V následujícím příspěvku stručně připomenu postup při zdanění odměn členů výboru společenství vlastníků jednotek včetně související právní úpravy. Nejdříve uveďme, že v souladu s § 1205 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) je výbor statutárním orgánem společenství, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Jinak je ale úprava výboru jako statutárního orgánu společenství velmi stručná a konkrétní úpravu nechává na stanovách jednotlivých SVJ. Dále se potom použijí obecná ustanovení občanského zákoníku o orgánech právnické osoby (§ 151 až § 160) a jednání za právnickou osobu (§ 161 až § 167).
Zdaňování odměn členů výboru SVJ
Ing.
Zdeněk
Morávek
je daňovým poradcem
Z výše uvedeného tak vyplývá, že členové výboru jsou členy statutárního orgánu společenství a odměny za výkon této funkce tak představují příjmy ze závislé činnosti v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, jde o odměny člena orgánu právnické osoby.
Znamená to tedy, že odměny členům výboru budou zdaněny jako příjmy zaměstnanců, resp. ZDP považuje členy výboru za zaměstnance a SVJ za zaměstnavatele - viz § 6 odst. 2 ZDP.
Jak dále vyplývá z § 6 odst. 12 ZDP, základem daně je u příjmů ze závislé činnosti příjem zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. Prakticky to znamená, že je nutné posoudit, zda odměny členům výboru SVJ podléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění, a pokud ano, tak je třeba příjem navýšit na základ daně o částku odpovídající pojistnému na sociální pojištění ve výši 25 % a na zdravotní pojištění ve výši 9 %.
Pokud začneme z pohledu jednoduššího zdravotního pojištění, potom platí, že členové výboru SVJ se za zaměstnance považují a bez ohledu na výši odměny za tuto činnost se bude zdravotní pojištění odvádět. Vyplývá to z úpravy § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ze kterého plyne, že za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle ZDP, s určitými stanovenými výjimkami, mezi které ale členové výboru SVJ (a obecně členové orgánů právnických osob) nepatří.
Poněkud složitější je situace z pohledu sociálního pojištění. Členové kolektivních orgánů právnické osoby, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle ZDP a nejsou od této daně osvobozeny, se považují za zaměstnance ve smyslu sociálního pojištění i nemocenského pojištění.
Tato skutečnost vyplývá z § 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou účasti zaměstnanců na pojištění je ale v souladu s § 6 tohoto zákona výše sjednaného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu, tj. 2 500 Kč, a výkon práce na území ČR nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie. Podmínkou účasti zaměstnance na sociálním (důchodovém) pojištění je jeho účast na nemocenském pojištění, což znamená, mimo jiné, výše sjednaného příjmu alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc.
Pokud bychom to tedy měli shrnout, z odměny členů výboru do částky 2 500 Kč se nebude odvádět nemocenské a důchodové pojištění, bude ale odváděno zdravotní pojištění a bude odváděna zálohová daň z příjmů ze závislé činnosti. Z odměny nad částku 2 500 Kč měsíčně bude odváděno nejen zdravotní, ale také nemocenské a důchodové pojištění. Základem daně pro odvod zálohové daně bude superhrubá mzda, tedy odměna navýšená o sociální a zdravotní pojištění odváděné SVJ.
Příklad:
Předsedovi výboru SVJ náleží měsíční odměna ve výši 3 000 Kč a členům výboru měsíční odměna ve výši 2 000 Kč.
V případě předsedy bude z jeho odměny odváděno sociální i zdravotní pojištění, základem daně tak bude odměna navýšená o 25 % sociálního a 9 % zdravotního pojištění, tedy 3 000 + 750 + 270 Z 4 020 Kč, po zaokrouhlení na stovky nahoru 4 100 Kč.
V případě členů výboru bude z jejich odměny odváděno pouze zdravotní pojištění, protože nebylo dosaženo rozhodného příjmu ve výši alespoň 2 500 Kč. Základ daně tak bude činit 2 000 Kč + zdravotní pojištění 180 Kč, tedy 2 200 Kč po zaokrouhlení na celá sta nahoru.
Způsob zdanění obecně u zaměstnance závisí na skutečnosti, zda bylo nebo nebylo podepsáno prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Pokud podepsáno bylo, postupuje se tak, že od vypočtené zálohy na daň se odečtou příslušné slevy na dani a daňové zvýhodnění. Pokud podepsáno nebylo, rozhodující je výše a druh vyplaceného příjmu. Pokud jde o částku do 10 000 Kč, plynoucí na základě dohody o provedení práce, bude sražena daň zvláštní sazbou daně ve výši 15 % (srážková daň). Pokud bude tato částka překročena, bude vypočtena záloha na daň, ovšem bez uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění. Je ale nutné zdůraznit, že takto lze postupovat pouze u příjmů z dohody o provedení práce, u ostatních příjmů ze závislé činnosti nikoliv. Znamená to tedy, že u členů výboru SVJ takto postupovat nelze a těmto poplatníkům bude vždy sražena záloha na daň, nikoliv srážková daň.
