Akcie je listinný nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle zákona o obchodních korporacích a stanov dotyčné akciové společnosti na jejím řízení, zisku a na likvidačním zůstatku při zrušení s likvidací. Na toto vcelku známé právní vymezení ovšem v praxi navazuje řada souvisejících účetních a daňových otázek, s jejichž řešením by měl pomoci tento stručný příspěvek.
Akcie v účetnictví a daních z příjmů
Ing.
Martin
Děrgel,
je daňovým poradcem
Účetní zatřídění akcií
Pokud jsou akcie nabyty se záměrem držby po dobu delší než 1 rok, jde o dlouhodobý finanční majetek - účtová skupina 06, který se v souladu s § 8 odst. 1, přílohami č. 1 a č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., provádějící zákon o účetnictví pro podnikatele, ve znění p. p. („VÚ“), zaúčtuje do aktiv jako účetní položka:
-
B. III.1. Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba, obvykle účet 061. Pojmy definuje § 74 až § 80 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („ZOK“), zpravidla jde o podíly nad 40 %.
-
B. III.3. Podíly - podstatný vliv, opět z historicky daných příčin jde obvykle o účet 062. Podle § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění p. p. („ZÚ“), jde o takový významný vliv na řízení nebo provozování účetní jednotky, jenž není rozhodující ani společný; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.
-
B. III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly, v praxi se zpravidla jedná o účet 063.
Není-li splněna podmínka dlouhodobosti, jde účetně o krátkodobý finanční majetek - účtová skupina 25, kde se podle § 12 a příloh č. 1 a č. 4 VÚ rozlišují pouze dva druhy aktiv, a to konkrétně účetní položka:
-
C. III.1. Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba, v praxi bývá například využit účet 254.
-
C. III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek, v rámci níž se ještě podrobněji rozlišují účty: 251-Majetkové cenné papíry a podíly k obchodování, 257-Ostatní cenné papíry a podíly.
Účetní ocenění akcií
Vedle otázky „Kam s akciemi (na jaké účty)?“ je důležitá také otázka „Kolik?“, čili o jaké částce účtovat:
-
Akcie se podle § 25 odst. 1 písm. f) ZÚ oceňují pořizovací cenou, tedy cenou, za kterou byly pořízeny a náklady s jejich pořízením související. Sdílnější je § 48 VÚ, podle něhož do tohoto ocenění patří např. také poplatky makléřům, poradcům, burzám, a naopak se nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení a náklady spojené s držbou akcií. Další podrobnosti přidává Český účetní standard pro podnikatele č. 014 Dlouhodobý finanční majetek („ČÚS č. 014“), a to že ocenění akcií pořizovací cenou je míněno včetně případného ážia.
-
Jsou-li akcie nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do a.s., bude u vkladatele v souladu s ČÚS č. 014 bodem 3.2. základem jejich ocenění účetní zůstatková cena předmětu nepeněžitého vkladu.
-
Pokud je účetní hodnota vkladu s ohledem na závazky záporná (např. u vkladu závodu), budou akcie v rozvaze oceněny nulou, rozdíl se zúčtuje do výnosů a akcie se zachytí na podrozvahových účtech.
-
Je-li vkladatel plátcem DPH a při pořízení věci uplatnil odpočet daně, je nepeněžitý vklad zdanitelným plněním podléhajícím DPH, která zvýší ocenění akcií, výjimkou je vklad (části) obchodního závodu.
Příklad: Účtování o pořízení akcií
Účetní jednotka se rozhodla pořídit akcie dvou akciových společností:
1.
přes makléře akcie společnosti ABC, které jsou obchodovány na burze, za účelem dalšího prodeje,
2.
za nepeněžitý vklad výrobního zařízení akcie společnosti XYZ, jako svou dlouhodobou investici.
