Poskytování stravenek a stravného - je možný souběh?

Vydáno: 23 minut čtení

V příspěvku se blíže podíváme na oblast poskytování stravenek zaměstnancům a poskytování stravného při pracovních cestách. Z hlediska pracovněprávních předpisů je zásadní rozdíl v tom, že stravné při pracovních cestách je zákonným nárokem zaměstnance, zatímco poskytování stravenek je fakultativním plněním zaměstnavatele. Ukážeme si rovněž, zda lze poskytnout zaměstnanci stravenku současně se stravným při jeho pracovní cestě.

Poskytování stravenek a stravného - je možný souběh?
Ing.
Ivan
Macháček
je daňovým poradcem
 
Stravenky poskytované zaměstnancům
Podle ustanovení § 236 ZP je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Zaměstnavatel tedy nemá povinnost zajistit stravování svých zaměstnanců, má jen povinnost umožnit zaměstnancům stravování. Poskytování stravenek zaměstnancům je tedy fakultativním plněním zaměstnavatele, vyplývající z jeho vlastního rozhodnutí. Poskytování stravování zaměstnancům lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud tyto záležitosti nejsou upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem.
Podíl zaměstnavatele na úhradě stravování může jít zčásti na vrub daňově uznatelných výdajů, anebo může být poskytnut z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, sociálního fondu či jiného obdobného fondu, ze zisku po zdanění zaměstnavatele, resp. jako nedaňový výdaj zaměstnavatele.
Cenově zvýhodněné stravování může být poskytováno podle zákoníku práce rovněž dalším třem skupinám zaměstnanců za podmínky, že je to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.
Jde o následující skupiny zaměstnanců:
-
bývalí zaměstnanci zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
-
zaměstnanci po dobu čerpání jejich dovolené,
-
zaměstnanci po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.
K nejčastějším formám stravování zaměstnanců patří poskytování stravenek zaměstnavatelem. Výše nominální hodnoty stravenky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci není nijak omezena, vždy záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Rovněž tak není zákonem stanoveno, za jakou částku z nominální hodnoty stravenky bude tato stravenka prodávána zaměstnancům. Může dojít i k situaci, že stravenka je zaměstnancům poskytována zcela bezplatně.
Poskytnutou stravenku může zaměstnanec použít nejen k zakoupení hlavního jídla (obědu) ve veřejném stravovacím zařízení, ale velmi často zaměstnanec libovolně dle svého uvážení stravenkou platí v supermarketech za příslušný nákup. Rozhodování o způsobu uplatnění poskytnuté stravenky je tedy výlučně na zaměstnanci.
 
Daňové řešení stravenky u zaměstnance
U zaměstnance vzniká na základě p