Vliv právních zásad na úspěch v daňovém řízení, 2. část

Vydáno: 15 minut čtení

V první části v DHK č. 4/2017 jsme se zabývali vlivem správního řádu v daňovém řízení a základními zásadami správy daní a činnosti správních orgánů, které jsme si vyjmenovali v bodech 1 až 6. Jde o zásadu: 1. zákonnosti, 2. zákazu libovůle správního orgánu a správce daně, 3. ochrany práv nabytých v dobré víře, proporcionality, 4. ochrany veřejného zájmu, objektivního a nestranného postupu a legitimního očekávání, 5. materiální pravdy a 6. zdvořilosti a vstřícnosti. V tomto čísle pokračujeme ve výčtu dalších důležitých zásad:

Vliv právních zásad na úspěch v daňovém řízení (2.)
Mgr.
Lenka
Krištofíková,
MBA
je daňovou poradkyní
 
7. Zásada součinnosti správních orgánů s dotčenými osobami a osobami zúčastněnými na správě daní
„Osoby zúčastněné na správě daní a správce daně vzájemně spolupracují. Správce daně umožní osobám zúčastněným na správě daní uplatňovat jejich práva a v souvislosti se svým úkonem jim poskytne přiměřené poučení o jejich právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu potřebné nebo stanoví-li tak zákon.“ (§ 6 odst. 2 a 3 daňového řádu).
„Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. Správní orgán s dostatečným předstihem uvědomí dotčené osoby o úkonu, který učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv a neohrozí-li to účel úkonu. Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.“ (§ 4 odst. 2, 3 a 4 správního řádu).
Zásada poskytování poučení do určité míry rozporuje pravidlo „neznalost zákona neomlouvá“. Nelze však požadovat po úřední osobě poskytnutí návodu, co dělat, aby účastník řízení dosáhl kýženého výsledku19).
Výrazný rozdíl v chápání součinnosti dle správního a daňového řádu je, že správní řád předpokládá neuvědomění dotčené osoby v dostatečném předstihu o chystaném úkonu pouze výjimečně. Takový postup je ospravedlnitel