O daňovém zatížení jak podnikatelů, tak živnostníků se mluví poměrně často. Obě skupiny mají pocit, že na druhé doplácejí. Nepříznivou atmosféru jistě nezlepšily ani výroky některých médií zaměřené v minulosti na živnostníky. Pro představu výše daňového zatížení jednotlivých skupin jsou proto dále uvedeny příklady výpočtu daně i odvodů na sociální a zdravotní pojištění osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanců i právnických osob.
Daňové zatížení OSVČ, zaměstnance a právnických osob
Bc.
Lenka
Krištofíková
MBA
je daňovou poradkyní
Pouhé porovnání čísel však nemůže být spravedlivé, neboť za zaměstnance hradí odvody z velké části zaměstnavatel. Je nutné vzít v úvahu i zákonné výhody a benefity zaměstnanců jako je placená dovolená, náhrada mzdy v době nemoci, placení obědů a další. Také důchody u živnostníků jsou v porovnání se zaměstnanci velmi nízké, neboť jejich výpočet vychází z vyměřovacího základu, který činí pouze 50 % zisku.
Příklad č. 1:
Výpočet reálného daňového zatížení OSVČ
Podnikatel, zabývající se poskytováním služeb na základě živnostenského oprávnění, žije v domácnosti s manželkou, která má vlastní příjmy, a s dvěma dětmi, na které si uplatňuje daňové zvýhodnění. Výdaje uplatňuje ve skutečné výši.
Postup:
I-------------------------------------------I--------------I I Příjmy za kalendářní rok I 1 000 000 Kč I I-------------------------------------------I--------------I I Výdaje za kalendářní rok I 500 000 Kč I I-------------------------------------------I--------------I I Zisk za kalendářní rok I 500 000 Kč I I-------------------------------------------I--------------I I Daň z příjmů fyzických osob 15 % I 75 000 Kč I I-------------------------------------------I--------------I I Sleva na dani dle § 35ba I - 24 840 Kč I I-------------------------------------------I--------------I I Daňové zvýhodnění na děti dle § 35c I - 29 208 Kč I I-------------------------------------------I--------------I I Výsledná daň z příjmů k úhradě I 20 952 Kč I I-------------------------------------------I--------------I
Dále podnikatel odvede sociální a zdravotní pojištění.
Výpočet sociálního pojištění: 500 000 Kč x 50 % x 29,2 % = 73 000 Kč.
Měsíční zálohy budou ve výši 6 084 Kč.
Výpočet zdravotního pojištění: 500 000 Kč x 50 % x 13,5 % = 33 750 Kč.
Měsíční zálohy budou ve výši 2 813 Kč.
Podnikatel dosáhl zisku 500 000 Kč, ze kterého státu odvede celkem 20 952 Kč + 73 000 Kč + 33 750 Kč = 127 702 Kč. Pro vlastní potřebu zůstává podnikateli k dispozici 372 298 Kč.
Procentuální daňové zatížení OSVČ činí v tomto případě 26 % ze zisku.
V případě, že podnikatel neuplatní slevy na děti, bude jeho daňové zatížení vyšší o 29 208 Kč, celkové daňové zatížení bude činit 156 910 Kč, tedy 31 % ze zisku.
Příklad č. 2:
Výpočet reálného daňového zatížení OSVČ
Podnikatel, zabývající se poskytováním služeb na základě živnostenského oprávnění, žije v domácnosti s manželkou, která má vlastní příjmy, a s dvěma dětmi, na které si uplatňuje daňové zvýhodnění. Výdaje uplatní procentem z příjmů.
Postup:
I-------------------------------------------I--------------I I Příjmy za kalendářní rok I 1 000 000 Kč I I-------------------------------------------I--------------I I Skutečné vynaložené výdaje za kalendářní I 500 000 Kč I I rok I I I-------------------------------------------I--------------I I Výdaje 60 % z příimů dle § 7 odst. 7 I 600 000 Kč I I písm. b) I I I-------------------------------------------I--------------I I Reálný zisk za kalendářní rok I 500 000 Kč I I-------------------------------------------I--------------I I Základ daně I 400 000 Kč I I-------------------------------------------I--------------I I Daň z příjmů fyzických osob 15 % I 60 000 Kč I I-------------------------------------------I--------------I I Sleva na dani dle § 35ba I - 24 840 Kč I I-------------------------------------------I--------------I I Výsledná daň z příjmů k úhradě I 35 160 Kč I I-------------------------------------------I--------------I
Daňové zvýhodnění na děti si podnikatel uplatnit nemůže, použití slevy na manželku a děti vylučuje § 35ca.
Dále podnikatel v obou případech odvede sociální a zdravotní pojištění.
Výpočet sociálního pojištění: 400 000 x 50 % x 29,2 % Z 58 400 Kč.
Měsíční zálohy budou ve výši 4 867 Kč.
Výpočet zdravotního pojištění: 400 000 Kč x 50 % x 13,5 % Z 27 000 Kč.
Měsíční zálohy budou ve výši 2 250 Kč.
I tomto případu podnikatel dosáhl zisku 500 000 Kč, ze kterého státu odvede celkem 35 160 Kč + 58 400 Kč + 27 000 Kč Z 120 560 Kč. Pro vlastní potřebu zůstane podnikateli k dispozici 379 440 Kč.
Procentuální daňové zatížení OSVČ činí v tomto případě 24 % ze zisku.
Právnické osoby
Příklad č. 3:
Výpočet reálného daňového zatížení s. r. o.
Společnost s ručením omezeným zabývající se poskytováním služeb má jednoho společníka.
Postup:
I-------------------------------------------------------------I--------------I I Výnosy za kalendářní rok I 1 000 000 Kč I I-------------------------------------------------------------I--------------I I Náklady za kalendářní rok I 500 000 Kč I I-------------------------------------------------------------I--------------I I Zisk I 500 000 Kč I I-------------------------------------------------------------I--------------I I Daň z příjmů právnických osob 19 % I 95 000 Kč I I-------------------------------------------------------------I--------------I I Hospodářský výsledek k rozdělení společníkům I 405 000 Kč I I-------------------------------------------------------------I--------------I I Srážková daň podle § 36 odst. 2 písm. b) při výplatě podílu I 60 750 Kč I I na zisku 15 % I I I-------------------------------------------------------------I--------------I
Společník podnikající formou s. r. o. se základem daně 500 000 Kč státu odvede celkem 95 000 Kč + 60 750 Kč Z 155 750 Kč.
Pro svoji potřebu má společník k dispozici 344 250 Kč. Dále je třeba mít na paměti, že práce, které vykonává společník pro společnost, se nacházejí v režimu závislé činnosti, podléhají tedy odvodům daně a pojištění z pracovněprávního vztahu.
Procentuální daňové zatížení
korporace
činí v tomto případě 31 % ze zisku.Příklad č. 4:
Výpočet reálného daňového zatížení spolku
Zapsaný spolek má ve stanovách jako hlavní činnost pořádání školení pro sociálně slabé občany, jako vedlejší hospodářkou činnost pořádá školení pro obchodní
korporace
.Postup:
I------------------------------------------------I--------------I I Výnosy z hlavní činnosti za kalendářní rok I 100 000 Kč I I------------------------------------------------I--------------I I Náklady z hlavní činnosti za kalendářní rok I 300 000 Kč I I------------------------------------------------I--------------I I Ztráta z hlavní činnosti I - 200 000 Kč I I------------------------------------------------I--------------I I Výnosy z doplňkové činnosti za kalendářní rok I 1 000 000 Kč I I------------------------------------------------I--------------I I Náklady z doplňkové činnosti za kalendářní rok I 300 000 Kč I I------------------------------------------------I--------------I I Zisk z doplňkové činnosti I 700 000 Kč I I------------------------------------------------I--------------I I Celkem zisk z obou činností I 500 000 Kč I I------------------------------------------------I--------------I
V daňovém přiznání spolek vyloučí podle § 18a odst. 1 písm. a) příjmy a související výdaje ze ztrátové hlavní činnosti. Základ daně bude činit 700 000 Kč. Tento základ daně je možné snížit podle § 20 odst. 7 až o 300 000 Kč, pokud daňovou úsporu poplatník použije v následujících 3 letech ke krytí nákladů souvisejících s hlavní činností. Takto upravený základ daně činí 400 000 Kč.
Daň z příjmů právnických osob 19 %: 76 000 Kč.
Výplata zisku u obecně prospěšného poplatníka společníkům není možná, zisk bude použit ke krytí nákladů hlavní činnosti v následujících letech. Spolku zbude po zdanění 424 000 Kč. Dále je třeba si uvědomit, že práce, které jsou vykonávány pro společnost, se nacházejí v režimu závislé činnosti, podléhají tedy odvodům daně a pojištění z pracovněprávního vztahu.
Procentuální daňové zatížení neziskové organizace činí v tomto případě 15 % ze zisku.
Daňové zatížení u zaměstnance
Příklad č. 5:
Výpočet reálného daňového zatížení u zaměstnance v hlavním pracovním poměru
Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na plný úvazek, obdržel roční hrubou mzdu ve výši 500 000 Kč, tj. průměrná měsíční hrubá mzda činí 41 667 Kč.
