Přehled nejdůležitějších věcných změn novely zákona o DPH účinné od 1. 7. 2017

Rozšiřuje se definice nového dopravního prostředku o všechna vozidla určená k provozu na pozemních komunikacích.

Zpřesňuje se definice obchodního majetku. Osoba povinná k dani je oprávněna určit, zda majetkové hodnoty zařadí do svého obchodního majetku, a popřípadě v jaké výši.

Pokud je u zboží, přenechaném k užití smluvně ujednán budoucí převod vlastnického práva a toto zboží současně splňuje znaky dlouhodobého majetku, považuje se toto zboží za dlouhodobý majetek nájemce.

Obdobně se do definice dlouhodobého majetku doplňuje zásada, podle které se pozemek, který účetní předpisy vymezují jako dlouhodobý majetek a u kterého je při jeho pořízení smluvně ujednán budoucí převod vlastnického práva, považuje za dlouhodobý majetek nájemce.

Ruší se všechny specifické úpravy registrace a všech postupů při správě daně u společnosti, dříve sdružení. Každý společník společnosti bude postupovat podle obecných principů uplatněných podle zákona o dani z přidané hodnoty.

Jako na investiční společnost se hledí také na podílový fond a podfond investičního fondu.

Doplňuje se, že se za osobu povinnou k dani považují také provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání.

Za práva a povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů odpovídají společně a nerozdílně členové skupiny, a to jak za doby existence skupiny, tak po jejím zrušení či zániku jejich členství ve skupině. Při zániku členství ve skupině členové skupiny za skupinu odpovídají pouze za období, ve kterém byly členy skupiny.

Doplňuje se, že osoba povinná k dani, která je členem skupiny a která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku svou částí umístěnou mimo tuzemsko, se nestává plátcem, pokud má povinnost přiznat daň z uskutečněného zdanitelného plnění osoba, které je toto zdanitelné plnění poskytnuto.

Podle nového odst. 2 se službou vztahující se k nemovité věci pro účely stanovení místa plnění rozumí služba, která má dostatečnou přímou souvislost s danou nemovitou věcí podle nařízení Rady (EU) č. 282/2011.

Zpřesňuje se, že se za místo plnění považuje členský stát, který vydal DIČ, pod nímž pořizovatel zboží pořídil a doplňuje se, že pokud je pořízení zboží z JČS předmětem daně v tuzemsku pouze z toho důvodu, že pořizovatel pro toto pořízení zboží použil DIČ vydané v tuzemsku, ale zboží nebylo ve skutečnosti do tuzemska odesláno ani přepraveno, nemá pořizovatel z titulu pořízení zboží v tuzemsku nárok na odpočet daně.

Doplňuje se zásada, že pokud přestane být splněna podmínka, podle které se odeslání nebo přeprava zboží nepovažuje za přemístění obchodního majetku z tuzemska do jiného členského státu, nastává přemístění v okamžiku, kdy dotčená podmínka přestane být naplněna.

Zrušuje se podmínka, že o pořízení zboží z jiného členského státu jde pouze v případě, že je zboží přepraveno z toho členského státu, ve kterém je osoba, která zboží dodává, registrovaná k dani.

Nově povinnost přiznat daň nevzniká plátci v případě, že není zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Jde o případy, kdy se budoucí plnění uskuteční například na základě poukazu.

Zrušuje se definice opakovaného plnění. Pokud je poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato.

To se nevztahuje na dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby, na přepravu a distribuci plynu nebo na přenos a distribuci elektřiny.

Obdobně, jako je uvedeno v § 20a, se doplňuje, že neplatí povinnost přiznat daň z poskytnuté úplaty, pokud není zdanitelné plnění ke dni poskytnutí úplaty známo dostatečně určitě.

Oprava základu daně a výše daně se provede také ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k převodu vlastnického práva ke zboží na uživatele při dodání zboží s povinností odkupu podle § 13 odst. 3 písm. d) zákona o DPH, nebo pokud nedošlo k převedení vlastnického práva na uživatele při dodání zboží s povinností odkupu.

