Zaměstnancům jejich příjmy ze zaměstnání (ze závislé činnosti) zdaňují jejich zaměstnavatelé, kteří jako plátci této daně daň srazí a odvedou správci daně. V naprosté většině případů jde o zálohovou daň (§ 38h zákona o daních z příjmů ), ve specifických případech jde o daň srážkovou, které se budu věnovat v následujícím textu.
Mzdy daněné srážkou
Ing.
Helena
Machová,
je daňovou poradkyní
Příjmy zaměstnanců daněné srážkovou daní
Podle § 6 odst. 4 ZDP platí, že příjmy zaúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (srážkovou daní), jde-li o příjmy ze závislé činnosti plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8.
Předmětné ustanovení v tomto znění je aktuální od roku 2014. Do té doby byl tento postup možný i např. u dohod o pracovní činnosti.
Příklady:
1.
Zaměstnanec má se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o provedení práce, nepodepsal prohlášení a měsíční příjem činí 10 000 Kč. Zaměstnavatel zdaní příjem srážkovou daní.
2.
Zaměstnanec má se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o provedení práce, nepodepsal prohlášení a příjem činí 15 000 Kč. Zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodli, že mzda bude vyplacena ve dvou měsíčních splátkách - v jednom měsíci 8 000 Kč a ve druhém měsíci 7 000 Kč. Zaměstnavatel zdaní příjem srážkovou daní.
3.
Zaměstnanec má se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o pracovní činnosti, nepodepsal prohlášení a měsíční příjem činí 5 000 Kč. Zaměstnavatel zdaní příjem zálohovou daní.
4.
Zaměstnanec má se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o provedení práce, podepsal prohlášení a měsíční příjem činí 8 000 Kč. Zaměstnavatel zdaní příjem zálohovou daní.
5.
Zaměstnanec má se dvěma zaměstnavateli uzavřenu dohodu o provedení práce, u žádného z nich nepodepsal prohlášení a měsíční příjem od jednoho zaměstnavatele činí 9 000 Kč a od druhého 10 000 Kč.
Oba zaměstnavatelé zdaní příjem srážkovou daní.
Je srážková daň definitivní?
Obecně lze odpovědět, že ano. Srážková daň je definitivní, poplatník ji (ani příjem, ze kterého byla sražena) již nemusí uvádět v daňovém přiznání a dále ji žádným způsobem zohledňovat. V naprosté většině případu tento postup platí beze změny. Avšak právě u výše uvedených příjmů ze závislé činnosti se může zaměstnanec rozhodnout: buď bude považovat zdanění příjmů srážkovou daní za konečné, nebo se rozhodne sraženou daň zohlednit při stanovení celkové roční daňové povinnosti. Tuto druhou variantu zvolí v případě, je-li to pro něj daňově výhodnější, tedy pokud např. nedošlo k zohlednění některé položky snižující základ daně nebo slevy na dani.
Poplatník může postupovat jedním ze dvou způsobů - buď si podá daňové přiznání, ve kterém uvede veškeré příjmy, sraženou daň, položky snižující základ daně a slevy a vyčíslí ev. přeplatek na dani, nebo (jsou-li splněny všechny zákonné podmínky) podepíše u zaměstnavatele dodatečně nejpozději do 15. února následujícího roku prohlášení k dani a roční zúčtování mu provede zaměstnavatel.
Příklad:
Poplatník, starobní důchodce, měl v průběhu roku pouze příjmy na základě dohody o provedení práce od jednoho zaměstnavatele, u kterého nepodepsal prohlášení. Příjmy v žádném měsíci nepřevýšily částku 10 000 Kč a tak je zaměstnavatel zdanil srážkovou daní.
Zaměstnanec do 15. února následujícího roku podepsal prohlášení a požádal o provedení ročního zúčtování. Zaměstnavatel roční zúčtování provedl a s ohledem na zohlednění slevy na poplatníka vyčíslil přeplatek na dani, který následně zaměstnanci vrátil.
Odměny členů orgánů
Podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP se za příjmy ze závislé činnosti považují i odměny člena orgánu právnické osoby. Tyto odměny jsou v zásadě zdaňovány „standardně“, tedy zálohovou daní. To však neplatí v případě, kdy „zaměstnanec“ (člen orgánu právnické osoby) je daňový nerezident. Pak je jeho příjem zdaněn srážkou.
Podle § 6 odst. 14 ZDP totiž platí, že jedná-li se o příjem ze závislé činnosti plynoucí nerezidentovi za zdrojů na území České republiky (§ 22), z něhož se daň vybírá srážkovou sazbou podle § 36, postupuje se podle odst. 12 (základem daně jsou příjmy zvýšené o částku odpovídající sociálnímu a zdravotnímu pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel).
V § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP je uvedeno, že za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u nerezidentů považují odměny členů orgánů právnických osob bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou.
Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP jsou tyto příjmy zdaněny srážkovou daní.
I tito poplatníci mohou sraženou daň zohlednit ve svém daňovém přiznání (§ 36 odst. 8 ZDP).
Srážková daň
Srážku daně je plátce povinen provést (až na některé výjimky) při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Plátce daně musí sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést.
Příklad:
Zaměstnavatel vyplatil svému zaměstnanci odměnu plynoucí z dohody o provedení práce 10. dubna 2017. Příjem podléhá srážkové dani.
Zaměstnavatel musí daň srazit 10. dubna 2017 a správci daně ji musí odvést nejpozději do konce května 2017.
Daňová povinnost poplatníka se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě případů, kdy poplatník s příjmy plynoucími na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně s nepodepsaným prohlášením:
a)
podepíše za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani,
b)
zahrne tyto příjmy (§ 6 odst. 4 ZDP) do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu tyto příjmy plynou (§ 38d odst. 4 ZDP a viz též výše).
Pokud plátce (zaměstnavatel) neprovede srážku daně vůbec, popř. ji provede v nesprávné výši nebo ji včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. Jinými slovy: za správnost výše a odvedení srážkové daně odpovídá výhradně zaměstnavatel (plátce).
Poplatníkovi, kterému zaměstnavatel srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí zaměstnavatel rozdíl, pokud neuplynuly tři roky od konce lhůty, ve které byl zaměstnavatel povinen podat vyúčtování daně vybírané srážkou. Když byla zaměstnanci sražena naopak daň nižší, může ji zaměstnavatel srazit dodatečně, pokud neuplynuly dva roky od konce lhůty pro podání vyúčtování.
Plátce daně je povinen podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Podle § 137 daňového řádu se hlášení podává do 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení. Vyúčtování se podává do tří měsíců po uplynutí kalendářního roku.
Novela zákona o daních z příjmů
Závěrem bych chtěla připomenout, že v době redakční uzávěrky prezident podepsal novelu zákona o daních z příjmů, která byla projednávána Parlamentem ČR jako sněmovní tisk č. 873. Tato novela mj. mění znění § 6 odst. 4 takto:
Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38 odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1
a)
plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše od téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
b)
v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.
V původním návrhu zákona byla účinnost stanovena dnem 1. ledna 2017. Vzhledem k tomu, že schvalovací proces trval déle, než byl původní předpoklad, s výkladem novely a s její účinností vás seznámíme, jakmile vyjde ve Sbírce zákonů.