Postup:
I-------------------------------------I---------------------------------------I I Zdravotní pojištění hrazené I 9 % x 500 000 Kč = 45 000 Kč I I zaměstnavatelem I I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Sociální pojištění hrazené I 25 % x 500 000 Kč = 125 000 Kč I I zaměstnavatelem I I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Celkem odvod pojištění hrazený I 45 000 Kč + 125 000 Kč = 170 000 Kč I I zaměstnavatelem I I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Výpočet superhrubé mzdy I 500 000 Kč + 170 000 Kč = 670 000 Kč I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Daň z příjmů ze závislé činnosti I 15 % x 670 000 Kč = 100 500 Kč I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Sleva na dani dle § 35ba I - 24 840 Kč I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Daňové zvýhodnění na děti dle § 35c I - 29 208 Kč I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Výsledná daň z příjmů ze závislé I 46 452 Kč I I činnosti úhradě I I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Výpočet čisté mzdy: I I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Hrubá mzda I 500 000 Kč I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Sociální pojištění hrazené I - 32 500 Kč I I zaměstnancem 6,5 % I I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Zdravotní pojištění hrazené I - 22 500 Kč I I zaměstnancem 4,5 % I I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Daň z příjmů ze závislé činnosti po I - 46 452 Kč I I snížení I I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Čistá mzda k výplatě I 398 548 Kč I I-------------------------------------I---------------------------------------I
Zaměstnavatel musí při hrubé mzdě 500 000 Kč/rok uhradit celkem 670 000 Kč. Z toho činí 67 500 Kč zdravotní pojištění, 157 500 sociální pojištění, 46 452 Kč daň ze mzdy a 398 548 Kč vyplatí zaměstnanci jako čistou mzdu. Zjednodušeně řečeno, aby dostal zaměstnanec roční čistou mzdu 398 548 Kč, tj. 33 212 Kč měsíčně, musí být státu během roku odvedeno 271 452 Kč.
Procentuální daňové zatížení zaměstnance v běžném pracovním poměru činí v tomto případě 54 % z hrubé mzdy.
V případě, že podnikatel neuplatní slevy na děti, bude jeho daňové zatížení vyšší o 29 208 Kč, celkové daňové zatížení bude činit 300 660 Kč, tedy 60 % z hrubé mzdy.
Příklad č. 5a:
Výpočet finančního zatížení při pracovní neschopnosti zaměstnance
Zaměstnanec v pracovním poměru s roční hrubou mzdou 500 000 Kč, tj. průměrnou měsíční mzdou 41 667 Kč se ocitne v dočasné pracovní neschopnosti trvající měsíc a půl. Prvních 14 dní náleží zaměstnanci náhrada výdělku, kterou mu hradí zaměstnavatel, další dny nemoci dostává nemocenské od OSSZ.
Postup:
I-------------------------------------I---------------------------------------I I Výpočet náhrady mzdy za dobu nemoci I I I během prvních 14 dní I I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Průměrný hodinový výdělek I 248 Kč I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Snížený průměrný hodinový výdělek I 192,64 Kč I I dle redukčních hranic I I I-------------------------------------I---------------------------------------I I 60 % upraveného průměrného I 115,58 Kč I I hodinového výdělku I I I-------------------------------------I---------------------------------------I I Během prvních 14 dnů pracovní I I I neschopnosti uběhlo 10 pracovních I I I dnů, kdy by zaměstnanec byl v I I I práci. Za první tři dny náhrada I 56 hodin x 115,58 Kč/hod. = 6 472 Kč I I mzdy nepřísluší. Za dalších sedm I I I pracovních dnů dostane zaměstnanec I I I od zaměstnavatele: I I I-------------------------------------I---------------------------------------I
Příklad č. 5b:
Výpočet daňového zatížení při čerpání dovolené zaměstnancem
Zaměstnanec v pracovním poměru s roční hrubou mzdou 500 000 Kč, tj. průměrnou měsíční mzdou 41 667 Kč, čerpá čtyři týdny dovolenou. Za dobu čerpání dovolené dostane náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za poslední čtvrtletí, tedy v našem případě obdrží zaměstnanec čistého opět zhruba 33 212 Kč (1/12 z 398 548 Kč). Odvody daně a pojištění za zaměstnance jsou zhruba totožné jako v měsících, kdy zaměstnanec pracoval.
Příklad č. 6:
Výpočet reálného daňového zatížení u dohody o provedení práce
Zaměstnanec má uzavřenou dohodu o provedení práce do 300 hodin za rok, měsíční odměna je 10 000 Kč, roční hrubá odměna činí 120 000 Kč. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, neboť vykonává u jiného zaměstnavatele práci na hlavní pracovní poměr, nemůže tedy uplatnit žádné slevy na dani.
Postup:
I-------------------------------------------I-------------------I I Roční hrubá mzda na základě DPP I 120 000 Kč I I-------------------------------------------I-------------------I I Daň z příjmů ze závislé činnosti 15 % I 18 000 Kč I I-------------------------------------------I-------------------I I Čistá mzda k výplatě I 102 000 Kč I I-------------------------------------------I-------------------I
Sociální ani zdravotní pojištění u DPP do 10 000 Kč za měsíc se neodvádí.
Procentuální daňové zatížení zaměstnance u DPP činí 15 % z hrubé mzdy.
V případě, kdy zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce podepíše prohlášení k dani, bude jeho daňové zatížení po uplatnění slev na dani ve výši 0 %.
Pro úplnost lze uvést, že dle zprávy OECD byla Česká republika v roce 2014, co se týká výše daňového zatížení u svobodného bezdětného zaměstnance s průměrnou mzdou, na osmém místě. Průměrné daňové zatížení činilo 42,6 %.
Pro účely porovnání finanční zátěže vychází OECD z poměru odvodů (tj. součtu daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění) a celkových nákladů práce (tj. součtu hrubé mzdy a odvodů zaměstnavatele). Při tomto výpočtu daňové zatížení bezdětného zaměstnance s měsíční mzdou přes 41 000 Kč (příklad č. 5) činí 45 %.