Zavádí se specifický postup pro opravu základu daně a výše daně v případě, kdy nedojde k převedení vlastnického práva na uživatele při dodání zboží s povinností odkupu podle § 13 odst. 3 písm. d) zákona o DPH.

Vypouští se specifická úprava pro opravný daňový doklad v případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb.

Obdobně jako u zdanitelných plnění není povinnost vykázat hodnotu osvobozeného plnění z úplaty přijaté před uskutečněním plnění, pokud není plnění osvobozené od daně ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.

Jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně se doplňují služby péče o dítě v dětské skupině nebo provozování zařízení poskytující denní péči o děti do čtyř let věku, pokud jsou poskytovány neziskovými organizacemi.

U daňových dokladů byla vypuštěna podmínka, že musí být výstup zboží z území Evropské unie potvrzen celním úřadem. Plátce prokáže výstup zboží z území Evropské unie rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země. V případě možnosti podání ústního celního prohlášení nebude již plátce vývoz zboží prokazovat rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, ale tento vývoz zboží bude povinen prokázat jinými důkazními prostředky.

Celní prohlášení pro vývoz je možné podat ústně pro zboží obchodní povahy, pokud jeho hodnota nepřesahuje 1 000 EUR nebo jeho čistá hmotnost nepřesahuje 1 000 kg.

Do osvobození ve zvláštních případech se doplňuje, že je s nárokem na odpočet daně osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby státům, které přistoupily k Partnerství pro mír a uzavřely dohodu se stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil.

Pro majetek, který není dlouhodobým majetkem, se zavádí výjimka z obecného pravidla, podle kterého plátce může uplatnit nárok na odpočet daně v částečné výši vždy v příslušném kalendářním roce, ve kterém byl oprávněn tento nárok uplatnit nejdříve, resp. za určitých okolností již plátce nebude muset uplatňovat nárok na odpočet daně vzniklý v předchozím kalendářním roce pouze v dodatečném daňovém přiznání.

Plátce je povinen provést opravu odpočtu daně uplatněného z titulu poskytnuté zálohy na zdanitelné plnění, které se neuskutečnilo, a tato záloha nebyla vrácena. Opravu odpočtu daně je povinen provést za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

Nově se upřesňuje stanovení poměru odpočtu daně pro provozovatele rozhlasového a televizního vysílání. Činnost veřejnoprávního vysílání, která je financována prostřednictvím povinného poplatku placeného na základě zákona vlastníky či držiteli rozhlasového přijímače a provozována vysílacím subjektem zřízeným zákonem, se nepovažuje za poskytování služeb za protiplnění ve smyslu směrnice Rady. Nejde tedy o ekonomickou činnost, která by podléhala za běžných okolností dani z přidané hodnoty.

Doplňuje se, že je plátce povinen provést vyrovnání původně uplatněného nároku na odpočet daně při nedoložených případech zničení, ztráty či odcizení obchodního majetku, který není dlouhodobým majetkem, a to ve zdaňovacím období, ve kterém se plátce dozvěděl, že ke zničení, ztrátě či odcizení tohoto majetku došlo, nebo kdy se tyto skutečnosti dozvědět měl a mohl.

Pokud plátce v rámci pětileté, popř. desetileté lhůty prodá dlouhodobý majetek, trvale jej vyřadí ze svého obchodního majetku nebo dojde k uskutečnění plnění z jiného důvodu, neprovede úpravu odpočtu daně za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku, ale provede ji za stejné zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění daného plnění.

V případě nedoloženého zničení, ztráty či odcizení dlouhodobého majetku se provede úprava odpočtu daně podle nového § 78e. Tato úprava se provede jednorázově, a to ve zdaňovacím období, ve kterém se plátce prokazatelně dozvěděl, že ke zničení, ztrátě či odcizení dlouhodobého majetku došlo, nebo kdy se tyto skutečnosti dozvědět měl a mohl.

Povinnost snížit uplatněný nárok na odpočet daně vzniká pouze osobě spravující pozůstalost.

