Snížení sazby DPH u novin a časopisů od 1. 3. 2017

Dne 14. února 2017 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 33/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Nabývá účinnosti 1. března 2017.

Podle zákona o DPH se při dodání zboží nebo přijaté úplaty uplatní základní sazba daně ve výši 21 %, u zboží uvedeného v příloze č. 3, tepla a chladu se uplatní první snížená sazba daně ve výši 15 %, u zboží uvedeného v příloze č. 3a se uplatní druhá snížená sazba daně ve výši 10 %.

Do konce února 2017 byly noviny a časopisy zahrnuty do přílohy č. 3 zákona o DPH a při jejich prodeji se uplatňovala první snížená sazba daně ve výši 15 %.

Tímto zákonem došlo od 1. března 2017 k přesunu novin a časopisů do přílohy č. 3a zákona o DPH a při jejich prodeji se uplatní druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %.

Důvodem tohoto přesunu je předpoklad snížení ceny novin a časopisů a tím zvýšení jejich prodejnosti.

V příloze č. 3a k zákonu o DPH se vymezuje, že novinami se pro účely zákona o DPH rozumí deníky a zpravodajské periodické tiskoviny, vydávané nejméně dvakrát ročně pod stejným názvem a v úpravě pro ně typické bez pevného spojení jednotlivých listů.

Aby mohla být u novin a časopisů uplatněna druhá snížená sazba daně, nesmí reklama přesahovat 50 %. Reklamou se pro účely zařazení do příslušné sazby daně rozumí reklama podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

Při změně sazeb daně je důležité správné stanovení základu daně a výše daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění.

Pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním plnění (přijatá záloha), je podle § 37a zákona o DPH při uskutečnění zdanitelného plnění základem daně rozdíl mezi celkovou částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má plátce obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění a souhrnem základů daně z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění.

Pokud je takto vypočtený základ daně kladný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

Pokud je takto vypočtený rozdíl záporný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně, která byla uplatněna při přiznání daně z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

Nález Ústavního soudu ze dne 6. prosince 2016 sp. zn. Pl. ÚS 32/15 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, byl zveřejněn 14. února 2017 ve Sbírce zákonů pod č. 40/2017 Sb. Nález ÚS rozhodoval o návrhu na zrušení některých ustanovení zákona o DPH, která se týkají povinnosti plátce podat kontrolní hlášení.

Rozhodnutím ÚS bylo zastaveno řízení návrhu na zrušení ust. § 101g odst. 3 zákona o DPH. Šlo o návrh na zrušení povinnosti plátce do 5 pracovních dnů od oznámení výzvy nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

Dále bylo zastaveno řízení návrhu na zrušení § 101d odst. 2 zákona o DPH, ve kterém je uvedeno, že pokud je kontrolní hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení.

ÚS rozhodl dnem 31. 12. 2017 o zrušení ust. § 101d odst. 1 zákona o DPH. Jde o ustanovení, podle kterého je plátce v kontrolním hlášení povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně. ÚS dospěl k závěru, že zákon musí blíže vymezit alespoň okruh údajů, které musí plátce sdělovat. To nevylučuje případné zákonné zmocnění (čl. 79 odst. 3 Ústavy) ke stanovení konkrétních jednotlivých údajů Ministerstvem financí. Avšak muselo by se tak stát formou právního předpisu, protože jen tak je možno zajistit pro plátce předvídatelnost údajů, které po nich bude stát požadovat.

ÚS dále s účinností od 14. 2. 2017 rozhodl o zrušení ust. § 101g odst. 5 zákona o DPH. Jde o problematiku stanovení okamžiku doručení výzvy, která se správcem daně doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu. Taková výzva se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.

ÚS toto zrušení odůvodnil tím, že veřejnou datovou síť nelze považovat za zcela spolehlivou, a z toho důvodu se nemusí výzva do dispozice plátce dostat vůbec, anebo se do ní dostane s časovým odstupem.

Plátce, který nemá datovou schránku a sdělil správci daně svou elektronickou adresu, se tak potenciálně dostává do situace, kdy je mu ukládána nějaká povinnost, o které se bez vlastní viny ani nedozví.

Taková povinnost není reálně splnitelná. V odůvodnění je dále uvedeno, že ust. § 101g připouští vedle doručování na elektronickou adresu i doručování do datové schránky. Podnikající fyzické osoby však mají pouze možnost, a nikoli povinnost mít datovou schránku. Pro případ, že plátce nemá zpřístupněnu datovou schránku a nesdělil dosud správci daně svou elektronickou adresu, se použije obecná úprava doručování dle ust. § 42 - § 51 daňového řádu.

U všech těchto způsobů doručování je pro doručení (či jeho fikci) nezbytné, aby se výzva dostala alespoň do sféry dispozice adresáta - plátce. Podle ust. § 17 odst. 2 a 3 zákona o elektronických úkonech je dokument doručen v okamžiku přihlášení oprávněné osoby do datové schránky či desátý den po dodání do datové schránky.

Při doručování fyzickým osobám podle ust. § 44 DŘ je písemnost doručena buď okamžikem převzetí, nebo uplynutím desetidenní úložní doby (§ 47 DŘ).

Ve zbývající části návrhu na zrušení ustanovení, která se týkají kontrolního hlášení, byl návrh zamítnut.