Zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, upravuje práva, povinnosti a postupy uplatňované při evidenci tržeb a postupy s nimi související. Účinnosti nabude od 1. 12. 2016, s výjimkou ust. § 10 až § 17 , které nabývají účinnosti 1. 9. 2016, a § 32 , kdy správce daně od 1. 9. 2016 vydá na žádost poplatníka rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby.
Zákon o evidenci tržeb (1.)
Ing.
Zdeněk
Kuneš
působí na Ministerstvu financí
Působnost zákona o evidenci tržeb vykonávají orgány Finanční správy České republiky, v prvním stupni finanční úřady a orgány Celní správy ČR. Povinnosti podle zákona o evidenci tržeb se vztahují na poplatníka daně z příjmů fyzických osob a poplatníka daně z příjmů právnických osob. Předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby uskutečňované poplatníky daní z příjmů.
Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je právnická osoba, organizační složka státu, podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, svěřenský fond podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a jednotka, která je podle právního řádu státu, podle kterého je založena nebo zřízena, poplatníkem.
Co je evidovanou tržbou?
Evidovanou tržbou je platba, která musí splňovat současně dvě podmínky, a sice formální náležitosti pro evidovanou tržbu a současně musí zakládat rozhodný příjem.Na transakce, které nejsou pro účely zákona o evidenci tržeb považovány za evidované tržby, se povinnost evidence nevztahuje, a to bez ohledu na to, zda v souvislosti s nimi vzniká předmět daně, či nikoliv.
Evidovanou tržbou je také platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a je určena k následnému čerpání nebo zúčtování, které zakládají rozhodný příjem, nebo následným čerpáním nebo zúčtováním té platby, která zakládá rozhodný příjem, jako jsou například různé typy elektronických peněženek, čipových karet a obdobných institutů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití“ a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit. Evidenci tržeb podléhají obě tyto transakce, jak nabíjení daného kreditu, tak i čerpání nabitého kreditu.
Formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje taková platba poplatníkovi, která je uskutečněna v hotovosti. Jedná se o platbu mincemi nebo bankovkami, přičemž tato platba může proběhnout českými nebo zahraničními mincemi nebo bankovkami.
Formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje také platba uskutečněná bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz zákazník prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat. Jde o bezhotovostní platby, u kterých je iniciace platby dána prostřednictvím příjemce, tedy o bezhotovostní transakce, u kterých dochází ke styku mezi zákazníkem a prodávajícím. Nejčastějším případem jsou karetní transakce uskutečňované prostřednictvím
debetní
či kreditní karty, nebo prostřednictvím virtuální karty umístěné např. v mobilním telefonu. Při tomto posuzování nemá vliv, zda je platební terminál ve vlastnictví poplatníka či je mu propůjčen. I v případě propůjčení jde totiž o jeho aktivitu, která platbu zprostředkovává. Formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje také platba šekem nebo směnkou.Formální náležitosti splňují také platby provedené v jiných formách, které mají charakter obdobný předešlým formám, jako jsou platby provedené prostřednictvím dárkové karty, žetonů nahrazujících měnu, bitcoinů nebo platby prostřednictvím speciálních kartiček, které jsou dostupné širšímu okruhu osob. Může jít o různé poukázky na zboží nebo služby, jako jsou například stravenky.
Formální náležitosti evidované tržby nesplňuje převod z účtu na účet, inkaso,
akreditiv
nebo barter. V případě barteru jsou však výjimkou případy, kdy jde o platbu obdobnou platbě v hotovosti (tedy případy, kdy poplatníci mezi sebou zavedou vybraný druh plnění jako obecné platidlo, nikoliv nahodilé případy směny, darování a jiných právních jednání).Druhou podmínkou, která musí být splněna, aby byla tržba evidovanou tržbou, je, že tato tržba musí zakládat rozhodný příjem. Rozhodným příjmem je plnění, které je příjmem ve smyslu zákona o daních z příjmů. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je jím příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním. Jde tedy o platby, které jsou zároveň příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů.
Rozhodným příjmem není příjem, který není předmětem daně z příjmů nebo je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Rozhodným příjmem není ani příjem z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů, nebo to nejsou ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů.
Pro poplatníka daně z příjmů právnických osob je rozhodným příjmem příjem z činnosti, která je podnikáním. Rozhodným příjmem není příjem, který není předmětem daně z příjmů nebo je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo podléhá dani ze samostatného základu daně. Tento příjem nemusí ale nutně odpovídat evidované tržbě, tedy celkové částce, která je zákazníkem hrazena poplatníkovi, protože například v případě komisního prodeje dochází k tomu, že hrazená částka je odlišná než částka příjmu.
Pro poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou rozhodným příjmem příjmy podle zákona o daních z příjmů, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou. Pro účely evidence tržeb se od účetního zachycení odhlíží, protože záměrem evidence tržeb je zachycení reálného majetkového toku a nikoliv záznamu v evidenci, který může nastat v jiném časovém okamžiku. Z tohoto pohledu je příjmem i platba zálohy (kreditu), a proto podléhá evidenci. Jednotlivé čerpání tohoto kreditu pak již evidenci nepodléhá. To však neplatí v případě, že je za kauci poskytnuta např. kartička, nebo jiný pevný nosič, ze kterého se čerpají jednotky peníze zastupující, nebo kupony. V těchto případech je pak za tržbu považována i následná transakce.
Pro veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost je rozhodným příjmem pro účely zákona o evidenci tržeb také příjem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, který je předmětem daně z příjmů u jejího společníka.
V tomto případě jde o výjimku, podle které je pro účely zákona o evidenci tržeb rozhodným příjmem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti také platba těmto osobním obchodním společnostem, připadající jinak pro účely zdanění na společníky veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, na jejichž straně je toto plnění považováno za příjem, který je předmětem daně, a zdaňováno. Tento příjem není pro účely zákona o evidenci tržeb příjmem tohoto společníka.Rozhodným příjmem není ojedinělý, jednorázový příjem.
Evidenci tržeb nepodléhají transakce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Může jít například o ojedinělý prodej vyřazeného majetku zaměstnancům (za předpokladu, že se nejedná například o podnikové prodejny výrobků zaměstnancům, v rámci kterých vznikají pravidelné, nikoliv ojedinělé příjmy). Rozhodným příjmem nejsou dále příjmy, jejichž přijetí nesouvisí s podnikatelskou činností poplatníka, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem ve smyslu § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, v situaci, kdy tyto příjmy nebyly získány výkonem podnikání.Evidenci tržeb nepodléhají také takové platby, jako je například spropitné, které lze považovat za nepovinnou platbu
, která vyjadřuje míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami, protože zákazník ji poskytuje vždy dobrovolně na základě svého rozhodnutí. Pokud je příjemcem obsluhující personál, tak se jedná o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Pokud by se však spropitné nerozdělovalo mezi zaměstnance, ale tvořilo by příjem provozovatele zařízení, jednalo by se o příjem ze samostatné činnosti jako každý jiný, a jako takový by se měl řádně evidovat a danit.V případě, že dojde k situaci, že bude poplatník vracet evidovanou tržbu, nebo bude provádět její opravu, použijí se ustanovení týkající se evidence tržeb obdobně, s tím rozdílem, že je tato tržba evidována jako záporná. Obdobně se bude řešit vrácení pouze části evidované tržby, například při reklamaci části nákupu.
Pokud dojde z nějakého důvodu k nesprávnému zaevidování tržby, je možné ji také stornovat.
V případě nepřímého zastoupení, kdy jedná poplatník svým jménem na účet jiného poplatníka, je povinen evidovat tržbu ten, kdo jedná svým jménem na účet jiného. Jde o případy, kdy se v případě nepřímého zastoupení za samostatnou tržbu považuje platba třetí osoby nebo komitenta komisionáři a tím se řeší situace komisionáře, který přebírá plnění v rámci právního vztahu vzniklého komisionářskou smlouvou. Tržbou evidovanou komisionářem tak bude rovněž plnění přijaté (nebo část přijatého plnění) komisionářem od třetí osoby na účet komitenta. V tomto případě evidenci tržeb podléhá přijaté plnění i v případě, že bude celá přijatá částka zcela předána komitentovi, a tedy neobsahuje plnění, které by bylo příjmem na straně komisionáře (v praxi zejména marži).
Poplatník může mít tržbu prostřednictvím svého zástupce. V takovém případě může povinností evidovat tržbu pověřit tohoto jiného poplatníka (nejde o zaměstnance).
Pokud jedna evidovaná tržba plyne více poplatníkům, například u společnosti, nebo v případě spoluvlastnictví, mohou si poplatníci zvolit jednu osobu, která bude daný příjem evidovat.
Tím se ale poplatník, který pověřil evidováním tržby jiného poplatníka, nezbavuje odpovědnosti za povinnost evidence tržby.Tržby ve zjednodušeném režimu
Při prodeji zboží a poskytnutí služby na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, je možné tržby evidovat ve zjednodušeném režimu evidence. Podle zákona o dani z přidané hodnoty se pravidelnou hromadnou přepravou osob rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle příslušných zde vymezených zákonů. Jde o silniční, drážní, leteckou dopravu, nebo o vnitrozemskou plavbu.
Tržby, které lze evidovat ve zjednodušeném režimu, může také stanovit vláda nařízením.
Poplatník, který bude chtít evidovat tržby ve zjednodušeném režimu, musí o tuto možnost požádat svého správce. Správce daně vydá rozhodnutí do patnácti dnů ode dne podání žádosti. V rozhodnutí uvede tržby, na které se povolení vztahuje. Pokud správce daně žádost poplatníkovi zamítne, může ji poplatník podat znovu po šedesáti dnech ode dne oznámení o nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti je ale poplatník povinen uvést jiné důvody než ty, které již obsahovala žádost původní, jinak bude nová žádost odložena. Žadatel musí být o odložení žádosti vyrozuměn. Pokud přestanou být splňovány podmínky pro vydání povolení, je držitel povolení povinen tuto skutečnost oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala.
Dokončení příště.
Připravujeme:
Přestavba silničního vozidla a daň silniční
Přestavba vozidel je v praxi poměrně častá, proto se v příštím čísle DHK budeme věnovat jejím dopadům na daň silniční. Základními právními předpisy, které vymezují podmínky pro přestavbu, jsou zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Přestavbou silničního vozidla je změna nebo úprava podstatných částí mechanismu nebo konstrukce provozovaného silničního vozidla. Za změnu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla se považují změna druhu pohonu, vestavění jiného typu motoru, změna karoserie, pérování vozidla a kol způsobující změnu povoleného zatížení, změna druhu karoserie nebo nástavby, pro které se mění účel a způsob použití silničního vozidla a změna kategorie vozidla. Více v DHK č. 14 – 15/2016.