I-------I-------------------------------------------I----------I------I-----I I Akcie I Popis účetní operace I Kč I MD I D I I-------I-------------------------------------------I----------I------I-----I I 1 I Konzultace výhodnosti koupě akcií ABC, I I I I I I a.s. , s ekonomickým poradcem I 10 000 I 259 I 211 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I Záloha obchodníkovi s cennými papíry I I I I I I (makléři) na koupi akcií ABC, a.s. I 500 000 I 378 I 221 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I Zrealizování koupě požadovaného počtu I I I I I I akcií ABC makléřem I 450 000 I 259 I 325 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I Burzovní poplatky za transakci (hrazeno I I I I I I makléřem ze zálohy) I 5 000 I 259 I 325 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I Provize obchodníkovi s cennými papíry 2 % I I I I I I z hodnoty obchodu I 9 000 I 259 I 325 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I Započtení zálohy poskytnuté obchodníkovi I I I I I I s cennými papíry I 464 000 I 325 I 378 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I Zaúčtování nabytých akcií ABC mezi I I I I I I „krátkodobé“ akcie k obchodování I 474 000 I 251 I 259 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I Vrácení přeplatku na záloze makléřem na I I I I I I účet dotyčné účetní jednotky I 36 000 I 221 I 378 I I-------I-------------------------------------------I----------I------I-----I I 2 I Právní a daňová konzultace související I I I I I I s pořízením účasti 25 % na XYZ, a.s. I 8 000 I 043 I 211 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I Splacení vkladu ve formě výrobního I I I I I I zařízení (účetní zůstatková cena) I 250 000 I 378 I 082 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I Vyřazení vloženého výrobního zařízení I I I I I I z účetnictví (v pořizovací ceně) I 400 000 I 082 I 022 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I 21 % DPH na výstupu z aktuální tržní I I I I I I ceny vloženého zařízení (200 000 Kč) I 42 000 I 043 I 343 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I Zápis zvýšení základního kapitálu XYZ, I I I I I I a.s. , do obchodního rejstříku I 250 000 I 043 I 367 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I Zúčtování převodu akcií XYZ do I I I I I I dlouhodobého finančního majetku I 300 000 I 062 I 043 I I I-------------------------------------------I----------I------I-----I I I Zúčtování pohledávky a závazku vůči XYZ, I I I I I I a.s. , z titulu vkladu I 250 000 I 367 I 378 I I-------I-------------------------------------------I----------I------I-----I
Účetní přecenění akcií
Akcie patří obecně do kategorie majetku, který se oceňuje tzv. reálnou hodnotou, kterou je obvykle tržní hodnota vyhlášená na regulovaném trhu (na burze) k rozvahovému dni podle § 27 odst. 1 písm. a) ZÚ. Předpokladem je, že tržní hodnotu lze zjistit s dostatečnou jistotou, není-li to objektivně možné, považuje se za reálnou hodnotu (historické) účetní ocenění akcií s ohledem na jejich nabytí, tj. zejména pořizovací cena.
Existují ovšem skupiny akcií, které se reálnou hodnotou nepřeceňují nikdy:
-
představující účast v ovládané osobě,
-
představující účast v osobě pod podstatným vlivem,
-
emitované samotnou účetní jednotkou (tj. vlastní akcie).
Podle § 51 VÚ se oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty akcií účtují následovně:
-
výsledkově jako finanční náklad/výnos u akcií určených k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu nejvýše dvanácti měsíců, není rozhodující, kde se s nimi obchoduje:
-
SÚ 564 - Náklady z přecenění majetkových CP, resp. SÚ 664-Výnosy z přecenění majetkových CP,
-
rozvahově prostřednictvím SÚ 414-Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků u ostatních cenných papírů („CP“) oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné), např. akcie při menšinovém podílu do 20 %.
