Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, 1. část

- Jaké jsou lhůty pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2016?

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (dále jen „VDA DPZ“) se podává podle § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), kde je uvedeno, že plátce daně je povinen podat vyúčtování do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podá vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.

Lhůta pro podání VDA DPZ za rok 2016: 1. března 2017 (papírová forma). Elektronická forma VDA DPZ za rok 2016: 20. března 2017.

Lhůta pro podání Vyúčtování daně vybírané srážkou (dále jen „VDA DPS“) není upravena žádným z ustanovení zákona o daních z příjmů, a proto platí obecné ustanovení daňového řádu. Dle ustanovení § 137 odst. 2 daňového řádu se vyúčtování podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.

Lhůta pro podání VDA DPS za rok 2016: 3. dubna 2017.

Pozor: Povinná elektronická forma pro podání za zdaňovací období 2016 (i dodatečná VDA): VDA DPZ a VDA DPS má podle § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád), povinnost podat elektronicky daňový subjekt nebo jeho zástupce, má-li zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. To znamená, že podání činí datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně (www.daneelektronicky.cz) a odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.

Podle § 38j odst. 6 zákona o daních z příjmů, plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, má povinnost podávat VDA DPZ elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou, a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob.

- V čem se liší tiskopis „Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ za zdaňovací období 2016, případně jeho přílohy, proti roku 2015?

Za zdaňovací období 2016 se použije stejný vzor tiskopisu VDA DPZ jako za zdaňovací období 2015 (Tiskopis 25 5459 MFin 5459 - vzor č. 22), byly aktualizovány pouze Pokyny (Tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1 - vzor č. 21). V tiskopise VDA DPZ za zdaňovací období 2016 nejsou věcné změny proti zdaňovacímu období 2015, tzn. jsou zde uvedeny zálohy běžného zdaňovacího období (včetně provedených oprav), dále pak přeplatky na dani z ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2015, které bylo provedeno v roce 2016 (včetně oprav) a vyplacené daňové bonusy, tj. měsíční daňové bonusy zdaňovacího období 2016 a doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2015, které bylo provedeno v roce 2016 (včetně oprav). Z toho je zřejmé, že veškeré opravy předcházejících období je nutné provádět pouze formou dodatečného vyúčtování k příslušnému zdaňovacímu období. Pokud plátce daně provádí opravy, zároveň vyplní přílohu č. 3, případně přílohu č. 4.

K příloze č. 1 Vyúčtování (Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2016) uvádíme, že kód obce (ZÚJ - základní územní jednotka), ve kterém je umístěno místo výkonu práce plátce daně pro účely vyplnění sloupce 06, se nalezne ve vyhlášce č. 272/2016 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

K příloze č. 2 Vyúčtování s názvem „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů“ (Tiskopis 25 5530 MFin 5530 - vzor č. 13): V příloze č. 2 došlo od části zdaňovacího období 2016 k zásadním změnám; v souladu se Směrnicí Rady EU 2011/16/EU o spolupráci v oblasti daní se nově samostatně uvádějí do přílohy odměny členů právnických osob (včetně příjmů za práci jednatele).

V § 38j odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů je uvedeno, že mzdový list musí pro účely daně obsahovat datum narození, číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost poplatníka a kód státu, který tento doklad vydal, identifikaci pro daňové účely ve státu daňové rezidence a kód státu daňové rezidence, jehož je poplatník daňovým rezidentem.

Z tohoto důvodu byly tyto povinné údaje mzdového listu přidány na nový vzor tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 25 5457 MFin 5457 - vzor č. 25, který byl vydán pro zdaňovací období 2017. Tyto údaje jsou zároveň potřebné i pro vyplnění výše uvedené Přílohy č. 2. V pokynech tohoto tiskopisu je ke sloupci 10 uvedeno: „uveďte typ (písmeno) daňového identifikátoru k údaji ze sl. 9 používaného v zemi daňové rezidence: např. rodné číslo - označte písmenem „R“, daňové identifikační číslo - „D“, číslo sociálního pojištění - „S“, jiné - „J“.

Všeobecné informace o daňovém identifikačním čísle dle jednotlivých zemí EU naleznete na internetové adrese https://ec.europa.eu/taxation_customs/tin/tinByCountry.html.

V této souvislosti však zároveň upozorňujeme na zákon č. 105/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a kterým byl změněn i zákon o daních z příjmů a kterým od zdaňovacího období 2017 dochází k rozšíření údajů na mzdovém listě v případě daňového nerezidenta v § 38j odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů. Nově se uvádí i den ukončení zaměstnání v České republice (míněno u zaměstnavatele) a dále v odst. 2 v písm. f) citovaného paragrafu se doplnilo: „a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem“.

- Jsem plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a zaměstnávám pouze dva zaměstnance, kterým vyplácím měsíční daňové bonusy z vlastních finančních prostředků. Jaký formulář mám použít, pokud žádám správce daně o poukázání těchto daňových bonusů?

Použijte tiskopis č. 25 5241 MFin 5241 - vzor č. 10 s názvem „Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech“. Upozorňujeme, že o měsíční daňové bonusy musí plátce daně požádat za každý měsíc na samostatné žádosti. Za předpokladu, že plátce vyplácí daňové bonusy a nežádá formou žádostí ani nesnižuje odvody záloh, jsou mu tyto vyplacené částky na daňových bonusech vráceny na základě podaného VDA DPZ za příslušné období, jako přeplatek na dani (za předpokladu, že přeplatek vznikl).

Pokud budete žádat o doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, použijte tiskopis č. 25 5246 MFin 5246 - vzor č. 10. Na žádostech neopomeňte označit, zda jde o žádost běžnou či dodatečnou a podmínkou je, že plátce daně částku daňových bonusů již poplatníkovi vyplatil (tuto skutečnost je vhodné správci daně doložit spolu s podanou žádostí).

