Jaký je správný postup určení dne uskutečnění zdanitelného plnění u přefakturace telefonních poplatků. Vždy počátkem měsíci, například dne 6. 4., obdržíme fakturu na telefonní služby od telefonní společnosti (operátora) s datem uskutečnění 31. 3. a datem vystavení 4. 4. Tyto služby dále přefakturováváme na nájemce. Jaké datum uskutečnění plnění máme uvést na naší vystavené faktuře? Má jít rovněž o 31. 3., anebo o jiné datum?
Den uskutečnění plnění při přefakturaci telekomunikační služby
Ing.
Martin
Děrgel
V tomto případě tazatel (plátce DPH) poskytuje svým zákazníkům (odběratelům) telekomunikační službu. Přitom není podstatné, že k tomu využil služeb svého dodavatele, a pro účely DPH není významné ani to, že případně zachoval (nezměnil) cenu této služby. Není zde tedy věcný rozdíl proti „přeprodeji“ jiného druhu služby - např. stavebních prací od subdodavatele, externích právních a znaleckých služeb apod. Den uskutečnění tohoto zdanitelného plnění - poskytnutí, resp. „přeprodej“ či „přefakturace“ telekomunikačních služeb - stanoví § 21 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění p. p., který platí jak pro prvotního dodavatele (telefonního operátora), tak i pro všechny následující plátce, kteří tuto službu dále „přeprodávají“: „Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ... dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby, při přepravě a distribuci plynu nebo při přenosu a distribuci elektřiny,“.
Tazatel evidentně neodečítal skutečnou spotřebu telekomunikační služby zákazníka odečtem z měřícího zařízení - na rozdíl od prvotního poskytovatele této služby (operátora), proto se v jeho případě toto zdanitelné plnění považuje za uskutečněné až dnem (jiného způsobu) zjištění skutečné spotřeby jeho odběratele (nájemce). Je to nejdříve možný den 6. 4., kdy podle zadání obdržel vyúčtování této služby za březen od svého dodavatele telekomunikační služby (operátora). Případně může jít v praxi ještě o pozdější den, pokud této faktuře tazatel věnoval pozornost až později, případně musel provést rozpočítání celkové částky na jednotlivé nájemce podle určitého klíče apod. Dnem vystavení příslušného daňového dokladu pak logicky bude stejný nebo ještě pozdější den, kdy jej tazatel pro svého odběratele - osobu povinnou k dani vyhotoví, což by v souladu s § 28 odst. 4 ZDPH mělo být do 15 dnů ode dne vzniku povinnosti přiznat DPH na výstupu (tj. ode dne uskutečnění plnění).
Dodejme poznámku k možnosti tzv. přefakturace bez DPH. Právním základem je článek 79 Směrnice Rady č. 2006/112/ES o společném systému DPH, ve znění p. p. Podle tohoto ustanovení základ daně pro výpočet DPH nezahrnuje částky, které osoba povinná k dani obdržela od pořizovatele nebo od příjemce na úhradu výdajů zaplacených jejich jménem a na jejich účet, o kterých účtuje jako o průběžných položkách. Osoba povinná k dani musí prokázat skutečnou výši těchto výdajů a nesmí si odpočíst daň, která byla u těchto plnění uplatněna. Na což navazuje § 36 odst. 11 českého ZDPH, podle kterého se do základu daně nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Podmínkou je, že přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za jinou osobu a plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně. Metodická informace k tomuto ustanovení zveřejněná na webu Finanční správy ČR dodává, že této tzv. přefakturaci by mělo odpovídat i účtování přes zúčtovací vztahy a nikoli výsledkově (náklady a výnosy) - http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/zaklad-dane/informacek36-odst-11-677. Poznamenejme, že zde uváděná vstřícná metodika finanční správy jde poněkud nad rámec zákona i směrnice EU, když přehlíží podmínku jednání „jménem jiné osoby“. Cílem totiž bylo v tomto směru usnadnit pronajímatelům staveb a bytů administrativu spojenou s DPH.