Zmíněné podíly vyloučené z oceňování reálnou hodnotou - představující účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem - může účetní jednotka účetně ocenit, respektive přecenit, tzv. ekvivalencí neboli protihodnotou. Jde o oddělené sledování rozdílu pořizovací ceny akcií a odpovídající aktuální poměrné části vlastního kapitálu dotčené obchodní
korporace
, který je (dočasně) zachycený na rozvahovém účtu 414.Ocenění reálnou hodnotu ani ekvivalencí neuplatňují účetní jednotky vedoucí účetnictví tzv. ve zjednodušeném rozsahu dle § 13a ZÚ - hlavně fyzické osoby a „neziskovky“. A ohledně majetku nabytého po 1. 1. 2016 ani mikro účetní jednotky (nepřekračují alespoň dvě z hraničních hodnot: aktiva 9 mil. Kč, obrat 18 mil. Kč a 10 zaměstnanců), s výjimkou obchodníků s CP, platebních institucí, investičních společností a fondů.
Příklad: Ocenění podílů ekvivalencí
Mateřská společnost (Matka) oceňuje ekvivalencí podíly v akciových dceřiných společnostech (Dcery):
-
25 % podíl na firmě A, který pořídila za 1 milion Kč (MD 062.1),
-
50 % podíl na firmě B, který pořídila za 2 miliony Kč (MD 061.2).
Mateřská společnost má k dispozici aktuální rozvahy obou „Dcer“ k datu své účetní závěrky, na jejichž podkladě vyčíslí hodnotu podílů protihodnotou ve vztahu k vlastnímu kapitálu (VK); údaje uvedeny v tisících Kč.
I-------I--------I-------I---------I---------I--------I---------I-------I---------I-------I---------I I Dcera I Aktiva I 41x I 42x I Zisk/ I Jiná I VK I Účast I Ocenění I Staré I Změna I I I I I I ztráta I pasiva I I I nové I I I I-------I--------I-------I---------I---------I--------I---------I-------I---------I-------I---------I I A I 10 000 I 2 000 I + 2 000 I + 2 000 I 4 000 I + 6 000 I 25 % I 1 500 I 1 000 I + 500 I I-------I--------I-------I---------I---------I--------I---------I-------I---------I-------I---------I I B I 20 000 I 2 000 I + 2 000 I - 2 000 I 18 000 I + 2 000 I 50 % I 1 000 I 2 000 I - 1 000 I I-------I--------I-------I---------I---------I--------I---------I-------I---------I-------I---------I
O změně ocenění akcií bude „Matka“ k rozvahovému dni účtovat na samostatných analytických účtech:
-
v případě akcií A se přecenění (zvýšení ocenění) zaúčtuje: 500 000 Kč, MD 062.1/D 414,
-
v případě akcií B se přecenění (snížení ocenění) zaúčtuje: 1 000 000 Kč, MD 414/D 062.2.
Při prodeji akcií (podílu) se ocenění ekvivalencí zruší, tudíž účetní náklad bude roven pořizovací ceně.
Účtování prodeje akcií
Nejčastějším důvodem úbytku akcií je prodej, jehož účtování sestává ze dvou až tří účetních zápisů:
-
Zrušení rozvahového reálného přecenění, příp. vždy rozvahového ocenění ekvivalencí (protihodnotou):
-
zrušení zvýšení ocenění reálnou hodnotou nebo ekvivalencí MD 414/D 06x. AÚ, 25x. AÚ,
-
zrušení snížení ocenění reálnou hodnotou nebo ekvivalencí MD 06x. AÚ, 25x. AÚ/D 414.
-
Úbytek akcií v pořizovací ceně (příp. v ocenění průměrnou pořizovací cenou nebo nejstarší pořizovací cenou při volbě metody FIFO, viz dále), resp. v reálné hodnotě, je-li akcie takto výsledkově oceňována:
-
vyřazení akcií v pořizovací ceně nebo v reálné hodnotě MD 561/D 06x, 25x,
-
tržba z prodeje akcií představuje finanční výnos a rovněž přírůstek peněz nebo pohledávku za kupujícím:
-
tržba z prodeje akcií ve sjednané převodní ceně MD 211, 221, 315, 378/D 661.