- Jaký vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti je nutné použít za zdaňovací období 2016 pro účely daňového přiznání?

Pro zdaňovací období 2016 je v platnosti vzor tiskopisu č. 24. Zároveň byl pro zdaňovací období 2017 vydán nový vzor č. 25. Dále je zveřejněno potvrzení pro účely srážkové daně dle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, které může poplatník použít po konci roku 2016 pro účely zahrnutí příjmů včetně sražené daně z dohod o provedení práce do daňového přiznání - jde o vzor č. 3 a pro účely zdaňovacího období 2017 byl vydán vzor č. 4.

- Jak vysoké jsou slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů za rok 2016 a pro rok 2017?

- Pokud chci podle § 35ba zákona o daních z příjmů uplatnit za rok 2016 slevu na dani na manželku, která je na mateřské dovolené a nemá vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč, počítá se do vlastního příjmu manželky i rodičovský příspěvek nebo mateřská?

Příjmy, které se do vlastního příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):

Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):

Rodičovský příspěvek je jednou z dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné, přídavek na dítě, atd.), a proto se do vlastního příjmu manželky pro účely uplatnění slevy na manželku nezahrnuje. Naopak peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) představuje dávku vyplácenou v rámci nemocenského pojištění, proto se zahrne do vlastního příjmu manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.

- Do jakého zdaňovacího období se pro účely posouzení vlastního příjmu manželky/manžela podle § 35ba zákona o daních z příjmů zahrnují dávky např. nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné obdržené manželkou (manželem) poplatníka v průběhu ledna 2017? Do zdaňovacího období roku 2016 nebo 2017?

Mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti nebo ošetřovné nejsou příjmem ze závislé činnosti ve smyslu § 6 zákona o daních z příjmů. Ačkoli se tyto příjmy do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani zahrnují, neplatí pro ně speciální úprava obsažená v § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů, která říká, že: „Příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období.“ To znamená, že mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné vyplacené v lednu 2017, se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela až ve zdaňovacím období roku 2017. Proti tomu mzda za prosinec 2016 vyplacená v lednu 2017 se zahrnuje do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku 2016.

- Jaká je výše daňového zvýhodnění za rok 2016?

Podle § 35c zákona o daních z příjmů vyživuje-li poplatník ve společně hospodařící domácnosti dítě (nutno splnit podmínky § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů), má nárok na daňové zvýhodnění „podle počtu vyživovaných dětí“ ve výši: na jedno dítě 13 404 Kč ročně, na druhé dítě 17 004 Kč ročně, na třetí a každé další dítě 20 604 Kč ročně.

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení (§ 35c a § 35d zákona o daních z příjmů) dohromady. Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jde o dohodu poplatníků.

- Za jakých podmínek mohu uplatnit daňový ?

Daňový (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Minimální mzda je upravena v § 21g zákona o daních z příjmů. U poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty se zdanění.

Maximální limit pro vyplacení ročního daňového bonusu je 60 300 Kč. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.

Měsíční daňový lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně, jestliže úhrn příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (tj. pro rok 2016 částku 4 950 Kč a pro 2017 částku ve výši 5 500 Kč). Do těchto příjmů se také nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

- Kdy je považováno dítě za vyživované?

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů (§ 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů) považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše pro vyplacení daňového bonusu však zůstává zachována.

Uzavře-li dítě manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba.

Nemá-li manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění na stejné dítě uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.

Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

- Jakým způsobem ve zdaňovacím období 2016 a 2017 prokazuje zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?

Podle § 38l odst. 3 zákona o daních z příjmů poplatník (zaměstnanec) nárok na daňové zvýhodnění u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ prokazuje:

K tomu uvádíme, že ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění, který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.

- Zaměstnankyně předložila při nástupu do zaměstnání potvrzení o denním studiu na vyšší odborné škole a rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávacího plánu. Není ji ještě 26 let a žije ve společně hospodařící domácnosti s rodiči. Může tato zaměstnankyně uplatňovat slevu na dani na studenta a může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě?

Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let (pozn.: v případě vysokoškolského studia po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu až do 28 let). Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§ 10 téhož zákona) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Pokud vaše zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak se uvádí v potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, i když má rozhodnutím ředitele školy povolen individuální vzdělávací plán.

Zaměstnankyně si může uplatnit slevu na dani na studenta a zároveň může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění (až do dovršení 26 let věku dítěte), pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. zákona o daních z příjmů a za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3 téhož zákona.

- Zaměstnavatel ve zdaňovacím období 2016 srážel zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnanci, kterému zemřela manželka. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí 4 děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, a to 2 vlastní nezletilé děti a 2 zletilé děti manželky. Je i po smrti manželky možné považovat za vyživované děti poplatníka ve smyslu § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů zletilé vlastní děti zemřelé manželky, které s ním nadále žijí ve společně hospodařící domácnosti?

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Pokud trvá společná hospodařící domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c zákona o daních z příjmů jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané tímto zákonem.

- Mzdová účetní odmítla můj požadavek na uplatnění daňového zvýhodnění na dceru, která je svobodná, ve věku 20 let a se svým dítětem žije se mnou a s mojí ženou ve společně hospodařící domácnosti. Od září 2016 zahájila dálkové studium na vyšší odborné škole. Mám na daňové zvýhodnění na dceru nárok?

Za předpokladu, že vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je vaše domněnka oprávněná.

Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c odst. 6, písm. b) bod 1. zákona o daních z příjmů je splněna a daňové zvýhodnění by za existence vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů bylo možné uplatnit.

Dokončení příště.