K problematice závislé činnosti
Jana
Šmídová,
metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR
Způsob provádění oprav zálohové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
Při opravách zálohové daně plátce daně postupuje podle
§ 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o
daních z příjmů“). V této problematice bývá řada nejasností, proto jsme připravili stručný
přehled správných postupů a termínů.
Podle § 38i ZDP:
(1)
Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl
vyplacen měsíční daňový
bonus
nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynula
lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O vrácenou
částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně
nejbližší odvod záloh správci daně. metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ
ČR metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR(2)
Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl
vyplacen daňový
bonus
nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 2 roky
od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž
rozdíl vznikl. Plátce daně je povinen nejdříve vrátit tento rozdíl a poté může podat dodatečné
vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nejbližší
odvod záloh správci daně. Jinak má poplatník, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a
daňového zvýhodnění, možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl v daňovém přiznání. metodička daně z
příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR(3)
Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno, nebo kterému byl
vyplacen měsíční daňový
bonus
vyšší, než měl být, může plátce daně srazit vzniklý rozdíl ze mzdy,
pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací
období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně
nejbližší odvod záloh správci daně.(4)
Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu, která
vznikla zaviněním plátce daně, může srazit plátce daně ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky
od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž
rozdíl vznikl. U poplatníka, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění,
může plátce daně v této lhůtě srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním
daňovém bonusu, a to i v případě, že poplatník podal za toto zdaňovací období daňové
přiznání.
(5)
V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém
bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce
daně
a)
srazí po dohodě s
poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula
lhůta pro stanovení daně, a je povinen tuto částku uhradit,
nebo
b)
oznámí tuto
skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně
předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je
povinen tuto částku uhradit.
(6)
Plátce daně je povinen o podání oznámení podle odstavce 5 písm. b), které učinil u
svého správce daně, současně informovat poplatníka.
Z výše uvedeného je zřejmé, že opravy běžného zdaňovacího období - tj. opravy na zálohách,
měsíčních daňových bonusech a opravy ročního zúčtování za předcházející zdaňovací období, které bylo
provedeno v aktuálním zdaňovacím období (tzn. přeplatků na dani a doplatků na daňovém bonusu -
pozor, opravy z ročního zúčtování znamenají v převážné části, že může být i chybně sražena záloha v
předcházejícím zdaňovacím období či chybně poskytnut měsíční daňový
bonus
- tzn. kromě oprav
výsledku ročního zúčtování v rámci běžného zdaňovacího období by pak muselo být i opraveno
předcházející zdaňovací období - formou dodatečného vyúčtování), plátce daně provádí do lhůty pro
podání vyúčtování za příslušné zdaňovací období. Lhůta pro podání je stanovena v
§ 38j zákona o daních z příjmů, kde je
uvedeno:-
Plátce daně je povinen podat správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé
činnosti do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku (1. března); pokud plátce daně podá toto
vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.
-
Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé
činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, má povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé
činnosti elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou a u něhož počet
těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob.
-
Lhůtu pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti nelze prodloužit a
povinnost podávat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, včetně příloh, má plátce daně v
případě, že mu v průběhu zdaňovacího období nevznikla povinnost odvádět úhrn sražených záloh správci
daně, a to z důvodu poskytnutí slev na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění.
Jakmile uplyne lhůta pro podání tohoto vyúčtování, tj. 1. března v případě papírového
podání, příp. 20. března v případě elektronického podání, pak plátce daně již opravuje ve dvouleté
lhůtě pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za příslušné zdaňovací období, v němž
rozdíl vznikl (rozdíl vnikl v roce 2016 - vyúčtování za rok 2016 má lhůtu pro podání 20. března 2017
- lze opravovat do 20. března 2019).
Pozor: V případech, kdy byl zjištěn nedoplatek na dani z viny poplatníka, má plátce daně
dvě možnosti, jak postupovat (viz výše uvedený odst. 5 písm. a) a b)] - tzn. po dohodě s poplatníkem
vybere od něj nedoplatek na dani, následně i vzniklý úrok z prodlení, nebo zvolit pro plátce daně
výhodnější variantu uvedenou pod odst. 5 písm. b) zákona o
daních z příjmů - tj. splnit oznamovací povinnost vůči správci daně (v této souvislosti již
plátce daně nic neopravuje).
Podle § 38g odst. 5 zákona o daních z
příjmů je daňové přiznání povinen přitom podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou
částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka
správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle
§ 38i odst. 5 písm. b) zákona o daních z
příjmů.
