Následky porušení povinností při správě daní a správní delikty, 2. část

Vydáno: 12 minut čtení

V případě pozdní platby daně existují dvě sankce. Jednou z nich je penále s pevnou procentuální výší a druhou představuje úrok z prodlení s časovým průběhem. Úrok z prodlení je povinen uhradit daňový subjekt, který je v prodlení s platbou daně, a to za každý den zpoždění s úhradou. Výše úroku se ročně vypočítá jako repo sazba stanovená Českou národní bankou platná pro první den kalendářního pololetí, zvýšená o 14 procentních bodů. Splatnost daně se odvíjí podle § 135 odst. 3 od posledního dne lhůty pro podání daňového tvrzení. V souvislosti s ustanovením § 166 odst. 1, kde zákonodárce předpokládá jako den platby teprve ten den, kdy byla platba připsána na účet správce daně a nikoliv den, kdy byla platba odeslána plátcem, byla zakotvena tolerance 4 pracovních dnů, po které se úrok nepočítá.

Následky porušení povinností při správě daní a správní delikty (2.)
Mgr.
Lenka
Krištofíková,
MBA,
je daňovou poradkyní
Úrok je splatný dnem, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik. Účinky vůči daňovému dlužníkovi se však mohou projevit až oznámením správcem daně o výši úroků. Vzhledem k tomu, že i úrok z prodlení, podobně jako pokuta za opožděné tvrzení daně, vzniká přímo ze zákona, správce daně o něm vydá platební výměr, který sám o sobě nezakládá tuto finanční povinnost a má pouze
deklaratorní
charakter. Proti rozhodnutí a platebnímu výměru je možné odvolání, které nemá odkladný účinek (§ 109). V tomto odvolání může však daňový dlužník namítat pouze skutečnost, že daň již uhradil, numerickou chybu při výpočtu penále a odlišný počet dnů prodlení. Pokud dojde k situaci, že daňový subjekt má na osobním daňovém účtu zároveň přeplatek i nedoplatek na jiné či stejné dani, správce daně přeplatek započítá na úhradu nedoplatku. V tom případě se úrok po dobu trvání přeplatku vypočítá z rozdílu mezi t&iacut