tíži jeho stálé provozovny umístěné ve „smluvním státě“,
-
se v České republice vyjímají ze zdanění metodou vynětí s výhradou progrese,
-
pokud byly ve státě zdroje zdaněny; metodický pokyn Finanční správy ČR GFŘ D-22 k ZDP (Finanční zpravodaj č. 3/2015) dodává, že postačí, že příjem prošel systémem zdanění ve státě zdroje, načež již není podstatné, že výsledná zahraniční daň vyjde nulová (například díky daňovým odpočtům a slevám).
-
V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, může standardně uplatnit příslušnou metodu podle Smlouvy.
Příklad: Práce na Slovensku pro tamního zaměstnavatele
Pan Petr pracoval od ledna do dubna 2017 jako lyžařský instruktor na sjezdovce ve Vysokých Tatrách pro slovenského zaměstnavatele. Poté v Česku porůznu pracoval pouze na dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, které byly řádně zdaněny tzv. srážkovou daní. Jiné zdanitelné příjmy poplatník v roce 2017 neměl.
Příjmy z dohod mohou zůstat zdaněny srážkovou daní trvale, pokud se poplatník nerozhodne je zahrnout do daňového přiznání, čehož pan Petr ke své škodě nevyužil, přičemž se ani neuvádějí do přiznání.
Postup:
Podle Smlouvy mezi Českem a Slovenskem příjmy českého rezidenta ze zaměstnání na Slovensku pro tamního zaměstnavatele mohou být zdaněny na Slovensku. Slovenské daňové právo toho využilo a tamní zaměstnavatel - provozovatel sjezdovky podle slovenských předpisů srazil z příjmů (mzdy) slovenskou daň.
Pro zamezení dvojího zdanění ve státě rezidence poplatníka - v ČR - u tohoto příjmu Smlouva stanoví metodu prostého zápočtu slovenské daně na českou daňovou povinnost. Pokud by ZDP nestanovil jinak, pak by pan Petr musel podat daňové přiznání v Česku, protože byť měl pouze jeden zdanitelný příjem ze závislé činnosti - navíc ze zahraničí, a ten není vyjmut podle Smlouvy. Naštěstí ale v ZDP máme zmíněný § 38f odst. 4, jehož všechny podmínky -viz výše - jsou splněny, pročež se tyto příjmy v České republice vyjímají ze zdanění.
Takže díky (dobrovolnému) využití tohoto ustanovení se pan Petr opět dostává do výjimky uvedené v § 38g odst. 2 ZDP, tedy že jeho jediný zdanitelný příjem ze závislé činnosti v zahraničí je vyňat ze zdanění v ČR. Není podstatné, že tentokrát nikoli podle Smlouvy, ale na základě ZDP, proto pan Petr nemusí v Česku podávat daňové přiznání.
Jiná situace by nastala ve dvou případech, kdy by pak musel pan Petr v ČR podat daňové přiznání:
1.
Kdyby se rozhodl uplatnit slovenskou daň podle Smlouvy formou metody prostého zápočtu na českou daň.
2.
Pokud by se rozhodl změnit zdanění příjmů z českých dohod o provedení práce ze srážkové daně na obecnou daň ze základu daně dle § 36 odst. 7 ZDP, aby mohl uplatnit slevu na dani. Sraženou srážkovou daň by pak započetl na úhradu daně, načež by mohl požádat správce daně o vrácení vzniklého přeplatku na dani. Kdyby opět využil vyjmutí příjmů ze zaměstnání v zahraničí ze zdanění v Česku díky § 38f odst. 4 ZDP, pak by takto vyjímané příjmy ze zahraničí nezahrnoval do svého základu daně, z něhož bude počítat českou daň.