Současně ale doplňme, že v současné době je u podpisu prezidenta republiky zákon obsahující novely daňových zákonů - jde o tzv. daňový balíček, projednávaný jako poslanecký tisk č. 873. Pokud budou změny nakonec přijaty, což je velmi pravděpodobné, nastanou v této oblasti úpravy zásadní změny. Kromě příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, se bude tento postup uplatňovat také v případě příjmů, které v úhrnné výši nepřesahují u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč. Důvodem je zejména eliminace případů, kdy je při existenci často zanedbatelných příjmů nutné podávat daňové přiznání.
Jako limitní částka byla zvolena částka, která je v souladu s úpravou veřejného pojistného, tedy částka, do jejíž výše se zpravidla neplatí sociální pojištění a v některých případech ani pojištění zdravotní. V praxi půjde zejména o odměnu za výkon funkce, odměnu plynoucí z dohody o pracovní činnosti, zaměstnání malého rozsahu, svědečné u zaměstnance atd. Tyto příjmy budou, po zvýšení o případné pojistné, pokud mu budou podléhat, zdaňovány srážkovou daní ve výši 15 %. Tím bude dosaženo, že poplatník nebude povinen v případě těchto malých příjmů podávat daňové přiznání. Poplatníkovi však zůstane zachována možnost postupu podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP (tj. započtení sražené daně z výše uvedených příjmů na celoroční daň v daňovém přiznání).
Po přijetí těchto změn by tak i u těchto příjmů byla možnost uplatnit srážkovou daň, a to v případě, že výše příjmů nebude přesahovat částku 2 500 Kč za kalendářní měsíc.
Příklad:
Pokud budeme pokračovat ve výše uvedeném příkladu a budeme předpokládat, že předseda podepsal prohlášení k dani a členové výboru nikoliv, z pohledu zdanění bude ve všech případech platit, že bude sražena záloha na daň, nikoliv srážková daň, bez ohledu na skutečnost, zda bylo nebo nebylo podepsáno prohlášení k dani a bez ohledu na výši odměny.
V praxi lze předpokládat, že příjmy odměn členů výboru SVJ budou spíše příjmy příležitostné či vedlejší, proto lze předpokládat, že převážná většina příjmů bude zdaněna jako příjmy bez podepsaného prohlášení k dani. Výjimkou mohou být zejména důchodci nebo studenti, kteří nemají jiné zdanitelné příjmy, a bude se tak jednat o jejich „hlavní“ příjem. Podepsané prohlášení k dani potom povede k tomu, že bude možné uplatnit slevy na dani, případně daňové zvýhodnění, a záloha na daň tak bude při této výši příjmů nulová.
Příklad:
Předpokládejme, že výše uvedený předseda je starobní důchodce s podepsaným prohlášením k dani. Základem daně je tedy částka 4 100 Kč, sazba daně z příjmů fyzických osob 15 %, záloha na daň tak bude 615 Kč. Protože jde o poplatníka, který má podepsané prohlášení k dani, může uplatnit základní slevu na dani a záloha tak bude po snížení o tuto slevu (2 070 Kč měsíčně) nulová.
V případě členů s odměnou 2 000 Kč, kteří nemají podepsané prohlášení k dani, bude sražena záloha na daň ve výši 330 Kč, tedy 15 % ze základu daně 2 200 Kč. Žádné slevy na dani uplatnit v tomto případě nelze.
Na závěr je vhodné doplnit, že skutečnost, že z odměny členů výboru společenství bude vždy sražena záloha na daň, v řadě případů povede k povinnosti podat daňové přiznání, a to zejména u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení k dani ve svém „hlavním“ zaměstnání. Z ustanovení § 38g odst. 2 ZDP vyplývá, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho, nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců.
Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 6 000 Kč. Pokud jsou tedy poplatníkovi sraženy alespoň dvě zálohy na daň současně od dvou zaměstnavatelů, třeba i v jednom měsíci zdaňovacího období, má takový poplatník povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, protože podmínky pro vyjmutí z povinnosti podat daňové přiznání nejsou splněny.
Příklad:
Zaměstnanec má uzavřenu u svého zaměstnavatele pracovní smlouvu a podepsané prohlášení k dani. Současně je členem výboru SVJ, kde za tuto svou činnost pobírá odměnu 1 000 Kč měsíčně. Podepsané prohlášení k dani mít u SVJ nemůže, má jej podepsané ve svém hlavním zaměstnání. Nicméně i tak je z této odměny člena výboru srážená zálohová daň.
Na základě úpravy § 38g odst. 2 ZDP vyplývá, že tento poplatník je povinen podat daňové přiznání, protože má příjmy ze závislé činnosti současně od dvou plátců a oba tyto příjmy jsou zdaněny zálohovou daní.
Ovšem pokud budeme předpokládat konečné přijetí daňového balíčku, tato situace by se měla změnit a daňové přiznání by se již v těchto situacích podávat nemělo.
Cílem příspěvku byla rekapitulace úpravy zdanění odměn členů výboru SVJ a vysvětlení dané problematiky na názorných příkladech. Na závěr je možné konstatovat, že obdobný postup by se vztahoval na zdanění členů i dalších orgánů společenství vlastníků jednotek, jako například členů kontrolních komisí, revizorů atd.