Jak vyplnit v roce 2016 přiznání k DPH, 1. část

Problematiku podávání daňových přiznání obecně upravuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád), a to konkrétně v ustanovení § 135 a násl. Důležité však je, že tento právní předpis se použije vždy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, tj. neexistuje-li právní úprava speciální. V případě daně z přidané hodnoty má podávání daňového přiznání svoji speciální právní úpravu, a to konkrétně v ustanovení § 101 zákona o DPH. V tomto ustanovení je vymezeno, kdo má povinnost podat daňové přiznání a v jaké lhůtě, a dále jsou v něm stanoveny i výjimky z povinnosti podat daňové přiznání.

Daňové přiznání k dani z přidané hodnoty podává plátce daně, identifikovaná osoba, skupina, osoba, které vznikla povinnost přiznat daň, kterou uvedla na jí vystaveném daňovém dokladu, a dále osoba, která není plátcem a vznikla jí povinnost přiznat daň podle ustanovení § 108 odst. 1 písm. j) zákona o DPH. Označení osoby podávající daňové přiznání se provádí uvedením křížku v příslušné kolonce tiskopisu daňového přiznání - viz obrázek č. 1.

Obrázek č. 1:

Zdroj: Tiskopis přiznání k dani z přidané hodnoty 25 5401 MFin 5401 - vzor č. 19, str. 1, dostupný na http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnichdanovychtiskopisu

Plátce je povinen ve smyslu ustanovení § 101 zákona o DPH podat daňové přiznání vždy, a to i v případě, že mu ve zdaňovacím období nevznikla povinnost přiznat daň. Skutečnost, že daňové přiznání je podáváno plátcem, se označí křížkem v kolonce „Plátce daně § 6 až § 6f“ na první straně tiskopisu daňového přiznání. V případě, kdy plátci nevznikla ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň, tj. nemá žádné údaje k vyplnění druhé strany tiskopisu daňového přiznání, se tato skutečnost označí zakřížkováním příslušné kolonky, jež se nachází též na první straně uvedeného tiskopisu (viz obrázek č. 1).

Na rozdíl od plátce je identifikovaná osoba povinna podat daňové přiznání pouze tehdy, pokud jí ve zdaňovacím období vznikla povinnost přiznat daň. Jinými slovy, jestliže identifikované osobě nevznikla ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň, tuto skutečnost správci daně nesděluje. V případě, že identifikované osobě vznikne povinnost podat daňové přiznání, postupuje při jeho vyplňování přiměřeně jako plátce. Samotná skutečnost, že daňové přiznání podává identifikovaná osoba, je potvrzena uvedením křížku v kolonce „Identifikovaná osoba § 6g až § 6i“.

Obdobně jako plátce je povinna podat daňové přiznání také skupina podle zákona o DPH, resp. její zastupující člen. Skupina je povinna podat daňové přiznání vždy, tj. i v případě, že jí nevznikla ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň.

Pro oznámení skutečnosti, že daňové přiznání podává skupina, je třeba označit křížkem kolonku „Skupina § 5a“ na první straně tiskopisu.

Pod společné označení ostatní osoby patří ty osoby, které nejsou plátci, identifikovanými osobami a ani skupinou. I některé ze zmíněných osob totiž může vzniknout povinnost přiznat daň a s tím související povinnost podat daňové přiznání.

V daném případě jde o osobu, které ve smyslu ustanovení § 108 odst. 1 písm. i) zákona o DPH vznikla povinnost přiznat daň, kterou uvedla na daňovém dokladu, nebo o osobu, která není plátcem a které vznikla povinnost přiznat daň ve smyslu ustanovení § 108 odst. 1 písm. j) téhož zákona, tj. o osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, která pořídila zboží s místem plnění v tuzemsku od plátce, jestliže pořízené zboží do jiného členského státu nepřepravila nebo neodeslala a plátce přijal všechna opatření k prokázání osvobození při dodání zboží do jiného členského státu.

Do skupiny ostatních osob dále patří i osoba, která není plátcem a které vznikl ve smyslu ustanovení § 19 odst. 5 zákona o DPH nárok na odpočet daně při příležitostném dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu.

Podává-li daňové přiznání některá z výše uvedených ostatních osob, označí křížkem kolonku „Neplátce daně § 19 nebo § 108“.

Všichni plátci mají ve smyslu ustanovení § 101a zákona o DPH povinnost podat daňové přiznání, dodatečné daňové přiznání, případně přílohy k daňovému či dodatečnému daňovému přiznání elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně. Uvedené ustanovení § 101a zákona o DPH je tak ustanovením speciálním vůči ustanovení § 71 daňového řádu, které jako jednu z forem podání připouští formu písemnou. Povinnost podat daňové přiznání elektronicky však nemá identifikovaná osoba a ostatní osoby, mezi které, jak již bylo uvedeno, patří osoby, jež nejsou plátci, identifikovanými osobami ani skupinou.

Daňový řád rozlišuje daňové přiznání řádné, opravné a dodatečné.

Obrázek č. 2:

Zdroj: Vlastní zpracování

Řádné daňové přiznání je ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 daňového řádu povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomuto správcem daně vyzván. Společně s povinností podat řádné daňové přiznání je v ustanovení § 135 odst. 2 daňového řádu uložena daňovému subjektu povinnost si v tomto řádném daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Vyčíslená daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání (§ 135 odst. 3 daňového řádu). Lhůtu pro podání daňového přiznání stanoví § 136 odst. 4 daňového řádu. Ve smyslu uvedeného ustanovení se daňové přiznání v případě, je-li zdaňovací období kratší než jeden rok, podává do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

Opravné daňové přiznání upravuje § 138 daňového řádu. Opravným daňovým přiznáním lze ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 daňového řádu nahradit již podané řádné daňové přiznání, avšak pouze v případě, kdy ještě neuplynula lhůta pro podání tohoto řádného daňového přiznání. Podáním opravného daňového přiznání tedy dochází k nahrazení všech údajů uvedených v původně podaném řádném daňovém přiznání údaji novými. Vzhledem k této skutečnosti správce daně ve smyslu ustanovení § 138 odst. 2 daňového řádu postupuje při vyměřovacím řízení podle podaného opravného daňového přiznání a k původně podanému řádnému daňovému přiznání nepřihlíží. Neuplynula-li lhůta pro podání řádného daňového přiznání, potom lze opravným daňovým přiznáním opravit i již podané opravné daňové přiznání. V takovém případě bude správce daně při vyměřovacím řízení dále postupovat podle chronologicky posledního podaného opravného daňového přiznání. Opravným daňovým přiznání lze nahradit i již podané dodatečné daňové přiznání, ovšem pouze za podmínky, že ještě neuplynula lhůta pro podání tohoto dodatečného daňového přiznání.

Dodatečné daňové přiznání je upraveno v § 141 daňového řádu. V případě dodatečného daňového přiznání daňový řád stanoví, kdy je daňový subjekt povinen toto podat, kdy je k jeho podání oprávněn, a dále, kdy není podání dodatečného daňového přiznání přípustné. Povinnost podat dodatečné daňové přiznání vzniká daňovému subjektu ve smyslu ustanovení § 141 odst. 1 daňového řádu v případě, když zjistí, že daň má být vyšší než poslední známá daň. Dojde-li k tomuto zjištění, potom je povinen dodatečné daňové přiznání podat do konce měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém zjistil skutečnosti zakládající povinnost podat dodatečné daňové přiznání. Ve stejné lhůtě je současně daňový subjekt povinen rozdíl ve výši daně i uhradit (§ 141 odst. 8 daňového řádu).

Oprávnění podat dodatečné přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, upravuje ustanovení § 141 odst. 2 daňového řádu. Ve smyslu zmíněného ustanovení je dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, daňový subjekt oprávněn podat tehdy, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši. Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání je i v tomto případě stejná jako při povinnosti podat dodatečné daňové přiznání na daň vyšší než poslední známá daň. Dále je daňový subjekt oprávněn podat dodatečné daňové přiznání i v případě, kdy se nemění poslední známá daň, ale pouze jím dříve tvrzené údaje (§ 141 odst. 4 daňového řádu).

Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání je opět stejná jako při povinnosti podat dodatečné daňové přiznání na daň vyšší než poslední známá daň. Je-li daňovým subjektem podáváno dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, příp. jsou-li dodatečným daňovým přiznáním měněny pouze údaje dříve tvrzené, přičemž se nemění poslední známá daň, je daňový subjekt povinen v příloze k tomuto dodatečnému daňovému přiznání uvést důvody pro jeho podání. Závěrem je důležité uvést, že v dodatečném daňovém přiznání daňový subjekt uvede pouze rozdíl oproti poslední známé dani a den zjištění důvodů pro podání dodatečného daňového přiznání.