Při vyřazování zastupitelných CP jako jsou akcie často narazíme na problém, kdy si nebudeme jisti, v jakém ocenění máme úbytek účtovat. Pokud totiž účetní jednotka v minulosti nabyla vícero akcií stejného druhu za rozdílné pořizovací ceny, vyvstává otázka, jak má postupovat při jejich opět postupném úbytku prodejem.
Účetní předpisy umožňují (§ 25 odst. 4 ZÚ) dvojí postup, mezi nimiž si může účetní jednotka zvoLIT:
-
váženým aritmetickým průměrem,
-
metodou, kdy se první cena pro ocenění přírůstku použije jako první cena pro ocenění úbytku (tzv. metoda FIFO = First In First Out, neboli volně v překladu: první dovnitř - první ven).
V obou případech se nakonec celkově zahrne do nákladů stejný úhrn pořizovacích cen prodaných akcií.
Daňové režimy příjmů z prodeje akcií
Nyní se přesuneme do sféry zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. (dále jen „ZDP“). Akcie jsou nejčastěji obchodovaným cenným papírem, což ale není omezeno pouze na podnikatelské subjekty, ale často představují i soukromou investici, případně jen spekulaci fyzických osob.
Vlastnictví akcií zpravidla končí jejich úplatným převodem (prodejem) jinému stávajícímu či novému akcionáři, s čímž je spojen příjem, resp. výnos, a dostává se tak logicky na pořad dne otázka, jak s ním správně naložit z pohledu daní z příjmů.
Daňový režim příjmu z prodeje akcií může být v zásadě dvojí:
-
Osvobození od daně z příjmů právnických osob
Podle § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 2 ZDP jsou od daně z příjmů právnických osob osvobozeny příjmy:
-
z převodu podílu (pochopitelně včetně akcií)
-
mateřské společnosti (pojem definuje § 19 odst. 3 a 4 ZDP, přičemž je stěžejní nejméně 10 % podíl na základním kapitálu nepřetržitě alespoň 12 měsíců, což lze splnit dodatečně),
-
v dceřiné společnosti,
-
plynoucí
-
poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 ZDP (tj. daňovému rezidentovi ČR), nebo
-
společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než ČR.
Osvobození příjmů z převodu podílu (akcií) ovšem nelze uplatnit v těchto případech:
-
dceřiná společnost, která je daňovým rezidentem ČR, je v likvidaci, nebo
-
podíl (akcie) byl nabyt v rámci koupě obchodního závodu (nebo jeho části), anebo
-
příjemce příjmu není jeho skutečný vlastník (zprostředkovatel, zástupce, zmocněnec).
Příklad: Podmínky osvobození od DPPO
Matka, s. r. o., založila na jaře 2015 Dceru, a.s. V létě 2016 prodala celý podíl v Dceři, a.s., firmě Spekulanti, s. r. o., načež tento nový akcionář prodal celý 100 % podíl v Dceři, a.s., ještě v roce 2016.
Pro Matku, s. r. o., bude příjem z prodeje akcií představujících 100 % podíl v Dceři, a.s., osvobozen od daně z příjmů, neboť jsou splněny definiční podmínky vztahu „mateřská
versus
dceřiná společnost“.Proti tomu Spekulanti, s. r. o., nebudou mít příjem z prodeje tohoto balíku akcií osvobozen od daně, protože nenaplní základní definiční podmínku „mateřské společnosti“. A to držbu podílu nejméně po dobu 12 měsíců, což nebudou moci splnit ani dodatečně, protože prodali celý balík 100 % předmětných akcií Dcery, a.s.