Dosavadní úprava neumožňuje vracení daně mezinárodním organizacím, které nemají sídlo ani zastoupení v České republice. Nově bude těmto mezinárodním organizacím vrácena daň za zakoupené zboží a služby v rozsahu, který je uveden v příslušné mezinárodní smlouvě za podmínky, že jsou nezbytné pro výkon činností, které tato smlouva stanoví. DPH se vrací, pokud částka zaplacená jednomu prodávajícímu uvedená na jednom dokladu v jednom dni bude vyšší než 4 000 Kč.

Zahraniční fyzické osobě vznikne nárok na vrácení daně do 3 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění uvedené na dokladu o prodeji zboží, pokud toto zboží vyveze v osobním zavazadle, které lze odnést. Tím je vyloučeno vracení daně u vývozu osobních automobilů.

Zavádí se možnost elektronického potvrzování výstupů zboží z Evropské unie při vracení daně turistům. Celní úřad má možnost potvrzovat splnění podmínek pro vznik nároku na vracení daně elektronicky.

Vypouští se povinnost dokládat pořízení osobního automobilu dokladem, který byl vystaven plátcem, protože osoby se zdravotním postižením mohou požádat o vrácení daně také při pořízení motorového vozidla z jiného členského státu.

Zavádí se povinnost osobě se zdravotním postižením vrátit daň, která jí byla vrácena, pokud tato osoba v pětileté lhůtě od vrácení daně převede vlastnické právo k motorovému vozidlu nebo motorové vozidlo pronajme. Osoba se zdravotním postižením není povinna vrátit vyplacenou daň z titulu přechodu vlastnického práva, např. v souvislosti s děděním či rozhodnutím státního orgánu, nebo v případě zničení vozidla.

Česká národní banka je zproštěna povinnosti vystavovat doklady při dodání zlatých mincí fyzické osobě nepovinné k dani.

Zavádí se režim přenesení daňové povinnosti pro případy:

Při přeměně člena skupiny rozdělením, formou odštěpením, v jehož důsledku rozdělovaná obchodní nezaniká a část jejího jmění přechází na nově vznikající obchodní korporaci, se osoba, na kterou při přeměně člena skupiny, který při přeměně nezaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění, a která je v okamžiku přeměny nově vzniklou osobou, stává členem skupiny.

Při přeměně člena skupiny rozdělením, formou odštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná obchodní nezaniká a část jejího jmění přechází na již existující obchodní korporaci, se osoba, na kterou při přeměně člena skupiny, který při přeměně nezaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění, a která je v okamžiku přeměny již existující osobou povinnou k dani, stává plátcem.

Již nedochází k „dělení“ zdaňovacích období před úpadkem plátce a po úpadku plátce. Zdaňovací období, v němž nastala účinnost rozhodnutí o úpadku, končí posledním dnem měsíce, v němž nastala účinnost tohoto rozhodnutí.

Ruší se specifická lhůta pro podání daňového přiznání plátcem v případech, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň na základě toho, že vystavil doklad, na kterém uvedl daň.

Zavádí se zvláštní ustanovení o podávání daňového přiznání za zdaňovací období, do nějž spadá účinnost rozhodnutí o úpadku plátce nebo člena skupiny, dále se zavádí speciální úprava pro podání daňového přiznání za část zdaňovacího období před účinností rozhodnutí o úpadku pro skupinu. Upravuje se, že se v případě smrti zůstavitele podává daňové přiznání pouze za celé zdaňovací období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele.

Správce daně již nebude postupovat podle prvních dvou odstavců paragrafu 104 v případě, kdy plátce uvede skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období a učiní tak po zahájení postupu k odstranění pochybností za zdaňovací období, do kterého příslušely, nebo po zahájení daňové kontroly za zdaňovací období, do kterého správně příslušely. Plátce, u něhož je zahájen postup k odstranění pochybností nebo je zahájena daňová kontrola, již nebude moci v průběhu této doby zahrnout do řádného, aktuálního daňového přiznání plnění za zdaňovací období dotčené postupem k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolou.

Obdobně se postupuje u identifikované osoby.