Pokud český daňový rezident s příjmy ze zaměstnání v zahraničí podává přiznání k české dani, musí do něj uvádět také příjmy ze závislé činnosti v cizině, ať už byly v daném smluvním státě zdaněny, nebo ne. A to i v případě, že uplatní metodu vynětí zahraničních příjmů ze zdanění v České republice. Jde sice
de facto
jen o formální administrativní komplikaci, ovšem za porušení této výkazní povinnosti by hrozila pokuta správce daně.Příklad: Souběh zaměstnání v zahraničí a v Česku
Pan Tomáš - bezdětný daňový rezident ČR - je zaměstnancem české firmy, ale na dva letní měsíce si vzal neplacené volno a pracoval v Německu u tamního podnikatele. Smlouva umožňuje Německu takovýto příjem zdanit, čehož bylo zajisté využito. Coby rezident Česka podléhá zde zdanění ze všech svých celosvětových příjmů, ať už byly v zahraničí zdaněny, nebo ne. Jelikož příjem ze závislé činnosti v zahraničí není jediným příjmem pana Tomáše, nesplní výjimku § 38g odst. 2 ZDP ad výše, a musí proto v ČR podat daňové přiznání. A to, i když se má podle Smlouvy - případně dle § 38f odst. 4 ZDP - uplatnit metoda vynětí zahraničních příjmů ze zdanění v ČR.
Postup:
Pro konkretizaci výpočtu a vyplnění přiznání si zadejme stěžejní parametry příjmů ze zaměstnání:
-
Příjem z ČR = 10 x 20 000 Kč (hrubá mzda, HM) = 200 000 Kč, povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem = 10 x 34 % HM = 68 000 Kč, a sražené zálohy na českou daň z příjmů = 10 x 1 950 Kč = 19 500 Kč.
-
Příjem z Německa po přepočtu = 2 x 50 000 Kč (HM) = 100 000 Kč, povinné pojistné (české!) hrazené zaměstnavatelem = 2 x 34 % HM = 34 000 Kč, a sražené zálohy na německou daň (například) = 10 000 Kč.
I----------------------------------------------------------------------------I I Základní část přiznání k DPFO I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I Řádek I Popis I Kč I Poznámka I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 31 I Úhrn příjmů od všech I 300 000 I 200 000 Kč + 100 000 I I I zaměstnavatelů (z ČR a Německa) I I Kč (zadáno) I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 32 I Úhrn povinného pojistného (dle I 102 000 I 34 % z 300 000 Kč I I I českých pojistných zákonů) I I I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 33 I Daň zaplacená v zahraničí po I 0 I Při vynětí příjmů se I I I zápočtu dle § 6 odst. 13 ZDP I I daň neuplatní I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 34 I Dílčí základ daně podle § 6 ZDP I 402 000 I 300 000 + 102 000 - 0 I I I (ř. 31 + ř. 32 - ř. 33) I I I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 35 I Úhrn příjmů plynoucí ze I 134 000 I Z toho nebyly sráženy I I I zahraničí zvýšený o pojistné I I zálohy v ČR I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 36 I Dílčí základ daně ze závislé I 402 000 I Opíše se řádek 34 I I I činnosti podle § 6 ZDP I I I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 36a I Dílčí základ daně ze závislé I 268 000 I 402 000 Kč - 134 000 I I I činnosti podle § 6 po vynětí I I Kč I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 42 I Základ daně (ř. 36a + příp. I 268 000 I Jen superhrubá mzda I I I jiné druhy příjmů poplatníka) I I z Česka I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 43 I Úhrn všech příjmů ze závislé I 268 000 I Pro účely solidárního I I I činnosti podle § 6 po vynětí I I zvýšení daně I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 45 I Základ daně po odečtení daňové I 268 000 I Náš poplatník má jen I I I ztráty z podnikání a nájmu I I příjmy dle § 6 I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 56 I Základ daně snížený o I 268 000 I Poplatník neuplatňuje I I I nezdanitelné části základu daně I I odpočty I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 57 I Daň z příjmů (solidárnímu I 40 200 I 15 % z 268 000 Kč I I I zvýšení daně nepodléhá) I I (také ř. 58 a 60) I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 71 I Daň po slevách na dani podle § I 15 360 I 40 200 Kč - 24 840 Kč I I I 35ba ZDP (jen základní) I I I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 74 I Daň po slevě z daňového I 15 360 I Pan Tomáš nemá I I I zvýhodnění na dítě (§ 35ba ZDP) I I vyživované děti I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 84 I Úhrn sražených záloh na daň z I 19 500 I Sražené zálohy v ČR I I I příjmů ze závislé činnosti I I (dle zadání) I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I I 91 I Zaplaceno více, o vrácení I - 4 140 I 15 360 Kč (daň) - I I I přeplatku lze požádat v I I 19 500 (zálohy) I I I přiznání I I I I-------I---------------------------------I---------I------------------------I