K problematice závislé činnosti

Vydáno: 12 minut čtení
K problematice závislé činnosti
Jana
Šmídová,
metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR
Způsob provádění oprav zálohové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
Při opravách zálohové daně plátce daně postupuje podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). V této problematice bývá řada nejasností, proto jsme připravili stručný přehled správných postupů a termínů.
Podle § 38i ZDP:
(1)
Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový
bonus
nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O vrácenou částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR
(2)
Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen daňový
bonus
nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. Plátce daně je povinen nejdříve vrátit tento rozdíl a poté může podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. Jinak má poplatník, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl v daňovém přiznání. metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR
(3)
Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový
bonus
vyšší, než měl být, může plátce daně srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.
(4)
Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu, která vznikla zaviněním plátce daně, může srazit plátce daně ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. U poplatníka, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může plátce daně v této lhůtě srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu, a to i v případě, že poplatník podal za toto zdaňovací období daňové přiznání.
(5)
V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daně
a)
srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen tuto částku uhradit, nebo
b)
oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen tuto částku uhradit.
(6)
Plátce daně je povinen o podání oznámení podle odstavce 5 písm. b), které učinil u svého správce daně, současně informovat poplatníka.
Z výše uvedeného je zřejmé, že opravy běžného zdaňovacího období - tj. opravy na zálohách, měsíčních daňových bonusech a opravy ročního zúčtování za předcházející zdaňovací období, které bylo provedeno v aktuálním zdaňovacím období (tzn. přeplatků na dani a doplatků na daňovém bonusu - pozor, opravy z ročního zúčtování znamenají v převážné části, že může být i chybně sražena záloha v předcházejícím zdaňovacím období či chybně poskytnut měsíční daňový
bonus
- tzn. kromě oprav výsledku ročního zúčtování v rámci běžného zdaňovacího období by pak muselo být i opraveno předcházející zdaňovací období - formou dodatečného vyúčtování), plátce daně provádí do lhůty pro podání vyúčtování za příslušné zdaňovací období. Lhůta pro podání je stanovena v § 38j zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno:
-
Plátce daně je povinen podat správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku (1. března); pokud plátce daně podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.
-
Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, má povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob.
-
Lhůtu pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti nelze prodloužit a povinnost podávat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, včetně příloh, má plátce daně v případě, že mu v průběhu zdaňovacího období nevznikla povinnost odvádět úhrn sražených záloh správci daně, a to z důvodu poskytnutí slev na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění.
Jakmile uplyne lhůta pro podání tohoto vyúčtování, tj. 1. března v případě papírového podání, příp. 20. března v případě elektronického podání, pak plátce daně již opravuje ve dvouleté lhůtě pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za příslušné zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl (rozdíl vnikl v roce 2016 - vyúčtování za rok 2016 má lhůtu pro podání 20. března 2017 - lze opravovat do 20. března 2019).
Pozor: V případech, kdy byl zjištěn nedoplatek na dani z viny poplatníka, má plátce daně dvě možnosti, jak postupovat (viz výše uvedený odst. 5 písm. a) a b)] - tzn. po dohodě s poplatníkem vybere od něj nedoplatek na dani, následně i vzniklý úrok z prodlení, nebo zvolit pro plátce daně výhodnější variantu uvedenou pod odst. 5 písm. b) zákona o daních z příjmů - tj. splnit oznamovací povinnost vůči správci daně (v této souvislosti již plátce daně nic neopravuje).
Podle § 38g odst. 5 zákona o daních z příjmů je daňové přiznání povinen přitom podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Pro tyto účely byl vydán následující tiskopis: „Oznámení plátce daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu“ (Tiskopis 25 5554 MFin 5554 - vzor. č. 2) - netýká se chybně sražených záloh či chybného vyplacení daňového bonusu z viny poplatníka před lhůtou pro podání vyúčtování za příslušné zdaňovací období, ve kterém chyba vznikla. Podmínkou je, že nedošlo k dodatečnému sražení (vrácení dlužné částky na daňovém bonusu) na základě dohody s poplatníkem (§ 38i odst. 5 písm. a) zákona o daních z příjmů]. Oznamovací povinnost plní plátce daně podle své místní příslušnosti a zároveň má povinnost o této skutečnosti informovat poplatníka (např. předáním kopie tohoto oznámení - viz § 38i odst. 6).
