Ing. Pavel Matějka

Vážený pane inženýre, prosím o doplnění odpovědi k dotazu č. ID: 17988, Vaše odpověď mi k vyřešení problému nepomohla, na bod c) jste mi odpověděl, ale bod a) a b) zůstal bez odpovědi. Uvedla jsem příklady, které mě zajímají, prosím tedy o odpověď. Jde mi o to, že příjmy z pronájmu a k tomu starobní důchod se nějak zdaní , ale prosím vycházet z uvedených příkladů. Jak to se tyto částky budou danit v DPFO a zda bude odlišné zdanění za rok 2014 a 2015 a 2016. Děkuji
Vydáno: 14. 03. 2022
  • Článek
Je možné, aby daňový poradce poskytl plnou moc pouze na odklad daňového přiznání, tj. v plné moci by bylo uvedeno pouze zastupování ve věci odkladu daňového přiznání na červen (nikoliv např. zpracování, zastupování)? A co se stane, pokud má poplatník povinnost podat přiznání do konce března, ale nestihne to a 10. 4. požádá daňového poradce o odklad, aby mohl doručit FÚ – je taková situace možná, nebo FÚ bude postupovat jako by se plná moc 10. 4. nepodala (bude neúčinná)?
Vydáno: 28. 03. 2019
Daňový doklad k přijaté službě v režimu reverse charge má datum vystavení v dubnu, DUZP v březnu. Je chybou evidence v přiznání k DPH za duben?
Vydáno: 11. 05. 2018
Je možné, aby daňový poradce poskytl plnou moc pouze na odklad daňového přiznání, tj. v plné moci uvedeno pouze zastupování ve věci odkladu daňového přiznání na červen (nikoliv např. zpracování, zastupování)? A co se stane, pokud má poplatník povinnost podat přiznání do konce března, ale nestihne to a 10. 4. 2018 požádá daňového poradce o odklad, aby mohl doručit FÚ - je taková situace možná, nebo FÚ bude postupovat jako by se plná moc 10. 4. nepodala (bude neúčinná?)?
Vydáno: 26. 04. 2018
Platí stále, že u kontrolního hlášení podaného elektronicky přes portál finanční správy bez ZAREPu musí být e-tiskopis doručen ve lhůtě pro podání KH anebo toto ustanovení bylo v rámci nálezu ÚS zrušeno a může být doručen do 5 pracovních dnů jako to je u jiných podání? A které paragrafové ustanovení tuto povinnost ukládá, případně ukládalo?
Vydáno: 19. 03. 2018
Podávám přiznání papírově, musí být přílohy přiznání např. potvrzení o příjmu, potvrzení o úrocích originály s razítky zaměstavatele, resp. banky? Najdu toto někde v ustanovení zákona a kterého? A dále má-li poplatík podat přiznání např. k územnímu pracovišti na Praze 6, může donést přiznání např. na Prahu 7 a úředníci si to předají, nebo to nelze a bude přiznání bráno jako nepodáno? Jak jinak mohu podat přiznání, pokud nemám datovou schránku? Najdu toto také v ustanovení zákona, případně jakého? 
Vydáno: 16. 03. 2018
Společnost byla založena 1. 2. 2017 a jeden ze společníků je plátce DPH. To znamená, že automaticky další společnící byli povinni se také registrovat (ve starém a nyní v přechodném režimu). Správce společnosti plní za společnost povinnost přiznání a kontrolních hlášení. Všichni další společnící mají tedy negativní/nulovou DPH (nula na vstupu i odpočtu). Jaké jim hrozí sankce, když se přihlásí až nyní, to jest o 1 rok později?
Vydáno: 07. 03. 2018
Společnost v roce 2015 prodala nemovitou věc a jako prodávající zaplatila daň z nabytí. Výpočet byl proveden z částky včetně DPH. Nyní, na základě rozsudku NSS, je možné podat dodatečné daňové přiznání a požádat o přeplatek na této dani. Jedná se o částku cca 350 000 Kč, která byla navíc v nákladech roku 2015. Musí společnost podat dodatečné daňové přiznání na daň z příjmů právnických osob za rok 2015, nebo lze zaúčtovat do výnosů v roce 2017 a i v tomto roce zdanit?
