Zdanění příjmů českého rezidenta ze zahraničí

Vydáno: 5 minut čtení
Zdanění příjmů českého rezidenta ze zahraničí
Ing.
Martin
Děrgel
Podnikající fyzická osoba s bydlištěm v ČR si přivydělala několik tisíc eur v zahraničí. Šlo o několik jednorázových příležitostných výdělečných činností. V kterém státě a jakým způsobem má tyto příjmy zdanit?
I v České republice obecně platí, že její daňoví rezidenti přiznávají ke zdanění u nás všechny své celosvětové příjmy, bez ohledu na jejich zdanění nebo nezdanění v zahraničí (ve státě zdroje). Zatímco tedy stát zdroje má problém zejména s tím, jak efektivně zdanit příjem nerezidenta - obvykle touto „radostí“ pověří plátce příjmu, tak stát rezidence poplatníka stojí před právě opačným úkolem. Jak zamezit dvojímu (opakovanému) zdanění u příjmů, které mohly být a byly zdaněny již ve státě zdroje. Pochopitelně od toho jsou zde především Smlouvy o zamezení dvojího zdanění - dále také jen „Smlouvy“, které má ČR nyní uzavřeny s 86 státy světa.
Tazatel bohužel neupřesňuje, o jaký druh „výdělečné činnosti“ šlo - závislá, samostatná, nebo jiná, ani v jakém státě. Takže nezbývá, než odpovědět jen v obecné rovině. Omezíme se pouze na smluvní státy, s nimiž má ČR Smlouvu, kde můžeme rozlišit tři základní varianty zamezení dvojího zdanění příjmů z ciziny:
1. Příjem lze zdanit pouze ve státě rezidence poplatníka:
-
Jde o nejjednodušší situaci, kdy zkrátka Smlouva státu zdroje vůbec neumožňuje zdanit příjem plynoucí rezidentovi druhého smluvního státu. V tomto případě nehrozí riziko mezinárodního dvojího zdanění a stát rezidence poplatníka (příjemce) nemusí nijak speciálně řešit, že příjem plyne ze zahraničí.
-
Praktická potíž je ale v tom, že na takovouto podmínku státy s výnosnějšími zdroji nerady přistupují.
-
V souladu s článkem 7 odst. 1 Smluv jde například o příjmy z krátkodobého podnikání ve smluvním státě, pokud tam poplatníkovi nevznikla tzv. stálá provozovna. Ovšem Smlouvy uvádějí i výjimky druhů příjmů z podnikatelské činnosti, které bez ohledu na stálou provozovnu podléhají zdanění ve státě zdroje (např. licenční poplatky, jako je nájemné za pronájem stroje, nebo licence k software).
2. Příjem lze zdanit pouze ve státě zdroje:
-
Zdánlivě obdobná situace, kdy Smlouva umožňuje zdanit příjem pouze smluvnímu státu zdroje, ale...
-
V praxi jde pouze o výjimečné druhy příjmů, například z penzí a ze závislé činnosti pro státní sektor. Obvykle ve Smlouvě najdeme ustanovení o tom, že pokud příjem rezidenta jednoho smluvního státu pobíraný z druhého smluvního státu (stát zdroje) je osvobozen od zdanění ve státě rezidence, může jej tento stát přesto při výpočtu daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta vzít v úvahu.
-
To znamená, že ve státě rezidence poplatníka se uplatní osvobození od daně tzv. s výhradou progrese. Díky tomu jsou daňoví rezidenti se stejnou výši příjmů „spravedlivě“ zatíženi stejnou mírou zdanění.
-
Logickou podmínkou metody vynětí s výhradou progrese ovšem je, že ve státě rezidence poplatníka je zavedena progresivní sazba daně z příjmů, tedy že vyšší základ daně podléhá také vyšší sazbě daně. Což ale aktuálně není případem českého zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. („ZDP“), (nezaměňovat se solidárním zvýšením daně, které nedopadá na příjmy ze zahraničí vyjímané ze zdanění v ČR).
3. Příjem lze zdanit ve státě zdroje i ve státě rezidence:
-
Ve smluvní praxi naprosté většiny států jde o nejčastější situaci upravenou (sladěnou) Smlouvou.
-
Ve státě rezidence poplatníka se přitom dvojímu (opakovanému) zdanění čelí v drtivé většině případů:
-
metodou vynětí s výhradou progrese (ad výše 2), kdy se ve státě rezidence ze základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v druhém smluvním státě, ovšem z jiných příjmů poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o tyto příjmy ze zdrojů v druhém státě,
-
nebo metodou prostého zápočtu daně, kdy lze ve státě rezidence daň ze všech příjmů poplatníka snížit o daň zaplacenou ve druhém smluvním státě (tj. u zdroje), nejvýše však o částku daně, která poměrově připadá na příjmy ze zdrojů v tomto druhém smluvním státě ze všech příjmů poplatníka.
-
Poněkud výjimečný přístup k příjmům ze zaměstnání ve smluvním zahraničí uvádí § 38f odst. 4 ZDP, které umožňuje - při splnění stanovených podmínek - řešit zamezení dvojího zdanění v Česku obecně výhodnější metodou vynětí příjmů, i přesto, že příslušná Smlouva stanoví metodu prostého zápočtu daně.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů