K oblíbeným benefitům v současné době patří tzv. volnočasové benefity, které jsou zaměřeny na aktivní využití mimopracovního času zaměstnance. Jde především o příspěvky zaměstnavatele na kulturní a sportovní vyžití zaměstnance a na tuzemské a zahraniční rekreace. Daňové řešení této oblasti zaměstnaneckých benefitů je u zaměstnance i u zaměstnavatele odlišné podle toho, zda jde o nepeněžní nebo peněžní formu příspěvku zaměstnavatele.
Daňové řešení volnočasových benefitů
Ing.
Ivan
Macháček
je daňovým poradcem
Nepeněžní forma příspěvku zaměstnavatele
U zaměstnance vychází daňové řešení z ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Zde se uvádí, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je
osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů
:-
ve formě využití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, využití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, závodní knihovny, tělovýchovných a sportovních zařízení,
-
ve formě příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
-
při poskytnutí rekreace včetně tuzemského či zahraničního zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období.
Pro účely osvobození příspěvků od daně u zaměstnance se jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance.
V pokynu GFŘ D-22 k § 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP se uvádí, že plnění pro rodinné příslušníky pro daňové účely může zaměstnavatel založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i například na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů).Půjde například o následující nepeněžní plnění zaměstnavatele poskytovaná jeho zaměstnancům (případně jejich rodinným příslušníkům):
-
zakoupení vstupenek na kulturní pořady,
-
zakoupení vstupenek nebo permanentek do sportovních zařízení jako jsou bazény, fitness centra, aquaparky, masážní salony, provozovny bowlingu, tenisové haly, golf, posilovny apod.,
-
zakoupení vstupenek nebo permanentek do divadla,
-
zakoupení vstupenek na sportovní akce,
-
úhrada tuzemské a zahraniční rekreace cestovní kanceláři.
Pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti příspěvků na kulturu, sport a rekreaci poskytnuté zaměstnanci tedy musí být splněny dvě podmínky:
-
musí jít výhradně o nepeněžní plnění zaměstnavatele
– zaměstnavatel sám uhradí příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy, vstupenky, čipy nebo permanentky,-
toto nepeněžní plnění je
poskytováno zaměstnavatelem
z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo jako nedaňový výdaj
.Zákon neomezuje výši příspěvku zaměstnavatele na kulturní a sportovní akce, ale stanoví pouze limitující částku 20 000 Kč nepeněžního plnění zaměstnavatele osvobozeného od daně z příjmů u zaměstnance v souvislosti s poskytnutím příspěvku na tuzemskou a zahraniční rekreaci či zájezd.
Pokud výše uvedené nepeněžní plnění zaměstnavatele nesplní podmínku pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance a dojde ke zdanění plnění zaměstnavatele u zaměstnance, bude nepeněžní příjem zaměstnance rovněž zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Stanovení měsíční zálohy na daň u zaměstnance proběhne ze superhrubé mzdy.
U zaměstnavatele vychází daňové řešení nepeněžního příspěvku poskytnutého na kulturní a sportovní vyžití a na rekreaci zaměstnanců
z ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Podle tohoto ustanovení jsou daňově neuznatelnými výdaji (náklady) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě:
1.
příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce
,2.
možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3 ZDP.
Zaměstnavatel nemůže v tomto případě využít znění zákona § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.
Ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP je totiž specifickým ustanovením vůči obecnému ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.Příklad č. 1:
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příspěvek na poukaz pro zaměstnance a jeho manželku na desetidenní zájezd do Dominikánské republiky ve výši 30 000 Kč formou zakoupení zájezdu v cestovní kanceláři. Oba poukazy ve výši 64 000 Kč zakoupí zaměstnavatel, přičemž zaměstnanec rozdíl 34 000 Kč zaměstnavateli uhradí.
Postup:
U zaměstnance je od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP osvobozena částka nepeněžního příspěvku 20 000 Kč. Při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti bude připočten v měsíci poskytnutí poukazu nepeněžní příjem 10 000 Kč k hrubé mzdě zaměstnance a rovněž bude připočtena částka pojistného hrazeného zaměstnavatelem ze zdanitelného příjmu 34 % z 10 000 Kč = 3 400 Kč.
U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný výdaj podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP. Daňovým nákladem zaměstnavatele však bude podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance (částka 3 400 Kč).
Příklad č. 2:
Společnost s r. o. zakoupila 20 poukazů na thajské masáže v masážním salonu a poskytne je jak svým zaměstnancům, tak společníkům a jednateli k využití pro celou rodinu. Společník pobírá příjem za práci pro společnost, jednatel pobírá odměnu jako člen orgánu právnické osoby na základě sjednání smlouvy o výkonu funkce.
Postup:
Společník i jednatel společnosti s r. o. pracující pro společnost jsou pro účely daně z příjmů považováni za zaměstnance. Vypl ývá to ze znění § 6 odst. 1 písm. b) a písm. c) ZDP. Proto jak u zaměstnanců, tak u jednatele a společníků bude poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele ve formě poukazů na masáže osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Podmínkou osvobození nepeněžního plnění u jednatele spol. s r. o. je, že poskytnutí benefitu jednateli je obsahem smlouvy o výkonu funkce. U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP o daňový výdaj a zakoupení poukazů je nutné hradit ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Příklad č. 3:
Podnikatel – fyzická osoba zakoupil vybraným zaměstnancům vstupenky na koncert známé slovenské skupiny v rámci „33“ Tour 2016.
Postup:
Nepeněžní plnění zaměstnavatele bude u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP o daňový výdaj a zakoupení vstupenek je nutno hradit ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Příklad č. 4:
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci 10denní pobyt ve Vysokých Tatrách s plnou penzí, masážemi a výletem lanovkou na Lomnický štít pro dvě osoby v ceně 19 990 Kč formou zakoupení tohoto pobytu v cestovní kanceláři.
Postup:
Částka 19 990 Kč bude u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a neovlivní ani vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný výdaj podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP.
Peněžní forma příspěvku zaměstnavatele
U zaměstnance se osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti nevztahuje na peněžní plnění vyplacené zaměstnavatelem přímo zaměstnanci.
Pokud zaměstnavatel poskytne peněžní příspěvek například na rekreaci nebo zájezd zaměstnanci, nebo zaměstnanci uhradí předložené vstupenky na kulturní nebo sportovní akce, bude se bez ohledu na výši úhrady jednat o zdanitelný příjem na straně zaměstnance s jeho zahrnutím do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění (zdanění ze superhrubé mzdy).Protože znění § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se vztahuje u zaměstnavatele výlučně na nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci na výše uvedené účely, pak
v případě peněžního plnění zaměstnavatele může zaměstnavatel využít znění zákona § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP
. Pokud tedy zaměstnavatel poskytne peněžní příspěvek na tuzemský nebo zahraniční zájezd zaměstnanci, nebo mu uhradí předložené vstupenky na kulturní nebo sportovní akce, bude se bez ohledu na výši úhrady jednat u zaměstnavatele o jeho daňový výdaj (náklad), pokud půjde o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy (např. manažerské smlouvy, smlouvy o výkonu funkce).Příklad č. 5:
Zaměstnavatel poskytuje v souladu s vnitřním předpisem zaměstnancům peněžní úhradu vstupenek do divadla, do masážních salonů a do aquaparku do celkové výše 2 000 Kč ročně, a to na základě předložení vstupenek. Může jít přitom i o rodinné příslušníky zaměstnance.
Postup:
Poskytnutá peněžní úhrada zaměstnavatele na základě předložených vstupenek je v plné výši připočtena zaměstnanci ke zdanitelné mzdě pro účely stanovení zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a současně bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
U zaměstnavatele bude plná výše peněžního plnění zaměstnanci daňovým výdajem ve smyslu znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžní úhrady zaměstnanci za vstupenku lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad.
Příklad č. 6:
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci peněžní příspěvek ve výši 30 000 Kč na zakoupení zahraničního zájezdu pro dvě osoby (zaměstnanec s rodinným příslušníkem). Peněžní příspěvek je připočten k výplatě mzdy za příslušný kalendářní měsíc. K těmto benefitům se zavázal zaměstnavatel v kolektivní smlouvě.
Postup:
Poskytnutý peněžní příspěvek zaměstnavatele je v plné výši připočten zaměstnanci ke zdanitelné mzdě pro účely stanovení zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a současně bude zahrnut do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Vzhledem k tomu, že poskytnutí peněžního příspěvku vyplývá z kolektivní smlouvy, zaměstnavatel může postupovat podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a půjde u něho o daňový výdaj ve výši 30 000 Kč. Daňovým výdajem zaměstnavatele rovněž bude podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelné částky 30 000 Kč, tj. částka 30 000 Kč x 0,34 = 10 200 Kč.
Příklad č. 7:
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci čtvrtletně částku 1 000 Kč k návštěvě posilovny.
Postup:
Peněžní příjem je u zaměstnance zdaněn v měsíci jeho obdržení, přičemž vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění proběhne ze superhrubé mzdy.
Pokud peněžní plnění zaměstnavatele vyplývá z kolektivní smlouvy, z vnitřního předpisu nebo z pracovní či jiné smlouvy se zaměstnancem, půjde u zaměstnavatele podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP o daňový výdaj. Pokud však tento benefit není obsahem výše uvedených dokumentů, pak u zaměstnavatele o daňový výdaj nepůjde. Pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel sám za sebe, je u něho vždy daňovým výdajem.