Autoservis, s. r. o., plátce DPH, si pro potřeby pracovních cest koupil automobil a zařadil ho do užívání. Bude u něj uplatňovat tzv. paušální výdaje na dopravu, aby nemusel vést knihu jízd. Bude ale muset tuto evidenci přesto vést pro účely DPH, když si samozřejmě hodlá uplatnit plný nárok na odpočet DPH na vstupu? Jestliže autoservis půjčí bezplatně auto zákazníkovi, který si u něj nechává opravit svůj automobil, tak nemůže použít paušální výdaj na dopravu 5 000 Kč měsíčně, i když auto půjčuje v rámci ekonomické činnosti? Pokud prodá auto v roce jeho koupě, třeba po půl roce, odvádí DPH z nižší prodejní ceny, nebo alespoň z kupní?
Odpočet DPH při pořízení vozidla, PHM a paušální výdaje na dopravu
Ing.
Martin
Děrgel
Ze zadání vyplývá, že dotyčná účetní jednotka (s. r. o.) koupené vozidlo využívá pro své vlastní potřeby, tedy k běžným pracovním cestám, proto má charakter účetního dlouhodobého hmotného majetku („DHM“) a daňového hmotného majetku („HM“), nikoli zásob. Tomu bude odpovídat účtování o pořizování (na MD 042) a při uvedení do užívání (MD 022/D 042), a následně při prodeji (MD 541/D 082 a MD 311/D 641 + D 343).
Coby daňový hmotný majetek (podle § 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.) se toto auto považuje pro účely DPH za dlouhodobý majetek, jak vyplývá z § 4 odst. 4 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění p. p. Proto je nutné hodnotu pořízeného automobilu uvést z evidenčních důvodů v tiskopise daňového přiznání k DPH na řádku 47, a to v okamžiku uvedení do užívání.
Odpočet DPH z pořizovací (kupní) ceny auta je podmíněn standardně pravidly § 72 až § 76 ZDPH, tedy především účelem, jemuž bude sloužit a daňovým dokladem od prodejce (plátce). Naopak vůbec nezáleží na tom, zda poplatník pro účely daně z příjmů u vozidla uplatňuje tzv. paušální výdaje na dopravu. Samozřejmě ale musí být plátce schopen hodnověrně prokázat, že přijaté zdanitelné plnění - koupený automobil - použil pro nárokovatelné důvody, zejména pro uskutečňování vlastních zdanitelných plnění - optimálně například knihou jízd.
Nárok na odpočet daně na vstupu z koupě auta uvede plátce standardně do přiznání k DPH na řádek 40. Připomeňme, že odpočet daně není možný, a to ani zčásti, při nákupu v režimu obchodníka s použitým zbožím dle § 90 ZDPH.
U dlouhodobého majetku, včetně dotazovaného vozidla, se pro potřeby DPH sleduje jeho využití nejen v roce pořízení, ale také v následujících 4 letech (u nemovitých věcí 9 letech).
A jestliže ve srovnání s rokem pořízení dojde k tzv. změně rozsahu použití dlouhodobého majetku - např. tak, že automobil začne být využíván pro plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet daně, je nutné provést úpravu odpočtu daně v souladu s postupy stanovenými v § 78 až § 78c ZDPH. Přitom se provede při prodeji (dodání) dlouhodobého majetku ve zmíněné časové lhůtě jednorázová úprava odpočtu daně dle § 78d ZDPH.
Při prodeji ovšem zůstává základem pro výpočet DPH na výstupu sjednaná prodejní cena (úplata), jak vyplývá z § 36 odst. 1 ZDPH. Výjimkou by byl prodej tzv. spojené osobě za tržně neobvyklých podmínek, kde se postupuje dle § 36a ZDPH.
Výdaje za pohonné hmoty lze do daňových výdajů uplatnit buď ve skutečné prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 4 ZDP, nebo formou tzv. paušálního výdaje na dopravu v souladu s § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. V průběhu zdaňovacího období není možné měnit zvolený způsob a také je nelze vzájemně kombinovat.
Podmínkou paušálních výdajů na dopravu, i těch krácených po 4 000 Kč, ale je, že vozidlo nebylo ani po část příslušného kalendářního měsíce přenecháno k užívání jiné osobě. A není vůbec podstatné, že důvodem tohoto přenechání bylo jen časově krátkodobé bezúplatné zapůjčení vozu coby tzv. náhradního vozidla zákazníkovi.
Při prodeji automobilu (hmotného majetku) je daňová celá zůstatková cena, v případě prodeje ihned v roce pořízení půjde o celou vstupní cenu, bez ohledu na prodejní cenu, viz § 24 odst. 2 písm. b) bod 2 ZDP.