Vydáno: 02. 01. 2018
Společnosti bylo ze strany finančního úřadu doměřena daň (byla nám zrušena daňová ztráta a byla nám doměřena daň) z příjmu právnických osob za zdaňovací období roku 2011. Proti dodatečnému platebnímu výměru jsme podali odvolání, kdy dne 16. 10. 2017 nám bylo doručeno rozhodnutí do naší datové schránky, že se naše odvolání zamítá. Rádi bychom se zeptali, jaké máme nyní možnosti jakým způsobem zmírnit dopad tohoto doměrku? Můžeme podat žádost o posečkání daně, žádat o prominutí daně, penále, žádat o prominutí úroků z posečkané částky, úroků z prodlení apod.? Jaký je nejvhodnější postup?
Vydáno: 06. 11. 2017
Dobrý den, existuje nějaká lhůta, během které může finanční úřad uložit pokutu např. za opožděné tvrzení daně? Neexistuje zde také něco jako pětiletá promlčecí lhůta? V § 250 zákona č. 280/2009 Sb. jsem nic nenašla. Čím se tyto lhůty řídí?
Vydáno: 25. 10. 2017
Firma - právnická osoba podnikající od roku 1996 - měla v roce 2009 jedinou ztrátu, pak zase už zisk. V roce 2010 ztrátu uplatnit nemohla, protože zisk byl malý. Proto uplatnila část ztráty v roce 2011 a zbytek v roce 2012. Kontrolu správce daně měla firma jen v roce 2005, jinak žádnou. Které roky může správce daně kontrolovat v roce 2017 a které od roku 2018?
Vydáno: 21. 09. 2017
  • Článek
Podání při správě daní obecně upravuje zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), jenž patří do oblasti daňového práva procesního. Úvodem je třeba předeslat, že jakékoliv podání se činí u příslušného správce daně, jímž se rozumí, jednoduše řečeno, ten správce daně, který je věcně a místně příslušný se danou věcí zabývat. Věcná příslušnost, či jinak příslušnost kompetenční, je vymezením pravomocí správce daně. Pro určení místní příslušnosti správce daně je rozhodující, kdo je daňovým subjektem a co je předmětem daně. Obě uvedené příslušnosti upravují právní předpisy. Primárně je to zákon č. 456/2011 Sb. , o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a potom již zmíněný daňový řád .
Vydáno: 05. 09. 2017
Fyzická osoba s příjmy pouze podle § 6 podala v řádném termínu daňové přiznání, na základě kterého vznikl přeplatek na dani. V rámci daňového přiznání na poslední straně využila také možnosti požádat o vrácení daně na účet a žádost podepsala. Protože se zjistilo, že si zapomněla uplatnit ještě daňové zvýhodnění na dítě, podala stále ještě v řádném termínu tentokrát opravné daňové přiznání. Opět využila možnosti vrácení daně na základě žádosti uvedené na straně 4 a celý přeplatek, tedy nyní navýšený i o daňové zvýhodnění si nechala poslat na účet. Přitom zjistila, že v původním řádném DAP uvedla omylem cizí bankovní účet. V opravné daňovém přiznání uvedla účet správný. Doplňující informace - FO neměla u správce daně žádný registrovaný účet (nikdy nepodnikala). Správce daně ale odeslal přeplatek z řádného DAP na účet uvedený v žádosti u řádného DAP (tedy ten chybný) a rozdíl přeplatku vycházející z opravného DAP poslal na správný účet. Postupuje správce daně správně? Pokud ne, jakou navrhujete obranu?
Vydáno: 28. 07. 2017
  • Článek
Je pravda, že kdo má datovou schránku, je povinen podávat daňová přiznání přes tuto datovou schránku? Pokud ano, kterých daňových přiznání se to týká? Údajně je za nesplnění této povinnosti pokuta 2 000 Kč. Také se chci zeptat, pokud jsme organizace a máme datovou schránku i kvalifikovaný elektronický podpis, můžeme podat daňové přiznání elektronicky s použitím kvalifikovaného elektronického podpisu (a ne přímo datovou schránkou)?
Vydáno: 27. 07. 2017
V březnu 2017 byl společnosti doručen dodatečný platební výměr na dodatečně doměřenou daň z příjmu právnických osob. Proti tomuto platebnímu výměru se hodláme odvolat. V souvislosti s tímto odvoláním bychom se rádi zeptali na tyto otázky: 1) Je možné v rámci podaného odvolání doložit nějaké nové důkazní prostředky (existuje k této oblasti nějaká soudní judikatura)? 2) Kdy musíme nejpozději zaplatit tuto dodatečně doměřenou daň (společnost bude v případě zamítnutého odvolání podávat žalobu ke krajskému soudu)? Je možné, že správce daně ihned po eventuálním zamítnutém odvolání přistoupí k výkonu daňové exekuce a bude požadovat úhradu dodatečně doměřené daně?
Vydáno: 04. 04. 2017
Je pravda, že kdo má datovou schránku, je povinen podávat daňová přiznání přes tuto datovou schránku? Případně, že ano, prosila bych o sdělení, kterých daňových přiznání se to týká. Údajně je za nesplnění této povinnosti pokuta 2 000 Kč. Také se chci zeptat, pokud jsme organizace a máme datovou schránku i kvalifikovaný elektronický podpis, můžeme podat daňové přiznání elektronicky s použitím kvalifikovaným elektronického podpisu (a ne přímo datovou schránkou)?
Vydáno: 21. 03. 2017
V daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2015 byla uplatněna ztráta z roku 2014. Při kontrole účetnictví roku 2016 jsem zjistila, že daňová ztráta z roku 2010 nebyla uplatněna a rok 2015 je poslední možností jejího uplatnění. Ztrátu z roku 2014 mohu použít v následujících pěti letech. Existuje možnost nápravy? V případě podání dodatečného přiznání na vyšší nebo nižší daňovou povinnost, lze tuto chybu napravit? 
Vydáno: 16. 03. 2017
Jen pro ujištění, znamená to tedy, že vaše tvrzení v první odpovědi "(V souvislosti s uplatněným nárokem na odpočet daně by tuzemský plátce byl povinen přijaté zdanitelné plnění uvést v části B.2. kontrolního hlášení - za předpokladu, že hodnota přijatého zdanitelného plnění či poskytnuté úplaty převyšuje 10 000 Kč včetně daně.)" bylo chybné a je potřeba se držet pokynů ke kotrolnímu hlášení a do B2 plnění z řádků DAP 43,44 se neuvádějí i když presahují 10 000 Kč?
Vydáno: 14. 03. 2017
Dobrý den, četla jsem, že by se měly zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob hradit měsíčně ve výši 1/12 předchozí daně vždy do 20. dne po konci měsíce, za který se záloha platí - vlastně tedy stejná splatnost jako odvody záloh daně z příjmů ze závislé činnosti. Zálohy pak neplatí ten, u koho nebyla přechozí daň vyšší než 200 000 Kč. V zákoně o dani z příjmů jsem to ale nikde nenašla. A i na stránkách ministerstva financí je uveden původní způsob hrazení záloh - tzn. pololetně nebo čtvrtletně. Ja to se zálohami na daň z příjmůfyzických a právnických osob je, a případně jestli vůbec nebo od kdy bude platit nový systém záloh na daň?
Vydáno: 08. 03. 2017
Máme závazek 10 000 Kč, splatnost 26. 6. 2013.V roce 2015 jsme tento závazek dali do řádku 30 daňového přiznání právnických osob (částky, o které se zvyšuje výsledek hospodaření). Tento závazek jsem ponechala na účtu 321 (závazky). Vím, že tento závazek již nebudu nikdy hradit. Promlčecí lhůta obecná je 10 let a pak jej mám odúčtovat na účet 321/648? Nebo jej mám odúčtovat již v roce 2016, když vím, že jej nebudu hradit a zároven v roce 2016 mám tuto částku vyloučit z výnosů ze základu daně § 23 odst. 3 písm. c) a tím snížit základ daně? 
Vydáno: 27. 02. 2017