Technické zhodnocení nehmotného majetku v účetnictví a daních

Vydáno: 20 minut čtení

V podnikatelské praxi se někdy setkáme se zvláštním typem majetku, na nějž sice nemůžeme sáhnout, ale který reálně vylepšuje hodnotu firmy nebo je nutný k jejímu provozu. Nejčastěji jde o programové vybavení počítačů (software), ochranné známky, licence (svolení využití) na vynález, projekt typové stavby, znalosti alias know-how, „dobré jméno/pověst“ alias goodwill. Z právního hlediska takovéto „nehmotné věci“ definuje § 496 odst. 2 „nového“ občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ) jako práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. Účetní předpisy používají označení „dlouhodobý nehmotný majetek“, pokud jsou naplněny individuální podmínky pro jejich uznání za položku aktiv podléhající odpisování, jinak jde obvykle o provozní náklady.

Technické zhodnocení nehmotného majetku v účetnictví a daních
Ing.
Martin
Děrgel
je daňovým poradcem
Daňově odpisovaný „nehmotný majetek“ je proti tomu podmíněn pevně danými kritérii. Obdobně jako lze vylepšit například výrobní linku, aby zvládala nové technologické postupy, je možné vylepšit i (dlouhodobý) nehmotný majetek. Pokud tyto zásahy mají za následek významnou kvalitativní změnu a současně splní hodnotovou podmínku, považují se za investici v podobě tzv. technického zhodnocení („TZ“).
 
Technické zhodnocení v účetnictví
Podle § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., provádějící zákon o účetnictví pro účtující podnikatele, ve znění p. p. („“), se technickým zhodnocením dlouhodobého nehmotného majetku („DNM“) rozumí:
-
zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek:
-
změnu jeho účelu, nebo
-
změnu jeho technických parametrů, nebo
-
rozšíření vybavenosti, nebo
-
rozšíření použitelnosti majetku,
-
pokud souhrn vynaložených nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období,
-
dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou
-
pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položce „B. I. DNM;
Poznámka:
Podle § 6 odst. 1 VÚ si limitní hodnotu majetku pro zařazení mezi DNM určuje individuálně každá účetní jednotka při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.
Příklad:
Účetně pro TZ není stěžejní limit 40 000 Kč
Účetní jednotka má v souladu s účetními principy významnosti a věrného a poctiv