Podívejme se na alternativu, že by firma Spekulanti, s. r. o., v roce 2016 neprodala celý balík akcií Dcery, a.s., ale pouze 90 % všech jejich akcií, a zbývajících 10 % až na podzim 2017. V tom případě Spekulanti, s. r. o., naplní dodatečně definiční podmínky vztahu „mateřská
versus
dceřiná společnost“ - minimálně 12 měsíční držby alespoň 10 % podílu na základním kapitálu. Díky tomu se na ně vztahuje osvobození příjmů z prodeje akcií Dcery, a.s. A to nejen u posledních 10 % akcií prodaných až po 12 měsících držby, ale také ohledně prvního prodeje 90 % akcií ještě v roce 2016. Dodatečným splněním časové podmínky se totiž vztah „mateřská versus
dceřiná společnost“ považuje za splněný již od počátku, takže osvobození se týká prodeje všech akcií Dcery, a.s.Osvobození od daně z příjmů fyzických osob
Také u fyzických osob, které logicky nemohou být „mateřskou společností“, najdeme osvobození příjmů z prodeje akcií. Tyto možnosti se ale týkají pouze tzv. soukromých investic, tedy akcií, které nejsou ani nebyly zahrnuty v obchodním majetku poplatníka. To podle § 4 odst. 4 ZDP znamená, že o nich neúčtoval ani je neuváděl v daňové evidenci pro účely své samostatné (podnikatelské) činnosti. Obvykle ani není důvod zahrnovat akcie do obchodního majetku, takže podmínka „soukromé investice“ bývá v praxi naplněna.
Komplikací je, že podmínky se změnily jak od roku 2014, tak od roku 2015, přičemž pro akcie nabyté do konce roku 2013 platí nadále dřívější podmínky osvobození od daně - ZDP (2013); citace jsou zestručněny.
Do konce roku 2013 platily tyto „staré“ podmínky osvobození příjmů z prodeje akcií od DPFO:
-
§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP (2013): příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem 6 měsíců;
-
osvobození se vztahuje pouze na osoby, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem 5 %.
-
§ 4 odst. 1 písm. r) ZDP (2013): příjmy z prodeje cenných papírů neuvedených pod písm. w),
-
přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let.
V roce 2014 platily „novější“ podmínky pro osvobození příjmů z prodeje akcií od DPFO:
-
§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP (2014): příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem 3 roky; (poznámka: na výši podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech již vůbec nezáleželo);
-
§ 10 ZDP: příjmy z prodeje cenných papírů, pokud jejich úhrn nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 Kč.
Od roku 2015, a rovněž i nyní platí „nejnovější“ podmínky osvobození příjmů z prodeje akcií od DPFO:
-
§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP (2017):
-
příjmy z úplatného převodu cenných papírů, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč;
-
§ 4 odst. 1 písm. x) ZDP (2017): příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem 3 roky,
-
osvobozen ale není příjem plynoucí před danou dobou na základě smlouvy o budoucím prodeji. Pokud byly akcie v obchodním majetku, je příjem z jejich prodeje osvobozen po 3 letech od ukončení činnosti.
K těmto nejnovějším podmínkám osvobození od DPFO dodává upřesnění metodický pokyn GFŘ D-22: „Od zdaňovacího období 2015 jsou z prodeje cenných papírů osvobozeny příjmy buď z důvodu uvedeného v § 4 odst. 1 písm. w) zákona, tj. že za dané zdaňovací období úhrn uvedených příjmů nepřesahuje stanovený limit 100 000 Kč a neposuzuje se okamžik nabytí cenných papírů nebo na základě časového testu podle § 4 odst. 1 písm. x) zákona. Osvobození z důvodu výše přijmu a časového testu nelze kombinovat.“ Zjednodušeně řečeno, zdanitelný je příjem z prodeje soukromých akcií po méně než 3 letech od nabytí za více než 100 000 Kč za rok.
{n1}}Zdanitelný prodej akcií v DPPO
Pokud poplatník DPPO nesplňuje podmínky pro osvobození příjmů z prodeje akcií, nezbývá mu, než zahrnout tyto příjmy (výnosy) do svého obecného základu daně, jelikož se nepochybně jedná o příjem z nakládání s veškerým jeho majetkem ve smyslu obecného vymezení předmětu daně podle § 18 odst. 1 ZDP.