Pro tyto účely byl vydán následující tiskopis: „Oznámení plátce daně podle
§ 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů, o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na
daňovém bonusu“ (Tiskopis 25 5554 MFin 5554 - vzor. č. 2) - netýká se chybně sražených záloh či
chybného vyplacení daňového bonusu z viny poplatníka před lhůtou pro podání vyúčtování za příslušné
zdaňovací období, ve kterém chyba vznikla. Podmínkou je, že nedošlo k dodatečnému sražení (vrácení
dlužné částky na daňovém bonusu) na základě dohody s poplatníkem
(§ 38i odst. 5 písm. a) zákona o daních z
příjmů]. Oznamovací povinnost plní plátce daně podle své místní příslušnosti a zároveň má
povinnost o této skutečnosti informovat poplatníka (např. předáním kopie tohoto oznámení - viz § 38i
odst. 6).
Dlužná částka bude následně za splnění všech zákonných podmínek správcem daně vybrána
přímo od poplatníka prostřednictvím daňového přiznání. V tomto oznámení plátce daně zároveň správci
daně popíše vzniklou chybu a u dlužné částky na dani specifikuje, z jakého titulu vznikl nedoplatek
na dani - zda jde o slevu na dani, příp. nezdanitelnou část základu daně, případně upřesní chybu na
daňovém bonusu, která vznikla z nesprávně poskytnutého daňového zvýhodnění. K oznámení je nutné
přiložit v kopii doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu za příslušné zdaňovací období
(Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti; výpočet daně a daňového
zvýhodnění, pokud bylo prováděno roční zúčtování záloh; mzdový list; Potvrzení o zdanitelných
příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění s vyznačením výsledku
ročního zúčtování záloh, pokud bylo provedeno).
Potvrzení vydávaná plátcem daně ze závislé činnosti
Podle § 38j odst. 3 zákona o daních z
příjmů na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo
zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích
uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro
poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce
uschová.
Vystavené potvrzení (pod bodem a)] se použije jednak při přechodu z jednoho zaměstnání do
druhého, příp. přímo pro účely podání daňového přiznání v případech, kdy se vypořádává daňová
povinnost prostřednictvím správce daně, případně vystaví plátce daně potvrzení (pod bodem b)], na
základě kterého je možné zahrnutí příjmů, z nichž byla vybírána daň srážkou dle zvláštní sazby daně,
do základu daně v rámci daňového přiznání. Tuto možnost však mají pouze rezidenti ČR a rezidenti
členských států EU a EHP.
Jde o:
a)
Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a
daňovém zvýhodnění (Tiskopis 25 5460 MFin 5460 - za období 2016 vzor č. 24, pro období 2017 vzor č.
25),
b)
Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o
provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a o sražené dani vybírané srážkou podle
zvláštní sazby daně (tiskopis 25 5460/A MFin 5460/A - za období 2016 vzor č. 3, pro období 2017 vzor
č. 4).
Tiskopisy jsou dostupné na internetových stránkách Finanční správy www.financnisprava.cz,
v sekci daňové tiskopisy - databáze daňových tiskopisů. Je zde rovněž uveřejněna jejich anglická
verze a interaktivní formulář.
Plátce daně pak dále vydává pro účely prokázání nároku na daňové zvýhodnění podle
§ 35c zákona o daních z příjmů dva
tiskopisy:
1. Pro účely prokazování u plátce daně:
Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění
- tiskopis 25 5556 MFin 5556 vzor č. 1. Tento tiskopis slouží pouze pro prokazování nároku u plátců
daně pro případy, kdy oba poplatníci jsou zaměstnáni. Toto potvrzení má neomezenou platnost, nové se
vydává za předpokladu, že dochází ke změně v poskytnutí daňového zvýhodnění, tzn. není nutné
požadovat pro každé nové zdaňovací období nové potvrzení (poplatník je povinen změny hlásit). Tam,
kde není druhým zaměstnaným poplatníkem uplatňováno daňové zvýhodnění vůbec, stačí i tzv. zkrácené
potvrzení „že poplatník neuplatňuje“.
2. Pro účely prokazování v daňovém přiznání:
Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění
pro účely podání daňového přiznání - tiskopis 25 5558 MFin 5558 vzor č. 2. Tento tiskopis slouží pro
případy, kdy poplatník podává daňové přiznání, uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění v rámci daňového
přiznání a druhý z poplatníků žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti je zaměstnán -
potvrzení vystavuje zaměstnavatel druhého z poplatníků, a to bez ohledu na skutečnost, zda poplatník
u něj daňové zvýhodnění uplatňoval, či neuplatňoval. Za předpokladu, že daňové zvýhodnění u něj
neuplatňoval, je dostačující uvést identifikační údaje plátce daně a poplatníka a tiskopis
proškrtnou, popř. napsat „že neuplatňoval“.
Nejde tedy o duplicitu, jak se mnoho plátců a poplatníků domnívá, ale o tiskopis, který
byl vydán pouze pro účely daňového přiznání, a to poprvé pro zdaňovací období 2015 v souvislosti s
novou úpravou daňového zvýhodnění dle „jednotlivých výší“.