Technické zhodnocení vytvořené vlastní činností pro smíšené účely

Vydáno: 4 minuty čtení

Ve dvoupatrové budově máme v přízemí dílny, skladiště a prodejnu, a v prvním patře kanceláře. Jako stavební firma (plátce) nyní svépomocí provádíme nástavbu - druhé patro, které pronajmeme našim dodavatelům, z nichž někteří nejsou plátci DPH, což je podle účetní problém kvůli nároku na odpočet daně. Je možné to vysvětlit?

Technické zhodnocení vytvořené vlastní činností pro smíšené účely
Ing.
Martin
Děrgel
Jde o technické zhodnocení („TZ“) podle § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p., které je dle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p. p. („ZDPH“), pro účely této daně v kategorii „dlouhodobého majetku“. Dotazovaný problém, resp. specifický postup s odpočtem DPH na vstupu, se však obecně týká veškerého dlouhodobého majetku, nejen TZ.
Ke změně došlo již od 1. 4. 2011, odkdy je třeba dát pozor na dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností ve smyslu § 4 odst. 4 písm. e) ZDPH. Jde o dlouhodobý majetek, do něhož obecně patří stavby, stroje a další hmotný majetek dle daní z příjmů, odpisovaný nehmotný majetek a rovněž TZ (sice ještě také pozemky, tyto ale vlastní činností vytvořit nelze), který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil. K tomu zákon dodává, že pro účely DPH se TZ považuje za samostatný dlouhodobý majetek. Důvodem vyčlenění „dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností“ je avizovaný nestandardní postup uplatňování DPH při jeho pořízení pro tzv. smíšené účely. Tím se rozumí situace, že bude dotyčnému plátci sloužit jak pro účely, u nichž má plný nárok na odpočet daně na vstupu, tak i pro účely bez nároku na odpočet daně, ať již půjde o soukromé (neekonomické) potřeby, nebo o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. V těchto případech „smíšeného účelu“ použití má plátce obecně nárok na odpočet DPH na vstupu pouze v částečné výši, a to v poměrné
versus
v krácené výši v souladu s postupy upravenými v § 75 a § 76 ZDPH. Přičemž pronájem (části) stavby neplátci představuje příklad plnění osvobozeného dle § 56a ZDPH. V těchto případech postupuje plátce (investor) avizovaným nestandardním způsobem konkrétně takto:
-
Při pořizování dlouhodobého majetku vlastní činností - v daném případě TZ - uplatňuje bez omezení plný nárok na odpočet daně. V této fázi tak ještě nezáleží na tom, v jakém rozsahu bude věc sloužit pro účely s nárokem na odpočet, nebo bez něj. Fiktivní dodání při dokončení majetku (viz další bod) totiž bude znamenat uskutečnění zdanitelného plnění, a tím tedy bude naplněna podmínka nároku na plný odpočet.
-
Jeho uvedení do stavu způsobilého k užívání se považuje za „fiktivně úplatné“ zdanitelné plnění dle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH a plátce bude povinen přiznat DPH na výstupu z jeho hodnoty - § 36 odst. 6.
-
Až nyní se projeví „smíšený účel“, pro který byl předmětný dlouhodobý majetek (zde například TZ) pořízen vlastní činností. Proto si může plátce definitivně nárokovat odpočet daně již standardně jen v odpovídající částečné výši v souladu se zmíněnými běžnými pravidly stanovenými v ustanoveních § 75
versus
§ 76.
Následné změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku - v našem případě TZ - vytvořeného vlastní činností se budou řešit prostřednictvím úpravy odpočtu daně na vstupu. Tedy stejně jako u běžného TZ, resp. dlouhodobého majetku, který nebyl vytvořen vlastní činností pro „smíšené účely“. Toto testování změny rozsahu použití dlouhodobého majetku (např. TZ) u staveb pomine uplynutím 10leté lhůty pro úpravu odpočtu daně.
Tento zvláštní daňový režim se netýká dlouhodobého majetku (včetně TZ) vytvořeného sice vlastní činností - ovšem nikoli pro „smíšené účely“, ale pouze pro zdanitelná plnění (plný nárok na odpočet daně) nebo pouze pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (žádný odpočet daně). V těchto v praxi častějších situacích proto při dokončení TZ nedochází k fikci úplatného zdanitelného plnění.