Plnění poskytované na dlouhodobé bázi

Kdy je zdanitelné plnění uskutečněno, vyplývá z § 21 zákona o DPH. Do konce června 2017 bylo v § 21 zákona o DPH upraveno uskutečnění zdanitelného plnění u opakovaných plnění. Opakovaným plněním se rozumělo uskutečnění zdanitelných plnění ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období, přičemž se v rámci smlouvy jednalo o plnění zbožím stejného druhu, které je navzájem zastupitelné nebo službou stejné povahy. Jako příklady lze uvést denní dodávky mléka stejnému odběrateli, pravidelné vyvážení odpadu, služba ostrahy apod.

Zdanitelné plnění se při poskytnutí opakovaného plnění podle § 21 odst. 9 zákona o DPH považovalo za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Pro plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím to znamenalo, že toto zdanitelné plnění bylo uskutečněno kdykoliv v průběhu kalendářního měsíce, nejpozději však k poslednímu dni kalendářního měsíce.

Pro plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobím bylo opakované plnění uskutečněno nejpozději k poslednímu dni daného čtvrtletí.

Novelou zákona o dani z přidané hodnoty s účinností od 1. července 2017 došlo v zákonu o DPH ke zrušení definice opakovaného plnění a povinnost přiznat daň k poslednímu dni zdaňovacího období byla u těchto plnění zrušena. Nově z § 21 odst. 8 zákona o DPH vyplývá, že pokud je poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato.

Pokud tedy plátce poskytuje zdanitelná plnění, která svým charakterem odpovídají opakovaným plněním, nemá již povinnost přiznat daň k poslednímu dni zdaňovacího období, ale povinnost přiznat daň se mu prodloužila, a to až na konec následujícího kalendářního roku.

Podstatné je slovo „nejpozději“. To znamená, že plátce může přiznat uskutečnění tohoto zdanitelného plnění kdykoliv dříve. Pokud tedy bude plátce, který poskytoval opakovaná plnění, uplatňovat daň na konci zdaňovacího období, jako činil doposud, nic se pro něj nemění.

Nové ustanovení řeší situace, kdy bude plátce poskytovat zdanitelné plnění stejnému odběrateli déle než dvanáct měsíců a během této doby nepřizná uskutečnění tohoto zdanitelného plnění. V takovém případě je zdanitelné plnění uskutečněno nejpozději na konci následujícího kalendářního roku. Plátce může tedy takové zdanitelné plnění vykázat kdykoliv v průběhu roku, ve kterém ho poskytuje nebo v průběhu následujícího kalendářního roku, nejpozději však k 31. prosinci následující kalendářního roku.

Problematika zdanitelných plnění poskytovaných na dlouhodobé bázi je také řešena při poskytnutí zdanitelného plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v České republice osobou neusazenou v tuzemsku, pokud je osobou povinnou přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, kterým je dané plnění poskytnuto. Pro případy přijetí zdanitelných plnění od osoby neusazené v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku obecně platí, že se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jeho uskutečnění, který je obecně stanoven v § 21 zákona o DPH.

Při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku osobě povinné k dani s místem plnění v tuzemsku podle základního pravidla § 9 odst. 1 zákona o DPH se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem poskytnutí této služby.

Pokud plátce před uskutečněním zdanitelného plnění poskytne osobě neusazené v tuzemsku úplatu, vzniká mu povinnost přiznat daň z této poskytnuté úplaty. Podmínkou ale je, že zdanitelné plnění, na které je úplata poskytnuta, musí být dostatečně určitě známo. To znamená, že musí být známo zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, sazba daně v případě zdanitelného plnění a místo plnění.

Pokud je osobou neusazenou v tuzemsku poskytováno zdanitelné plnění plátci po dobu delší než dvanáct měsíců a během tohoto období neposkytne plátce osobě neusazené v tuzemsku úplatu, ze které by mu vznikla povinnost přiznat daň, považuje se plnění za uskutečněné posledním dnem každého kalendářního roku.

Toto pravidlo se použije při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku osobě povinné k dani s místem plnění v tuzemsku podle základního pravidla § 9 odst. 1 zákona o DPH, při dodání zboží s instalací nebo montáží nebo při dodání zboží soustavami nebo sítěmi.

Obdobně je řešeno poskytování plnění na dlouhodobé bázi při dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko.

Pokud je plátcem poskytnuta služba nebo dodáno zboží s místem plnění mimo tuzemsko, vzniká plátci povinnost přiznat plnění ke dni jeho uskutečnění. Jde o případy, kdy plátce poskytne mimo tuzemsko službu, dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi. I v těchto případech se plnění považuje za uskutečněné dnem jeho uskutečnění, který je stanoven v § 21 zákona o DPH.

Poskytnutí služby osobě registrované k dani v jiném členském státě uvádí plátce v souhrnném hlášení. Tato služba se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí a uvede se na ř. 21 daňového přiznání.

Pokud plátce přijme úplatu před poskytnutím plnění, s místem plnění mimo tuzemsko, které je dostatečně známo, má povinnost přiznat plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty.

Pokud plátce poskytuje plnění s místem plnění mimo tuzemsko po dobu delší než dvanáct měsíců a během tohoto období nedojde k přijetí úplaty s povinností přiznat toto plnění, považuje se plnění za uskutečněné posledním dnem kalendářního roku.

Toto pravidlo se použije při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko podle § 9 odst. 1 zákona o DPH osobě registrované k dani v jiném členském státě, které se uvádí do souhrnného hlášení, při dodání zboží s instalací nebo montáží nebo při dodání zboží soustavami nebo sítěmi.

Na poskytnutí služby do jiného členského státu osobě povinné k dani, která není v jiném členském státě registrovaná pro účely DPH, nebo na poskytnutí služby osobě povinné k dani s místem plnění v zahraničí po dobu delší než 12 měsíců, se možnost přiznání daně na konci kalendářního roku nevztahuje.

V těchto případech vzniká povinnost přiznat poskytnutí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání zboží soustavami nebo sítěmi ke dni uskutečnění. Služby poskytnuté do jiného členského státu osobě povinné k dani, která není v jiném členském státě registrovaná pro účely DPH nebo osobě povinné k dani s místem plnění v zahraničí, uvede plátce na ř. 26 daňového přiznání.

U osvobozených plnění je obdobně řešena problematika dlouhodobého nájmu nemovité věci, osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně. Z § 21 odst. 9 zákona o DPH vyplývá, že u nájmu nemovité věci osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

V tomto případě to znamená, že pokud plátce poskytuje nájem nemovité věci osvobozený od daně bez nároku na odpočet daně a v průběhu kalendářního roku přijme úplatu za tento nájem, je toto osvobozené plnění uskutečněno přijetím úplaty. Pokud však v průběhu kalendářního roku úplatu za nájem nemovité věci osvobozený od daně bez nároku na odpočet daně neobdrží, považuje se toto plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.