Pokud se nespolehlivá osoba stane plátcem, stává se automaticky nespolehlivým plátcem. Okamžikem přistoupení nespolehlivého plátce do skupiny je ze zákona tato skupina označena jako nespolehlivý plátce. Pokud do skupiny přistoupí osoba, označená jako nespolehlivá osoba, skupina se stává nespolehlivým plátcem. Pokud bude skupina označena za nespolehlivého plátce a následně jí bude zrušena registrace, stanou se jednotliví členové „zrušené“ skupiny nespolehlivými plátci.

Zavádí se institut nespolehlivé osoby. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která není plátcem, se může stát nespolehlivou osobou, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně z přidané hodnoty. Proti označení osoby za nespolehlivou osobu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o tom, že je osoba označena za nespolehlivou. Tato lhůta má odkladný účinek, ale správci daně je umožněno, aby v rámci daného rozhodnutí z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodl též o vyloučení odkladného účinku. Pokud dojde ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, stane se tato osoba okamžikem, kdy přestala být plátcem, nespolehlivou osobou.

Ustanovení řeší, jak se lze zbavit statusu „nespolehlivý plátce“ nebo „nespolehlivá osoba“. Správce daně na základě žádosti posoudí, zda důvody pro takovéto označení osoby nadále trvají, nebo již pominuly. Žádost může být podána po uplynutí jednoho roku, ve kterém byl žadatel označen jako nespolehlivý, nebo ve kterém správce daně zamítl předchozí žádost, nebo právní moci rozhodnutí, že skupina je nespolehlivým plátcem.

Pokud správce daně žádost o vydání rozhodnutí o zrušení nespolehlivého plátce nebo nespolehlivé osoby zamítne, nová žádost může být podána až po 1 roce od právní moci rozhodnutí o zamítnutí.

Pro skupinu, která je nespolehlivým plátcem, platí, že může podat žádost o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem, po uplynutí 1 roku ode dne, kdy se tato skupina stala nespolehlivým plátcem. Na žádost nespolehlivého plátce nebo nespolehlivé osoby správce daně rozhodne, že pokud plátce či daná osoba po dobu 1 roku neporuší své povinnosti vztahující se ke správě daně, není nadále nespolehlivým plátcem či nespolehlivou osobou.

Skupina má možnost požádat o zrušení registrace skupiny. Pokud požádá o zrušení registrace do 31. října kalendářního roku, zruší správce daně registraci k poslednímu dni daného kalendářního roku. Pokud skupina podá žádost o zrušení registrace od 1. listopadu do 31. prosince daného kalendářního roku, zruší správce daně registraci až k 31. prosinci následujícího kalendářního roku. Zastupující člen skupiny je povinen do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, že skupina nesplňuje podmínky skupiny podle § 5a zákona o DPH, podat žádost o zrušení skupiny. Zavádí se možnost okamžitého zrušení registrace skupiny správcem daně z moci úřední nikoliv až k poslednímu dni příslušného kalendářního roku v případě, kdy skupina přestane splňovat podmínky podle § 5a zákona o DPH. Pokud dojde ke zrušení skupiny na žádost k poslednímu dni kalendářního roku, přestává být skupina plátcem tímto dnem. Skupina přestává být také plátcem dnem nabytí právní moci rozhodnutí o registraci. Pokud přestala být skupina plátcem, je člen skupiny plátcem ode dne následujícího po dni zrušení registrace skupiny za plátce.

Příjemce zdanitelného plnění ručí za daň nezaplacenou jeho poskytovatelem v případě, kdy je úplata za plnění poskytnutá virtuální měnou, a to i částečně.

Mění se práh pro vrácení přeplatku ve zvláštním režimu jednoho správního místa ze 4 EUR na 10 EUR.

Zrušují se kódy nomenklatury 40, 48, 56, 61 a 62 z důvodu, že slovní vymezení položky neumožňuje v souladu s principem určení snížené sazby daně uplatnit první sníženou sazbu na výrobky spadající pod uvedené kódy, neboť nekorespondují se slovním popisem.

Režim přenesení daňové povinnosti se nově bude vztahovat i na dodání odpadu a šrotu hafnia.