Jak již bylo uvedeno, povinnost podat daňové přiznání může vzniknout i osobě, která není plátcem, ale vznikla jí ve smyslu ustanovení § 108 odst. 1 písm. i) zákona o DPH povinnost přiznat daň, jelikož vystavila doklad, na kterém tuto daň uvedla. Tato osoba má ve smyslu ustanovení § 108 odst. 1 písm. c) zákona o DPH povinnost podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém doklad vystavila. Daňová povinnost je i v tomto případě splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Plátce je povinen podat daňové přiznání na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Aktuálně platným je tiskopis přiznání k dani z přidané hodnoty 25 5401 MFin 5401 - vzor č. 19, dostupný na internetových stránkách Finanční správy České republiky: http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnichdanovychtiskopisu.

K uvedenému tiskopisu se vztahují „Pokyny k vyplnění daňového přiznání“, jejichž aktuální znění má č. 15. Jedná se o univerzální tiskopis, který je použitelný pro všechny typy daňových přiznání a pro všechny osoby, které jej podávají. Daňové přiznání k dani z přidané hodnoty je členěno do tří oddílů - viz obrázek č. 3.

Obrázek č. 3:

Zdroj: vlastní zpracování

V oddílu A. se v první řadě vyplňuje oficiální název místně příslušného finančního úřadu a sídla jeho územního pracoviště. Dále tento oddíl slouží zejména k identifikaci osoby, která přiznání podává. Proto lze většinu údajů v tomto oddílu vyplnit intuitivně bez větších problémů. Bližší vysvětlení si vyžaduje snad pouze kolonka „Kód zdaňovacího období následujícího roku“, která je uvedena na obrázku č. 1. Tato kolonka se vyplňuje pouze v řádném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku. Kódy zdaňovacího období existují dva. Jedním z nich je kód „Q“, který uvede plátce, jehož aktuálním zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a který se po splnění podmínek zakotvených v ustanovení § 99a zákona o DPH rozhodl, že jeho zdaňovacím obdobím pro následující kalendářní rok bude kalendářní čtvrtletí.

Druhým ze zmíněných kódů je kód „M“, který uvede plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí a který se rozhodl, že jeho zdaňovacím obdobím pro následující kalendářní rok bude kalendářní měsíc. Dále tento kód uvede plátce, který přestal splňovat podmínky pro čtvrtletní zdaňovací období zakotvené v již zmíněném ustanovení § 99a zákona o DPH. Ve smyslu ustanovení § 99a odst. 3 zákona o DPH však nelze změnu zdaňovacího období učinit pro ten kalendářní rok, v němž byl plátce registrován, ani pro kalendářní rok bezprostředně následující. Pouze v z důvodů zvláštního zřetele hodných může správce daně na žádost plátce, jež byla podána do konce měsíce října roku, v němž byl plátce registrován, rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok. V takovém případě se plátcem podaná žádost považuje za oznámení o změně zdaňovacího období podle § 99a odst. 1 písm. d) zákona o DPH.

Prostřednictvím oddílu B. činí daňový subjekt prohlášení, že všechny jím uvedené údaje ve všech oddílech jsou pravdivé a úplné, přičemž toto stvrdí svým podpisem. Má-li daňový subjekt zástupce, vyplní v tomto oddílu údaje i o něm. Typy zástupců, včetně příslušných kódů pro jejich označení, jsou uvedeny v průvodci vyplněním daňového přiznání k dani z přidané hodnoty na daňovém portálu http://www.daneelektronicky.cz/.

Nejnáročnějším k vyplnění je nepochybně oddíl C., v němž se vykazují údaje o jednotlivých přijatých a uskutečněných plněních. Tomuto oddílu budou věnovány následující díly seriálu.

Pokračování příště.

Připravujeme:

Jak vyplnit v roce 2016 přiznání k DPH (2.)

Ve druhé části seriálu věnovanému přiznání k DPH se budeme věnovat zdanitelnému plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, které plátce vykazuje na ř. 1, případně 2 daňového přiznání. Plnění se pro účely zákona o DPH obecně rozdělují na ta, která jsou předmětem daně z přidané hodnoty, a na ta, která předmětem daně nejsou. Předmětem daně jsou plnění vymezená v ustanovení § 2 zákona o DPH. Tato plnění se dělí dále na plnění zdanitelná a na plnění osvobozená od daně. Výklad bude doplněn příklady a komentářem se zaměřením na to, v čem plátci často chybují nebo se dopouštějí různých opomenutí.