Těchto příjmů se netýká srážková daň (u poplatníků s daňovou rezidencí v ČR), takže jejich zdanění proběhne přímo u samotného poplatníka v rámci zmíněného obecného základu daně. Protože u zdanitelných příjmů samozřejmě lze uplatnit výdaje (náklady) na jejich dosažení, zajištění a udržení, vyvstává otázka, jaké konkrétní položky je možné proti těmto zdanitelným příjmům využít. Začít je třeba tím, že podle § 25 odst. 1 písm. c) ZDP je daňově neúčinná pořizovací cena cenného papíru - tedy i akcií - s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a zy) ZDP. Obdobně podle § 25 odst. 1 písm. m) ZDP není daňově účinné plnění ve prospěch vlastního kapitálu - vklady společníků do jejich obchodní
korporace
, a to se stejnými třemi výjimkami.-
účetní hodnota akcie, která se podle účetních předpisů oceňuje reálnou hodnotou:
-
zachycená v účetnictví poplatníka v souladu s účetními předpisy ke dni prodeje akcie,
-
případné ztráty z prodeje (prodej pod účetní hodnotu) tak zůstávají bez omezení daňově účinné;
-
nabývací cena akcie, která se podle účetních předpisů neoceňuje reálnou hodnotou,
-
a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie,
-
přičemž se hodnotí prodej každé jednotlivé akcie samostatně, i při prodeji jejich balíku, takže dílčí daňově neuznatelné ztráty (prodej pod nabývací cenu) nelze kompenzovat s dílčími ziskovými prodeji,
-
nabývací cena akcie závisí hlavně na způsobu nabytí, při koupi jde o pořizovací cenu, u peněžitého vkladu o splacenou částku, nejsložitější je její určení u nepeněžitých vkladů, viz § 24 odst. 7 ZDP;
-
nabývací cena cenného papíru při jeho prodeji poplatníkem DPPO, který je mikro účetní jednotkou (jak bylo výše řečeno, od roku 2016 neuplatňují reálnou hodnotu), s výjimkou uvedenou v předešlém bodě.
Zdanitelný prodej akcií v DPFO
Také u fyzických osob platí, že pokud nedosáhnou na osvobození od daně, musejí příjmy z prodeje akcií zdanit v rámci svého daňového přiznání, protože u daňových rezidentů nepřichází do úvahy srážková daň. V jejich případě je situace poněkud komplikována tím, že základ daně fyzických osob sestává obecně z pěti dílčích základů daně, přičemž tento druh příjmů může podle okolností spadat do dvou dílčích základů daně:
-
buď mezi příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, když jde o akcie v obchodním majetku,
-
daňové posouzení výdajů bude obdobné jako u právnických osob, ale jelikož fyzické osoby zpravidla nevedou účetnictví, a když už ano, tak jen ve zjednodušeném rozsahu, kdy se neúčtuje o reálné hodnotě, bude daňově účinná nabývací cena prodaných akcií vždy jen do výše příjmů z jejich jednotlivých prodejů - nelze kompenzovat ziskové a ztrátové obchody - plus výlohy s prodejem;
-
nebo mezi „ostatní příjmy“ podle § 10 ZDP - jde-li o jiný případ zdanitelného příjmu z prodeje akcií,
-
v tom případě lze daňově uplatnit výdaje opět na úrovni nabývací ceny prodaných akcií, ovšem v rámci celkového úhrnu jednotlivého druhu příjmu lze vzájemně kompenzovat ziskové a ztrátové prodeje, a dále je možné uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje. Daňově neúčinné jsou až výdaje převyšující úhrn příjmů z prodejů akcií (resp. všech cenných papírů) v rámci kalendářního roku.