Dlužná částka bude následně za splnění všech zákonných podmínek správcem daně vybrána přímo od poplatníka prostřednictvím daňového přiznání. V tomto oznámení plátce daně zároveň správci daně popíše vzniklou chybu a u dlužné částky na dani specifikuje, z jakého titulu vznikl nedoplatek na dani - zda jde o slevu na dani, příp. nezdanitelnou část základu daně, případně upřesní chybu na daňovém bonusu, která vznikla z nesprávně poskytnutého daňového zvýhodnění. K oznámení je nutné přiložit v kopii doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu za příslušné zdaňovací období (Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti; výpočet daně a daňového zvýhodnění, pokud bylo prováděno roční zúčtování záloh; mzdový list; Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění s vyznačením výsledku ročního zúčtování záloh, pokud bylo provedeno).
Potvrzení vydávaná plátcem daně ze závislé činnosti
Podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.
Vystavené potvrzení (pod bodem a)] se použije jednak při přechodu z jednoho zaměstnání do druhého, příp. přímo pro účely podání daňového přiznání v případech, kdy se vypořádává daňová povinnost prostřednictvím správce daně, případně vystaví plátce daně potvrzení (pod bodem b)], na základě kterého je možné zahrnutí příjmů, z nichž byla vybírána daň srážkou dle zvláštní sazby daně, do základu daně v rámci daňového přiznání. Tuto možnost však mají pouze rezidenti ČR a rezidenti členských států EU a EHP.
Jde o:
a)
Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění (Tiskopis 25 5460 MFin 5460 - za období 2016 vzor č. 24, pro období 2017 vzor č. 25),
b)
Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (tiskopis 25 5460/A MFin 5460/A - za období 2016 vzor č. 3, pro období 2017 vzor č. 4).
Tiskopisy jsou dostupné na internetových stránkách Finanční správy www.financnisprava.cz, v sekci daňové tiskopisy - databáze daňových tiskopisů. Je zde rovněž uveřejněna jejich anglická verze a interaktivní formulář.
Plátce daně pak dále vydává pro účely prokázání nároku na daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů dva tiskopisy:
1. Pro účely prokazování u plátce daně:
Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění - tiskopis 25 5556 MFin 5556 vzor č. 1. Tento tiskopis slouží pouze pro prokazování nároku u plátců daně pro případy, kdy oba poplatníci jsou zaměstnáni. Toto potvrzení má neomezenou platnost, nové se vydává za předpokladu, že dochází ke změně v poskytnutí daňového zvýhodnění, tzn. není nutné požadovat pro každé nové zdaňovací období nové potvrzení (poplatník je povinen změny hlásit). Tam, kde není druhým zaměstnaným poplatníkem uplatňováno daňové zvýhodnění vůbec, stačí i tzv. zkrácené potvrzení „že poplatník neuplatňuje“.
2. Pro účely prokazování v daňovém přiznání:
Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pro účely podání daňového přiznání - tiskopis 25 5558 MFin 5558 vzor č. 2. Tento tiskopis slouží pro případy, kdy poplatník podává daňové přiznání, uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění v rámci daňového přiznání a druhý z poplatníků žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti je zaměstnán - potvrzení vystavuje zaměstnavatel druhého z poplatníků, a to bez ohledu na skutečnost, zda poplatník u něj daňové zvýhodnění uplatňoval, či neuplatňoval. Za předpokladu, že daňové zvýhodnění u něj neuplatňoval, je dostačující uvést identifikační údaje plátce daně a poplatníka a tiskopis proškrtnou, popř. napsat „že neuplatňoval“.
Nejde tedy o duplicitu, jak se mnoho plátců a poplatníků domnívá, ale o tiskopis, který byl vydán pouze pro účely daňového přiznání, a to poprvé pro zdaňovací období 2015 v souvislosti s novou úpravou daňového zvýhodnění dle „jednotlivých výší“.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů